1487/XIII.
Odpověď
ministrů národní obrany a železnic
na interpelaci poslanců Igora Hrušovského, Vladimíra Polívky a druhů
o započtení vojenské a válečné služby
zaměstnancům státních drah pro výměr
pensijních požitků (tisk 1082/VI).
Z ustanovení branného zákona nelze vyvozovati požadavek, aby železničním zaměstnancům byla pro výměr pensijních požitků započítána doba vojenská, případně válečné služby, kterou konali před nastoupením služby železniční. V uvedeném zákoně není v tomto směru nijakých předpisů.
Výnos ministerstva financí, na nějž se v interpelaci upozorňuje, týká se pouze pragmatikálních zaměstnanců státních, nikoli zaměstnanců státních drah, jichž pensijní poměry jsou upraveny zvláštním způsobem stanovami pensijního Fondu.
V P r a z e, dne 10. listopadu 1931.
Ministr národní obrany: Dr. Viškovský v. r.
Ministr železnic: R. Mlčoch v. r.
1487/XIV.
Odpověď
ministrů obchodu, financí, národní obrany a vnitra
na interpelaci poslance Ant. Šaláta a druhů
ve věci existenční záchrany obuvníků na Slovensku (tisk 1097/I).
Okolnosti, na které páni interpelanti poukazují, jsou interesovaným ministerstvům dobře známy. Respluce z Báňské Bystřice, o které se v interpelaci hovoří, došla ministerstva obchodu již přímo, podobně jako resoluce z ostatních manifestačních a protestních schůzí, o nichž se v interpelaci rovněž činí zmínka. Ministerstvo obchodu zúčastnilo se některých schůzí i osobně svým zástupcem, jako na př. manifestační schůze obuvníků a obchodníků obuví a kůží v Bratislavě, konané dne 6. dubna 1931. - Časopis
»Obuvnické Listy«, podobně jako druhé odborné časopisy obuvnických organisací »Obuvnické Rozhledy«, »Obuvnické zájmy«, »Svrškař« a »Slovenský Remeselník a Obchodník« (orgán též Krajinského svazu obuvníkov, čižmárov, svrškárov a garbiárov pre Slovensko a Podkarpatsku Rus při ústředí S. R. O. J. v Turčanském Sv. Martině) jsou ministerstvu obchodu zasílány a jím bedlivě sledovány, takže ministerstvo obchodu i touto cestou jest o stížnostech, přáních a návrzích obuvnictva dostatečně informováno.
Ministerstvo obchodu v dohodě s interesovanými ministerstvy snaží se všemi prostředky, jsoucími jemu po ruce a v rámci daných možností, zejména rozpočtem, působiti ke zmírnění obuvnické krise. Akce podniknuto v tomto směru týkají se stejně obuvnictva všech zemí a nejsou z nich vylučováni ani obuvníci na Slovensku. Je tedy nesprávným domnívati se, že otázka obuvnická dotýká se snad jen Slovenska a že by činností firmy Baťa byli poškozováni jen slovenští obuvníci. Páni interpelanti ostatně sami přiznávají, že i obuvníci v českých zemích nacházejí se v těžkém položení. Tím méně možno obviňovati vládu a příslušná ministerstva, že otázku obuvnickou nesledují dostatečně z důvodů hospodářského poškození Slovenska.
K vyřešení obuvnické otázky bylo podáno v parlamentě několik iniciativních návrhů, které v zásadě vyhovují požadavkům obuvnických organisací a navrhují zejména i opatření, o kterých se činí zmínka v resolucí protestní schůze obuvníků v Báňské Bystřici (bod 3. a bod 6. ). Páni interpelanti mohou i sami touto cestou, která jest ostatně přímější, působiti ke splnění přání obuvníků, na jichž bolestí a požadavky podanou interpelací upozornili. Na urychlené projednání těchto návrhů nemají interesovaná ministerstva vlivu.
Ministerstvo obchodu poukazuje, že k řešení obuvnické otázky konaly se v poslední době v ministerstvu obchodu se zájemci a zástupci ústavů pro zvelebování živností dvě porady, a sice dne 22. a 23. června t. r., na kterých bylo podrobně jednáno o návrzích továrníka Tomáše Bati na reorganisací obuvnictví v Československu. Protinávrhy zástupců obuvnických organisací vzhledem na žádost továrníka T. Bati tyly tomuto tlumočeny a firma Baťa je nyní studuje a podá k nim v dohledné době nové připomínky a další návrhy na řešení obuvnické krise. O těchto bude ministerstvo znovu jednati se zájmovými korporacemi a firmou T. Baťa.
Vládě jsou známy i požadavky obuvnictva a koželužského průmyslu v Lipt. Sv. Mikuláši. Ministerstvo obchodu snažilo se také působiti k odstranění potíží koželužského průmyslu tamtéž a k jeho zachování.
Ministerstvo obchodu v rámci služby živnostensko-zvelebovací snaží se prohloubiti odborné znalosti obuvníků a rozšířiti jejich schopnost k výdělku tím, že je seznamuje s různými novými technickými a výrobními postupy (správky galoší a jiných gumových předmětů, lepení obuvi atd. ). Děje se tak na odborných kursech, pořádaných ústavy pro zvelebování živností za fi-
nauční podpory ministerstva obchodu. Požadavek, vyslovený ve druhé části odst. 10. resoluce ohledně kursu se uskutečňuje tudíž v plném rozsahu. Nutno ovšem konstatovati, že mnohé kursy ústavy proponované se nemohou uskutečniti pro nedostatek zájmu a účastníku. Na požadavek, uvedený v bodu 8. bude, pokud se tak již nestalo, vzat příslušný zřetel, pokud jde o podporu obuvnických družstev při rozdílení mimořádného úvěru 2 mil. Kč, rozpočteného na rok 1931 v titulu 2., § 2, pol. 9. »Mimořádná opatření«.
K požadavku, aby malým živnostníkům zůstaly vyhrazeny dodávky vojenské obuvi s plnými 100%, jednak aby u dodávek vojenské obuvi bylo upuštěno od prošívání strojem, zaujímá ministerstvo národní obrany stanovisko negativní z důvodů hájení vojenských zájmu, aby i průmysl mohl se na dodávkách vojenské obuvi zúčastniti a byl tak připraven na výrobu vojenské obuvi pro případ mobilisace resp. války. Pokud jde o připuštění výroby vojenské obuvi toliko količkované bez prošívání, poukazuje vojenská správa k tomu, že vojenská obuv leží řadu let ve vojenských skladištích na skladě, následkem čehož vysychá a možným uvolněním kolíčků (floků) mohla by se státi v případě potřeby nepoužitelnou. Prošívati možno podešev buď ručně nebo strojově, takže i drobným obuvníkům umožňuje vojenská správa účast na dodávkách vojenské obuvi.
K bodu 10. resoluce uvádí ministerstvo školství a národní osvěty, že učňovská škola zřídí se v každé obci, jsou-li splněny podmínky § 104 ž. z. pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi. Jest především věcí místních činitelů, aby vykonali potřebné přípravné práce ke zřízení školy. K požadavku postátnění pokračovacího školství podotýká se, že stát hradí veškeré osobní náklady těchto škol.
Návrh na zavedení individuelního paušalování daně z obratu v živnosti obuvnické byl ministerstvem financí po důkladném přezkoumáni shledán nepřijatelným z důvodů fiskálních i administrativně technických. Na přesné dodržování jak materielních, tak i formálních předpisů zákona o přímých daních ministerstvo financí stále naléhá a dalo v tom směru všem podřízeným úřadům příslušné pokyny. K požadavku, aby při předpisování daní byl brán ohled na kritický stav obuvníků a daně byly jim mírně předpisovány, podotýká ministerstvo financí, že nepříznivá hospodářská situace obuvníků projeví se automaticky při stanovení daňového základu, jelikož daň výdělková, důchodová i daň z obratu vyměřují se po uplynutí berního roku podle skutečně docíleného výtěžku, důchodu, pokud se týče obratu. Mimořádné daňové úlevy podle zákona č. 235/24 Sb. z. a n. povolují se stejně na Slovensku jako v ostatních zemích, zjistí-li se konaným šetřením, že jsou pro to zákonné předpoklady. Ohledně vymáhání daňových nedoplatku uložilo ministerstvo financí opětovně všem podřízeným úřadům, aby postupovaly při něm rozvážně, bedlivě přihlížejíce k hospodářským a finančním poměrům dlužníků neb určité kategorie poplatnictva.
K namítanému nízkému zatížení daňovému firmy Baťa, pokud se týče mírnému zdanění filiálek jmenované firmy všeobecnou daní vydělkovou ministerstvo financí podotýká:
Přikazování daňových částek na jednotlivé provozovny podniku k cíli předpisu samosprávnych přirážek provádí se v důsledku platných zákonných norem tím způsobem, že jedinou částkou vyměřená všeobecná daň výdělková se poměrně rozdělí na jednotlivé provozovny zpravidla podle vyplacených služebních platů a mezd. Jest tudíž možno, že při relativně malém počtu v určité provozovně zaměstnaných sil nebo při zaměstnancích s nízkými služebními požitky a tím tudíž i při poměrně nízké výši vyplaceních služebních platů, byť i při značném obratu - může na určitou provozovnu podniku, pokud se týče na obec, připadnouti v praksi kvóta poměrně malá. Nikterak však nelze pouze na základě této skutečnosti právem dovozovati, že by celkové daňové zatížení shora uvedené firmy bylo nepřiměřeně nízké, pokud se týče nepatrné.
Ministerstvo financí poznamenává, že nelze uváděti skutečný zdaněný výtěžek firmy, ježto by k tomu bylo potřebí souhlasu jmenované firmy. Výši skutečně předepsané všeobecné daně výdělkové na ten který rok lze zjistiti ze zápisů, které jsou podle § 329, odst. 2. zákona o přímých daních č. 76/1927 Sb. z. a n. každoročně v vloženy u vyměřovacího úřadu k veřejnému nahlédnutí poplatníkům všeobecné daně výdělkové po 15 dní po skončeném zasedání daňové komise.
Šetřením, provedeným zemským úřadem v Bratislavě, bylo zjištěno, že stížnost pánů interpelantů, že Baťovi zaměstnanci jezdí pravidelně po dědinách autem sbírati obuv do opravy, nezakládá se na pravdě (šetření konalo se po celém Slovensku a ne jenom v Šahách). Taktéž je nepravdivé tvrzení, že firma Baťa neohlásila v některých místech vedlejší závody tam, kde svoji živnost provozuje. Obchodvedoucí firmy Baťa v Levicích při tomto šetření prohlásil, že firma Baťa posílá na venkov své zástupce za účelem provádění reklamy, nikoli však ke sbírání obuvi k opravě. Při tom zástupci firmy dotazují se, zda obecenstvo je s výrobky u správkami obuvi firmy Baťa spokojeno. Obuvník Julius Bella v Levicích udal, že agenti firmy Baťa sbírají po venkově obuv k opravě. Když byla od něho žádána bližší konkrétní data, nemohl jich podati. Zřízení správkáren v Očové, Dobré vodě u v Plešovcích v okresu zvoleňském bylo řádně ohlášeno. Okresní úřad toto oznámení nevzal ovšem na vědomí a firma Baťa se proti výměru okresního úřadu odvolala. V obci Tešmaku chodili 4 zaměstnanci Baťovy prodejny v Šahách, kteří přijeli autem a dle udání Josefa Tamáše z Tešmaku nechali v obci vybubnovati, aby si obyvatelstvo nechalo opravovati obuv v Baťově prodejně v Šahách, a chtěli získati Tamáše k tomu, aby obuv v obci sbíral a denně do Baťovy správkárny za 20% zisku donášel. V obcích Dolních a Středních Turovcích. Hrkovcích a Preselanech Baťovi zaměstnanci obuv nesbírali. Jedna konkrétní stížnost byla hlášena též z obce Šáh. Vedoucí prodejny v Šahách Frommer sám přiznal, že zaměstnanci z prodejny chodili dům od
domu a vybízeli občany, aby obuv dávali do Baťovy správkárny. Tyto případy byly oznámeny exposituru okresního úřadu v Krupině, aby je přesně vyšetřila a zavedla přislušné trestní řízení.
V Praze, dne 25. září 1931.
Ministr obchodu Dr. Matoušek v. r.
Ministi financí Dr. Trapl v. r.
Ministr národní obrany Dr. Viškovský v. r.
Ministr vnitra Dr Slavik v. r.
1487/ XV. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty a ministra vnitra
na interpelaci poslance Hokkyho a druhů
o nesprávném jednání administrativních úřadu a činitelů, že obce a města v Podkarpatské Rusi nutí k hrazení věcných nákladů státních obecných škol (tisk 1108/ X).
Starati se o zabezpečení řádného obecnoškolského vzdělání na Podkarpatské Rusi náleží podle zák. čl XXXVIII/1868 obcím, které podle § 23 citov. zák. článku jsou povinný, aby samy zřídily školy, není-li v obcích jiné vyhovující národní školy. Nestačí-li jejich prostředky na tento úkol. mohou se podle % 43 cit. zák. čl dožadovati podpory státní.
Stát vychází obcím v tomto směru co nejvíce vstříc a uhrazuje nejen téměř cely osobní náklad učitelský, nýbrž přispívá značnou měrou ve formě subvencí i na úhradu mimořádných nákladu věcných, zejména stavebních. Ježto pak tato pomoc nestaří, zřizuje státní školská správa ve snaze po vybudování potřebných národních škol namnoze i v naznačených případech na místo škol obecních školy státní. Při nedostačujících finančních prostředcích nelze se však státu vzdáti účasti obcí alespoň při opatřování věcných potřeb pro takové školy Řídíc se dosud
platným nařízením bývalého maďarského ministerstva kultu a vyučování ze dne 27. prosince 1904, čís. 99. 275, a instrukci obcím, vydanou nařízením téhož ministerstva čís. 20. 311/1876 k provedení zák. čl XXXVIII/ 1868 a XXVIII/ 1876, snaží se proto školská správa pohnouti obce k úhradě příslušného věcného nákladu. Státní národní školy, jež slouží národnostním menšinám, vydržuje ovšem státní školská správa sama.
Odpor obcí proti opatřování věcných potřeb národních škol znemožňuje řádné vybudování tohoto školství a přinutil by státní školskou správu, aby po případě zrušila ony národní školy státní, které zřídila na místo škol obecních, a přiměla takto obce, podle § 23 zák. čl. XXXVIII/ 1868, aby zřídily školy obecní.
V interpelaci uváděné ustanovení poslední věty odst. 2.. § 4, zákona č. 77/1927 ve znění zákona č. 169/1930 Sb. z. a n., neupravuje nijak povinnosti obcí k hrazení věcných nákladů škol obecných, nýbrž týká se jen jednotné úpravy a projednávání školního rozpočtu s rozpočtem obecním.
K opatřením, která interpelace navrhuje, není tedy důvodu.
V Praze, dne 14. listopadu 1931
Ministr školství a národní osvěty Dr. Dérer v. r.
Ministr vnitra Dr. Slávik v. r.
1487/ XVI. (původní znění).
Od poved
ministra vnitra
na interpelaci poslance Hokkyho a druhů
o tom, jak postupuje při vyplácení podpor bratislavský pensijní a invalidní podpůrný spolek dělníku v Československé republice (tisk 1108/ XI).
Poněvadž tato interpelace se týká pouze oboru působnosti ministerstva vnitra, převzal jsem v dohodě s ministerstvem sociální péče její zodpovědění a sděluji ve věci toto:
Spolek v interpelaci zmíněný je soukromým spolkem podpůrným, jehož valnému shromáždění je ponecháno podle §u 8 stanov určiti výši podpor a zásady, podle kterých se podpory vyplácejí.
O sporech z poměru spolkového - a o takový spor jde i v daném případě - rozhoduje s konečnou platností rozhodci soud.
Státní správa nemá možnosti v podobných sporech do svobody spolkové zasahovati.
V P r a z e, dne 21. listopadu 1931.
Ministr vnitra Dr. Slavik v. r.
Překlad ad 1487/ V.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten H. Krebs und Genossen,
betreffend eine Verfügung des Landesamtes in Böhmen bezüglich der Bezeichnung des »Rosegger-Parkes« in Aussig a. E. (Druck 1379/ XIV).
Die Gemeinde Aussig hat gegen die Entscheidung der Landesbehorde die Beschwerde an das Oberste Verwaltungsgericht eingebracht. Insolange über die Beschwerde nicht entschieden wird, habe ich keinen Grund, mich mit der Angelegenheit m der in der Interpellation verlangten Weise zu beschäftigen.
Prag, am 19. November 1931.
Der Minister des Innern. Dr. Slávik m p.
Překlad ad 1487/ VI.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten Krumpe und Genossen
in Angelegenheit der Bausparkassen (Druck 1305/ VI).
Die sogenannten Bausparkassen sind Genossenschaften, welche auf Grund des Gesetzes vom 9. April 1873, R. -G. -Bl. Nr. 70, betreffend die Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften, errichtet sind und sich mit dem Sparen für Bauzwecke befassen.
Wie festgestellt worden ist, gibt es bei uns im ganzen ungefähr 6 solcher Genossenschaften.
Keine von ihnen legt sich die Bezeichnung »Sparkasse« bei, was nach der Vorschrift des I 3 des Gesetzes über die Sparkassen, Slg. d. G. u. V. Nr. 304/1920 unzulässig wäre. Zur Errichtung einer solchen Genossenschaft ist die Eintragung in das Handelsregister des betreffenden Kreisgerichtes erforderlich: das Ministerium des Innern hat auf die Errichtung derselben keine Ingerenz, umsoweniger ist es zur Überprüfung oder Genehmigung des Gesellschaftsvertrages (d. i. der Statuten) berechtigt. Der staatlichen Aufsicht unterliegen diese Genossenschaften nur dann, wenn sie eine konzessionspflichtige Unter nehmung betreiben (§ 95 des Gesetzes R. -G. -Bl. Nr. 70), was im gegebenen Falle nicht zutrifft.
Im übrigen unterliegt die Tätigkeit der Genossenschaften nach dem Gesetze vom 10. Juni 1903. R. -G. -Bl. Nr. 135, der Revision des betreffenden Verbandes, dessen Revision sich die Genossenschaft freiwillig unterworfen hat oder sie unterliegt, wenn sie nicht Mitglied eines solchen Verbandes ist, der Revision des durch das zuständige Kreisgericht oder die Landesbehorde bestellten Gerichtssachverständigen, eventuell unterliegt sie der Revision des Landesausschusses, falls sie aus Landesmitteln dotiert wird und sich der Landesausschuß demzufolge die Revision vorbehalten hat.
Ebenso fehlt mir die gesetzliche Grundlage zur Überprüfung der Aufrufe und Reklameflugblätter dieser Genossenschaften hinsichtlich ihrer Verläßlichkeit, ferner zur Durchführung einer strengen Revision der gemachten Versprechungen und der tatsächlichen erfüllten Leistungen.
Der bereits angekündigte Entwurf des Bankiergesetzes wird eine geeignete Gelegenheit bieten, auch den Verhaltnissen in den sogenannten Bausparkassen Aufmerksamkeit zu widmen.
P r a g, am 10. November 1931.
Der Minister des Innern: Dr. Slávik m. p.
Překlad ad 1487/ VII.
Antwort
des Justizministers
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. E. Schollich und Genossen
wegen Beschlagnahme der periodischen
Druckschriften: »Sudetendeutsche
Volkszeitung« in Brunn, Folge 1395,
und »Südmährerblatt« in Brunn.
Folge 945 (Druck 1379/ XVIII).
Nachdem die Beschlagnahme der in der Inter-
pellation angeführten Stelle durch das Gericht estatigt worden ist, und dagegen keine Rechtsmittel eingebracht worden sind, liegt keine Grundlage zu irgendeiner Verfugung von
Prag, am 17. November 1931
Der Justizminister Dr. Meissner m. p.
Překlad ad 1487/VllI.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten H. Krebs und Genossen,
betreffend das Vorgehen der Gendarmerieorgane gegen die Deutschen Turnvereine (Druck 1379/XV).
Rudolf Seyfferth. Turuwart des Vereines »Deutschvolkischer Turnverein« in Grulich, ist mit Urteil des Kreis- als Berufungsgerichtes in Olmutz (in 1. Instanz hat sich mit dem Falle nämlich das Bezirksgericht in Altstadt und nicht in Graulich befaßt) der Übertretung nach §§ 3 und 19 des Versammlungsgesetzes schuldig erkamit und zu einer Geldstrafe von 100 Kč, bezw. zu Airest in der Danei von 24 Stunden verurteilt worden. Die Strafanzeige war daher begründet und das gerügte Vorgehen des Gendarmeriepostens ganz richtig.
Wenn ein Verein auf Grund der geltenden Statuten seinen Zweck mit bestimmten Mitteln, bezw. im Wege einer bestimmten Tätigkeit verfolgt, erlangt er durch die betreffende Statutenbestimmung nur die Eignung zu einer solchen Tätigkeit vom Standpunkte des Vereinsrechtes, er ist jedoch verpflichtet, auch allen, für jene Tätigkeit eventuell geltenden Spezialvorschriften zu entsprechen Die in den Statuten enthaltene Bestimmung über die Veranstaltung von Umzügen, Marschen, Ausflügen u. dgl. enthebt deshalb den Verein keineswegs der Verpflichtung, sich für diesen Zweig seiner Tätigkeit in jedem einzelnen Falle die auf Grund der Vorschriften des Versammlungsgesetzes erforderliche Bewilligung einzuholen. Darin kann eine Verhinderung in der Ausübung der durch die Statuten bestimmten Rechte nicht erblickt werden und ich habe daher keinen Grund zu irgendeiner Verfugung.
Prag, am 19. November 1931
Der Minister des Innern Dr. Slávik m p
Překlad ad 1487/XV.
Válasz
az iskola-és nemzetművelődésügyi valamint a belügyi minisztertől Hokky képviselő és társai interpellációjára a közigazgatási hatóságok és tényezők ama helytelen eljárása iránt, hogy a községeket és városokat az állami népiskolák dologi kiadásainak fedezésére szorítják. (1108/X. ny-sz. )
A rendes népiskolai kiképzés biztosításától való gondoskodás az 1868: XXXVIII. t. c értelmében a községek feladata s az idevett t. c. 23. §-a élteimében a községek kötelességében áll, hogy ott, ahol a községben más megfelelő népiskola nincsen, az iskolát önmaguk létesítsék. Ha anyagi eszközeik eme feladat megoldásához elégtelenek, ez esetben az idézett t c. 43. §-a értelmében államsegély iránt folyamodhatnak
A/ állam a községeket ez nányban tőle telhető támogatásban részesíti s nemcsak a tanerők személyi kiadásait úgyszólván egészben tériti meg, hanem a rendkívüli dologi kiadások, nevezetesen építkezési költségek fedezéseiéhez is segély alakjában tetemesen hozzájárul. Minthogy azonban eme segély is elégtelennek bizonyul, az állami iskolaügyi kormányzat a szükséges népiskolák kiépítése iránti törekvéstől vezettetve a jelzett esetekben is községi iskolák helyett állami iskolákat létesít. A/ állam azonban a pénzeszközök elégtelenségére való tekintettel nem mondhat le arról, hogy a községek az ilyen iskolák legalább dologi kiadásainak beszerzésében készt ne vegyenek. Az iskolaügy kormányzat a volt magyar vallás-és közoktatásügyi minisztériumnak jelenleg is érvényben levő 1904 december 27. -1 99. 275 sz. rendelete. valamint a 20. 311/1876 sz. lendelettel az 1868. XXXVIII és 1876. XXVIII. t c végrehajtása bánt kiadott községi utasítás által irányíttatva a községeket az illető dologi kiadás fedezésére torksaik labirni. A nemzetiségek érdekeit szolgáló állami népiskolákat természetesen az iskolaugyi kormányzat maga tartja fen.
A kézségeknek a népiskolák dologi kiadásai fedezésével szemben megnyilvánuló ellenkezése emez iskolák alapos kifejlesztését lehetetleníti s az állami iskolaugyi kormányzatot arra kényszerítené, hogy a községi népiskolák helvett általa létesített állaim népiskolákat esetleg beszutesse s így a késségeket az 1868: XXXVIII. t c 23. § értelmében községi iskolák létesítéseié szorítsa.
A 169/1930. gv sz. törvényben megszövegezett 77/1927. sz. törvény 4 % 2. bek utolsó mondatának az interpellációban jelzett rendelkezése a kozségeknek az iskolai dologi kiadások fedezése hanti kötelezettségét nem érinti és csupán az iskolai költségvetésnek egységes berendezése valamint az iskolai és a községi költségvetés együttes tárgyalása iránt intézkedik
Az interpelláció által javasolt intézkedések megtételére tehát indok nincsen.
Praha, 1931. november 14. én.
Az iskola-és nemzetművelődésügyi miniszter: Dr. Dérer s. k.
A belügyi miniszter: Dr. Slávik s. k.
Překlad ad 1487/ XVI.
Válasz
a belügyi minisztertől Hokky képviselő és társai interpellációjára a csehszlovák köztársasági munkások bratislavai hadirokkantsegélyző és nyugdijegyesiileté-
nek a segélyek kifizetésénél követett eljárása tárgyában. (1108/ XI. ny. -sz. )
Minthogy az interpelláció csupán a belügyi minisztérium hatáskörét érinti, annak megválaszolását a népjólétügyi minisztériummal egyetértőleg magamra vállaltam s az ügyben a következőket közlöm.
Az interpellációban jelzett egyesület magánjellegű segélyegylet, amelynél a segélyek összegének meghatározása s a segélyek kifizetésénél érvényesülendő elvek megállapítása az alapszabályok 8. §-a értelmében a közgyűlésnek van fentartva.
Az egyesületi viszonyból folyó peres ügyek felől, - s az adott esetben is ilyen peres ügy forog szóban, - választott bíróság határoz végérvényesen.
Az állami igazgatás hasonló peres ügyekben az egyesületi szabadságba be nem avatkozhat.
Praha, 1931. november 21. -én.
A belügyi miniszter: Dr. Slávik s. k.