Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období.
5. zasedání.
1478.
Návrh
poslance Jana Prokeše a soudruhů, aby město Mor. Ostrava zařaděno bylo do skupiny míst A činovného.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:
Vláda republiky Československé se vyzývá, aby učinila opatření, aby město Mor. Ostrava výjimečně s ohledem na mimořádné drahotní poměry, jaké v tomto městě panují, zařaděno bylo do skupiny míst A činovného podle odst. 7. § 12. zák. z r. 1926 č. 103 Sb. z. a n.
Odůvodnění:
Po provedeném sčítání lidu z prosince 1930 postaveno bylo město Mor. Ostrava na 3. místo co do počtu obyvatel v řadě mést republiky Československé, následujíc za Prahou a Brnem, vykázaným počtem 125. 347 obyvatel. Popřevratový rozvoj města Mor. Ostravy postupuje tempem mimořádně rychlým a lze plným právem jeho nynější stav označovati za počátek jeho vývojové éry.
Nejen počtem obyvatelstva, který činil v lednu 1924, t. j. v době sloučení 6 sousedních obcí s Mor. Ostravou 113. 726, ale také počet domů postavených po 1. lednu 1924 nasvědčuje neobyčejnému vzrůstu města, jak ukazuje tento přehled:
Počet domů v: |
1. I. 1924 |
l. XI. 1931 |
Mor. Ostravě.... |
.. 1676 |
1874 |
Přívoze ........ |
.. 880 |
982 |
Vítkovicích ...... |
.. 772 |
835 |
Mar. Horách.... |
... 613 |
834 |
Zábřehu n. O ..... |
.. 697 |
1085 |
Hrabůvce ...... |
.. 260 |
398 |
Nové Vsi ....... |
114 |
153 |
Úhrnem |
.. 5012 |
6061 |
Vrostl tedy počet domů ve sjednocené obci Mor. Ostravě v době od 1. ledna 1924 do 31. října 1931 o 1. 049. Již těmito skutečnostmi samými možno míti za prokázáno, že Mor. Ostrava má plný nárok na to, aby zařaděna byla do skupiny A činovného.
Ale také ostatní okolnosti podporují tento její nárok náležitou měrou. Mor. Ostrava je světově proslulá svým průmyslem železářským a uhelným, jenž zajišťuje jí mezi všemi ostatními městy republiky postavení v tomto ohledu vedoucí a zcela výjimečné, při čemž nelze pominouti ani toho, že pro svoji topografickou polohu je ona důležitým uzlem komunikačním jak pro železnice vnitrostátní, tak i pro spoje mezinárodní.
Také v ohledu kulturním stojí v popředí všech měst, majíc vedle řady škol středních a odborných, dvě stálá divadla, české a německé a přemnoho jiných institucí povahy osvětové, z nichž na prvním místě dlužno uvésti velkolepý »dům umění«, hostící po celý rok výstavy dél malířských a sochařských s městskou obrazárnou ceny milionové. Po této stránce stává se Mor. Ostrava kulturním střediskem celé severovýchodní oblasti země Mor. slezské.
Řada úřadů státních a veřejných nasvědčuje neméně jejímu významu. Jsou tu policejní ředitelství, okresní úřad, berní správa, báňský revírní úřad, poštovní ředitelství se 16 úřadovnami, krajský a okresní soud a mnoho úřadů nižších. Ve službách státních drah je zaměstnáno přes 2. 000 zřízenců a úředníků. K vyjmenovaným úřadům dlužno připočísti také státní nemocnici, která je jednou z největších v republice.
Vedle těchto okolnosti, jimiž doloženo má býti významné postavení města Mor. Ostravy, jsou spolurozhodujícím činitelem pro její zařazení do skupiny A činovného také místní drahotní poměry. V té příčině požívala Mor. Ostrava již za dob předválečných pověsti jednoho z nejdražších měst
a tato skutečnost zůstala jí zachována i po doby nynější.
V prvé řadě jsou to činže, které tu zatěžují nadmíru hospodářskou životní úroveň pracujících vrstev jak dělnických, lak i zřízeneckých a úřednických. Pohybuje se nájemné z bytů jednopokojových mezi 260320 Kč měsíčně, nájemné z bytů dvoupokojových mezi Kč 480-650 měsíčně podle vzdálenosti od středu města, nájemné z bytů větších pak stává se pro střední stav úřednický vůbec nedosažitelným. Oč je nájemné v domech na obvodu vnitřního města levnější, o to a ještě více se zvyšuje dopravným, jehož sazby jsou v Mor. Ostravě ze všech měst republiky nejvyšší.
Pokud jde o ceny ostatních potřeb životních, převyšují zdejší ceny - s jedinou výminkou ceny uhlí - všechna ostatní města včetně těch, které již dnes do skupiny A činovného jsou zařaděná. Tento zjev je zjevem trvalým a příčiny jeho tkví právě ve zvláštním rázu Mor. Ostravy, města to převahou průmyslového, takže nelze očekávati, že by tyto poměry mohly kdy se změniti na prospěch obyvatelstva,
Vylíčené drahotní poměry mají dalekosáhlý vliv na životní úroveň všech kategorií a tříd gážistů v prvé řadě gážistů ve službách veřejných, jejichž platy uniformě pro celý stát jsou upraveny předpisy platového zákona a kteří za tohoto stavu věci jsou postiženi nejtíživěji. Jestliže vrstvy výdělečné berou drahotní poměry v úvahu při kalkulaci vlastní režie a cen svých výrobků, mohou býti výkyvy drahotních poměrů korigovány ve službě veřejné pouze odstupňovaným činovným. Shora uvedené doklady pak ukazují, že zařazením Mor. Ostravy do skupiny A činovného splněn bude jen požadavek práv a spravedlnosti.
V Praze, dne 24. listopadu 1931.
Prokeš,
Husnaj, Brožík, Koudelka, Bíňovec, Klein, Tayerle, Chalupa, inž. Nečas, Hampl,
Jurnečková-Vorlová, Chalupník, Vácha, Bečko, Pik, Polach, dr. Markovič, dr. Win-
ter, Fr. Staněk, V. Beneš, Kučera, Srba.