Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období.
5. zasedání.
1473.
Zpráva
výboru rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk 1465)
o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiém.
Zákon
ze dne............................ 1931
o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiém.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
K dani důchodové (hlava I. zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních), vyměřené za berní léta 1930 a 1931 z důchodu převyšujícího Kč 30. 000 se vybere přirážka podle § 2 tohoto zákona.
§2.
(1) Přirážka činí při zdaněném důchodu: nad 30. 000 Kč až do 40. 000 Kč.. 6%
" 40. 000 Kč ",, 50. 000 Kč.. 9% " 50. 000 Kč " " 60. 000 Kč.. 13% " 60. 000 Kč " " 80. 000 Kč.. 18% " 80. 000 Kč " " 100. 000 Kč.. 24%
" 100. 000 Kč........30%
daně důchodové, vyměřené podle ustanovení §§ 18 až 22, po případě § 34 zákona o přímých daních.
(2) Přirážka bude vyměřena tak, aby z důchodu podrobeného vyššímu procentu při-
rážky nezbylo po jejím odečtení méně než zbude z nejvyššího důchodu podrobeného nejblíže nižšímu procentu přirážky po odečtení přirážky naň vypadající.
(3) Při výpočtu přirážky budiž tato zaokrouhlena dolů na celé Kč.
§3.
Přirážka se vybere také k dani důchodové sražené v roce 1930 a 1931 podle ustanovení § 13, odst. 2. zákona o přímých daních, a to procentem připadajícím podle § 2 tohoto zákona na důchod podle cit. § 13, odst. 2. dani podrobený, převyšuje-li tento důchod v roce, na který se přirážka vybírá, 30. 000 Kč.
§4.
(1) Přirážku podle §§ l a 3 tohoto zákona vyměří (vypočte) a předepíše vyměřovací úřad příslušný k vyměření daně důchodové podle všeobecných ustanovení zákona o přímých daních.
(2) Výše přirážky bude poplatníku oznámena v platebních rozkazech na daň důchodovou, po případě samostatnými platebními rozkazy.
(3) Proti samostatným platebním rozkazům podati lze odvolání jen co do výpočtu přirážky; o odvolání tom rozhodne finanční úřad II. stolice.
(4) Přirážka není podkladem pro vyměřování a vybírání jakýchkoli přirážek a příspěvků; její výnos náleží státu.
§5.
Přirážka jest splatná do 30 dnů po doručení příslušného platebního rozkazu na daň důchodovou, po případě příslušného platebního rozkazu na přirážku. U příjemců služebních požitků jest v této lhůtě splatno pouze 50% přirážky; zbytek jest splatný do dalších 30 dnů.
§6.
Přirážka jest součástí daně důchodové a platí tedy pro ni, pokud nebylo v předchozích paragrafech jinak stanoveno, obdobně ustanovení zákona o přímých daních platná pro daň důchodovou.
§7.
(1) K dani z tantiém, sražené v letech 1931 a 1932 podle ustanovení § 183 zákona o přímých daních při výplatě požitků, vybere se:
a) činí-li požitky společností celkem vyplacené nejvýše 50. 000 Kč, přirážka 100%;
b) činí-li více než 50. 000 Kč, nejvýše však 100. 000 Kč, přirážka 150%;
c) činí-li více než 100. 000 Kč, přirážka 200%.
(2) Přirážku podle odst. 1. vyměří a předepíše příjemcům požitků vyplacených v roce 1931 vyměřovací úřad příslušný ku vyměření zvláštní daně výdělkové podle § 249, odst. 1., písm. c) zákona o přímých daních a to v sídle společnosti. Odvolání lze podati pouze proti výpočtu přirážky. Přirážka jest splatná do 30 dnů po doručení příslušného platebního rozkazu.
(3) Z požitků vyplacených v roce 1932 vyberou přirážku v odst. 1. uvedenou společnosti srážkou při výplatě požitků současně s daní z tantiém a odvedou ji státní pokladně.
(4) Jinak zůstávají ustanovení cit. § 183 nezměněna.
§8.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; jeho provedením se pověřuje ministr financí.
Resoluce.
Rozpočtový výbor žádá vládu, aby urychleně prodloužila platnost ustanovení ve čl. XVI., lit b) zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., do 1. ledna 1937 a podala příslušný návrh zákona.
Důvodová zpráva
Finanční správa jest si! vědoma risika, které přinese každé nové daňové zatížení při dnešním všeobecném poklesu důchodu. Taková zatížení mohou jen dnešní těžkou situaci zhoršiti a povedou k zatajování příjmů, které ještě dnes jsou ku zdanění přiznávány. Jestli přes tyto skutečnosti přichází přece vláda s návrhem na zvýšení daně důchodové a tantiémové s omezenou časovou přirážkou na rok 1930 a 1931, jest hledati důvod především v naléhavé potřebě, jež vyplývá na straně jedné v po-
klesu státních příjmů, na druhé straně v neklesajících výdajích.
Daň důchodová sama vykazuje očekávaný pokles v rozpočtu na rok 1932 o 135 mil. Kč a daň tantiémová o 1 mil. Kč proti očekávanému výnosu v r. 1931.
žel, úbytek ve státních důchodech nejeví se jenom u těchto dvou daní. Již úhrnný očekávatelný pokles daní přímých činí na rok 1932 146, 300. 000- Kč proti roku 1931, ale celkový pokles státních důchodů
u ministerstva financí činí v roce 1932 543, 500. 000 -Kč. Nezbývá tedy nic jiného, nežli hledati úhradu v nových důchodech státních. K tomuto cíli jest jedině schůdná cesta, zatížení zbytných důchodů, které jsou nad slušnou životní potřebu. To jest zvýšeni daně důchodové a daně z tantiém přirážkou.
Zavedení přirážky k dani důchodové není u nás v daňovém zákonodárství zjevem neobvyklým. Máme v tomto směru předchozí případ v zákoně č. 336 ze dne 12. srpna 1921 ve válečné přirážce k dani příjmové. Je však zapotřebí vyzvednouti podstatné rozdíly. Jež jsou mezi tímto zvýšeným zdaněním a zdaněním v předloze obmýšleným. Jsou především dva:
1. Válečná přirážka k dani příjmové postihovala všechnu daň příjmovou a to již od nejnižšího zdanitelného důchodu 6000'Kč ročně.
2. Přirážka byla velmi citelná, počínala u nejvyššího důchodu 20% a dosahovala při příjmech přes 20 mil. Kč až 600%.
Projednávaný návrh zákona se příznivě liší právě v těchto dvou vytknutých směrech.
Předpisuje přirážky ku dosti vysokému minimu od, 30. 000'- Kč ročního důchodu výše. Při tom dbá se výhod poskytovaných zákonem čís. 76 z r. 1927, hlava I., v §§ 20 a 21, jednajících o dani důchodové pro mnohočlenné rodiny a zvlášť těžce postižené poplatníky. Dále výměra přirážky jest značně nižší - počíná 6 a končí 30%. Tato mírnost do jisté míry zdá se méně odůvodněnou, poněvadž přirážka 30% ustrne při důchodu ročním nad 100. 000'Kč a dále nepostupuje, ač by právě důchody vyšší nad 100. 000'- Kč snesly zatížení vyšší než 30% přirážkou. Jinou stinnou stránkou navrhované předlohy jest její zpětná platnost pro rok 1930 a 1931.
Ukládání přirážky k dani důchodové pro rok 1931 nebude činiti zvláštních obtíží u, daně důchodové placené přímo, poněvadž bude ukládána v r. 1932. Pro rok 1930 není však této výhody, daň jest již postatně uložena a máme jisté oprávněné obavy z opožděného placení. Může-li zde rozhodnouti nějaký důvod, pak jest to naléhavá potřeba zvýšení státních důchodů i v roce 1930, neboť hospodaření za rok 1930 končí schodkem. Hůře bude u důchodů, při
nichž jest daň srážena a kde se objeví jako nové nečekané břemeno. Okolnost tato jest doznávána v § 5, kde se zavádějí dva termíny pro splatnost u poplatníků, jichž důchod sestává ze služebních požitků.
Při této příležitosti jest nutno upozorniti na těžké postižení jednoho druhu důchodců, totiž těch, za které platí daň důchodovou zaměstnavatel. Zákon z r. 1927 pamatoval na tyto případy v článku XVI lit. b) žák. č. 76/27 a odkládal účinnost § 17 žák. 76 z r. 1927 až do 1. ledna 1932. Od 1. ledna 1932 přestává býti placená důchodová daň za zaměstnance odpočitatelnou srážkou, ač skutečná platba této daně zaměstnavatelem jest částí požitku zaměstnance. Pro výměru daně důchodové jest lhostejno, odečte-li se výdaj zaměstnavatele z daňového základu jako služné, v němž jest zahrnuta také daň důchodová, aneb jako služné a placená daň. Pro zaměstnance není však věc tak jednoduchá. Není příhodná doba, aby novou kolektivní smlouvou mohl si zaměstnanec o neplacenou daň důchodovou požitky zvýšiti a tak nastane pravidelně případ, že požitky zaměstnance budou o daň důchodovou sníženy. Toto jest nutno vzíti v úvahu tím spíše, že právě zaváděná přirážka k dani důchodové ještě tuto ztrátu zvýší a proto by bylo spravedlivé, aby ustanovení článku XVI lit. b) zákona čís. 76 z r. 1927 bylo prodlouženo na dobu další.
Zatížení, jaké zavedením přirážky důchodové vznikne, jest vyznačeno ve vysvětlivkách u § 2. Celkem zachycuje 157. 503 důchodců s příjmem okrouhle 10 miliard 46 mil. Kč, t. j. zachytí asi jen jednu sedminu z celkového počtu poplatníků, jež činí 1, 002. 641 a polovinu ku zdanění přiznaného důchodu.
Tímto opatřením jsou nejen chráněni všichni dělníci a nižší zaměstnanci pokud se jim daň sráží až do důchodu 25. 556 Kč, ale i důchodci s důchodem vyšším do 30. 000 Kč.
Nově jest postihována přirážkou daň z tantiém, která proti dřívějším zákonným ustanovením byla v r. 1927 zákonem č. 76 § 183 snížena na 10% a snese proto velmi dobře zvýšení. Jest nutno konstatovati, že tato přirážka v návrhu zákona jest uložena spravedlivěji. Staré ustanovení § 183 cit. žák. ustrnulo na pouhém proporcielním zvýšení. Návrh připouští jistou, třeba má-
lou progresi. Opatření jest tím oprávněnější, že by bez této progrese cítila se určitá nespravedlivost se srovnáním přirážky k dani důchodové, jež jest vyměřována z progresivně stoupající daně. Možnou námitku, že na konec tantiémy mají se ocitnouti v základu pro vyměření daně důchodové, jest přejíti. Důchod z tantiém jest pravidelně důchod méně pracný a má býti přísněji postižen. Tento fakt dokazuje nám skutečnost, že 30 i více takových funkcí a plynoucích z nich důchodů jest kumulováno na jednoho funkcionáře. Této
mírně řečeno nepřístojnosti, která jest právem vytýkána, dalo by se odpomoci stupňovaným zdaněním tak, že tantiémy po určitém počtu by úplně propadly státní pokladně. Za daných okolností jest však nutno vítati i ustanovení § 7, které aspoň poněkud vyslovené snaze se blíží.
Z důvodů v předu uvedených přijal rozpočtový výbor návrh zákona o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiém beze změny a dovoluje si tento návrh a připojenou resolucí slavné sněmovně doporučiti k ústavnímu schválení.
V Praze, dne 25. listopadu 1931.
Dr. Černý v. r.,
předseda.
R. Chalupa v. r.,
zpravodaj.