Poslanecká sněmovna N. S. R Č. 1931.

III. volební období.

5. zasedání.

1469.

Návrh

poslanců Rudolfa Tayerle, F. Macouna a soudruhů

na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 3. dubna 1925, č. 54 Sb. z. a n., o poplatcích, taxách a kolcích (hrací karty).

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne................,

kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 3. dubna 1925. č. 54 Sb. z. a n., o poplatcích, taxách a kolcích (hrací karty).

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 13.

Ustanovení § 13, zák. č. 54/1925 Sb. z. a n.. odstavec 1., se doplňuje novým ustanovením tohoto znění:

»Toto ustanoveni o srážení kvitančního poplatku se nevztahuje na platy a mzdy zaměstnanců státních úřadů, podniků, ústavů, skladů, dílen, vojenských útvarů a fondů státem spravovaných aneb obchodně obhospodařovaných, a to ať již se jedná o požitky zaměstnanců pragmatikálních nebo smluvních či v jakémkoli směru služebním stojících. «

§ 27.

Tento zákon provede ministr financí v dohodě se súčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Zákonem ze dne 3. dubna 1925, čís. 54 Sb. z. a n., změněna byla některá ustanovení o poplatcích, taxách a kolcích (hrací karty), při čemž divnou a dosud nevysvětlitelnou shodou okolností dostalo se do tohoto poplatkového zákona také ustanovení, že

»při úhradách peněžitých částek pokladnami státními a pokladnami podniků a ústavů státních nebo státem spravovaných, ať se konají z jakéhokoli důvodu a jakýmkoli způsobem, vybírá se ve prospěch poplatkového důchodu z uhrazené částky kvitanční poplatek srážkou, ať se vydá z příjmu stvrzenka či nikoli. «

Ona dvě slova: »z jakéhokoli důvodu přiměla státní kontrolní úřad naříditi ministerstvu financí, by žádalo srážení kvitančního poplatku také z výplaty mzdové civilním dělníkům vojenské správy.

Ministerstvo financí také skutečně nařídilo ministerstvu národní obrany výnosem ze dne 27. září 1930. č. j. 134. 804/29 V/16, aby při vyplácení mezd civilnímu dělnictvu vojenských ústavů, skladů, dílen a pod. (k němuž náležejí také myčky a uklízečky

u vojenských velitelství), státními pokladnami byl srážen kvitanční poplatek II. stupnice, podle § 13 zák. č. 54/1925 Sb. z. a n., ať se příjem mzdy podpisem potvrdí nebo nepotvrdí, tedy i tenkráte, jestliže se o výplatách těchto mezd spisují toliko výplatní listiny, jež příjemci mzdy nepodpisují.

Dnem 1. ledna 1931 počínaje také skutečně sráží se tento kvitanční poplatek ve výši 1 % vyplacené mzdy. při čemž zlomky se zaokrouhlují na celou jednotku koruny. Vedle toho sráží se ještě daň důchodová a jiné, takže civilní dělnictvo vojenské správy je postiženo dvojím zdaněním.

Jak jest možné na základě poplatkového zákona z hracích karet žádati od dělnictva vojenské správy placení tohoto kvitančního poplatku, vědí pouze bozi, neboť při usnášení zákona 54/1925 nikomu z navrhovatelů a tím méně zákonodárců nepřišlo na mysl, že by tímto zákonem mělo býti postiženo civilní dělnictvo a zaměstnanci vojenské správy, nota bene teprve po uplynutí plných pěti roků od vydání vládního nařízení k tomuto zákonu ze dne 28. dubna 1925, č. 87 Sb. z. a n.

V Praze, dne 14. listopadu 1931.

Tayerle, Macoun,

Husnaj, Seidl, dr. Winter, Prokeš, Koudelka, Vácha, inž. Nečas, Berko, Nový,

Klein. Pik, Brožík, Chalupník, dr. Mareš, Neumeisier, Benda, Biňovec, dr. Mar-

kovič, Stivín, Staněk, Jurnečková-Vorlová, Chalupa.