Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931,

III. volební období.

5. zasedání.

1465. Vládní návrh.

Zákon

ze dne__________________________1931

o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiém.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

K dani důchodové (hlava I. zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních), vyměřené za berní léta 1930 a 1931 z důchodu převyšujícího Kč 30. 000 se vybere přirážka podle § 2 tohoto zákona.

§2.

(1) Přirážka činí při zdaněném důchodu: nad 30. 000 Kč až do 40. 000 Kč.. 6%

" 40. 000 Kč " " 50. 000 Kč.. 9%

" 50. 000 Kč " " 60. 000 Kč.. 13%"

" 60. 000 Kč " " 80. 000 Kč.. 18%

" 80. 000 Kč " " 100. 000 Kč.. 24%

" 100. 000 Kč........30%

dané důchodové, vyměřené podle ustanovení §§ 18 až 22, po případě § 34 zákona o přímých daních.

(2) Přirážka bude vyměřena tak, aby z důchodu podrobeného vyššímu procentu přirážky nezbylo po jejím odečtení méně než zbude z nejvyššího důchodu podrobeného nejblíže nižšímu procentu přirážky po odečtení přirážky naň vypadající.

(3) Při výpočtu přirážky budiž tato zaokrouhlena dolů na celé Kč.

§3.

Přirážka se vybere také k dani důchodové sražené v roce 1930 a 1931 podle ustanovení § 13, odst. 2. zákona o přímých daních, a to procentem připadajícím podle § 2 tohoto zákona na důchod podle cit. § 13, odst. 2. dani podrobený, převyšuje-li tento důchod v roce, na který se přirážka vybírá, 30. 000 Kč.

§4.

(1) Přirážku podle §§1 a 3 tohoto zákona vyměří (vypočte) a předepíše vyměřovací úřad příslušný k vyměření daně důchodové podle všeobecných ustanovení zákona o přímých daních.

(2) Výše přirážky bude poplatníku oznámena v platebních rozkazech na daň důchodovou, po případě samostatnými platebními rozkazy.

(3) Proti samostatným platebním rozkazům podati lze odvolání jen co do výpočtu přirážky; o odvolání tom rozhodne finanční úřad II. stolice.

(4) Přirážka není podkladem pro vyměřování a vybírání jakýchkoli přirážek a příspěvků; její výnos náleží státu.

§5.

Přirážka jest splatná do 30 dnů po doručení příslušného platebního rozkazu na daň důchodovou, po případě příslušného platebního rozkazu na přirážku. U příjemců služebních požitků jest v této lhůtě splatno pouze 50% přirážky; zbytek jest splatný do dalších 30 dnů.

§6.

Přirážka jest součástí daně důchodové a platí tedy pro ni, pokud nebylo v předchozích paragrafech jinak stanoveno, obdobně ustanovení zákona o přímých daních platná pro daň důchodovou.

§7.

(1) K dani z tantiém, sražené v letech 1931 a 1932 podle ustanovení § 183 zákona o přímých daních při výplatě požitků, vybere se:

a) činí-li požitky společností celkem vyplacené nejvýše 50. 000 Kč, přirážka 100%;

b) činí-li více než 50. 000 Kč, nejvýše však 100. 000 Kč, přirážka 150%;

c) činí-li více než 100. 000 Kč, přirážka 200%.

(2) Přirážku podle odst. 1. vyměří a předepíše příjemcům požitků vyplacených v roce 1931 vyměřovací úřad příslušný ku vyměření zvláštní daně výdělkové podle § 249, odst. 1., písm. c) zákona o přímých daních a to v sídle společnosti. Odvolání lze podati pouze proti výpočtu přirážky. Přirážka jest splatná do 30 dnů po doručení příslušného platebního rozkazu.

(3) Z požitků vyplacených v roce 1932 vyberou přirážku v odst. 1. uvedenou společnosti srážkou při výplatě požitků současně s daní z tantiém a odvedou ji státní pokladně.

(4) Jinak zůstávají ustanovení cit. § 183 nezměněna.

§8.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; jeho provedením se pověřuje ministr financí.

Důvodová zpráva.

A. část všeobecná.

Hospodářská krise, která prochází téměř celým současným světem, vrhá na rovnováhu v hospodářství státním, nejen v Československu, nýbrž i v četných jiných státech velmi neblahé reflexy.

Příjmy v běžném rozpočtovém roce 1931, pokud jsou obrazem hospodářské konstelace, nezadržitelně klesají, zato strana vydání zůstává téměř nedotčena; pohyblivé klesající příjmy mají svůj protějšek v nepohyblivém, téměř neklesajícím bloku vydám.

Nelze očekávati, že by rozpočtový rok 1932 byl hospodářsky lepším.

Tomuto mimořádnému zjevu lze čeliti jen mimořádnými opatřeními, která snižují souhrn výdajů státních, ale hledí současně zvýšiti souhrn příjmů státních. Pokud jde o přímé daně, lze na zvýšení výnosu daňového zvýšením sazeb počítati jen u oněch daní, které samy o sobě poměrně největší zvýšení snesou; jsou to:

1. daň důchodová, která vybudována na principu progrese, t. j. relativní oběti da-

ňové jednotky, již svojí povahou a konstrukcí přihlíží k osobní i věcné daňové únosnosti poplatníkově, a

2. daň z tantiém, která jako výnosová proportionelní daň zachycuje onu část objektivního výnosu podniku, která výnos nezatěžuje jako odměna za práci (mzdy, platy), nýbrž která se z docíleného zisku vyplácí jako zvláštní odměna za činnost správní. Na tantiémy pohlížívá se jako na odměnu méně zaslouženou, třeba i nebylo lze říci, že jest pro percipienta příjmem bezpracným; proto v dobách mimořádných lze tu vyšší zatížení ještě nejspíše odůvodniti.

B. část zvláštní.

K§1.

Přirážka bude podle tohoto paragrafu vybírána pouze k dani důchodové za berní léta 1930 a 1931, která se vyměřuje v letech 1931 a 1932 daňovými komisemi, nebo vyměřovacími úřady a to též k dani důchodové vyměřené poplatníkům, jimž byla daň důchodová srážena podle ustanovení § 36 zák. o př. d.; přirážka nebude totiž vybí-

rána srážkou zaměstnavatelem. Srážení této přirážky na berní rok 1930 nelze při výplatě služebních požitků již provésti, poněvadž byly požitky, z nichž má býti přirážka vybírána, vyplaceny již roku 1930; v letošním roce se sráží daň důchodová na berní rok 1931. Také pokud jde o přirážku na berní rok 1931, nutno z technických důvodů od vybírání její cestou srážky upustiti.

Zaměstnanci, jimž jest daň důchodová srážena podle § 30 zákona o přímých daních, nepřicházen - pokud jde o služební požitky - pro vybírání přirážky vůbec v úvahu, ježto jejich služební požitky, nepřesahujíce roční částky 23. 556 Kč, nepřevyšují nejnižší hranici důchodu pro uložení přirážky rozhodnou.

K § 2.

Přirážka jest - právě tak jako daň důchodová - progresivní; počíná 6% a dosahuje nejvýše 30% daně důchodové. Navrhované zatížení důchodu daní důchodovou včetně přirážky nedosahuje ani zdaleka té výše, jako před berní reformou; o tom svědčí následující tabulka:

Procento přirážky se stanoví podle čistého důchodu, z něhož byla vyměřena daň důchodová. U poplatníka se služebními požitky nepřesahujícími částky 23. 556 Kč ročně, t. j. u poplatníku, jimž jest daň důchodová srážena podle § 30 zák. o př. d., jest pro stanovení procenta přirážky rozhodujícím pouze mimoslužební důchod, který se u daně důchodové zdaňuje podle

ustanovení § 31 zák. o př. d. samostatně. U poplatníků pak, u nichž jest část jejich důchodu podle zvláštních ustanovení zák. o př. d. od daně osvobozena (§ 2 zák. o př. d. ) po př. není v tuzemsku dani podrobena (§1 cit. zák. ), jest pro stanovení procenta přirážky rozhodným pouze jejich v tuzemsku dani skutečně podrobený důchod.

Přirážka bude vypočtena příslušným procentem z vyměřené daně důchodové, a to z celkové daňové povinnosti, tedy po připočtení případné přirážky podle § 19, resp. po odečtení příp. srážky podle § 20 a slevy podle § 21 zák. o př. d.

Ustanovením odst. 2. tohoto paragrafu bude zabráněno nepříznivému následku t. zv. stupňového tarifu, který byl pro výpočet přirážky zvolen, ježto by jinak na rozhraních stupňů důchodu docházelo k nesrovnalostem. (Na př. na důchod 80. 000 Kč připadá přirážka 846 Kč a na důchod 80. 100 Kč 1. 180 Kč, tedy o 284 Kč více, ač důchod jest jen o 100 Kč vyšší. )

Bude tedy přirážka v takovýchto případech vypočtena tak, že se k přirážce, připadající na nejvyšší důchod podrobený nejblíže nižšímu procentu přirážky připočte částka, o kterou zdaněný důchod převyšuje zmíněný nižší důchod (ve shora uvedeném příkladě se vypočte přirážka při důchodu 80. 100 Kč takto: 846 Kč + 100 Kč = 946 Kč místo 1. 130 Kč; zbude mu tedy 79. 154 Kč a nezbude mu pak méně než činí důchod nejblíže nižší po odečtení přirážky na tento nižší důchod vypadající). Obdobné ustanovení měl i § 172, odst. 3. dřívějšího zákona o osobních daních.

Zaokrouhlování přirážky na celé Kč dolů děje se, stejně jako u daně důchodové, pro zjednodušení předpisování, účtování a placení přirážky.

K § 3.

Z požitků zmíněných v § 13, odst. 2. zák. o př. d. (funkční požitky - platy a činovní přídavky - a podobné paušální náhrady vyplacené ze státní pokladny kromě funkčních požitků státních zaměstnanců) se provádí srážka daně důchodové, aniž by došlo k řádnému vyměřovacímu řízení. Ježto §§ 1 a 2 tohoto zákona stanoví přirážku k vyměřené dani, nutno ustanoviti tímto paragrafem, že i tyto požitky jsou

přirážce podrobeny; při tom se bude obdobně jako u daně důchodové - procento přirážky říditi pouze výší požitků dani důchodové podrobených a přirážka bude vypočtena z daně, kterou bylo - podle § 13, odst. 2. zákona o př. daních - srážeti. Od vybírání přirážky srážkou nutno upustiti z důvodů uvedených již ve vysvětlení k § l tohoto návrhu.

Bude-li míti příjemce shora zmíněných požitků ještě jiný důchod, bude mu přirážka stanovena zvláště na funkční požitky a zvláště na jeho ostatní důchod.

K §4.

Přirážku předepíše onen vyměřovací úřad, který byl příslušný k vyměření daně důchodové za týž berní rok. Daňové komise nebudou tak žádným způsobem zatíženy.

Námitky proti výpočtu přirážky lze vznésti v odvolání proti platebnímu rozkazu na daň důchodovou, nebo byla-li přirážka předepsána zvláště, v odvolání proti tomuto rozkazu.

V odvolání proti platebnímu rozkazu, v němž byla výše přirážky oznámena zvláště, lze se odvolati pouze do této přirážky ("výpočtem" nerozumí se tu totiž pouhý aritmetický úkon), nikoliv však do základu a výše daně důchodové, z níž byla přirážka vypočtena; proti těmto základům bylo totiž možno podati odvolání již při doručení platebního rozkazu na daň důchodovou. Toto ustanovení není zcela novým, ježto podobné ustanovení obsahovaly již zákony o válečných přirážkách vydané za platnosti dřívějšího zákona o osobních daních.

Pouhé chyby v počítání, psaní a jiné omyly a přehmaty sběhlé při výpočtu přirážky, které nevybočují z mezí zřejmých nesprávností, mohou samozřejmě býti podle § 256, odst. 4 zák. o př. d. a za podmínek v něm uvedených zpravidla opraveny úřadem, od něhož vyšly (§6 tohoto návrhu zákona).

Přirážka nepodléhá, stejně jako daň důchodová, samosprávným přirážkám a příspěvkům.

K § 5.

Splatnost přirážky stanoví se stejně jako splatnost doplatku daně důchodové placené

přímo; tento nutno rovněž zaplatiti (po odečtení částek předem zaplacených podle § 269, odst. 1. zák. o př. d. ) do 30 dnů po doručení platebního rozkazu (§ 270, odst. 3. zák. o př. d. ). U příjemců služebních požitků bylo nutno z důvodů sociálně hospodářských povoliti úlevu v platebním termínu.

K§ 6.

Z povahy věci plyne, že přirážka je accesoriem hlavní daně a že musí pro ni platiti obdobně veškerá ustanovení daně důchodové se týkající.

K § 7.

Ježto by vybírání přirážky k dani z tantiém, která byla již v roce 1930 srážena, činilo po dlouhém časovém odstupu značné administrativní obtíže, bude tato přirážka na rozdíl od přirážky k dani důchodové (§§ 1-6 tohoto návrhu) vybírána teprve k dani z tantiém, sražené v letech 1931 a 1932.

Ježto požitky dani z tantiém podrobené byly v roce 1931 již v četných případech vyplaceny, nemohou společnosti býti přidrženy k srážce přirážky a předepíše se proto přirážka k dani z tantiém z požitků, vyplacených v roce 1931 příjemcům k přímému placení a to u berního úřadu (súčtovacího oddělení) obce sídla podniku.

Přirážku předepíše onen vyměřovací úřad, v jehož obvodu leží sídlo vyplácející společnosti; tomuto úřadu jsou totiž zasílány výkazy o sražené a odvedené dani z tantiém (prov. nař. k § 181 ve spojení s prov. nař. k § 183, odst. 5. zákona o přímých daních), takže může nejsnáze podle těchto výkazů přirážku vypočítati a předepsati.

O výši přirážky bude poplatník zpraven zvláštním platebním rozkazem, proti němuž má právo odvolání, avšak pouze co do výpočtu přirážky. Proti základu pro výpočet přirážky nemůže poplatník v tomto odvolání brojiti, ježto případné námitky v tomto směru mohl uplatniti již při srážce daně z tantiém, po případě při vyrozumění o vykonané srážce ve smyslu § 330, odst. 4. zák. o př. d.

Splatnost přirážky k dani z tantiém se stanoví stejně jako splatnost přirážky k dani důchodové.

U požitků, které budou vyplaceny v r. 1932, provede srážku přirážky společnost požitky vyplácející a to současně se srážkou daně z tantiém.

Přirážka k dani z tantiém není - právě tak jako daň z tantiém sama - podkladem pro vyměřování a vybírání jakýchkoli přirážek a příspěvků.

Vláda navrhuje, aby osnova tohoto zákona byla jako pilná ve smyslu § 55 jedn. řádu přikázána v obou sněmovnách rozpočtovému výboru k podání zprávy v době co nejkratší.

V Praze, dne 20. listopadu 1931.

Předseda vlády: Udržal v. r.

Ministr financi: Dr. Trapl v. r.

Státní tiskárna v Praze. - 5726-31.