Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.

III. volební období.

5. zasedání.

Překlad.

1449.

Naléhavá interpelace

poslance dra F. Hassolda a druhů

ministrovi vnitra o stavbě nového státního hotelu v Mariánských Lázních.

Poplatníci a veřejnost vzpomínají ještě nanejvýš nepříznivě, jak stát hůře než nešťastně koupil hotel »Buen Retiro v Mariánských Lázních. A již zase zamýšlená stavba státního hotelu v Mariánských Lázních vzbuzuje pozornost. Tentokrát jest to ministerstvo vnitra, které prý vystupuje jako stavebník. Poněvadž se mluví o zamýšleném nákladu 20-30 milionů Kč, zdála se tato zpráva s počátku nevěrohodnou, neboť nelze pochopiti, že by se některé ministerstvo za nynější nejhorší hospodářské krise vážně zabývalo úmyslem, stavěti ohromný přepychový hotel.

Ještě zvláštnější jsou však okolnosti připravující na tuto stavbu. Budiž ihned předesláno, že zprávu, že se prý hotel bude stavěti pro úřednictvo ministerstva vnitra, setkává se ve veřejnosti s velmi malou vírou. Nebot již se proslýchá, že se pomýšlí na velkou nádhernou síň, jakož i na ubytování panstva se služebnictvem, takže přece dlužno poněkud pochybovati, že by toto přepychové zařízení mělo

býti myšleno pro úředníky ministerstva vnitra. Spíše to působí dojmem, že jde o zamýšlené zřízení mezinárodní herny v Mariánských Lázních.

Pokud jde o všeobecné veřejné rozepsání a zadání stavby, dlužno se podle dřívějších špatných zkušeností právem obávati, že i zde zase pikle buď zmaří řádné veřejné rozepsání stavby nebo jeho účinek učiní ilusorní a jen zdánlivý. Lidé se obávají obvyklého nadržování, kterého by se dopustil stát jako obyčejně zase jednostranně ve prospěch českých firem proti německým firmám, zvláště proti domácím mariánsko-lázeňským firmám.

Jak to vysvětlí pan ministr, že na příklad firmy: Karel Beran, stavitel v Praze, Bratří Kavalírové, architekti a stavitelé v Praze, Inž. B. Nekvasil, stavitel v Praze, Müller a Kapsa, inženýři a architekti v Plzni si vyžadují již dílčí oferty od mariánsko-lázeňských povozníků a jednotlivých- řemeslníků, co přece dokazuje, že jmenované ministerstvo tuto stavbu nejen již nyní chce zadati bez zřetele

na parlamentní projednání a povolení, nýbrž že se zde zase má projeviti vyslovené nadržování, když před všeobecným veřejným vypsáním stavby byly již k podání nabídek vyzvány některé protěžované české firmy.

Nepřekvapuje, že se podle vládnoucího státního systému, Němcům nepřátelského, při této příležitosti vědomě nedbalo západočeských, ovšem německých firem. Při známém kartelování větších stavebních podniků dlužno se však také právem obávati, že stát při zadání bude podle okolností musiti zaplatiti o mnoho milionů více než při veřejném rozepsání soutěže, což zvláště v dnešní době neobyčejně zajímá i když nikoliv stát, který snadno peníze vydává, pak přece poplatníky, kteří je tím trpčeji musejí vydělati a zaplatiti. Tento postup musí tím spíše zarážeti, že zvláště, také v poslední době opět, obchodní komory, družstevní svazy, svazy průmyslníků atd. neustále zakročovaly a zakročují v pražských ministerstvech, aby se konečně řádně rozepisovaly nabídky a dodávky, kteréžto až příliš oprávněné požadavky i tisk velmi silně veřejně podporoval.

Vždyť stát jest již majetníkem dvou hotelů y Mariánských Lázních, a to hotelu »Kasino« a hotelu »Praha«, bývalého to »Buen Retiro«. Zkušenosti se státní správou měly by vlastně působiti opačně než povzbuzovati k tomu, aby se výnosné soukromé podniky na útraty veřejnosti stále proměňovaly v pasivní podniky státní.

Mariánské Lázně trpí letos zvláště těžce špatnou lázeňskou sezónou, vyrovnání, konkursy a exekuční dražby staly se pro špatné léto v lázeňských místech bohužel stejně smutným jako častým zjevem a dochází k nim denně. Berní úřady přes tuto nezaviněnou nouzi postupují co nejbezohledněji zaknihováním a exekucemi, z lidí, kteří se ocitli v bídě, vymačkávají se takřka násilím poslední koruny z kapsy, ale stát pomýšlí na zřízení ohromného přepychového hotelu přímo jako na výsměch německému obyvatelstvu.

Při tom stát nepřihlížeje ke zvláštním místním léčebným poměrům v Mariánských Lázních chce bezohledně nedbáti

všech stavebních předpisů a stavebních zákazů, příkazů na ochranu přírody a lesa, chce stavěti na místě, kde se již po desítky let nesmí stavěti, chce vykáceti les, který patří k nejcennějším přírodním parkům města, zkrátka rovnalo by se to hospodaření v obsazeném nebo nepřátelském území. Ale pan ministr nemůže přece takového postupu ani zamýšleti ani krýti a proto pana ministra včas upozorňujeme na všechna tato hrozící nebezpečí.

Že jest správné moje tvrzení, že jistě byly již vyzvány firmy k předčasnému podání nabídek na stavbu státního hotelu v Mariánských Lázních, dokazuje, že výše zmíněné stavební podniky vybídly k podání dílčích nabídek tyto firmy: závod s hliněným zbožím, tři povoznické firmy, truhlářství, obchod se stavebními hmotami, kromě posledního všechny v Mariánských Lázních, poslední v Karlových Varech.

Dále byla již vyžádána nabídka rovněž od mariánsko-lázeňské firmy na výtahy v zamýšlené stavbě státního hotelu. Ba dokonce se již proslýchá, že prý stavbu dostal projektant architekt dr. inž. Zdeněk Pštros v Praze-II., Národní třída 39. Byl by zde tedy zvláštní případ, že by projektant sestavil plány a podklady nabídky a pak sám vystupoval jako uchazeč o stavbu. Ostatně dlužno si zvlášť všímati i rozličných příbuzenských poměrů.

Se zřetelem na tyto vývody dovolují si podepsaní tázati se pana ministra:

1. Je-li pravda, že stát chce vystavěti v Mariánských Lázních nový velký hotel?

2. Jest pravda, že již před řádným veřejným rozepsáním stavby byl podán určitý počet tajných nabídek?

3. Jak vysvětlí pan ministr, že byly již vyžádány dílčí nabídky od některých mariánsko-lázeňských a přespolních firem?

4. Jest pravda, že tato stavba byla již zadána a jest pan ministr ochoten oznámiti, za jakých bližších okolností byla zadána?

5. Jest pan ministr ochoten, pomýšlí-li se skutečně na stavbu, po každé stránce pečovati, aby se při podávání nabídek, určení místa a stavebních předpisech, do-

V Praze dne 5. listopadu 1931.

Dr. Hassold,

dr. Schollich, Matzner, Krebs, Simm, dr. Mayr-Harting, Oehlinger, Krumpe, Greif,

Schubert, Köhler, inž. Jung, inž. Kaliina, dr. Hanreich, dr. Keibl, dr. Petersilka,

Scharnagl, Horpynka, Geyer, Knirsch, Kasper, Kunz, Bobek.

držovaly všechny zákonité a místní předpisy se zvláštním zřetelem na domácí obyvatelstvo?