Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období.
5. zasedání.
1430.
Návrh
poslanců J. Netolického, J. Stejskala a druhů
na změnu zákona č. 87 Sb. z. a n. z r. 1926, kterým se upravují poměry podomního
obchodu.
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti na tomto zákoně:
Zákon
ze dne.................
kterým se mění zákon ze dne 4. května 1926, č. 87 Sb. z. a n. o podomním
obchodě.
§3.
§ 3. odst. 2. dosavadního zákona doplňuje se tímto zněním:
»Toto ustanovení nevztahuje se na tak zvané chudé kraje, které jsou uvedeny v § 2. vl. nař. ze dne 25. XI. 1926, č. 216 Sb. z. a n. «
§6.
§ 6. dosavadního zákona se ruší a bude zníti takto:
» Vidování podomních knížek provádějí policejní a četnické orgány bezplatně. «
§26.
§ 26 se pozměňuje tím, že v odstavci 1. k sub c) připojuje se znění:
»Ustanovení toto nevztahuje se na osoby, uvedené v §§ 16 a 17 tohoto zákona. «
Odůvodněni.
Výslednicí snah kruhů obchodních a zájmových organisací stal se skutkem zákon č. 87/1926, který nahrazuje ustanovení zastaralého patentu z r. 1852 a povšechně upravuje většinou zcela nově poměry podomního obchodu v republice Československé. Sledována je zde okolnost, aby do podomního obchodu nevloudily se živly nekalé.
Leč prakse posledních Čtyř let ukázala také značné slabiny jmenovaného zákona. Je to jmenovitě odst. 2, § 3. zákona, který říká, že nemohou nabýti k podomnímu obchodu povolení osoby, které buď samy, neb jejich manžel, nebo jejichž příbuzní v pokolení přímém vůbec a do druhého stupně pokolení pobočného, provozují živnost se stálým stanovištěm, neb živnost trhoveckou. Toto ustanovení je drasticky nespravedlivé, neboť dle jeho výkladu každý podomní obchodník, mající švagra, synovce či zetě obchodníkem, živnostníkem se stálým stanovištěm, musí ztratiti svoji existenci, kterou má třeba po dobu 40 let i více.
Živnostenský výbor poslanecké sněmovny ze dne 3. března 1926 a živnostenský výbor senátu ze dne 20. dubna 1926 ujišťují ve svých usneseních, že nabytá práva podomních obchodníků se neruší a jsou patřičně chráněna. Také § 31. zákona ujišťuje v odst. 1., že osoby, které v době
vydání zákona podomní obchod provozují, mohou jej provozovati nadále. Zákon č. 87 Sb. z. a n. z r. 1926 jim však existenci znemožňuje.
V § 17. zákona vytýčeny jsou výhody pro obyvatele chudých krajů, jichž seznam vypočítává vl. nař. č. 216/1926, ve skutečnosti však odst. 2. § 3. tvrdě je uplatňován i v chudých krajích proti podomním obchodníkům, neboť je známo, že se na pomoc blízkých příbuzných spoléhati nelze. Mínění zákonodárce nebylo nikdy takové, aby na příklad provozování živnosti se stálým stanovištěm mělo za následek ztrátu licence, opravňující k podomnímu obchodu. Tento drastický výklad v poslední době zavedly okresní úřady.
Dalším naléhavým požadavkem podomního obchodnictva jest nutnost změny § 6. zákona, dle něhož se nařizuje přísné vidování podomních knížek a to přímo u politických úřadů. Toto nařízení nelze dosti dobře prakticky dodržovati, neboť podomní obchodník často pracuje za jediný den v několika obcích, jež často leží v obvodu několika okresních úřadů. Proto je nutné, aby toto ustanovení bylo změněno, a kontrolu aby prováděly orgány policejní a četnické bez jakýchkoliv poplatků.
V P r a z e dne 15. října 1931.
Netolický, Stejskal,
Mikuláš, Vaněk, Solfronk, Tykal, Slavíček, Pechmanová-Klosová, Zeminová, Šeba, B. Procházka, Šmejcová, Malý, Špatný, dr. Patejdl, Fiala, Polívka, Sladký, Lanc,
Hatina, Tučný.