Vláda jest si plně vědoma těžkého položení, ve kterém v důsledku hospodářské krise nalézají se živnosti a obchod a vynasnažuje se všemi prostředky je ulehčiti, pokud v rámci rozpočtových možností a vládního programu je to vůbec možné.

V ministerské radě ze dne 20. června 1930 byla v zásadě schválena osnova vládního návrhu zákona o Ústředí družstevnictví živnostenského, s dodatkem k zásadám v osnově obsaženým toho smyslu, že stát poskytne Ústředí kmenové jmění věnováním obnosu 10 mil. Kč a že bude rozmnožovati po dobu 5 let kmenové jmění ročním příspěvkem 100% přírůstku podílu a reservních fondů přidružených svazů s limitem do 2 mil. Kč ročně, ježto však mezitím též další složky lidového peněžnictví (zemědělské, dělnické) vznesly obdobné úvěrové požadavky, nebylo možno dosud předložiti k parlamentnímu projednání osnovu zákona o Ústředí družstevnictví živnostenského, která vedle svého poslání organisačního slibuje zvýšením kmenového jmění a poskytnutím státních příspěvků přispěti také ke zlevnění úvěru pro živnostnictvo. Ve schůzí ze dne 21. května 1931 usnesla se vláda povoliti na vrub mimořádného úvěru per 150 mil. Kč, povoleného zákonem čís. 190/1930 Sb. z. a n., částku 7 mil. Kč na podpůrnou akcí pro maloživnostníky strádající nezaměstnaností a uložila ministerstvu obchodu, aby v dohodě s ministerstvem financí a sociální péče vypracovalo směrnice o provádění této podpůrné akce. Toto stalo se výnosem ministerstva obchodu ze dne 11. června 1931, čís. 47555, zaslaným Zemskému úvěrnímu fondu živnostenskému v Praze, jenž toho času obstarává funkci Peněžního ústředí družstevnictví živnostenského. Jakmile Ústředí podá svoje vyjádření, budou definitivní směrnice vládou se vším možným urychlením schváleny.

Při zadávání státních dodávek v oboru působnosti ministerstva obchodu je se zřetelem na ustanovení § 22, odst. 2. vlád. nař. ze dne 17. prosince 1920, č. 667 Sb. z. a n. (zadávací řád) dávána pokud možno vždy přednost drobným živnostníkům a živnostníkům, kteří sami provádějí dotyčné práce nebo dodávky proti generálním podnikatelům, při čemž současně ministerstvo obchodu je vedeno snahou, aby státní dodávky byly zadávány především - ovšem v rámci zadávacího řádu - do těch krajin, které odbytovou krísí a nezaměstnaností nejvíce trpí. Tato snaha nutně předpokládá, aby příslušní interesenti se veřejně v Úředním Listě ČSR. o vypsané dodávky skutečně ucházeli a podáním jakostně i cenově přijatelných nabídek poskytli zadávacímu místu možnost přihlížeti k jejich nabídkám. Rovněž ministerstvo národní obrany při zadávání dodávek pro vojsko dává podle možností přednost živnostníkům. Obzvláště v roce 1931 bylo a to právě vzhledem k přítomné hospodářské krisi v nejširší míře k této zásadě přihlíženo. Zejména dodávky vojenského prádla, vojenské obuvi, sedlářského, brašnářského a řemenářského zboží, pak zboží kartáčnického, provaznického a dřevěného byly rozdělovány tak, aby co největší podíl těchto dodávek dostal se uchazečům z řad živnostníků.

Stejný postup zachovává ministerstvo pošt a telegrafů a ministerstvo veřejných prací.

Také v oboru ministerstva železnic přihlíží se k tomu, aby při dodávkách pro státní správu železniční anebo při provádění různých, zejména stavebních, prací dostalo se zaměstnání co možno širokému okruhu živností, Příkladem toho jsou četné železniční stavby z poslední doby, při nichž jest zásadně dbáno toho, aby práce rozdělena byla vždy mezí větší počet drobných živnostníků a aby nebyla soustřeďována v rukách velkých podnikatelů, Ač tento postup, směřující ke zmírnění nezaměstnanosti širokých vrstev řemeslných, znamená často pro železniční správu některé obtíže administrativní, byl uplatněn na příklad i při větších dodávkách autobusů, při nichž nalézají zaměstnání nejen naše továrny automobilové, ale i různé živnosti, zabývající se výstrojem autobusů.

Vláda v rámci daných prostředků a možností bude i v budoucnosti přihlížeti k tísnivému položení, v němž se nalézají živnosti a obchod a vynasnaží se všemožně jim pomoci.

V Praze, dne 29. září 1931.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

Die Regierung ist sich der schwierigen Lage, in welcher sich Gewerbe und Handel zufolge der Wirtschaftskrise befinden, voll bewußt und ist bemüht, sie mit allen Mitteln zu erleichtern, soweit dies im Rahmen der Voranschlagsmöglichkeiten und des Regierungsprogrammes überhaupt möglich ist.

Im Ministerrate vom 20. Juni 1930 ist der Entwurf der Regierungsvorlage eines Gesetzes über die gewerbliche Genosenschaftszentrale prinzipiell mit einem Zusatze zu den im Entwurfe enthaltenen Grundsätzen in dem Sinne genehmigt worden, daß der Staat der Zentrale ein Stammvermögen durch Widmung eines Betrages von 10 Mill. Kč gewährt und daß er während einer Zeit von 5 Jahren das Stammvermögen durch einen Jahresbeitrag von 100% des Zuwachses des Anteiles und der Reservefonds der angegliederten Verbände mit einem Limite bis zu 2 Mill. Kč jährlich vergrößern wird. Da inzwischen jedoch noch weitere Faktoren des Volksgeldwesens (landwirtschaftliche, Arbeiter) gleichgerichtete Kreditforderungen erhoben haben, war es bisher nicht möglich, den Entwurf des Gesetzes über die Gewerbegenossenschaftszentrale dem Parlamente zur Verhandlung vorzulegen, welcher Entwurf neben seinem Organisationszwecke durch Erhöhung des Stammkapitals und der gewährten staatlichen Beiträge auch zur Verbilligung des Kredites für das Gewerbewesen beizutragen verspricht. Im ihrer Sitzung v. 21. Mai 1931 hat die Regierung beschlossen, auf Rechnung des außerordentlichen Kredites von 150 Mill. Kč, welcher mit dem Gesetze S. d. G. u. V. Nr. 190/1930 bewilligt worden ist, einen Betrag von 7 Mill. Kč für die Umterstützungsaktion zu Gunsten der durch Arbeitslosigkeit leidenden Kleingewerbetreibenden zu bewilligen und hat dem Handelsministerium aufgetragen, im Einvernehmen mit dem Ministerium der Finanzen und für soziale Fürsorge Richtlinien zwecks Durchführung dieser Unterstützungsaktion auszuarbeiten. Dies ist mit dem Erlasse des Handelsministeriums vom 11. Juni 1931, Z. 47,555, geschehen, der dem gewerblichen Landeskreditfonds in Prag übermittelt worden ist, welcher derzeit die Funktionen der Geldzentrale des gewerblichen Genossenschaftswesens versieht, Sobald die Zentrale ihre Äußerung erstatten wird, werden die definitiven Richtlinien von der Regierung mit jeder möglichen Beschleunigung genehmigt werden.

Bei der Vergebung staatlicher Lieferungen im Kompetenzbereiche des Handelsministeriums wird mit Rücksicht auf die Bestimmung des § 22, Abs. 2. der Reg. Vdg. vom 17. Dezember 1920, S. d. G. u. V. Nr. 667 (Vergebungsordnung), nach Möglichkeit stets den Kleingewerbetreibenden und jenen Gewerbetreibenden der Vorzug eingeräumt, welche die betreffenden Arbeiten oder Lieferungen selbst ausführen, zum Unterschiede von den Großunternehmern, wobei das Handelsministerium gleichzeitig von dem Bestreben geleitet wird, daß die staatlichen Lieferungen vor allem -.allerdings im Rahmen der Vergebungsordnung - in solche Gegenden vergeben wenden, welche unter Absatzkrise und Arbeitslosigkeit am meisten leiden, Dieses Bestreben setzt notwendigerweise voraus, daß sich die betreffenden Interessenten um die im Amtsblatte der Čechoslovakischen Republik öffentlich ausgeschriebenen Lieferungen tatsächlich bewerben und durch Vorlage von qualitativ und im Preise annehmbaren Offerten der Vergebungsstelle die Möglichkeit geben, auf ihre Offerten Rücksicht nehmen zu können. Ebenso gibt das Ministerium für nationale Verteidigung bei der Verteilung der Lieferungen für die Armee den Gewerbetreibenden nach Möglichkeit den Vorrang, Namentlich im Jahre 1931 ist und zwar gerade mit Rücksicht auf die gegenwärtige Wirtschaftskrise auf diesem Grundsatz in weitestem Maße Rücksicht genommen worden. Insbesondere sind die Lieferungen von Militärwäsche, Militärschuhwerk, Sattler-, Taschner- und Riemenwaren, ferner von Bürstenwaren, Seiler- und Holzwaren derart aufgeteilt worden, daß der größte Anteil von diesen Lieferungen den Bewerbern aus den Reihen der Gewerbetreibenden zukomme.

Das gleiche Vorgehen hält das Ministerium für Post- und Telegraphenwesen und das Ministerium für öffentliche Arbeiten ein.

Auch im Bereiche des Eisenbahnministeriums wird darauf Bedacht genommen, daß bei Lieferungen für die staatliche Eisenbahnverwaltung oder bei Vornahme von verschiedenen, namentlich von Bauarbeiten ein möglichst großer Kreis von Gewerben beschäftigt werde. Ein Beispiel hiefür sind die zahlreichen Eisenbahnbauten aus der letzten Zeit, wobei grundsätzlich darauf geachtet wird, daß die Arbeit stets auf eine größere Anzahl von Kleingewerbetreibenden aufgeteilt und nicht in den Händen der großen Unternehmer konzentriert werde. Obwohl dieser auf die Linderung der Arbeitslosigkeit der breiten Handwerkerschichten abzielende Vorgang für die Eisenbahnverwaltung häufig mancherlei administrative Schwierigkeiten bedeutet, ist er z. B. auch bei größeren Autobuslieferungen geltend gemacht worden, wobei nicht nur unsere Automobilfabriken, sondern auch verschiedene Gewerbe, welche sich mit der Ausstattung von Autobussen befassen, Beschäftigung finden.

Die Regierung wird im Rahmen der gegebenen Mittel und Möglichkeiten auch in Hinkunft auf die drückende Lage Rücksicht nehmen, in der sich Handel und Gewerbe befinden, und sie wird sich bemühen, ihnen nach Möglichkeit zu helfen,

Prag, am 29. September 1931.

Der Vorsitzende der Regierung:

Udržal m. p.