4. Ministerstvo zahraničních věcí.

Kapitola 4. Ministerstvo zahraničních věcí.

Činnost ministerstva zahraničních věcí, mající za úkol soustavné a trvalé prohlubování styků Československé republiky s jinými státy po stránce politické, právní, obchodní, i administrativní, jakož i upevňování a udržování mezinárodního postavení státu a obhajování jeho zájmů a potřeb, dosáhla v roce 1931 značných úspěchů.

Právě tak jako v létech předchozích i v období roku uplynulého sledovalo ministerstvo zahraničních věcí bedlivě vývoj politických i hospodářských událostí a poměrů ve všech státech evropských i mimoevropských a pracovalo usilovně o dalším prohlubování a zesílení trvale přátelských, neb aspoň pokojných a bezvadných styků se všemi státy. Pokud se během tohoto období vyskytly ve styku se sousedními státy menší pohraniční incidenty nebo neshody, dbalo se vždy při jich řešení ducha sousedské smířlivosti.

Z mezinárodních smluv byly dojednány a publikovány tyto:

Hraniční statut s Maďarskem (čís. 8 Sb. z. a n. z 30. I. 1931).

Úmluvy o vydávání zločinců a o právní pomoci ve věcech trestních s Francií, se Španělskem (čís. 20 Sb. z. a n. ze dne 12. II. 1931) a s Portugalskem (čís. 24 Sb. z. a n. ze dne 13. II. 1931).

Úmluvy o právní pomoci ve věcech občanských a obchodních se Španělskem (čís. 18 Sb. z. a n. z 12. II. 1931), s Portugalskem (čís. 2 Sb. z. a n. ze 13. III. 1931) a s Francií (čís. 60 Sb. z. a n. z 22. IV. 1931).

Úmluvy o uznání a výkonu soudních rozhodnutí se Španělskem (čís. 19 Sb. z. a n. z 12. II. 1931) a s Portugalskem (čís. 23 Sb. z. a n. ze 13. II. 1931).

Smlouvy smírčí a rozhodčí s Belgií (čís. 25 Sb. z. a n. z 16. II. 1931), s Litvou (čís. 65 Sb. z. a n. ze 4. V. 1931) a s Finskem (čís. 88 Sb. z. a n. z 9. VI. 1931).

Smlouvy o užívání městských objektů bývalé obce Těšína s Polskem (čís. 68 Sb. z. a n. z 9. V. 1931);

o stíhání zločinců a vzájemné pomoci bezpečnostních orgánů s Německem (čís. 70 Sb. z. a n. z 15. V. 1931);

o rybolovu s Polskem (čís. 109 Sb. z. a n. z 11. VII. 1931).

Dohoda s Maďarskem o závazcích ze smlouvy Trianonské (haagské a pařížské dohody) (čís. 81 a 82 Sb. z. a n. z 5. VI. 1931).

V oboru smírčích a rozhodčích úmluv byly nově uzavřeny smlouvy smírčí a rozhodčí s Tureckem a pokračuje se v jednání s Lotyšskem a Portugalskem. Pokračovalo se též v pracích nutných po nedávném uzavření smluv s Belgií, Španělskem, Švýcarskem, Nizozemskem, Lucemburskem, Finskem a Litvou, jmenovitě v jednání o smírčích komisích.

V oboru styku se státy limitrophními jednáno o pohraniční statut s Polskem, podepsána úmluva o pohraničním statutu s Rumunskem, o rozdělení majetku správních celků rozdělených hranicí s Rumunskem, sjednána úmluva s Rumunskem o spisové rozluce soudních katastrálních a administrativních archivů a úmluva o vzájemné podpoře při celním řízení.

V oboru smluv finančních dojednány smlouvy s Rumunskem o úpravě dluhů a pohledávek ve starých korunách rak.-uh., o rozdělení jmění sirotčích pokladen a o vydání deposit poručenců, o vydání deposit, dále se jednalo o úmluvě o zamezení dvojího zdanění s Rumunskem a Belgií, o úmluvě o administrativní pomoci a právní ochraně ve věcech daňových s Rumunskem, o vzájemné pomoci při vymáhání daní s Rumunskem. S Rumunskem zahájeno jednání ještě o těchto smlouvách: o zamezení dvojího zdanění v oboru dědického práva a při daních přímých, likvidace škod způsobených rumunskou okupací na Podkarpatské Rusi, o urbariálních a komposesorátních lesích Československých v Rumunsku, o úlevách v pohraničním styku.

V oboru smluv konsulárních jednáno s Francií, Španělskem, Bulharskem, Lotyšskem a Holandskou Indií.

V oboru smluv o usazování jednáno s Francií a Švýcarskem a uzavřena smlouva s Persií.

O smlouvách exekučních jednáno s Francií a Belgií, o právní pomoci s Holandskem. Projednáno rozšíření působnosti smlouvy o právní pomoci s Velkou Britanií na několik kolonií a protektorátů. S Tureckem uzavřena smlouva o právní pomoci a extradici zločinců.

Ministerstvo zahraničních věcí se dále zúčastnilo projednávání mezinárodní úmluvy o jízdě motorovými vozidly o zřízení mezinárodního chemického úřadu v Paříži, o potírání penězokazectví, veterinární s Francií a letecké s Francií a Rumunskem.

Rovněž mělo účast v meziministerské komisi pro právní otázky mezinárodních smluv, v níž nejdůležitější otázkou bylo ústavní schválení dohod o válečných dluzích. Jiné předměty porad byly: dodatkové úmluvy k repartici předválečného dluhu, změny v úpravě odúčtovacího řízení s Rakouskem, světová poštovní konvence, úmluvy o leteckých tratích s Německem, dohody o regulacích pohraničních toků, ústavní projednání hraničního statutu s Rumunskem.

Provádění reparačních a finančních článků mírových smluv vyžádalo si řadu prací v souvislosti s novou úpravou podepsanou v Haagu a Paříži roku 1930. Šlo tu jmenovitě o provedení československé ratifikace a její důsledky, o otázku výhrad, ustavení fandů A a B, změny ve složení smíšených rozhodčích soudů a pod. Hooverův návrh na příročí dal podnět k rozličným opatřením, která nejsou ještě vyčerpána, jako změna jednacích řádů smíšených soudů rozhodčích, financování fondů A a B.

Rovněž i činnost Stálého dvoru mezinárodní spravedlnosti i Stálého rozhodčího dvoru byla podrobně sledována.

Ve všech těchto oborech činnosti bude třeba ještě pokračovati.

Co do smírčích a rozhodčích smluv bude nutno dojednati smlouvu s Lotyšskem a Portugalskem, ustaviti smírčí komisi s Tureckem a obnoviti smírčí komise, jejichž 3 letí vyprší. Dále bude třeba provésti důsledky československého přístupu k Obecnému aktu o pokojném vyřizování mezinárodních sporů. V oboru reparačních a finančních článků mírových smluv nutno počítati účinkem Hooverova příročí a hospodářské krise s novým rozvinutím celé otázky reparační.

Ministerstvo zahraničních věcí sledovalo v roce 1931 činnost Společnosti Národů, Mezinárodního úřadu práce a Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti a připravovalo součinnost československo v těchto institucích. Jmenovati sluší v tomto roce II., III. a IV. zasedání komise pro studium evropské unie, konferenci pro sjednocení šekového práva, konferenci zástupců ústředních policejních úřadů, III. konferenci pro jednotnou hospodářskou akci, schůzi komitétu znalců o otázkách rozpočtových, pařížskou schůzi zástupců států pro odbyt zásob obilí, konferenci pro hygienu venkova, konferenci pro omezení výroby omamných látek a IV. všeobecnou konferenci o spojích a průvozu. Mnoho důležité a obtížné práce vzešlo z řízení před Stálým dvorem spravedlnosti v Haagu o plánu rakousko-německé celní unie. Kromě toho sledována jako obvykle činnost stálých orgánů Společnosti Národů i jiných jejich organisací a činnost celé řady ad hoc utvořených komitétů a subkomitétů, k jejichž ustavení zavdala podnět zejména studijní komise pro evropskou unii.

Roku 1932 sejde se v Ženevě počátkem února mezinárodní odzbrojovací konference, jež co do počtu zúčastněných států a početnosti jednotlivých delegací bude největší až dosud konanou mezinárodní konferencí. Má zasedati asi po šest měsíců, po kteroužto dobu byr ovšem představovala převážnou část činnosti Společnosti Národů. Nicméně dlužno počítati s normálními schůzemi Rady a Shromáždění, se schůzemi komise pro studium evropské unie, s činností Mezinárodního úřadu práce a organisací technických i s dalšími pracemi Společnosti Národů v oboru mezinárodní spolupráce na poli hospodářském, kodifikace mezinárodního práva, otázek sociálních a finančních.

V provádění modu vivendi učiněn byl v roce 1931 podstatný krok kupředu tím, že Vatikánu byly předloženy podrobné vládní návrhy, které mají upraviti všechny církevní otázky v ČSR. podle čl. I. a II. modu vivendi: V započatém jednání se intensivně pokračuje. Uvedené návrhy týkají se nejen církve římsko-katolické, nýbrž i řecko-katolické.

Společně se zástupcem státu při smíšených rozhodčích soudech mezinárodních byly vypracovány směrnice, podle nichž jest postupovati ve sporech o církevní majetky na Slovensku, které byly vzneseny na československo-maďarský rozhodčí soud. Kromě toho bylo na tyto spory pamatováno v uvedeném již vládním návrhu.

V úpravě církevních poměrů podle čl. III. modu vivendi pokračuje se úspěšně a bylo docíleno osamostatnění některých řádů z podřízenosti cizích zahraničních řádů nebo kongregací.

V oboru pravoslavné církve jest nadále sledován úmysl vlády dospěti co nejdříve k vybudování autokefální pravoslavné církve v ČSR. Definitivní úpravou pravoslavných věci na Podkarpatské Rusi, s níž bylo v roce 1931 započato, přiblíží se záměr vlády o autokefalii značně svému uskutečnění.

Československá obchodní politika snažila se vybudovati dále systém obchodních smluv. Byla sjednána tarifní smlouva s Král. Jihoslovanským, jež doplňuje obchodní smlouvu z roku 1928. Obchodní úmluva s republikou Chile, uzavřená v září 1930, byla schválena Národním shromážděním ČSR. Dále bylo zahájeno jednání o obchodní smlouvy s Argentinou, se Svobodným Státem Irským a s Maďarskem, kde po výpovědi obchodní smlouvy z roku 1927 trvá doposud bezesmluvní stav..

Hospodářská krise měla za následek, že některé státy žádaly revisi svých obchodních smluv s Československou republikou. Aby bylo zabráněno beztarifnímu vztahu, bylo třeba jednati s Rakouskem, s nímž byla uzavřena nová tarifní dohoda. Jednání o revisi obchodní smlouvy s Polskem a Řeckem doposud trvá.

Československo zúčastnilo se činně mezinárodních konferencí svolaných k řešení otázky celního příměří a zvláště otázky přednostního nakládání pro obilniny, pocházející ze států střední a východní Evropy, aby takto hlavním vývozcům obilí v Evropě bylo zachováno přirozené odbytiště evropské i v době světové zemědělské krise. Československá republika sama má jednak zájem, aby pro vlastní vývoz obilnin dosáhla takové výhody, bude však na druhé straně pokud sama obilí dováží, moci poskytnouti výhody i jiným státům. Otázka přednostního nakládání doposud nedospěla ke konečnému řešení, ale většina evropských států zaujímá kladné stanovisko v této věci.

V oboru dopravy vodní sjednán pro svobodné přístavní pásmo v Hamburku text instrukce pro Zástupce Československého státu a instrukcí pro přiděleného technického úředníka ministerstva veřejných prací a přiděleného úředníka Státního úřadu statistického. Zástupce ministerstva zahraničních věcí zúčastnil se prací mezinárodních říčních komisí (Dunajské, Labské a Oderské).

V dopravě silniční a automobilové byly vykonány zejména přípravné práce pro Mezinárodní konferenci o silniční dopravě v Ženevě v březnu 1931 a o změně mezinárodní konvence o jízdě automobily v květnu 1931 tamtéž.

V oboru letectví získává ministerstvo zahraničních věcí vysláním svého delegáta do mezinárodních útvarů leteckých přímý a bezprostřední názor na agendu komisí CINA a CITEJA a uplatňuje v delegacích účinně své národně-politické směrnice. Dne 29. dubna 1931 bylo dojednáno a) Ujednání mezi ČSR a Německou říší o zřízení a provazu pravidelných leteckých linií s přistáním na území obou Smluvních států, b) Ujednání mezi Československou republikou a Německou říší o zřízeni a provozu pravidelných přeletových linií bez přistání na území druhého smluvního státu. S Rumunskem dne 20, června 1930 sjednaná letecká úmluva byla ústavně projednána a vládou Československé republiky schválena. Připravuje se letecká dohoda se Švýcarskem a nová úmluva o letecké dopravě s Polskem. Československá letecká dohoda s Francií o letecké dopravě s dodatkovým protokolem byla ústavně projednána a schválena vládou s Národním shromážděním Československé republiky.

V železniční dopravě dlužno zaznamenati, že dne 25. července 1931 došlo v Praze k podpisu smlouvy s Německem o úpravě poměrů na železnicích přecházejících přes Československo-německé hranice. Úmluva dne 9. listopadu 1929 mezi Polskem, Rumunskem a Československem o svobodě železničního průvozu z Rumunska do Rumunska přes Polsko a Československo sjednaná byla ústavně projednávána a vládou Československé republiky schválena. Připravuje se nová dohoda s Maďarskem o pohraničních stanicích železničních a peněžní i železniční smlouvy s Rumunskem.

Po stránce administrativní prostředkuje ministerstvo zahraničních věcí styk československých úřadů s úřady cizími ve věcech administrativně-právních, mezi něž lze uvésti otázky státního občanství (zjišťování, nabývání a pozbývání státní a domovské příslušnosti, multiplicita státního občanství atd.), zařizování zápisů do matrik, oprava matrik, výměna matrik s cizinou, věci postrkové, opatřování osobních dokladů, zjišťování poměrů osobních a pátrání, evidence čsl. příslušníků v cizině, ochrana čsl. příslušníků proti administrativním opatřením cizích států, pokud odporují platným zákonům, smlouvám nebo mezinárodnímu právu, záležitosti cizinců v ČSR., věci vojenské čsl. příslušníků v cizině a jiné.

K administrativní činnosti ministerstva za-hraničních věcí patří též právní ochrana ve věcech občanských a trestních, mimo to otázky týkající se osobního statutu čsl. příslušníků v cizině (platnost manželství, rozluky, adopce, legitimace, prohlášení za mrtva), právní pomoc ve styku mezinárodním ve věcech soudních, občanských, obchodních, řízení nesporného, konkursního, exekučního a trestního, zejména při vydávání a průvozu zločinců, dále záležitosti pozůstalostní, poručenské a opatrovnické, evidence trestních činů čsl. příslušníků v cizině, desekvestrace.

Důležitým oborem administrativní činnosti jest péče a čsl. příslušníky v cizině, zejména péče o vystěhovalce. Ministerstvo zahraničních věcí sleduje v tomto směru zákonodárství cizích států a činnost Mezinárodního úřadu práce a Společnosti Národů a jest ve stálém styku s korporacemi a institucemi, jež tuto péči mají v programu. Povinnost ta projevuje se také ochranou čsl. příslušníků zaměstnaných trvale nebo přechodně v cizině se zřetelem ke všem druhům sociálního pojištění a podpor v nezaměstnanosti a vztahuje se i na ochranu domácího trhu práce, na péči o československou mládež v cizině, na projednávání věcí zdravotnických ve styku s cizinou, léčebné a záležitosti dobročinných a výchovných organisací.

Do administrativní činnosti ministerstva zahraničních věcí náleží konečně jednání s cizími státy ve věcech pasových a vilových. V roce 1931 byla vzrušena visová povinnost s Italií a s Litvou, dále upraveny vilové poplatky a úlevy ve styku s Bulharskem.

Ruská pomocná akce, prováděná ministerstvem zahraničních věcí jako v letech minulých, se postupně likviduje. Akce tato - rázu výhradně charitativního - zahrnuje v sobě udílení podpor jednotlivcům, emigrantským organisacím, školám a pod.

Dlužno se pak zmíniti o vedení Slovanské knihovny, v níž je nashromážděno již asi 150 tisíc svazků knih všeslovanské literatury, a Ruského zahraničního historického archivu, v němž byly sbírány a vědecky zpracovány archivní materiály a dokumenty vztahující se k veřejnému životu ruskému v posledních desítiletích.

Zvýšené úkoly politické, obchodní, administrativní i propagační, nutí ministerstvo zahraničních věcí k doplňování sítě zastupitelských úřadů a ke změnám v této síti, jak toho vyžaduje měnící se situace.

V době od 1. července 1930 do 30. června 1931 zřízeny byly tyto zastupitelské úřady vyslanectví v Číně - prozatím se sídlem v Shanghai, generální konsulát ve Frankfurtu n. M., skutečné konsuláty v Shanghai a Charbině, dále honorární konsuláty v Brisbane, Dakaru, Patrasu, Českém Kvasilově, San Salvadoru a Tegucigalpě.

V téže době byly zrušeny: zastupitelství v Shanghai a skutečný konsulát ve Štýrském Hradci, dále honorární konsuláty v Dallasu, Galvestonu a Hannoveru.

V nejbližší době zřídí se - pokud to ovšem úvěrové prostředky dovolí - vyslanectví v Caracasu a přemění se konsulát v Santiago de Chile na vyslanectví.

Do programu na rok 1932 pojato zřízení těch zastupitelských úřadů, s nimiž počít"ano bylo již v rozpočtu na rok 1931 a jichž zřízení bylo nutno následkem úsporných opatření ve Státní správě odsunouti; jsou to: vyslanectví v Habaně, vyslanectví v Oslo, konsuláty v Barceloně, Lyoně, Singapoore, Splitu, štětině, Batavii, Glasgowě a Winnipegu, po případě - vyžadovaly-li by toho zájmy státu, mělo ministerstvo zahr. věcí v úmyslu zříditi místo některého z těchto úřadů úřad jiný, na př. vyslanectví v Siamu a konsulát v Liège.

Úsporná opatření ve státní správě budou však míti patrně za následek odsunutí tohoto původního programu na léta pozdější.

Připravuje se zrušení skutečného konsulátu v Neapoli.

Síť honorárních konsulátů nutno zatím dále doplňovati, pokud se nedostává prostředků na konsuláty skutečné, jestliže se najdou způsobilé osobnosti pro funkce honorárních konsulů.

Stav a vývoj sítě zastupitelských úřadů v posledních létech jest patrný z této tabulky:

	Úřady diplomatické:	1928	1929	1930	1931
1	Vyslanectví	29	31	32	33
	Úřady konsulární:
2	Skutečné konsuláty	51	53	53	54
3	Zastupitelství	2	2	2	1
4	Konsuláty honorární	110	119	123	127
	Celkový počet úřadů	192	205	210	215

 

Z důvodů úsporných vykonávají tituláři 6 vyslanectví současně agendu v 19 státech dalších, v nichž nemají stálého úředního sídla. Rovněž tak z důvodů úsporných obstarává z počtu 33 vyslanectev 27 vedle agendy diplomatické též agendu konsulární.

Pro rok 1932 preliminovány jsou výdaje částkou	155,483.400.- Kč,
pro rok 1931 byly preliminovány částkou	170,070.400.- Kč.
Jest tedy rozpočet na rok 1932 nižší o	14,587.000.-Kč.

 

Přes toto značné snížení vynucené prováděním úsporných opatření ve státní správě, zahrnuje v sobě celkový preliminář kapitoly 4. úhradu pro zvýšený náklad všech osobních platů z titulu resystemisace, vánočního příspěvku a časového postupu, pro zvýšený příspěvek Společnosti Národů vyplývající ze zvýšeného rozpočtu S. N., pokud jej lze odhadnouti a posléze úhradu pro vyšší náklady vzniklé z členství ČSR ve smírčích a rozhodčích soudech.

Je tedy patrno, že ministerstvo zahraničních věcí preliminovalo své výdaje skutečně nejnižšími částkami, a že musilo sáhnouti k pronikavým úsporným opatřením, aby svůj rozpočet mohlo snížiti měrou tak značnou.

K přepočítání cizích měn bylo použito pevných přepočítacích kursů, které byly pro obor ministerstva zahraničních věcí zavedeny od 1. ledna 1928 v dohodě s ministerstvem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem.

Příjmy pro rok 1932 se preliminují částkou 14,080.000 Kč, což jest o 6,500.000 Kč více než v roce 1931; částka tato se preliminuj e podle výsledků dosavadních zkušeností. V úpravě visové povinnosti s jednotlivými státy bylo již dosaženo určité stability, takže nelze již předpokládati, že by bylo možno sjednati dohodu o zrušení vilové povinnosti ve znatelnějším rozsahu se státy dalšími.

5. Ministerstvo národní obrany.

Kapitola 5. Ministerstvo národní obrany.

Výdaje.

Osobní výdaje podle platových zákonů a nařízení

byly v rozpočtu na rok 1931 preliminovány částkou	466,091.400 Kč.
Do rozpočtu na rok 1932 zařaďuje se	455,393.300 Kč,
tudíž méně o	10,698.100 Kč.

 

Méně se vyžaduje:

na vedlejších náležitostech, obzvláště na různých přídavcích voj. gážistů	6,0 mil. Kč,
na denních platech, přídavcích na děti, doplňovacích přídavcích, vyrovnávacích přídavcích a jiných přídavcích úředníků, kancelářského personálu a zřízenců	0,3 mil. Kč.
Dále bylo provedeno zvětšení interkaláře ze 2% na 5% a paušální 3% snížení rozpočtu podle usnesení vlády	28,5 mil. Kč,
úhrn	34,8 mil. Kč.

 

Větší potřeba:

vánoční příspěvek státním zaměstnancům v činné službě podle zákona čís. 144/1930 Sb. z. a n. (v roce 1931 byl vánoční příspěvek preliminován v kapitole 21 státního rozpočtu)	19,2 mil. Kč,
postup voj. gážistů do vyšších platových stupnic nebo do vyšších stupňů služebních, větší počet čekatelů (resystemisace)	2,6 mil. Kč,
postup občanských úředníků, kancelářského personálu a zřízenců do vyšších platových stupnic nebo do vyšších stupňů služebních (resystemisace)	2,3 mil. Kč,
úhrn	24,1 mil. Kč.

 

Ostatní osobní výdaje byly v rozpočtu na rok 1931 preliminovány částkou	159,397.400 Kč.
Do rozpočtu na rok 1932 se zařaďuje	151,433.700 Kč,
tudíž méně o	7,963.700 Kč.

 

Méně se vyžaduje na:

platy a mzdy občanských smluvních zaměstnanců přijatých podle individuální nebo kolektivní smlouvy a na pensijní, starobní a invalidní, nemocenské a úrazové pojištění těchto zaměstnanců	1,6 mil. Kč,
zahraniční orgány	0,1 mil. Kč,
francouzskou vojenskou misi	0,1 mil. Kč,
výcvik voj. osob v záloze a cvičení vojsk	3,0 mil. Kč.
Dále bylo provedeno paušální 3% snížení rozpočtu podle usnesení vlády	4,7 mil. Kč,
úhrn	9,5 mil. Kč.
Větší potřeba:
na peněžní náležitosti mužstva (délesloužící)	1,5 mil. Kč.

 

Řádné výdaje věcné byly v rozpočtu na rok 1931 preliminovány částkou	761,724.700 Kč.
Do rozpočtu na rok 1932 se zařaďuje	687,389.500 Kč,
tudíž méně o	74,335.200 Kč.

 

Méně se vyžaduje na:

paušály, služební předpisy a tiskoviny	2,0 mil. Kč,
naturálie	3,4 mil. Kč,
proviantní sklady	0,1 mil. Kč,
ubytovací výdaje	1,7 mil. Kč,
chov voj. koní	0,7 mil. Kč,
letectví	4,3 mil. Kč,
vozatajstvo	0,1 mil. Kč,
ruční a sečně zbraně, kulomety, děla a dělostřelecký, vozatajský materiál	0,9 mil. Kč,
zbrojní dělostřelecké ústavy	0,4 mil. Kč,
střelivo a výbušiny	9,0 mil. Kč,
výcvik voj. osob v záloze	6,1 mil. Kč,
dopravní výdaje	32,5 mil. Kč,
sociální péči o voj. poškozence a legionáře, jejich rodiny a pozůstalé, pokud náleží do působnosti voj. správy	0,2 mil. Kč,
dohromady	61,4 mil. Kč.
K tomu paušální 3% snížení rozpočtu podle usnesení vlády	21,3 mil. Kč,
úhrn	827 mil. Kč.
Větší potřeba:
oděv, výstroj a lůžka	2,0 mil. Kč,
nákup koní	1,0 mil. Kč,
zdravotnictví	0,6 mil. Kč,
telegraf a telefon	0,1 mil. Kč,
automobilnictví	3,1 mil. Kč,
speciální výzbroj dělostřelectva	0,1 mil. Kč,
muniční továrnu	0,8 mil. Kč,
voj. technický ústav	0,2 mil. Kč,
voj. učiliště	0,2 mil. Kč,
tělesnou a mravní výchovu	0,1 mil. Kč,
voj. zeměpisný ústav	0,1 mil. Kč,
různé potřeby	0,1 mil. Kč,
úhrnem	8,4 mil. Kč.

 

Mimořádné výdaje věcné byly v rozpočtu na rok 1931 preliminovány částkou	12,786.500 Kč.
Do rozpočtu na rok 1932 se zařaďuje	15,283.500 Kč,
tudíž více o	2,497.000 Kč.

 

Větší potřeba:

vyšší náhrada za ubytování vojska v novostavbách kasáren	1,3 mil. Kč,
státní telegrafní a telefonní zařízení	1,2 mil. Kč,
tělocvičné nářadí, letní cvičiště, polní tělocvičny a šermířské nářadí, dále na účast o sletu Sokolstva	0,7 mil. Kč,
výdaje vzniklé podle zákona o válečných úkonech	0,4 mil. Kč,
úhrnem	3,6 mil. Kč.
Méně se vyžaduje na:
první opatření vnitřního zařízení pro voj. útvary, úřady, učiliště a sklady	0,2 mil. Kč,
první zařízení dělostřeleckých střelnic	0,1 mil. Kč,
učebné, studijní a výcvikové pomůcky, sbírky, speciální vnitřní zařízení, speciální stroje a šermířské a tělocvičné nářadí pro voj. učiliště	0,1 mil. Kč,
pomníkovou akci ve vlasti i na zahraničních bojištích	0,1 mil. Kč,
koncentraci ostatků z válečných hrobů v ČSR	0,1 mil. Kč,
dohromady	0,6 mil. Kč.
K tomu paušální 3% snížení rozpočtu podle usnesení vlády	0,5 mil. Kč,
úhrn	1,1 mil. Kč.

 

Příjmy.

V rozpočtu na rok 1931 bylo preliminováno	17,360.100 Kč.
V rozpočtu na rok 1931 se preliminuje	13,214.000 Kč,
tudíž méně o	4,146.100 Kč.

 

Očekává se menší výtěžek za nepotřebný vyřazený materiál, zbraně a nářadí a za vytříděné koně. Příjem za byty pronajaté voj. gážistům v neerárních budovách se více nepreliminuje vzhledem k jinému způsobu vyúčtování. Preliminář všech položek byl přizpůsoben výsledkům dosaženým v předchozích letech.

V oboru vojenské legislativy projednávalo ministerstvo národní obrany:

1. osnova zákona o požadování dopravních prostředků pro vojenské účely v míru, kterou má býti nahrazen dosavadní zákon o poskytování vojenské přípřeže v míru. Osnova je již meziministersky téměř projednána a předložení její vládě ke schválení a k projednání zákonodárnými sbory se pozdrželo vyřizováním některých nových připomínek ministerstev;

2. osnovu zákona o ubytování vojska, která je ve stadiu meziministerského projednání; k osnově zaujala již stanovisko většina ministerstev;

3. osnovu zákona o náležitostech vojenských osob z počtu mužstva, jakož i zaopatření délesloužících, kterážto osnova byla již několikráte meziministersky projednávána. Přáním ministerstva národní obrany je, aby zbývající sporné otázky (zejména započítávání vojenské služby délesloužících pro zvýšení služného a pro nároky pensijní) byly v nejkratší době příznivě vyřízeny, aby osnova mohla býti neprodleně předložena Národnímu shromáždění k projednání;

4. ministerstvo národní obrany rozeslalo všem ministerstvům k dalšímu projednání nástin osnovy zákona, kterým by byly souborně upraveny všechny otázky vlivu vykonávání branné povinnosti, zejména služby vojenské, na civilní povolání (zaměstnání) brance a upravena otázka spravedlivého hodnocení vojenské služby ve veřejných službách, obzvláště pak ve službě státní.

V organisaci armády provedl hlavní štáb vnitřní změny, vyplývající z resystemisace služebních míst vojenských gážistů a pokračoval ve studiu návrhů na změnu organisace některých útvarů zbraní a služeb. Při tom zvlášť byl veden snahou, aby bylo docíleno úspornosti, jak ve výbavě materiální, tak i ve služebním provazu. Studia tato dosud nebyla ukončena a bude snad lze některé organisační změny útvarů zbraní a služeb realisovati v roce 1932.

Pro soustředění materiálu pro Odzbrojovací konferenci byla utvořena zvláštní skupina u organisačního oddělení hlavního štábu, která podléhá II. zástupci náčelníka hlavního štábu a slouží jako spojka mezi ministerstvem národní obrany a ministerstvem zahraničních věcí. Tato skupina, rozšířená o řadu expertů, se zúčastní v roce 1932 Odzbrojovací konference v Ženevě.

Vojenské zdravotnictví.

U vojenského zdravotnictví i v roce 1930/1931 jest stále nedostatek vojenských lékařů. V roce 1930 byla aktivováno 9 lékařů, ubylo přirozeným odchodem 18. Za první pololetí 1931 přibylo 14 a ubylo 10. Úhrnný počet důstojníků zdravotnictva k 30. červnu 1931 činí 277 počítaje v to i důstojníky zdravotnictva dočasně aktivované a ve výslužbě, kteří pracují za remuneraci. Vojenskou lékařskou školu navštěvovalo v roce 1930 celkem 15 frekventantů a v roce 1931 celkem 14, žádostí za vojenská stipendia pro abiturienty a posluchače lékařství, kteří hodlají se státi důstojníky zdravotnictva z povolání, došlo v roce 1930 celkem 187; oprati roku 1929 počet žadatelů poněkud klesl. Na účet vojenské správy studuje tou dobou 155 stipendistů.

V systemisovaném počtu důstojníků lékárnictva z povolání jeví se v roce 1930 úbytek 5 důstojníků vzniklý přirozeným odchodem. V roce 1931 dalo se aktivovati 5 lékárníků. Na celkový systemisovaný počet 58 schází nyní 6 důstojníků lékárnictva.

Výcvikové středisko zdravotnické služby v Motole, uvedené v činnost poprvé v roce 1930, se úplně osvědčilo. Proto výcvik záložníků, omezený v roce 1930 na příslušníky I. zálohy divisí z obvodu zemského vojenského velitelství Praha, byl v roce 1931 rozšířen na I. ročník zálohy pomocného zdravotnictva z celé oblasti republiky. Záložníci jsou povoláváni na čtyřnedělní cvičení ve dvou obdobích (červen a červenec). V roce 1931 se zúčastnilo výcviku přes 500 záložníků pom. zdrav:

Remontnictvo.

Do konce června 1931 zakoupena bla asi polovina roční potřeby remont a to v prvé řadě přímo od chovatelů. Dovoz koní z ciziny byl opětně značně snížen, takže bude v roce 1931 asi o 350 koní menší než v roce minulém, což znamená snížení o 20%. Hříbata nebyla v běžném roce nakupována pro nedostatek peněžních prostředků. Pro budoucnost byla stanovena zásada, že hříbata zahraničního původu nebudou vůbec již kupována, poněvadž to není na prospěch zemského chovu. Letošní ročník remont vlastního chovu byl velmi dobrý, vynikal chody, vyrovnaností a mohutností. Do vlastního chovu bylo zařaděno 11 klisen. Předepsaný počet chovných klisen je dosažen až na 14, které budou doplněny v příštím roce. V roce 1931 bylo z ústavů remontní služby zařaděno k útvarům a ústavům celkem 255 remont, o kterýžto počet se zmenšil nákup.

Veterinářská služba.

Nedostatek aktivních důstojníků-veterinářů trvá i v roce 1931.

Výdaje spojené s tlumením zvířecích nákaz vyčerpávají v poslední době veškeré prostředky, které jsou k tomuto účelu k disposici a event. nedostatek musí býti vyrovnáván úsporami na jiném místě.

Letectví.

Zvýšením položky na vojenské letectvo v roce 1931 o 29 milionů v rámci rozpočtu vojenské správy, jež se stalo ovšem na úkor jiných neméně důležitých potřeb armády, byla sice poněkud zmírněna svízelná materiální situace letectva, nebyla však odstraněna úplně. Ani tyto prostředky nestačí k tomu, aby bylo lze v dostatečném množství nahrazovati staré letouny moderními, ježto cena se skoro zdvojnásobila v důsledku vyšších požadavků na výkonnost motorů a vybavení letounů moderními přístroji měřícími a ochrannými. Naše letectvo je pro nedostatek peněz ve svém rozmachu bržděno, což dokazují také četná memoranda, která i letos podal vládě a ministerstvům letecký průmysl a všechny naše letecké korporace.

V roce 1931 objednala vojenská správa jen nejnutnější počet letounů pozorovacích, zvědných a stíhacích. Prototypy letounů bombardovacích lehkých jsou stále ve stadiu zkoušek a objednána jen menší zkušební serie těchto letounů. Byly dodány školní elementární letouny. Ve snaze opatřiti lepší a dokonalejší letoun pro základní výcvik, objednán k účelům studijním z Ameriky jeden letoun školní, na kterém se v Americe dosáhlo dobrých výsledků. Slouží pilotním učitelům k srovnávání leteckých vlastností nových školních typů, jakož i technickým pracovníkům ke studiu nových vymožeností.

Již po několik roků byl pociťován nedostatek dvoumístných letounů pro školení akrobacie v pilotní škole stíhací. Prototypy těchto letounů byly objednány v soutěži u 3 továren. Letoun, který ze soutěže vyjde jako nejlepší, bude objednán ještě raku 1931 v nejnutnějším množství. Těžké bombardovací letouny s 3 motory se přejímají. Otázka vhodných těžkých bombardovacích letounů se pečlivě studuje a pomýšlí se zavésti letoun s motory domácí konstrukce a výroby, který by vyhovoval všem dnešním požadavkům. Objednány 2 prototypy celokovového letounu stíhacího jednomístného, ježto světové letectví dosáhlo ohromných výkonů v rychlosti a stoupavosti letounů této kategorie. Pracuje se i na dalším prototypu stíhacího letounu jednomístného s motorem nové domácí konstrukce, který má býti ještě letos dohotoven a předveden. Aby umožnila vojenská správa další vývoj konstrukce leteckých motorů a aby podpořila snahu domácích firem přivésti na trh vlastní konstrukce, objednala prototypy motorů Š 29 R a Praga ES. 650./750 ks. Sledujeme i vývoj naftových motorů. Čs. Zbrojovka v Brně podjala se z vlastní iniciativy úkolu zkonstruovati první čs. naftový letecký motor a její práce se daří. Význačný typ své kategorie, motor Atlas o 600700 ks vzduchem chlazený, jehož 2 prototypy byly v roce 1930 objednány, je ve stadiu zkoušek a zdokonalování. I v tomto oboru jest snaha, abychom byli soběstační a abychom nebyli odkázáni na výrobu podle cizích licencí. V pomocném leteckém průmyslu tato snaha docílila řadu úspěchů a ta na př. pokud jde o výrobu zapalovacích svíček, kompasů, navigačních přístrojů, benzinových pump, leteckých filtračních vozíků, světlometných vozů a j. Některé tyto výrobky předčí svou jakostí výrobky zahraniční. Pojízdné letecké dílny byly v tomto roce se zdarem vyzkoušeny v polní službě na střelnici v Malackách.

Také v roce 1931 prováděla se ostrá střelba dělostřelectva proti letadlům v Kumboru na rukáv tažený letounem a to s velmi dobrým výsledkem. Mimo programové cvičení čistě vojenské, jež zahrnuje v sobě i cvičení s protiletadlovou obranou pozemní, mohlo se naše letectvo účastniti jen menší soutěže mezinárodní. Bylo to vyslání majora Diviše na mezinárodní letecký den do Záhřebu se školním letounem Š-118, kde se umístil jako druhý. Byl vykonán úspěšný let do severských států na třech letounech typu Š-16 s různými motory. Nevšední výkony vojenských letců svědčí jalo o zdatnosti tak i obětavosti létajícího i technického personálu. Propagační letecký den v Praze pořádaný Aeroklubem RČS., a Masarykovou leteckou ligou podpořila vojenská správa povolením účasti vojenského letectva.

Ve výcviku Letectva bude pokračováno programově i v roce 1932. Výcvik pilotů v létání podle přístrojů a za mlhy bude prováděn intensivně podle zkušeností nabytých v roce 1931. Výcvik pozorovatelů bude rozšířen opětovným zřízením navigačního kursu pro výcvik v létání na dlouhých tratích podle nejnovějších metod. V nově zařízeném fotografickém kurse budou pozorovatelé speciálně cvičeni ve všestranném používání moderní letecké fotografie.

Vojenský letecký ústav studijní provedl v roce 1931 zkoušky modelů letounů nových typů, homologací některých domácích motorů, jakož i zkoušky s oleji za účelem náhrady ricinového oleje za oleje minerálního původu. Zkušební oddíl tohoto ústavu prováděl praktické zkoušky nových typů letounů, měřících přístrojů, výstroje a výzbroje za letu. Zdravotnické a psychologické oddělení provádělo vedle vstupních a kontrolních prohlídek leteckého personálu i psychotechnické prohlídky žáků různých vojenských škol. V roce 1932 provede ústav všestranné zkoušení prototypů nových letounů, homologační zkoušky nových motorů a systematické zkoušky nových součástek výstroje a výzbroje. Bude pracovati dále na realisaci nového velkého aerodynamického tunelu, v němž bude možno zkoušeti některé součástky, jako vrtule, vzduchem chlazené motory, trupy, kormidelní plochy a p. ve skutečné velikosti a pokračovati ve zkouškách výstroje a výzbroje letounů a motorů domácího původu, které postupně mají nahraditi výrobky zahraniční.

Zhodnotíme-li výsledky docílené leteckým materiálem u nás vyrobeným, můžeme býti spokojeni. Vojenská správa se skrovnými prostředky finančními koná vše, aby udržela letectvo na výši doby.