|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931. |
|
|
III. volební období. |
4. zasedání. |
1395.
Odpovědi:
I. vlády na interp. posl. Zeminové, Stejskala, Pechmanové-Klosové, Lance, Bergmanna a druhů o neoprávněné spekulaci s cenami žita a zdražování chleba a mouky v době poslední (tisk 1130/II),
II. min. vnitra na interp. posl. Hrušky a soudr. o případu dělníka Častulíka (tisk 1108/XII),
III. min. financí na interp. posl. Koudelky a soudr. o vypovídání trafik osobám, o jejichž existencí je postaráno (tisk 1035/XI),
IV. min. zemědělství na interp. posl. Mikuláše, Špatného, Bergmanna, Zeminové, dra Patejdla a druhů o náhradě škod obcím a obyvatelstvu obcí na Táborsku a Sedlčansku, postiženým průtrží mračen a krupobitím (tisk 1305/II),
V. min. veřejných prací na interp. posl. Majora a soudy, o propuštění z práce Františka Fábryho na státních dolech v Rožnavě (tisk 1082/II),
VI. min. vnitra na interp. posl. Jurana, Barši a soudr. pro neoprávněné vyhoštění Armína Blitze z Brna, Královo Pole, Smetanova ul. č. 6 (tisk 1108/XIII),
VII. min. vnitra na interp. posl. Jurana, Barši a soudr., že vrchní strážmistr Sobotka z Dolních Kounic nekonal úřední povinnost při záhadné smrti dítěte po očkování (tisk 1174/XII),
VIII. min. vnitra na interp. posl. Hokkyho a druhů o nesprávném vybírání obecní dávky ze zábav v obcích na Podkarpatské Rusi z přednášek, majících účel vzdělávací a kulturně výchovný (tisk 1108/IX),
IX. min. zahraničních věcí a min, veřejných prací na interp. posl. Hokkyho a druhů o strojích na drcení kamene, odvezených Rumuny ze státního kamenolomu na Černém vrchu u Velkého Sevljuše (tisk 1035/III),
X. min. spravedlnosti na interp. posl. Hokkyho a druhů o vrchním soudě, který má býti zřízen v Užhorodě (tisk 1035/V),
XI. min. vnitra a min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. Zeminové, Šeby, Špatného, Hatiny a druhů o zvýšené ochraně a podpoře trampského hnutí v našem státě (tisk 1045/XII),
XII. min. veřejných prací na interp. posl. Stejskala, Šeby a druhů o nutnosti provedení rekonstrukcí a novostaveb nestátních silnic v zastupitelském okrese Náchod (tisk 938/XIV),
XIII. min. vnitra na interp. posl. Geyera a druhů o novém neslýchaném jednání vrchního četnického strážmistra Václava Macha v Olšových Vratech u Karlových Varů (tisk 1097/V),
XIV. min. vnitra na interp. posl. Köhlera a druhů o stavbě budovy pro státní úřady v Prachaticích (tisk 1045/X),
XV. min. vnitra na interp. posl. dr. Keibla a druhů, že litoměřický okresní úřad zastavil zámečnické práce v okresním chorobinci v Litoměřicích (tisk 1374/VIII),
XVI. min. vnitra na interp. posl. Hadka a soudr. o ostudných poměrech v šumperském policejním vězení (tisk 1130/IX),
XVII. min. vnitra na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o katastrofální nezaměstnanosti v okresu přísečnickém a o postupu zemského výboru brzdícím nouzová opatření (tisk 1240/XIII),
XVIII. min. vnitra na interp. posl. dr. Hassolda a druhů o zvláštním jednání prachatického okresního hejtmana k prachatickému městskému zastupitelstvu stran stavby nové budovy okresního úřadu (tisk 1097/III),
XIX. min. vnitra na interp. posl. dr. Sterna a soudr. o zabavení a zadržení odborových známek (tisk 1157/IX),
XX. min. zemědělství na interp. posl. Schuberta a druhů o chudém obyvatelstvu těžce postiženém zákazem sbírati jahody, houby a dříví (tisk 1029/X).
1395/I.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců Fr. Zeminové, J. Stejskala, Pechmanové-Klosové,
J. Lance, H. Bergmanna a druhů
o neoprávněné spekulaci s cenami žita a zdražování chleba a mouky v době poslední (tisk 1130/II).
Vláda sledovala a stále sleduje pohyb cen na trhu obilí a mlýnských výrobků a provedla opatření potřebná k regulaci jich ve smyslu zákona ze dne 5, června 1930, č. 72 Sb. z. a n., posléze vládním nařízením č. 13311931, jímž byla snížena celní přirážka na žito, mouku a mlýnské výrobky.
Vláda učinila dne 13. května 1931 usnesení, aby ministr financí podle § 103 celního zákona učinil opatření ohledně vrácení, resp. prominutí cla za žito dovezené z ciziny v době od 15. května do 30. června 1931 a sice v částce 25 Kč za každých 100 kg žita, aby se zabránilo dalšímu stoupání cen žitné mouky a tím i chleba. Usnesení to bylo provedeno vyhláškou ministra financí č. 13/1931 Sb. z. a n.; s výhradou tou bylo dovezeno z ciziny 38.127 tun žita.
Aby bylo čeleno přechodnému nedostatku žita a pšenice domácího původu, bylo vydáno vládní nařízení č. 74 a 75/1931 Sb. z. a n., jímž byl změněn poměr míchání mouky žitné a pšeničné určené pro výrobu chleba a dále poměr semílání a mísení pšenice a žita domácího a cizozemského.
Ministerstvo pro zásobování lidu, jakmile objevily se tendence zdražovací i u chleba a pečiva, nařídilo všem okresním úřadům, aby bedlivě sledovaly pohyb cen chleba a pečiva a nepřipouštěly svémocné zvyšování oproti cenám v druhé polovině roku 1930 platným bez svolení okresních úřadů; současně bylo uloženo okresním úřadům, aby dbaly toho, aby ani snížením váhy chleba a pečiva při zachování dosavadních cen nebylo prováděno neúměrné zdražení.
Zvýšení cen chleba smí se připustit jen v těch případech, kde je zjištěno, že výrobci chleba vyrábějí jej z mouky koupené již za vyšší ceny. Podle relací, které okresní úřady ministerstvu pro zásobování lidu zasílají, činil vzestup cen chleba 20 až 30 haléřů na 1 kg, v některých okresech i méně, avšak třeba konstatovati, že ve většině okresů nová úprava ceny chleba dála se celkem v dohodě výrobců s konsumenty. Pouze v ojedinělých případech muselo býti učiněno úřední opatření podle příslušných zákonných ustanovení, aby výrobci chleba nevyužívali dočasného vzestupu cen obilí k nepřiměřenému zvyšování cen chleba a pečiva.
Pokud jde o výrobu chleba, třeba poukázati na ustanovení zákona č. 46/1930 Sb. z. a n. ve spojení s nařízením č. 74/1931 Sb. z. a n., podle něhož smí býti vyráběn chléb jen z nesmíchané mouky žitné nebo s přimísením nejvýše 25% mouky pšeničné chlebové. Poněvadž kontrola, zda ustanovení tohoto zákona jsou dodržována, vede se velmi účinně, jeví se v kvalitě chleba určitá ustálenost a kvalita chleba, oproti kvalitě na počátku působnosti zákona zjištěné, se zlepšila úměrně k tomu, jak výrobci chleba zlepšili methody výrobní. Stížnosti, že by k výrobě chleba bylo používáno zadních krmných mouk nedocházejí a bylo by možno sdíleti obavu vtom směru tehdy, kdyby spotřebitelé neměli obranu proti vnucování chleba z takovýchto zadních mouk. Za dosavadního stavu však podle vykonaných šetření jsou případy výroby nehodnotného chleba ze zadních moulo velmi řídké. Použití ustanovení vládního nařízení č. 516; ai 1920 nemělo by v době vyčerpání zásob přede žněmi - praktického významu - nehledě ani k nákladnosti spolehlivého zjišťování zásob.
Vláda považuje výše uvedená opatření zatím za postačitelná, nicméně bedlivě sleduje otázku ceny obilí, chleba i pečiva a je odhodlána přikročiti k dalším opatřením, jakmile by mimořádných zákroků bylo třeba.
Pokud jde o přeměnu ministerstva pro zásobování lidu na ministerstvo spotřebního hospodářství, nepouští vláda příslušný návrh se zřetele a bude v jednání o tomto návrhu dále pokračováno, aby byly objasněny všechny potřebné předpoklady této přeměny.
Osnova zákona o kartelech je předmětem jednání zúčastněných ministerstev.
V Praze, dne 21. srpna 1931.
Náměstek předsedy vlády:
Rud. Bechyně v. r.
1395/II.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Hrušky a soudruhů
o případu dělníka Častulíka (tisk 1108/XII).
Při pátrání po nedovoleném rozšiřování brožůry ťHlad nebo bojŤ nezaměstnaným dělnictvem, zjistil velitel četnické stanice ve Vlachovicích okolnosti, nasvědčující tomu, že dělník František Častulík má větší počet výtisků této brožůry doma a je rozšiřuje.
Chtěje Častulíka o tom vyslechnouti, odebral se vrchní četnický strážmistr s obecním strážníkem Františkem Divokým dne 21. dubna 1931 po 10. hodině do jeho bytu. Sestra Častulíkova, Hedvika Žálková, jim sdělila, že bratr není doma přítomen, a zvěděvši o účelu jejich návštěvy, ukázala jim ihned dobrovolně tiskopisy bratrovy, ležící na stole, a obsah jeho objemné aktovky.
Na to četník se strážníkem odešel, aniž by byl vykonal domovní prohlídku. Nemohla tudíž proti ní Hedvika Žálková protestovati, což ona také potvrzuje a udává, že četník do jejich bytu nevpadl, nýbrž že tam slušně a s pozdravem přišel.
Výrok četníka, že bude nyní častěji podnikati prohlídky u Častulíka, nebyl prokázán. Výsledek šetření nedává mi proto příčiny k nějakému opatření z podnětu interpelace.
V Praze, dne 17. července 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
1395/III.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Jana Koudelky a soudruhů
o vypovídání trafik osobám, o jejichž existenci je postaráno (tisk 1035/XI).
Vynesením z 30. srpna 1919, č. 65.838/19 nařídilo ministerstvo financí všem podřízeným úřadům, aby provedly šetření o majetkových, výdělečných a rodinných poměrech všech trafikantů, kteří nebyli válečnými poškozenci, a v případě, když by se zjistilo, že nejsou existenčně závislými na výnosu prodejny, aby jim daly výpověď a prodej tabáku rozepsaly ve prospěch válečných poškozenců.
Jak je ministerstvu financí známo, byla tato akce v minulých letech prováděna finančními úřady po bedlivém vyšetření poměrů dosavadních prodavačů tabáku prostřednictvím důchodkových kontrolních úřadů, dotazem u berních správ a za součinnosti politických úřadů a možno jí pokládati za skončenou. V přítomné době se takováto revise provádí od případu k případu, jakmile úřady zjistí, že ten který prodavač tabáku není existenčně závislý na výnosu svého prodeje a byl při původní akci pominut.
Při tom nemohu mlčením přejíti okolnost, že jest na venkově značný počet prodejen tabáku s velmi malým výnosem, které samy existenčně nezabezpečují jednotlivce, tím méně rodiny a proto jsou obyčejně provozovány ve spojení s jinou živností.
Tvrdí-li páni interpelanti, že jsou jim známy případy, kde prodeje tabáku jsou dosud v rukou zámožných osob nebo majitelů živností, podotýkám k tomu, že bez udání konkrétních dat nemohu naříditi potřebné šetřeni.
Prohlašuji však, že jsem ochoten každý případ, který mi bude oznámen, dáti přezkoušeti za účelem sjednání nápravy a podepříti takto existenci válečných poškozenců a vdov po padlých.
V Praze, dne 6. srpna 1931.
Ministr financí:
Dr. Trapl v. r.
1395/IV.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslanců V. Mikuláše, E. Špatného, H. Bergmanna, F. Zemmové, dr. Patejdla a druhů
o náhradě škod obcím a obyvatelstvu obcí na Táborsku a Sedlčansku, postiženým průtrží mračen a krupobitím
(tisk 1305/II).
Poskytování podpor z fondů pro živelní pohromy jest svěřeno zákonem ze dne 14. července 1927, č. 118 Sb. z. a n., o poskytování podpor zemědělcům při živelních pohromách a vládním nařízením k tomuto zákonu ze dne 24. května 1928, č. 75 Sb. z. a n., zemědělským radám, které o nich rozhodují podle volného uvážení a s konečnou platností.
Aby se zemědělcům, postiženým svrchu uvedenou pohromou, dostalo co nejdříve těchto podpor, byl dán pokyn příslušným okresním úřadům, aby o podaných žádostech o podporu provedly co nejdříve příslušné řízení a v případě, bude-li žadatel ohrožen na své hospodářské existenci, aby podaly okamžitý návrh zemědělské radě v Praze na okamžitou pomoc podle §u 9 cit. vládního nařízení.
Zemědělská rada v Praze byla požádána, aby jakmile jí budou předloženy příslušné nouzové elaboráty, ihned o nich rozhodla.
Na zmírnění škod způsobených letošními živelními pohromami, předložil jsem vládě osnovu zákona, obdobnou s opatřením Stálého výboru N. S. ze dne 11. října 1929, č. 159 Sb. z. a n. Tato osnova po ústavním projednání stala se zákonem ze dne 16. července 1931, č. 122 Sb. z. a n. o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931.
Provedení tohoto zákona, pokud se týká zemědělců, stalo se výnosem ministerstva zemědělství ze dne 29. července 1931, č. 90.750, který byl zaslán spolu s příslušnými formuláři zemským úřadům k uveřejnění.
V Praze, dne 10. srpna 1931.
Ministr zemědělství:
Bradáč v. r.
1395/V.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslance Štefana Majora a soudr.
o propuštění z práce Františka Fábryho na státních dolech v Rožnavě (tisk 1082/II).
František Fábry, dělník státních báňských závodů v Rožnavě, byl propuštěn po řádné 14ti denní výpovědi ve smyslu kolektivní smlouvy, poněvadž v důsledku menší zaměstnanosti závod jeho služeb nepotřeboval. Z téhož důvodu během roku 1930 bylo pro nedostatek práce propuštěno na témže závodu 67 dělníků.
V Praze, dne 5. srpna 1931.
Ministr veřejných prací:
Ing. Dostálek v. r.
1395/VI.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Jurana, Barši a soudruhů
pro neoprávněné vyhoštění Armina Blitze z Brna, Královo Pole,
Smetanova ul. čís. 6 (tisk 1108/XIII).
Armin Blitz není podle provedeného šetření československým státním příslušníkem. Jeho žádost o udělení čsl. státního občanství byla ministerstvem vnitra opětovně zamítnuta. Okolnost, že jmenovaný byl zde podroben vojenskému odvodu, jest vzhledem k ustanovení druhého odstavce §u 2 branného zákona nerozhodnou.
Vyhoštění jmenovaného z Československé republiky jako obtížného cizince nepříčí se tudíž zákonu a nemám proto důvodu k nějakému opatření.
V Praze, dne 20. srpna 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
1395/VII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Jurana, Barši a soudruhů,
že vrchní strážmistr Sabotka z Dolních Kounic nekonal úřední povinnost při záhadné smrti dítěte po očkování (tisk 1174/XII).
Vrchnímu strážmistru Vilému Sobotkovi nebylo učiněno oznámení o podezřelém úmrtí dítěte Metoděje Karbera z Dolních Kounic, které bylo dne 18. května 1924 obvodním lékařem MUDr. Bedřichem Žákem očkováno, na to onemocnělo zápalem plic a dne 25. května 1924, jsouc v ošetřování uvedeného lékaře, zemřelo.
Po pohřbu dítěte sdělil zmíněny lékař vrchnímu strážmistru Sobotkovi toliko, že jej Metoděj Karber podezřívá, že zavinil smrt jeho dítěte a podotknut, že učinil proto již příslušné kroky k úřednímu projednání případu.
Vrchní strážmistr Sobotka následkem toho a vzhledem k úřední funkci MUDra Žáka jako obvodního lékaře věc dále nevyšetřoval.
Postup jeho neodpovídal však platným předpisům a byl mu také s patřičným poučením vytknut.
Karber sám četnictvu udání neučinil, naopak vrchní strážmistr Sobotka jej při náhodném setkání upozornil dne 28. května 1924, že se zmíněný lékař cítí jeho podezříváním dotčen, a na následky neodůvodněného obviňování. Protokolu s ním vrchní strážmistr nesepisoval a neprohlásil, že věc odevzdá soudu.
Policejnímu ředitelství v Brně došlo v květnu 1930 o věci oznámení Metoděje Karbera ze dne 10. května 1930, které postoupilo četnické stanici v Dolních Kounicích.
Proti MUDr. Bedřichu Žákovi bylo zavedeno u krajského soudu trestního v Brně trestní řízení pro přečin podle § 335 tr. z., bylo však zastaveno.
Vzhledem k tomu, že jde o případ ojedinělý, nemám důvodů k nějakému všeobecnému opatření.
V Praze, dne 20. srpna 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
1395/VIII. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Hokkyho a druhů
o nesprávném vybírání obecní dávky ze zábav v obcích na Podkarpatské Rusi z přednášek, majících účel vzdělávací a kulturně-výchovný (tisk 1.108/IX).
Osvobození od obecní dávky ze zábav podle §u 3, odst. 1., č. 1. vzorných pravidel požívají mimo jiné podniky, sloužící účelům vědeckým, vzdělávacím anebo vyučovacím, jako veřejná musea, umělecké výstavy, přednášky se světelnými projekcemi a filmy, prohlášené censurou za kulturně-výchovné jen pokud jsou pořádány úřady, školami a podniky vědeckými, uměleckými a podobně, stejně jako lidovýchovné přednášky, recitace a kursy přednáškové i hudební, pořádané Svazem osvětovým nebo jednotlivými osvětovými sbory.
V interpelaci se však neuvádí dosti přesně, do které kategorie zmíněných podniků spadá přednáška, kterou mají páni interpelanti na mysli, a která z korporací dotyčnou přednášku pořádala.
Také vyžádané zprávy okresních úřadů i zemského úřadu oznamují na podkladě údaje v interpelaci vyznačeného, že v jejich obvodu nepředpisují se obecní dávky ze zábav podle zmíněného ustanovení z přednášek kulturních a vzdělávacích a že také v tomto směru nedošla dosud pořadem instančním žádná stížnost.
Pokud případ v interpelaci uvedený se snad týká koncertu, pořádaného sportovním klubem NSE v Sevljuši, nemohlo býti představení to podle zprávy okresního úřadu od obecní dávku ze zábav osvobozeno, poněvadž účinkující při koncertu nevykázali se potvrzením ministerstva školství a národní osvěty o jejich umělecké kvalifikaci, jak se předpisuje v §u 3, odst. 1., č 4. vzorných pravidel o vybírání této dávky. Vzhledem k tomuto stavu nemám důvodu k nějakému opatření z podnětu této interpelace.
V Praze, dne 20. srpna 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
1395/IX. (původní znění).
Odpověď
ministra zahraničních věcí a
ministra veřejných prací
na interpelaci poslance Hokkyho a druhů
o strojích na drcení kamene, odvezených Rumuny ze státního kamenolomu na Černém Vrchu u Velkého Sevljuše (tisk 1035/III).
Státní lom na Černém Vrchu u Velkého Sevljuše byl po politickém převratu naší státní správou převzat ve stavu úplně devastovaném a k provozu nezpůsobilém. Tuto devastaci nutno přičísti na vrub převratové doby a doprovázejících ji zmatků, které nedávají možnosti konstruovati na jedné straně zodpovědnost a na druhé straně právní nároky na náhradu způsobené škody. Nad to ztratil státní lom na Černém Vrchu státní hranicí mezi Československem, Maďarskem a Rumunskem svůj hospodářský význam, který měl za bývalého Uherska, kdy lom zásoboval štěrkem nejen silnice na území nynější Podkarpatské Rusi, ale též silnice v nynějším Maďarsku a Rumunsku.
Ježto je na Podkarpatské Rusi, zejména též v její jižní oblasti dosti soukromých lomů, je státní lom na černém Vrchu, ležící v blízkostí státních hranic, nyní odkázán na dodávku štěrku a kamene jen pro státní silnice a pro úpravu řeky Tisy. Vzhledem k tomuto malému odbytu byl lom po převratu upraven a zařízen státní správou toliko na ruční výrobu štěrku a nelze tudíž počítati s podstatně větší výrobou štěrku a tím také se zaměstnáním většího počtu dělníků a to ani tenkrát ne, kdyby byla obnovena strojní výroba štěrku, o níž se uvažuje z důvodu hospodárnější výroby.
V Praze, dne 29. července 1931.
Ministr zahraničních věcí:
Dr. Eduard Beneš v. r.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek v. r.
1395/X. (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Hokkyho a druhů
o vrchním soudě, který má býti zřízen v Užhorodě (tisk 1035/V).
Nesdílím názor pp. interpelantů, že mírová smlouva Saint Germainská zajišťuje Podkarpatoruské zemi naprosté autonomní právo na poli Judikatury a že toto zajištění odůvodňuje, aby byl zřízen v Užhorodě vrchní soud. Tato mírová smlouva v čl. 11, neuvádí soudnictví mezi oněmi obory státní činnosti, které mají býti vyhraženy zákonodárné působnosti sněmu Podkarpatské Rusi.
Shodně s touto mírovou smlouvou ani § 3, odst. 4 ústavní listiny nepojal soudnictví do věcí vyhražených autonomii Podkarpatské země.
Mohu proto otázku zřízení vrchního soudu pro Podkarpatskou Rus posuzovati jako každou jinou územní úpravu soudů toliko s hlediska účelnosti a vhodnosti.
Dosavadní příslušnost soudů v zemi Podkarpatoruské k vrchnímu soudu v Košicích nezavdala příčiny ke stížnostem občanstva.
Město Užhorod a i jiná města Podkarpatské Rusi obrátila se sice na ministerstvo spravedlnosti podáními, v nichž se domáhala zřízení vrchního soudu pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě, avšak tak dalekosáhlé změně v územní organisaci soudů, která se může státi jedině zákonem, musí nezbytně předcházeti bedlivé zkoumání všech důsledků, které by z ní vzešly. Zvláště nutno přihlížeti k obvodům druhých vrchních soudů, a k okolnosti, jak velké mají býti obvody vrchních soudů vůbec, aby mohly se zdarem plniti svůj úkol.
Dříve, než by tato zkoumání byla provedena, nemohu se k otázce, která na mě byla vznesena, věcně vyjádřiti.
V Praze, dne 17. července 1931.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.