Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

ze dne................,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Zákon čís. 103/1926 mění se takto:

Odstavec 5. § 12 bude zníti:

ťDo skupiny míst A náležejí: Velká Praha, Brno, Bratislava, Plzeň, Velká Ostrava a všechna místa s více než 100.000 obyvateli.Ť

Odstavec 6. § 12 bude zníti takto:

ťPro zařazení podle počtu obyvatelů jest rozhodným výsledek sčítání lidu, provedeného za tímto účelem okresním úřadem (v kterékoli době).Ť

Soustava platového zákona se v praksi neosvědčila a bude proto nutno jej nahraditi novým dokonalým Platovým zákonem na podkladě časového postupu s celou řadou změn o činovném, výchovném atd. I když tato nutnost se uznává všemi ústavními činiteli a celým veřejným míněním, nelze v nynější těžké hospodářské a finanční krisi očekávati, že změnu bude možno provésti v době nejkratší. Proto návrh týká se pouze činovného, které i v konečném Platovém zákoně zůstane v jiné úpravě.

Podle § 12. odst. 7 mohou sice býti jednotlivé obce vzhledem k mimořádným poměrům drahotním zařazeny vládním nařízením do vyšší skupiny činovného, bude však účelnější jasné ustanovení v zákoně, aby města s více než 100.000 obyvateli byla zařazena do skupiny A činovného, tak jako je ustanovení o obcích pod 2.000, od 2.000 do 25.000 a výše. Obce s více než 100.000 obyvateli jsou velkoměsty se všemi důsledky drahotními stejnými, ne-li ještě nepříznivějšími než v Praze, Brně a Bratislavě.

V Plzni, která podle posledního sčítání převyšuje počet obyvatelů 114.000, je podle státního úřadu statistického cenový index o 1 % vyšší než v Praze.

Drahotní poměry v Plzni jsou nepříznivé také tím, že je okres přelidněný. Dle sčítání z loňského roku má největší počet obyvatelů všech okresů v Čechách. Konečně také tím, že blízkost světových lázní tu na cenové poměry působí. Poměry nejsou příznivější i v jiných velkoměstech. Ve všech stotisícových městech jsou sídla přečetných státních a veřejných úřadů i podniků státem spravovaných, žijí tu proto tisíce státních, veřejných a podnikových zaměstnanců, kteří drahotou nejvíce trpí. I byty, nechráněné zákonem o ochraně nájemníků, jsou tu velice drahé, takže zařazení do A skupiny činovného je plně odůvodněno.

Sčítání lidu děje se vždy po 10 letech. V četných obcích se stává, že před sčítáním mají počet obyvatelů pod 2000 nebo pod 25.000 a jsou proto zařazeny do skupiny C a D činovného. Již za rok po sčítání vzroste počet nad 2000 nebo nad 25.000, obce však nemohou býti dle zákonných předpokladů přeřazeny až po příštím sčítání. Nejde tu o náhodný, dočasný přírůstek obyvatelů, nýbrž o občany trvale usedlé. Jest příkazem spravedlnosti, aby v takovém případě provedl okresní úřad úřední součet obyvatelů a nemuselo se čekati až na všeobecné úřední sčítání lidu po 10 létech.

Úhrada na provedení tohoto opatření budiž zařazena do rozpočtových položek jednotlivých resortů.

Po stránce formální budiž návrh tento přikázán výboru ústavně právnímu; sociálně-politickému a rozpočtovému.

V Praze dne 11. července 1931.