Am 11. Juni gegen 4 Uhr nachmittags türmten sich über das Gebiet des politischen Bezirkes Saaz unheildrohende Gewitterwolken auf, ein orkanartiger Wind setzte ein und Unmassen von Regen und Hagel wurden zur Erde gepeitscht. In wenig mehr als einer Viertelstunde wurde ein ungeheuerer Schaden angerichtet.

Besonders arg wurden die Gemeinden Welmschloss, Trusenz, Wissotschen, welche Gemeinde übrigens auch am 30. Mai 1. J. verhagelt worden ist, Münitz, Nehasitz, Tattina, Wittosess, Semenkowitz, Selletitz, Ferbenz, Postelberg, Skupitz, Priesen und Mallnitz betroffen.

Große Bäume wurden wie Zündhölzchen vom Sturme geknickt, die taubeneigroßen Hagelkörner richteten in den landwirtschaftlichen Kulturen furchtbare Verheerungen an.

Der Durchschnitt des entstandenen Schadens beträgt 30 bis 90 Prozent, in Hopfen im Postelberger Gebiete bis 100 Prozent, das heißt, die Hopfenernte 1931 ist sfiellenweise überhaupt bereits heute als vollkommen verloren anzusehen.

Durch das Unwetter wurden weiters die Obstkulturen schwer beschädigt, sodaß ein sehr bedeutender Ertragsausfall zu verzeichnen sein wird.

Arg in Mitleidenschaft wurden durch die Wetterkatastrophe Korn, Erbsen und Hafer gezogen, Rüben und Kartoffel sind vollständig eingeschlammt.

Die durch das Unwetter vom 11. Juni 1. J. angerichteten Schäden sind für die Betroffenen umso furchtbarer, als vor gerade zwei Jahren beinahe über alle am 11. Juni I. J. durch das Unwetter heimgesuchten Gemeinden ein Hagelwetter niedergegangen ist, dessen Schäden noch nicht wiedergutgemacht werden konnten.

Die Unterzeichneten stellen den Antrag:

Die Regierung wird aufgefordert:

1.) Den Betroffenen aus dem Elementarschadenfond ausreichende Unterstützungen zukommen zu lassen,

2.) Die Steuereintreibungen in dem betroffenen Gebiete einzustellen,

3.) Den Betroffenen ausgiebige Steuernachlässe und Steuererleichterungen zu bewilligen.

Prag, am 8. Juli 1931.

Dne 11. června asi ve 4 hodiny odpoledne nahromadily se nad územím žateckého politického okresu zkázonosné bouřlivé mraky, nastal prudký vichr a spousty deště a krup byly bičovány k zemí. Ani ne ve čtvrt hodině byla způsobena ohromná škoda.

Zvlášť krutě byly postiženy obce Velemyšleves, Truzenice, Vysočany, v kteréžto obci ostatně i dne 30. května t. r. potlouklo, Minice, Nehasice, Tatina, Bitozeves, Seménkovice, Seletice, Rvenice, Postoloprty, Skupice, Březno a Malnice.

Velké stromy lámala bouře jako sirky a kroupy velké jako holubí vejce způsobily v zemědělských kulturách strašnou zkázu.

Způsobená škoda činí průměrně 30-90 %, na chmelu v postoloprtském území až 100 %, to znamená, že sklizeň chmele v r. 1931 dlužno místy již dnes považovati vůbec za úplně ztracenou.

Bouří byly dále poškozeny i ovocné kultury, takže se výnos velmi značně sníží.

Živelnou pohromou byly rovněž těžce postiženy žito, hrách a oves, řípa a brambory byly úplně zaneseny bahnem.

Škody způsobené bouří dne 11. června t. r. jsou pro postižené tím hroznější, že právě před 2 lety se skoro nade všemi obcemi, postiženými bouří dne 11. června t. r., strhlo krupobití, jehož škody nemohly býti ještě dosud napraveny.

Podepsaní navrhují:

Vláda se vybízí:

1.) Aby postiženým poskytla vydatnou podporu z fondu pro živelní pohromy

2.) Aby zastavila vymáhání daní v postiženém území,

3.) Aby postiženým povolila vydatné daňové odpisy a úlevy.

V Praze dne 8. července 1931.