Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období.	4. zasedání.

1346.

Zpráva

výboru zahraničního, živnostensko-obchodního a rozpočtového

o vládním návrhu zákona (tisk 1242) o podpoře zahraničního obchodu.

Zákon

ze dne...............................1931,

o podpoře zahraničního obchodu.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Hlava I.

Fond pro pojišťování vývozních úvěrů.

§ 1.

(1) Při ministerstvu průmyslu, obchodu a živností zřizuje se "Fond pro pojišťování vývozních úvěrů".

(2) Fond jest právnickou osobou veřejné povahy. Na venek jej zastupuje ministr obchodu. Zastupování Fondu před soudy a úřady řídí se předpisy o zastupování státu.

(3) Správa Fondu přísluší ministru průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministrem financí.

§ 2.

(1) Fond spolupůsobí podle ustanovení tohoto zákona a vládního nařízení při pojišťování vývozních úvěrů proti ztrátám, které by pojištění českoslovenští vývozci zboží československého mohli utrpěti nedobytností svých pohledávek za zboží dodané do ciziny na úvěr.

(2) Pojišťovací podmínky určí polil na ztrátě, jejž v každém případě ponese vývozce.

§ 3.

(1) Do Fondu plynou:

a) roční příspěvky poskytované ze státních prostředku ku krytí provozních nákladů a to v prvním roce 1,000.000 Kč, v dalších létech ve výši 0.50 % z celkové roční pojištěné hodnoty dle stavu ku konci pojistného roku, neméně než Kč 250.000-, ne však více než Kč 1,000.000-;

b) podíly z pojišťovacích premií podle smlouvy Fondu s pojišťovnou;

c) záruční provise, vybírané podle hlavy II. tohoto zákona. Do výše těchto provisí mu přikázaných ručí Fond kdykoli za závazky vzešlé z oněch záruk;

d) výnosy, zejména úroky fondového jmění;

e) jiné případné příjmy.

(2) Pokud jmění Fondu nečiní 100 milionů Kč, ručí stát za závazky Fondu do výše částky, které se nedostává do 100 milionů Kč.

(3) Fond nesmí vcházeti v závazky větší, nežli je podle stavu risika úměrno jeho jmění, do něhož se včítá záruka státu. V žádném případě nesmí jeho celkové závazky převyšovati pateronásobek jeho jmění.

§ 4.

Pro vyřizování agendy fondu zřizuje se při ministerstvu průmyslu, obchodu a živností komise a pracovní výbor.

§ 5.

(1) Členy Komise fondu pro pojišťování vývozních úvěrů kromě předsedy a místopředsedy a jednoho dalšího zástupce ministerstva průmyslu, obchodu a živností jsou: zástupce ministerstva vnitra, financí, zemědělství, zahraničních věcí, sociální péče, Národní banky československé, poštovní spořitelny, peněžních ústavů na vývozních obchodech převážně zúčastněných a přiměřený počet zástupců organisací hospodářských odvětví na vývozu interesovaných, hlavně vývozního průmyslu a vývozních odvětví zemědělských, obchodních a živnostenských. Zástupci soukromých pojišťovatelů a zajišťovatelů, oprávněných k pojišťování vývozních úvěrů, mohou býti členy komise s hlasem poradním. Funkční období trvá tři léta. Podrobnosti určí vládní nařízení.

(2) V případech, týkajících se zboží, jehož vývoz podléhá rozhodování ministerstva veřejných prací, jest do komise přizvati i zástupce ministerstva veřejných prací.

(3) Komisi přísluší vypracovati program pro účast fondu na pojišťováni vývozních úvěrů a připraviti smlouvy fondu se soukromými pojišťovnami, oprávněnými ku pojišťování vývozních úvěrů, dále připravovati směrnice pro všeobecné a zvláštní pojišťovací podmínky. Krom toho přísluší jí dozor nad činností pracovního výboru.

(4) Jednací řád komise, jakož i návrhy komise v bodech vytčených první větou odstavce předchozího schvaluje ministr průmyslu, obchodu a živnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.

§ 6.

(1) Výkonným orgánem fondu je pracovní výbor. Tento bude míti, včetně předsedy a místopředsedy, osmnáct členů. Předsedou a místopředsedou jsou předseda a místopředseda komise, členy jsou zástupci ministerstev průmyslu, obchodu a živností, financí, zemědělství, sociální péče a zahraničních věcí, poštovní spořitelny nebo jiných veřejnoprávních peněžních ústavů, soukromých pojišťovatelů (zajišťovatelů) oprávněných k pojišťování vývozních úvěrů, a zbývající počet členů ze zástupců organisací hospodářských odvětví na vývozu interesovaných, hlavně vývozního průmyslu a vývozních odvětví zemědělských, obchodních a živnostenských v komisi zasedajících a konečně s hlasem poradním zástupce Národní banky československé. V případech týkajících se zboží, jehož vývoz, podléhá rozhodování ministerstva veřejných prací, jest do pracovního výboru přizvati i zástupce ministerstva veřejných prací. Podrobnosti určí vládní nařízení.

(2) Výslovného souhlasu pracovního výboru potřebují pojišťovny k jednotlivému pojistnému obchodu v případech, jež určí vládní nařízení, resp. všeobecné pojišťovací podmínky, jakož i v případech, jež by vybočovaly z těchto podmínek. Pracovní výbor dbá, aby nedocházelo k jednostrannému zatížení fondu risiky určitých zemí neb určitých vývozců či vývozních oborů, aby byla dávána přednost úvěrům na zboží, v němž je více lidské práce, a vůbec dbá, aby fond pokud možno nebyl dotčen.

(3) Pracovní výbor zřídí "úřadovnu fondu pro pojišťování vývozních úvěrů", jejíž technický provoz podle smluv za tím účelem uzavřených bude obstaráván soukromými pojišťovnami, oprávněnými k pojišťování vývozních úvěrů, odděleně od jejich vlastního provozu.

(4) Jednací řád pracovního výboru schvaluje po návrhu komise ministr průmyslu, obchodu a živností v dohadě se zúčastněnými ministry.

§ 7.

(1) Mezi zástupce organisací hospodářských odvětví na vývozu interesovaných (§ 5. odst. 1., § 6. odst. 1.) povolati jest i zástupce odborových organisací zaměstnaneckých a zástupce ústředen výrobních a pracovních družstev dělnických.

(2) Členové komise i členové pracovního výboru, kteří nejsou státními úředníky, jsou povinni složiti do rukou předsedy slib mlčenlivosti o věcech, o nichž se dověděli ve výkonu svých funkcí, zejména pokud se týkají poměrů pojišťovny nebo pojištěnců. Písemného materiálu, týkajícího se poměrů pojištěnců, nesmí býti použito k jiným účelům než k účelům tohoto zákona.

(3) Členy komise a pracovního výboru, mimo zástupce zúčastněných ministerstev a pojišťovnictví jmenuje ministr průmyslu, obchodu a živností pro každou skupinu po dohodě se zúčastněným ministrem.

Hlava II.

Státní záruky za vývozní úvěry.

§ 8.

(1) Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministry průmyslu, obchodu a živností, zemědělství, sociální péče, zahraničních věcí a národní obrany z důležitých důvodů národohospodářských k návrhu ministra, do jehož resortu spadá výroba vývozního zboží v jednotlivém případě, poskytoval státní záruky za přiměřenou část ztrát, které by utrpěli českoslovenští vývozci nebo jejich skupiny na pohledávkách za dodávky československého zboží a s dodávkou související československé výkony, provedené na úvěr cizím státům nebo cizozemským veřejným korporacím.

(2) Takovou záruku lze poskytnouti i za ztráty u jiných osob neb korporací v cizině, pokud jsou pohledávky zaručeny dovozním státem, cedulovou bankou anebo jinou dostatečnou jistotou.

(3) Ztrátu nejméně 35% z pohledávky nese vývozce sám.

(4) Za poskytnuté záruky vybírá se záruční provise. Všeobecné zásady pro realisaci státní záruky stanoví vládní nařízení.

(5) Vláda může zříditi za účelem provádění těchto záruk užší poradní orgán, jehož organisace a působnost bude stanovena vládním nařízením.

§ 9.

Úhrn záruk poskytnutých podle § 8 nesmí přesahovati 1.500 milionů Kč; do této částky se nevčítají záruby za pohledávky mezi tím splacené.

Hlava III.

Ustanovení všeobecná a společná.

§ 10.

Ustanovení tohoto zákona týkají se pouze dodávek uzavřených a výkonů provedených po jeho vyhlášení.

§ 11.

(1) Fondu (§ 1) přísluší osobní osvobození od poplatků pro jeho podání a korespondenci s veřejnými úřady s výjimkou soudního řízení, pro jeho knihy a obchodní zápisy, jakož i pro právní listiny a jednání, jichž je třeba pro dosažení účelu fondu. Od poplatků jsou dále osvobozeny záruční smlouvy, uzavřené podle tohoto zákona se soukromými pojišťovnami, pak listiny a státní záruce, poskytnuté podle ustanovení § 8. Movité jmění fondu jest osvobozeno od poplatkového ekvivalentu.

(2) K žádosti podané u ministerstva financí budou osvobozeny od poplatku listiny a právní jednání, jichž bude třeba k mobilisaci úvěrů, pojištěných fondem podle hlavy I. nebo zaručených státem podle hlavy II. tohoto zákona. Osvobození nevztahuje se na poplatky ze směnek a z listin na roven jim postavených a na poplatky tuzemských dílčích dlužních úpisu.

§ 12.

(1) Fond pro pojišťování vývozních úvěrů podléhá kontrole podle zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu; k vydání předpisů a ustanovení, dotýkajících se účetnictví, evidence závazků a kontroly, třeba souhlasu nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

(2) Ministři průmyslu, obchodu a živností a financí podávají každoročně Národnímu shromáždění podle stavu k 31. prosinci zprávu o uložení jmění fondu a o hospodaření jeho prostředky, jakož i o výši závazků, převzatých podle § 8 tohoto zákona. Zpráva budiž předkládána Národnímu shromáždění jakožto součást státního závěrečného účtu.

§ 13.

Kdy tento zákon nabude účinnosti, stanoví vládní nařízení. Provedením zákona se pověřují ministři průmyslu, obchodu a živností a financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

I.

Zahraniční výbor poslanecké sněmovny projednal ve schůzích konaných 3. a 4. července 1931 vládní návrh zákona o podpoře zahraničního obchodu.

Při projednávání zákona bylo jednomyslně stanoveno, že pod pojmem "zboží československého", obsaženém v § 2. odst. 1., rozumí se jen zboží v Československu vyrobené nebo zušlechtěné, při čemž má být dávána přednost úvěrům na zboží, v němž je více lidské práce. Pokud by šlo o pojišťování úvěrů za dodávky surovin, po př. polotovarů cizího původu, jimiž se obchoduje v reexportu, bylo by toto pojištění přípustno jen tehdy, když není domácí produkce, jíž by takové zboží cizího původu konkurovalo. Zahraniční výbor navrhuje jednomyslně, aby tato definice pojmu "československé zboží" byla pojata v zájmu ochrany domácí práce do prováděcího nařízení.

Zahraniční výbor vyslovil dále požadavek, aby v prováděcím nařízení byla přesně určena nejen organisace, ale i kompetence komise stanovené v § 5 a pracovního výboru stanoveném v § 6. aby se předešlo v budoucnosti všem možným nedorozuměním. Komise nezasahuje podle § 5 do jednotlivých pojišťovacích obchodů, činí návrhy rámcových smluv s pojišťovnou a zůstává vůči pracovnímu výboru, který musí sledovat vlastní komerční činnost pojišťovny, sborem dozorčím.

Při projednávání návrhu zákona byly v zahraničním výboru přijaty tyto změny:

V § 5 odst. 1. škrtnuta slova od "soukromých.... úvěrů" a za slovo zemědělských vsunuta slova "obchodních a živnostenských". Před poslední větu odst. 1. vsunuta byla věta: "Zástupci soukromých pojišťovatelů a zajišťovatelů oprávněných k pojišťování vývozních úvěrů mohou být členy komise s hlasem poradním". V poslední větě škrtnuto slovo "jejich".

V § 5 odst. 4. přijat ku koni odstavce místo "s ministrem financí" text "se súčastněnými ministry".

V § 6 odst. 1. ku konci 1. věty místo patnáct "osmnáct" členů. V druhé větě místo "pět" přijato znění "zbývající počet". Za slova vývozního průmyslu vložena slova "a vývozních odvětví zemědělských, obchodních a živnostenských".

V § 6 odst. 4. ku honci místo "s ministrem financí" přijat text "se súčastněnými ministry".

V hlavě III vlažen nový § 10 tohoto znění: "Ustanovení tohoto zákona týkají se pouze dodávek uzavřených a výkonů provedených po jeho vyhlášení."

Nynější § 10 vládního tisku bude očíslován jako § 11, § 11 jako § 12 a § 12 jako § 13.

V novém § 11 za slovo "Fondu" bude vloženo "(§ 1)".

Zahraniční výbor doporučuje proto poslanecké sněmovně přijetí shora jmenované osnovy zákona s naznačenými změnami.

V Praze 4. července 1931.

Frant. Tomášek v. r.,	Inž. Jar. Nečas v. r.,
předseda.	zpravodaj.

II.

Výbor živnostensko-obchodní projednal výše jmenovanou osnovu ve schůzích dne 23. června, 4. července a 8. července a připojuje se ke zprávě výboru zahraničního. Dále usnesl se na připojené resoluci.

V Praze dne 8. července 1931.

F. Pechman v. r.,	Dr. Josef Novák v. r.,
předseda.	zpravodaj.

Resoluce.

Živnostensko-obchodní výbor vyzývá vládu, aby s urychlením předložila osnovu zákona o zřízení samostatného exportního ústavu se sekcemi průmyslovou a zemědělskou.

III.

Výbor rozpočtový projednal osnovu zákona ve své schůzi 10. července 1931. Rozpočet státní je dotčen osnovou přímo potud, pokud stát se zavazuje přispívati fondu pro pojišťování vývozních úvěru pro první rok částkou 1 mil. Kč a pro další léta částkou pohybující se na výši 1/2 % z celkové roční pojištěné hodnoty, nejméně však 250.000 Kč, nejvíce 1 milionem. Částku tubo bude nutno zařazovati do příštích rozpočtů a uhraditi letos z prostředků min. obchodu. Mimo to st. pokladna resp. finanční hospodářství bere na sebe závazky garanční ze smluv pojišťovacích, pokud k jejich úhradě nestačí prostředky fondu, poněvadž osnova převzala v podstatě formu pojištění exp. úvěrů německou, kde zkušenosti jsou dobré potud, že zatím premie stačily plně krýt ztráty, není obavy, že by státní pokladna byla zatížena nějak značně takovými garančními platy. Tím spíše, že zákon klade důraz na opatrnost při sjednávání pojišťovacích obchodů. Stejně nejsou odůvodněny obavy ze ztrát při garancii za vývozní úvěry podle II. hlavy osnovy vzhledem ke kvalitě osob zavázaných (stát, veřejné korporace atd.).

V každém případě stát bude míti regressní nárok jednak proti fondu, jednak proti cizozemskému importéru. Naproti tomu lze očekávati oživení exportního průmyslu a oživení zaměstnanosti, zvýšení příjmů státních z daní a zmenšení sociálních břemen z důvodu nezaměstnanosti.

Rozpočtový výbor navrhuje posl. sněmovně schváliti osnovu zákona ve znění usneseném výbory zahraničním a živnostensko-obchodním.

V Praze, dne 10. července 1931.

Dr. Černý v. r.,	Ferd. Richter v. r.,
předseda.	zpravodaj.