Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931. |
|
III. volební období. |
4. zasedání. |
1331.
Návrh
poslanců Dvořáka, Štětky, Haiblicka a soudruhů
na vydání zákona o zrušení § 82 živn. řádu, § 120 živnostenského zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi, § 27 zákona o obchodních pomocnících, o výpovědní lhůtě a vyplácení mezd.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti
Zákon
ze dne..............
o zrušení § 82 živn. řádu, § 120 živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi, § 27 zákona o obchodních pomocnících, o výpovědní lhůtě a o vyplácení mezd.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
§ 82 živnostenského řádu ze dne 20. prosince 1859, čís. 227 ř. z. a § 120 živnostenského zákona pre územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi zo dňa 10. októbra 1924, č. 259 Sb. z. a n. se zrušují.
§ 2.
§ 27 zákona ze dne 16. ledna 1910, čís. 20 ř. z., o obchodních pomocnících se zrušuje.
§ 3.
Není-li zákonných ustanovení, úmluv nebo místních obyčejů pro zaměstnance příznivějších, může služební poměr zaměstnavatelem být zrušen teprve po 14tidenní výpovědi.
Tato 14denní výpovědní lhůta nesmí v žádném případě býti zkrácena.
§ 4.
Mzdy zaměstnanců nepodléhajících zákonu o obchodních pomocnících vyplácejí se týdně.
§ 5.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej ministr sociální péče.
Odůvodnění.
§ 82 živn. řádu a obdobné § 120 živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi a § 27 zákona a obchodních pomocnících jsou zaměstnanci právem označovány za metlu dělnictva, neboť poskytují zaměstnavatelům možnost propustit zaměstnance při každé jim vhodné příležitosti, na př. ťkdyž zaměstnanec byl shledán neschopnýmŤ, když se dopustil trestného skutku, který jej činí nehodným důvěry majitele živnosti, když provozuje vedlejší zaměstnání, když zanedbává svých povinností, nebo snaží se svésti ostatní zaměstnance k neposlušnosti, ke zprotivení se proti majiteli živnosti, k nepořádnému životu, nebo k nemravným, nezákonným skutkům, když trpí odpuzující nemocí, nebo vůbec nemocí, trvající déle než 4 neděle atd.
Z toho je patrno, že pouhé zrušení § 82, bodu h) nemoc, nemůže zaměstnancům naprosto pomoci, protože ostatní ustanovení uvedených zákonů umožňují nadále největší svévoli zaměstnavatelů při okamžitém propouštění zaměstnanců.
Zaměstnavatelé používají těchto zákonů obzvláště k svévolnému propouštění členů závodních výborů a rad a kandidátů do těchto výborů a rad.
Jejich okamžité zrušení žádají proto nesčetné projevy dělnictva, shromážděného na schůzích závodních, veřejných, členských a podobně. Poukazujeme na příklad na resoluci konference závodních výborů Velké Prahy a na požadavek, který v tomto směru na základě usnesení této konference vytýčilo ťSdružení závodních výborůŤ Velké Prahy.
Dělnictvo žádá také se vší rozhodností, aby zaměstnavatelé byli nuceni při rozvázání pracovního poměru zachovat nejméně 14denní výpovědní lhůtu, která by v žádném případě nesměla být snížena.
V této souvislosti musí ovšem být také zajištěna týdenní výplata mzdy zaměstnancům, kteří nepodléhají zákonu a obchodních pomocnících.
Náhradu výloh navrhnouti netřeba, poněvadž s provedením tohoto zákona nejsou žádné výlohy spojeny.
Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán výboru sociálně-politickému a ústavně právnímu se 24denní lhůtou k projednání.
V Praze dne 4. července 1931.
Dvořák, Štětka, Haiblick,
K. Procházka, Tyll, Babel, Barša, Hadek, J. Svoboda, Kliment, Kopecký, Krosnář, Zápotocký, Vallo, Gottwald, Hodinová, Kuhn, Juran, Čižinská, Hrubý, Hruška, Kubač, Šliwka.