|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931. |
|
|
III. volební období. |
4. zasedání. |
1319.
Odpovědi:
I. ministra financí a ministra vnitra na interp. posl. dra Hassolda a druhů o přídělech ze zemských vyrovnávacích fondů (tisk 851/VIII),
II. min. veřejných prací na interp. posl. Stejskala, Šeby a druhů o nutnosti stavby vodní nádrže v České Skalice (tisk 893/XXIII),
III. min. obchodu na interp. posl. Koudelky a soudruhů o trestání zemědělců za to, že si pořídí práce pro vlastní hospodářství (tisk 1035/X),
IV. min. železnic na interp. posl. Chalupníka a soudruhů o komerčních zařízeních a výstavbě administrativní budovy ve stanici Přívoz - Mor. Ostrava (tisk 893/XIII),
V. min. vnitra na interp. posl. dra Schollicha a druhů, jak zemský úřad v Praze a ministerstvo vnitra provádějí spolkový zákon (tisk 1029/II),
VI. min. vnitra na interp. posli inž. Junga a druhů o podmíněném udělení kinematografické licence (tisk 1045/XVI),
VII. vlády na interp. posl. dra Szüllö a druhů o vypovězení maďarských odborných listů, zvláště budapeštského odborného listu "Orvosi Hetilap" z území Slovenska a Podkarpatské Rusi (tisk 1035/VIII),
VIII. min. železnic a min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. Kaspera a druhů o vyvlastnění pozemků č. kat. 54/3 u dolní stanice lanové dráhy v Jánských Lázních (tisk 890/X),
IX. min. pošt a telegrafů na interp. posl. dr. Hassolda a druhů o čistě českém nápisu na poštovním úřadě v Železné Rudě (tisk 1017/I),
X. min. vnitra na interp. posl. Novotného, Čižínské a soudr. o brutálním ztýrání dělníka Emanuela Flégla ve Dvoře Králové (tisk 938/XV),
XI. min. národní obrany na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o smrti četaře aspiranta Edvina Anderse u pěšího pluku 4 v Hradci Králové (tisk 1029/III),
XII. min. veřejných prací na interp. posl. inž. Kalliny a druhů, aby státní silnice vycházející z obce Horní Lomany a jdoucí obcemi Vojtanov až k říšském hranicím u Schönbergu ve Voigtlandsku byla pojata do silničního stavebního programu na rok 1931 (tisk 1029/XI),
XIII. vlády na interp. posl. Zajíčka a druhů o letošních manévrech (tisk 1045/V),
XIV. min. železnic na interp. posl. Polívky, Hrušovského a druhů o jmenování ředitele čs. státních drah v Košicích (tisk 1082/VIII),
XV. min. národní obrany na interp. posl. Polívky a druhů o porušení interpelačního práva poslancova (tisk 851/X),
XVI. min. národní obrany na interp. posl. Slavíčka, Netolického a druhů o pořádání odborných kursů knihařských ve vojenském zátiší v Milovicích (tisk 1017/VI),
XVII. min. vnitra na interp. posl. Dvořáka a soudr. o soustavném zakazováni dělnických schůzi ve Strakonicích (tisk 1064/II),
XVIII. vlády na interp. posl. Bergmanna, Zeminové, Tučného a druhů o přijímání čekatelů ke sboru uniformované stráže bezpečností (tisk 1174/V),
XIX. min. zemědělství a min. vnitra na interp. posl. Husnaje a soudr. o pastvinách v Novém Selu, okr. Berehovo (tisk 844/XVI).
1319/I. (původní znění).
Odpověď
ministra financí a ministra vnitra
na interpelaci poslance dr. Hassolda a druhů
o přídělech ze zemských vyrovnávacích fondů (tisk 851/VIII).
Přezkoumání a úprava rozpočtů okresů a obcí, které se ucházely o příspěvky z t. zv. vyrovnávacího fondu podle § 10 zák. č. 77/1927 Sb. z. a n., jakož i povolování příspěvků z tohoto fondu příslušelo zemskému výboru, jemuž jako orgánu zemské samosprávy byla svěřena správa uvedeného fondu. Ministerstvo financí a ministerstvo vnitra měla při své úřední agendě příležitost na různých konkretních případech pře svědčiti se o tom, že skutečně úprava okresních a obecních rozpočtů byla prováděna se značnými průtahy. Proto obě tato ministerstva již během roku 1929 a i později vícekráte důrazně upozornila zemské úřady a zemské výbory na nepříznivé důsledky opožděných úprav rozpočtů pro hospodářství dotčených okresů a obcí a zakročila za účelem zjednání nápravy.
Podle provedeného šetření v interpelaci jmenované rozpočty obce Dobřan byly v době interpelace zemským výborem už definitivně vyřízeny. Při úpravě těchto rozpočtů, jakož i při stanovení příspěvků za dotčená léta pro obec Dobřany, bylo postupováno podle všeobecných směrnic usnesených zemským výborem stejným způsobem, jakým bylo postupováno vůči všem ostatním obcím.
Průtahy, které se děly s vyřizováním rozpočtů obecních a okresních nadřízenými úřady, vedly k tomu, že zákonem č. 169/1930 Sb. z. a n., kterým zároveň se zrušením vyrovnávacích fondů, jichž funkce byla přenesena na země, zrušena byla i přímá úprava obecních a okresních rozpočtů nadřízenými orgány samosprávnými a tyto povolány pouze ke schvalování rozpočtů okresních a obecních v jistých případech, doplněn a pozměněn byl § 3. odst. 4. zákona č. 77/1927 v tom směru, že úřadům rozhodujícím o schválení rozpočtů okresních a obecních uloženo rozhodnouti do určité lhůty, jejíž dodržení podléhá zvláštní přísné sankci a jejíž nedodržení má ostatně za určitých, v zákoně uvedených okolností za následek; že předložené rozpočty se považují za schválené.
Jmenovaným zákonem č. 169/1930 Sb. z. a n. byly v četných směrech nově upraveny finanční poměry svazků územní samosprávy, obcím umožněno zvýšiti přirážky k daném přímým a zemím se dostalo zvýšených přídělů státních, při čemž jim uloženo, aby z těchto přídělů poskytovaly příspěvky finančně slabým obcím a okresům, bylo-li by řádné a včasné plnění nutných úkolů těchto obcí a okresů ohroženo tím, že nedostačuje jejich vlastní úhrada. Touto cestou může se dostati určité pomoci i městu Dobřanům, budou-li u něho splněny podmínky pro zemský příspěvek, o čemž ovšem přísluší rozhodnouti zemskému výboru.
V Praze, dne 12. června 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
Ministr financí:
Dr. Trapl v. r.
1319/II.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslanců Stejskala, Šeby a druhů
o nutnosti stavby vodní nádrže u České Skalice (tisk 893/XXIII).
Ministerstvo veřejných prací zabývá se již delší dobu přípravnými pracemi pro vybudování přehrady na Rozkoši u České Skalice, na niž generelní projekt je celkem vypracován; tento vyžaduje však ještě dalších podrobných studií, jak po stránce geologického složení základové půdy, tak po stránce budoucí funkce závlahové této nádrže, než bude možné přikročiti k rozhodnutí o definitivním projektu.
Ministerstvo veřejných prací uznává důvody uvedené pány interpelanty, musí však dbáti povinné opatrnosti při sjednávání předpokladů pro vodní díla tohoto druhu, tak aby byla vždy předem zajištěna plná záruka pro jich bezpečnost a rentabilitu.
V Praze, dne 18. června 1931.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek v. r.
1319/III.
Odpověď
ministra obchodu
na interpelaci poslance Jana Koudelky a soudruhů
o trestání zemědělců za to, že si pořídí práce pro vlastní hospodářství (tisk 1035/X).
Nálezem okresního úřadu v Kolíně ze dne 29. července 1930, čís. 21.315, byl odsouzen Ant. Hron v Maloticích pro přestupek §u 4 zákona o stavebních živnostech, resp. §u 22 ž. ř., jehož se dopustil tím, že v měsíci březnu 1930 provedl stavbu krovu, aniž by měl k tomu oprávnění, k pokutě 100 Kč, v případě nedobytnosti k trestu vězení na dobu 5 dnů.
Rozhodnutím zemského úřadu v Praze ze dne 29. listopadu 1930, čís. 545.705/30-25-6870/30, nebylo vyhověno odvolání shora jmenovaného, protože skutková podstata přestupku byla prokázána vlastním doznáním obviněného. Současně bylo podotknuto, že pro přestupek není rozhodnou ta okolnost, že provedl práce pro vlastní budovu, poněvadž dle odst. 1, § 17 cit. zákona není podmínkou trestnosti, aby předmětná nedovolená činnost byla prováděna po živnostensku.
K žádosti obviněného byla pokuta prominuta rozhodnutím zemského úřadu v Praze ze dne 9. dubna 1931, čís. 181.746/31-25-6870/1 ai 1930.
K zásadní otázce, zda zemědělec jest oprávněn pro svou vlastní potřebu poříditi si předměty svého hospodářství, zejména prováděti tesařské práce, jest třeba podotknouti toto:
Dle ustanovení §u 23 zákona o stavebních živnostech nevztahují se jeho předpisy k pracem stavebního oboru, venkovským obyvatelstvem jakožto vedlejší zaměstnání a bez živnostenského personálu vykonávaným, při obytných a hospodářských stavbách v místě obvyklých, jakož i k jednoduchým venkovským vodovodům, pokud pro tu kterou stavbu podle platného stavebního řádu není třeba zříditi stavbyvedoucího. V pochybnosti o tom, zdali v tom kterém případě jde o takovýto neb o živnostenský výkon, rozhoduje politický zemský úřad ve shodě se zemským výborem.
K tomuto řízení v daném případě nedošlo a zemský úřad jako úřad živnostenský obviněnému k jeho žádosti pokutu prominul.
V Praze, dne 16. června 1931.
Ministr obchodu:
Dr. Matoušek v. r.
1319/IV.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance Chalupníka a soudruhů
o komerčních zařízeních a výstavbě administrativní budovy ve stanici Přívoz-Mor. Ostrava (tisk 893/XIII).
Zařízení pro účely služby komerční ve stanici Mor. Ostrava-Přívoz neuspokojují ani státní správu železniční.
Proto se provádějí anebo chystají stavební úpravy, které by dosavadní poměry zlepšily. Byly provedeny přístavby na kancelářské budově a u skladiště II., které tím získalo 307 m2 pro nákladové zboží a 426 m2 pro zboží celní. Celkem je k disposici v tomto skladišti asi 1.453 m2; odlehčení v manipulaci služby komerční, umožněné rozšířením skladiště, projevilo se však teprve na sklonku minulého roku, což vysvětluje, že interpelace, ač opírá se o správná data, nepodává již přesného obrazu dnešního, značně zlepšeného stavu.
Pro další úpravu spletitých poměrů komerční služby ve stanici Mor. Ostrava-Přívoz bylo využito též plochy; získané rozšířením skladiště, k prozatímnímu sloučení překládky zboží transitního s prodejem zboží nákladního ve skladišti II.; odstranění této oddělené manipulace, zavedené s účinností od 1. ledna 1931, odpomohlo dřívějšímu zpožďování zboží a přispívá k lepšímu využití vozů se zbožím kusovým.
Chystá se ještě rozšíření dosavadní rampy a zřízení nové rampy pro službu překladištní, jakož i zvětšení užitečné délky manipulačních kolejí pro vozy s kusovým zbožím. V souvislosti s tím bude třeba přemístiti i koleje pro hromadné skládky, aby mohl býti opatřen větší prostor pro zmíněné stavební úpravy.
Uskutečnění tohoto programu přivodí však ve značné míře zásahy do veřejných poměrů komunikačních i do soukromé sféry vlastnické. Proto vyžadují náměty v těchto směrech předložené důkladného propracování a pečlivé přípravy pro předepsané zákonné řízení.
Nebude také snadno zajistiti úhradu spojeného s tím stavebního nákladu, který bude jistě velmi značný, v rámci finanční schopnosti železničního podniku.
V Praze, dne 20. června 1931.
Ministr železnic:
R. Mlčoch v. r.,
1319/V. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dr. E. Schollicha a druhů,
jak zemský úřad v Praze a ministerstvo vnitra provádějí spolkový zákon (tisk 1029/II).
Oznámení spolku Verein für Gemeindepolitik und Gemeindewirtschaft se sídlem v Teplicích-Šanově o změně jeho stanov došlo na zemský úřad 11. května 1929. Poněvadž zemský úřad mohl podle spolkového zákona zakázati tuto změnu do 4 neděl po předložení oznámení, a poněvadž podle ustanovení §u § 36. odst. 2, vládního nařízení č. 8 Sb. z. a n. z r. 1928, končí lhůty stanovené podle týdnů uplynutím onoho dne posledního týdne, jenž svým jménem odpovídá dni, kterého se lhůta počala, končila zmíněná čtyřnedělní lhůta dne 8. června 1929 a byl tudíž zákaz téhož dne doručen straně ještě včas.
Pokud jde o jeho důvody, podotýkám především, že úřad zkoumaje oznámené změny stanov, nemusí podle judikatury nejvyššího správního soudu se obmeziti jen na zkoumání odchylek od dosavadních stanov, nýbrž může zkoumati i ustanovení nezměněná.
Odvolání spolku z výměru zemského úřadu vyřídilo ministerstvo vnitra dne 8. června t. r., a to zamítavě. Především jsou nezákonná ustanovení stanov o podpisování spolkových písemností a vyhlášek a o zastupování spolku na venek presidiem, neboť presidium jako osoba hromadná nemá právní způsobilosti k činům. Dále nevyhovovaly stanovy předpisům spolkového zákona potud, že nemají ustanovení o tom, jakým způsobem se usnáší presidium.
Nezákonným nebo svévolným není ani výklad, jejž dal zemský úřad spolkovému zákonu v ostatních důvodech zápovědi, nanejvýše lze míti různý náhled o jeho vhodnosti. Ministerstvo vnitra samo, zamítajíc odvolání spolku, se obmezuje jen na shora uvedené dva důvody, o čemž byl zemský úřad vyrozuměn.
Pokud jde konečně o přání pánu interpelantů, abych podřízeným úřadům nařídil, aby stížnosti ve věcech spolkových vyřizovaly co nejrychleji, podotýkám, že záležitosti spolkové, pokud zákon sám nepředepisuje lhůtu, v níž po většině nutno je vyřizovati, vyřizují úřady co možno nejrychleji. Vyřízení odvolání v daném případě se pozdrželo nedopatřením proto, že bylo třeba konati ve věci dodatečné šetření, při čemž věc vyšla z patrnosti.
V Praze, dne 19. června 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
1319/VI. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance inž. R. Junga a druhů
o podmíněném udělení kinematografické licence (tisk 1045/XVI).
Podmínky o jazykové úpravě nápisů a o pořádání jednoho českého představení týdně v biografu města Broumova pojaty byly zemským úřadem v Praze do kinematografické licence s ohledem na místní poměry, k nimž podle § 5 min. nařízení z 18. září 1912, č. 191 ř. z., dlužno při udělování licencí přihlížeti. Město Broumov má totiž podle posledního sčítání lidu přes jeden tisíc, t. j. více jak 1/7 obyvatel národnosti československé. Mimo to navštěvují biografická představení i obyvatelé sousedních obcí, v nichž žije skoro 800 obyvatel české národnosti.
S ustanovením § 128. odst. 3 Ústavní listiny nejsou zmíněné podmínky v rozporu, poněvadž především v daném případě nejde o věc soukromého nebo obchodního styku obce broumovské, nýbrž o styk ve sféře veřejného řádu obce jako majitelky biografické licence s návštěvníky biografu, v jejichž zájmu jsou uloženy jazykové povinnosti soukromému majiteli licence, tím spíše pak obci jakožto korporaci veřejného práva, která má přihlížeti k zájmům všeho svého obyvatelstva.
Zemský úřad uděluje podle volného uvážení licenci, je nejen oprávněn, nýbrž i povinen ji vázati i na podmínky o počtu představení, obsahu, jazyku původu předváděných filmů a pod., jak toho je podle místních poměrů a jeho volného uvážení v zájmu návštěvníka biografu zapotřebí.
Pokud páni interpelanti jsou ve věci jiného názoru a pokládají dosavadní praxi zemského úřadu za odporující §ům 108 a 128 ústavní listiny, podotýkám pouze, že tato praxe, zejména otázka jazykové úpravy nápisů v biografech je předmětem stížnosti u nejvyššího správního soudu, o nichž není dosud rozhodnuto.
Za těchto okolností nemám prozatím příčiny k nějakým opatřením z podnětu této interpelace.
V Praze, dne 19. června 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
1319/VII. (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance dr. Szüllö a druhů
o vypovězení maďarských odborných listů, zvláště budapeštského odborného listu ťOrvosi HetilapŤ z území Slovenska
a Podkarpatské Rusi (tisk 1035/VIII).
Všeobecný zákaz poštovní dopravy a rozšiřování tiskových produktů vydaných a tištěných v Maďarsku po 28. říjnu 1918 vztahuje se také na odborné maďarské časopisy, poněvadž i v nich bývají uveřejňovány články neb inserty propagující irridentu a ohrožující veřejný klid a pořádek v Československé republice.
Některé říšskomaďarské odborné časopisy přestaly již slučovati otázky odborné a vědecké se zájmy irridentistickými. Pokud si podaly žádost o povolení k dopravě a rozšiřování na Slovensku a Podkarpatské Rusi, vyhovuje se jejich žádosti zpravidla. Prakse ministerstva vnitra je zejména v poslední době v tomto směru velmi liberální, čemuž, nasvědčuje okolnost, že od 1. ledna 1930 byla povolena poštovní doprava a rozšiřování více než dvaceti odborným maďarským časopisům.
Pokud jde specielně o odborné časopisy lékařské, povolilo ministerstvo vnitra v roce 1929 na Slovensku a Podkarpatské Rusi poštovní dopravu a rozšiřování říšskomaďarské lékařské revui ťOrvosképzésŤ a ťMagyar Orvosi ArchivumŤ. Současná žádost o revue ťOrvosi HetilapŤ byla zamítnuta, poněvadž v čís. 5. 8 a 20 tohoto časopisu (ročník 1929) byly uveřejněny články irridentistického rázu.
Nová žádost o povolení poštovní dopravy a rozšiřování revue ťOrvosi HetilapŤ, podaná v roce 1931, se ještě projednává a rozhodnutí závisí od toho, zda při prohlídce všech čísel tohoto časopisu, vyšlých od 1. ledna 1930, bude zjištěno, že zmíněná lékařská revue ustala zanášeti politické tendence do odborných článků.
V Praze, dne 25. června 1931.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
1319/VIII. (původní znění).
Odpověď
ministra železnic a ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy
na interpelaci poslance R. Kaspera a druhů
o vyvlastnění pozemku č. kat. 54/3 u dolní stanice lanové dráhy v Jánských Lázních (tisk 890/X).
O vyvlastnění pozemku čís. kat. 54/3 v Jánských Lázních zažádal koncesionář lanové dráhy František Wiesner podle zákona ze dne 18. února 1878, číslo 30 ř. z., který jedná o vyvlastňování pro stavbu železnic a o provozování jízdy po nich.
Ministerstvo železnic projednalo tuto žádost způsobem v zákoně předepsaným a dalo podnět, aby se provedlo příslušné řízení, neboť samo nemůže rozhodovati o odůvodněnosti vyvlastnění, za které je žádáno.
Ministerstvo železnic, ani ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy nemůže však také bez porušení zákona řízení vyvlastňovací zrušovati.
Dokladem o svědomitém postupu příslušných úřadů v tomto případě může býti, že přípravné řízení, zavedené okresním úřadem v Trutnově, bylo zrušeno, jakmile byly zjištěny závady ve vyhlášce, o níž se interpelace zmiňuje.
V Praze, dne 24. června 1931.
Ministr železnic:
R. Mlčoch v. r.,
Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy:
Dr. Spina v. r.
1319/IX. (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance dr. F. Hassolda a druhů
o čistě českém nápisu na poštovním úřadě v Železné Rudě (tisk 1017/I).
Na nové budově poštovního úřadu Železná Ruda 1 bude kromě nynějšího nápisu ve fasádě ještě obvyklý úřední štít s označením poštovního úřadu v jazyku státním a německém. Tím bude vyhověno i předpisům jazykového zákona.
V Praze, dne 8. června 1931.
Ministr pošt a telegrafů:
Dr. Franke v. r.
1319/X.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Novotného, Čižinské a soudruhů
o brutálním ztýrání dělníka Emanuela Flégla ve Dvoře Králové (tisk 938/XV).
Četnictvo, rozptylujíc dne 9. února 1931 ve Dvoře Králové úředně zakázané shromáždění lidu, zatklo dělníka Emanuela Flégla, který štval dav proti četnictvu a byl podezřelý, že bodl vrchního strážmistra Richarda Trunce do předloktí pravé ruky.
Zatčený byl předveden na městský úřad. Při vstupu do místnosti městského úřadu zakopl jak Flégl, tak provázející jej četník o vysoký schod u vchodu, takže oba vpadli prudce do dveří místnosti, při čemž spadla Fléglovi s hlavy čepice.
Že by byl některý z četníků udeřil Flégla při předvádění do hlavy, nebylo provedeným šetřením prokázáno.
Proto nemohl též okresní četnický velitel vyhověti žádosti poslankyně Marie Čižinské, aby jí zjistil jméno četníka, který měl domněle ztýrati Flégla. Při prvním výslechu u okresního soudu ve Dvoře Králové dne 10. února 1931 udal Flégl do protokolu, že jej na strážnici četník dvakrát udeřil, při pozdějším výslechu však toto udání již neopakoval. Rozsudkem krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. března 1931 byl jmenovaný odsouzen pro přečiny podle §§ 279, 283 a 284 tr. z. na jeden měsíc tuhého vězení nepodmínečně.
Státní zastupitelství v Hradci Králové neobdrželo v interpelaci uvedené trestní oznámení klubu poslanců komunistické strany československé. Nehledě k tomu, není vůbec příslušno zahájiti trestní řízení proti četníkům, neboť podle § 12 zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 299 Sb. z. a n., podléhají vojenským trestním zákonům a soudům.
Vojenský prokurátor v Hradci Králové zmíněné trestní oznámení rovněž neobdržel.
Za těchto okolností není příčiny k nějakému opatření z podnětu této interpelace.
V Praze, dne 3. července 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
1319/XI. (původní znění).
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance dr. E. Schollicha a druhů
o smrti četaře aspiranta Edvína Anderse u pěšího pluku 4 v Hradci Králové
(tisk 1029/III).
Podle výsledku přísného administrativního šetření, jež jsem nařídil, událo se smrtelně neštěstí četaře aspiranta Edvína Anderse takto:
V Jiráskových sadech v Hradci Králové, které patří vojenské správě, bylo několik stromů, které bylo nutno odstraniti. Stromy odstraňovala dne 3. února t. r. zákopnická četa p. pl. 4, jež tyto práce, související s vojenským výcvikem, konala ve formě vojenského cvičení pod velením délesloužícího četaře Nyče, který byl s podobnými pracemi velmi dobře obeznámen.
Četař aspirant Edvin Anders sám prosil, aby směl jíti s touto pracovní skupinou. Velitel jeho žádosti vyhověl, ale protože věděl, že jest v této práci velmi málo zkušený, výslovně mu uložil, aby velicímu délesloužícímu četaři jen vypomáhal a jeho rozkazů uposlechl.
Při kácení jednoho stromu zasáhl však Anders o své újmě do práce tím způsobem, že nařizoval vojínům, aby nejprve uřezali větve a teprve pak strom porazili. Četař Nyč ho upozornil, že se to tak nedělá a že toho není třeba. Domníval se, že Anders, který se ho i jindy často ptával na postup odborných prací a vždy uposlechl, i tentokráte jeho rady uposlechne. Proto odešel, aby dohlížel na druhou skupinu vojínů.
Avšak četař aspirant Anders nedbaje daného mu upozornění setrval na svém a rozkázal vojínům, aby větve uřízli dříve než porazí strom. Jedna z uříznutých větví odrazila se od tvrdé země, zasáhla Anderse, který stál asi osm metrů od místa dopadu, do hlavy a na místě jej usmrtila.
Přihodila se tu jedna z nešťastných náhod, které se přiházejí i mimo obor vojenské správy, a za které jest těžko činiti někoho odpovědným, ač-li v daném případě nebylo by nutno připustiti určitou vinu postiženého samého, který, ač neodborník, z nezkušenosti - patrně ovšem z neobyčejné služební horlivosti - chtěl postup prací urychliti a neuposlechl dobře míněné a správné rady odborníkovi.
Nicméně, ačkoli výsledek tohoto administrativního řízení nezavdal podnět k zákroku proti určité osobě, byl případ odevzdán i vojenskému prokurátoru, aby také soudním řízením bylo zjištěno, zda někdo nese na neštěstí vinu a má-li býti pohnán k odpovědnosti.
Co do náhradních nároků rodičů zemřelého, učinil jsem opatření, aby byly jim přiměřeně nahrazeny pohřební, event. i převozní výdaje, když smrt nastala při výkonu vojenské služby.
Pokud se týká dalších nároků, poukazuji na znění zákona čís. 41/1922 Sb. z. a n., podle něhož péče o pozůstalé po vojínech, kteří zemrou následkem služby vojenské, konané po 28. únoru 1921, přísluší ministerstvu sociální péče.
V Praze, dne 25. června 1931.
Ministr národní obrany:
Dr. Viškovský v. r.
1319/XII. (původní znění).
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslance inž. Kalliny a druhů,
aby státní silnice, vycházející z obce Horní Lomany a jdoucí obcemi Vojtanov až k říšským hranicím u Schönbergu ve Voigtlandsku byla pojata do silničního stavebního programu na rok 1931
(tisk 1029/XI).
Státní silnice Stříbro-ašská mezi Lomany a Vojtanovem, v délce 4.8 km, byla loňského roku vyspravena válcováním a musí býti letos ještě udržována pouze správkováním. Řádná úprava této trati bude zařazena až do programu pro rok 1932, poněvadž v letošním roce není již volných úvěrů pro doplnění letošního programu.
V Praze, dne 23. června 1931.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek v. r.
1319/XIII. (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Zajička a druhů o letošních manévrech (tisk 1045/V).
Závěrečná cvičení jsou pro výcvik armády nezbytná, jelikož poskytují jedinou možnost, aby velitelé mohli prakticky veleti větším jednotkám a aby vojsko cvičilo za bojových podmínek v neznámém terénu.
Závěrečná cvičení zejména tak, jak nyní v omezeném rozsahu budou pořádána, nevyžadují tak značného nákladu, aby jejich odřeknutí mohlo míti vliv na zmírnění nynější hospodářské krise.
V letošním roce nebudou konány žádné velké manévry. Budou se konati jenom normální závěrečná cvičení v omezeném rozsahu 6 divisí, takže téměř polovina branné moci nebude konati závěrečná cvičení vůbec.
V Praze, dne 3. července 1931.
Předseda vlády:
Udržal v. r.