Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.

1317.

Zpráva

výboru zemědělského

o vládním návrhu zákona (tisk 130)

o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931.

Zákon

ze dne ........................................... 1931

o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Pro zmírnění škod, způsobených živelními pohromami v roce 1931 na jakémkoliv majetku, přispěje stát těm, kdož byli těmito pohromami postiženi, s náležitým zřetelem na jejich hospodářské poměry tím způsobem, že převezme závazek platiti část úroků ze zápůjček nebo jejich částí, jež jim poskytly nebo poskytnou na nápravu těchto škod peněžní ústavy zmocněné k tomu ministerstvem zemědělství nebo, pokud nejde o škody na zemědělském (lesním) majetku, ministerstvem vnitra.

(2) Úhrn zápůjček těchto nesmí přesahovati peníz 50,000.000 Kč a příspěvek státní na úrok činiti bude ročně 3% z poskytnutých zápůjček nebo z jejich částí, a to na dobu nejdéle 15 let.

§ 2.

(1) Ministerstva zemědělství, pokud se týče ministerstvo vnitra (§ 1, odst. 1.) se zmocňuje, aby v dohodě s ministerstvem financí převzalo státní záruku, a to na dobu nejdéle 15 let:

1. až do úhrnné výše 5,000.000 Kč za zápůjčky nebo jejich části, jež poskytnou peněžní ústavy uvedené v § 1, odst. 1. těm, kdož byli živelními pohromami v roce 1931 postiženi a jsou tím ohroženi na hospodářské existenci a nemohou proto dosíci úvěru na nezbytně nutnou nápravu škod, způsobených těmito živelními pohromami,

2. až do úhrnné výše 25,000.000 Kč za splacení peněz, které opatří si peněžní ústavy uvedené v § 1, odst. 1. nebo pro ně jejich ústředí na poskytování zápůjček podle tohoto zákona u veřejnoprávních peněžních a sociálně-pojišťovacích ústavů.

(2) úroková míra zápůjček poskytovaných postiženým z peněz opatřených na základě státní záruky nesmí přesahovati úrokovou míru těchto peněz o více než ¹/₂%, v zemi Slovenské a Podkarpatoruské o více než 1%.

(3) Zápůjčky, resp. závazky takto zaručené mají sirotčí jistotu a převzetí záruky, jde-li o zápůjčky hypotekární, poznamená se v pozemkové knize při zaručené zápůjčce.

§ 3.

Z úhrnu zápůjček (§ 1, odst. 2.) a státní záruky (§ 2) určí se dohodou ministrů zemědělství, vnitra, průmyslu, obchodu a živností a financí část, připadající jednak na zmírnění škod na majetku zemědělském (lesním), jednak na zmírnění škod ostatních se zřetelem na rozsah škod a hospodářské poměry poškozených.

§ 4.

Právní listiny, vysvědčení, podání, protokoly, přílohy, úřední výkony a vyhotovení, jež týkají se zápůjček a pomoci podle tohoto zákona zejména též pokud se týkají zajištění nebo zaručení poskytnutých zápůjček, jsou, když se jich nepoužije k jinému účelu, osvobozeny od kolků a poplatků.

§ 5.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej ministři zemědělství, vnitra a průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministrem financí.

Živelní pohromy letos svým velkým rozsahem územním, svojí intensitou a zhoubnými účinky převyšují značnou měrou průměrný rozsah těchto škod z let minulých mimo ovšem rok 1929, který byl naprosto mimořádný. Letos vyskytla se opět celá řada různých katastrof, v prvé řadě ovšem krupobitních, dále vodní přívaly, povodně, mráz, sněžná plíseň, sucho, katastrofální vichřice, hraboši a pod. Rozsahu a intensitě živelních pohrom odpovídají také škody způsobené jimi na majetku, zejména zemědělském a to nejen na úrodě, nýbrž i na půdě samotné (odplavení ornice).

Rozsah škod číselně není dosud znám, poněvadž provádí se ještě šetření o škodách podle vládního nařízení ze dne 24. května 1928, čís. 75 Sb. z. a n., o poskytování podpor při živelních pohromách, resp. pokud jde o nezemědělce podle nouzového regulativu, ale předběžné zprávy okresních úřadů nasvědčují tomu, že jde o škody mimořádného rozsahu.

živelní pohromy svými důsledky zvlášť tísnivě naléhají na zemědělce, poněvadž tito nacházejí se v těžké hospodářské krisi. Zadlužení, pod jehož tíží zemědělci klesají a které již dnes je nesnesitelné, zvýší se ještě dalším nuceným zadlužením z titulu škod utrpěných živelními pohromami. Při dnešní hospodářské krisi je ovšem nemyslitelno, že by zemědělci mohli unésti bez veřejné pomoci toto další břímě ze zvýšeného zadlužení.

Na zmírnění škod nestačí prostředky, jež jsou podle platných předpisů (zákon čís. 118/1927, resp. vlád. nař. čís. 75/28 a nouzový regulativ) k disposici. Jsou to prostředky zvláštních podpůrných fondů u zemědělských rad (na Podk. Rusi u Zemského úřadu), do nichž plyne státní příspěvek ročních 8,000.000 Kč a 12% přirážka k pozemkové dani, jež činí bezmála také 8,000.000 Kč. Pro nezemědělce je preliminováno ve státním rozpočtu 1¹/₂ milionu Kč. Z prostředků těchto poskytují se jednorázové přímé podpory, ovšem zcela malé, poněvadž na větší podpory při velkém počtu žadatelů prostředky fondu prostě nestačí. Na nějakou pomocnou akci vyššího stylu, zejména aby mohlo býti zmenšeno břímě vyplývající z vyššího zadlužení, není možno ani pomýšleti.

V čem spočívá pomoc státní navrhovaná vládou?

Vládní návrh poskytuje postiženým živelními pohromami státní pomoc dvojím způsobem, jednak ve formě 3%ního příspěvku, poskytovaného na dobu nejdéle 15 let státem na zúročení zápůjček uzavřených na zmírnění škod způsobených živelními pohromami, jednak ve výjimečných případech, kdy poškozený je živelní pohromou existenčně ohrožen a nemůže proto dosíci úvěru, ve formě převzetí záruky za uzavřenou zápůjčku. Oproti opatření Stálého výboru č. 159/1929 stanoví vládní návrh možnost převzíti státní záruku také za splacení peněz, jež si opatří peněžní ústavy nebo pro ně jejich ústředí na poskytování zápůjček k odčiněni škod způsobených živelními pohromami. Ustanovení toto má za účel, aby peněžní ústavy, jež budou poskytovati zápůjčky, mohly obdržeti peníze, po případě levnější od zemských úvěrních ústavů, poštovní spořitelny a zejména od ústavů sociálně pojišťovacích (Ústřední sociální pojišťovna, Všeobecný pensijní ústav, Úrazové pojišťovny), pro jejichž ukládání jsou stanoveny určit podmínky, zejména pupilární jistota, kterým některé ústavy poskytující zemědělcům úvěr formálně nevyhovují (Rolnické vzájemné pokladnice).

Přes to, že vládní návrh snaží se navrženou pomocí vyjíti vstříc poškozeným jednak poskytnutím úrokového příspěvku z úhrnu zápůjček stanoveného 50 miliony Kč, jednak umožněním převzetí státní záruky za zápůjčky až do obnosu 5 milionů Kč, obojí na 15 let, nutno přece zdůrazniti, že tato státní pomoc je jen příspěvkem na hrazení škod, způsobených živelními pohromami. V oborech, kde je možné pojištění, nemůže nahraditi řádné pojištění, kdy má poškozený nárok na náhradu způsobené škody. Vzhledem na to je nutno, aby záležitost úpravy krupobitního a dobytčího pojištění byla pokud možno nejdříve rozřešena, poněvadž příslušná osnova zákona byla již předložena poslanecké sněmovně minulého Národního shromáždění jako vládní návrh, ale nebyla projednána. Osnova zákona byla již také odborně posouzena Poradním sborem pro otázky hospodářské a možno tudíž tento problém považovati za zralý k řešení.

K jednotlivým ustanovením vládního návrhu poznamenávám:

§ 1. Jak je již uvedeno, má býti postiženým poskytnuta státní pomoc ve formě 3%ního příspěvku na zúročení zápůjček uzavřených na nápravu škod způsobených živelními pohromami na dobu nejdéle 15 let. Příspěvek tento má býti povolován bez ohledu na to, ať jde o škody způsobené na majetku zemědělském, či o škody na majetku jinakém. Povolování příspěvku na zúročení uzavřených zápůjček má se díti s náležitým zřetelem na hospodářské poměr y poškozených, podobně jako tomu bylo při zákoně č. 118/1927 Sb. z. a n., resp. opatření Stálého výboru Národního shromáždění č. 159/1929 Sb. z. a n. Podle těchto hospodářských poměrů může býti povolen příspěvek, po příp. jen na část zápůjčky nebo na dobu kratší 15 let.

Pokus o zmocňování peněžních ústavů ku poskytování zápůjček ministerstvem zemědělství, resp. ministerstvem vnitra, byl pojat do osnovy doslovně ze zákona č. 118/27, resp. opatření Stálého výboru č. 159/1929, a to za stejným cílem, jako v cit. právních předpisech, totiž, aby poškozeným dostalo se určité ochrany před požadováním vysokých úroků. Peněžní ústavy podle navrhovaného ustanovení budou zmocňovány ku poskytování zápůjček všeobecně, tak na př. všechny záložny, všechny spořitelny, všechna úvěrní společenstva atd.

Úhrn zápůjček, na jejichž zúročení bude poskytnut 3%ní příspěvek z prostředků státních, nesmí přesahovati 50,000.000 Kč.

§ 2. Tento paragraf poskytuje zúčastněným ministerstvům zemědělství a vnitra možnost, aby v dohodě s ministerstvem financí převzala státní záruku za zápůjčky poškozených. Budou to případy výjimečné a vzhledem na větší risiko státu, jsou stanoveny přísnější podmínky pro udělování těchto záruk. Požaduje se, aby poškození bylo takového rázu, že jde přímo o existenční ohrožení postiženého. Jako další podmínka k udělení záruky se vyžaduje, že postižený nemůže pro zmíněné ohrožení na své existenci dosíci úvěru na nezbytně nutnou nápravu škod způsobených živelními pohromami. Zúčastněná ministerstva jsou zmocněna přebírati státní záruky za zápůjčky až do výše Kč 5,000.000 a na dobu nejdéle 15 let.

Nové jest ustanovení, jehož si vyžádala prakse, o tom, že zápůjčky státem zaručené mají sirotčí jistotu. Ustanovení toto směřuje k tomu, aby zápůjčky státem zaručené mohly poskytovati též ústavy, které mohou podle svých stanov ukládati své přebytky jen na sirotčí jistotu. Rovněž jest nové ustanovení o tom, že zaručení zápůjčky poznamená se v pozemkové knize, jde-li o zápůjčku hypotekární. Ustanovení toto má za účel, aby obchod nemovitostmi byl orientován o pravé ceně nemovitostí, na nichž budou váznouti hypotekární zápůjčky státem zaručené, a aby neusuzoval na vyšší cenu nemovitostí, na nichž jsou hypotekární zápůjčky v zadnějším pořadí.

Již dříve byla učiněna zmínka o možnosti převzíti státní záruku za peněžní ústavy. Záruku tuto bude možno převzíti až do částky 25,000.000 Kč. Poněvadž peníze opatřené se státní zárukou budou zpravidla, jak lze očekávati, o něco levnější než běžné peníze, je ve veřejném zájmu, aby i postiženým dostalo se peněz levných. Proto vládní návrh stanoví, že úroková míra zápůjček poskytovaných postiženým z peněz opatřených se státní zárukou, nesmí přesahovati úrokovou míru těchto peněz o více než 1/%. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde poměry na peněžním trhu nesou s sebou vyšší režii, připouští se toto rozpětí až o 1%.

§ 3. úhrn zápůjček 50,000.000 Kč a úhrn státní záruky 5,000.000 Kč, resp. 25,000.000 Kč, stanoví se, jak shora uvedeno na zmírnění všech škod bez rozdílu ať jde o škody zemědělské nebo nezemědělské. V důsledku toho má tento paragraf ustanovení, že úhrny shora zmíněné rozvrhnou se na dvě části a to na zmírnění škod na majetku zemědělském a na zmírnění škod ostatních, dohodou ministrů zemědělství, vnitra a průmyslu, obchodu a živností s ministrem financí, při čemž mají býti směrodatnými rozsah škod a hospodářské poměry poškozených.

§ 4. V § 4. stanoví se obvyklá osvobození od kolků a poplatků.

Vládní návrh neobsahuje ustanovení o tom, u kterých úřadů mají býti žádosti o státní příspěvek na zúročení zápůjček a o státní záruku podávány a jak mají býti vyšetřovány. Stalo se tak proto, poněvadž je úmyslem příslušných ministerstev zemědělství a vnitra svěřiti vyšetřování o žádostech týmž orgánům, které vyšetřují škody podle platných předpisů dosavadních žádostí budou podávány u obecního úřadu příslušného podle místa škody a šetření o žádostech provedou okresní úřady za spolupůsobení místních a okresních komisí.

Zemědělský výbor pojednal o vládním návrhu zákona o státní pomoci při živelních pohromách v r. 1931 ve své schůzi dne 2. července 1931 a usnesl se doporučiti ji poslanecké sněmovně ke schválení ve znění vládního návrhu. Dále se doporučují ke schválení připojené resoluce.

Zemědělský výbor dále rozhodl, že schválením této Vládní osnovy vyřízeno je současně 81 iniciativních návrhů, které podány byly jednotlivými poslanci na pomoc osobám živelní pohromou postiženým.

Jsou to tyto návrhy: 42, 423, 424, 447, 448, 450, 530, 531, 544, 546, 554, 556, 566, 567, 568, 569, 571, 572, 622; 655, 681, 717, 718, 766, 776, 787, 818, 1055, 1059, 1062, 1066, 1084, 1086, 1113, 1127, 1129, 1131, 1133, 1152, 1160, 1161, 1186, 1206, 1207, 1212, 1213, 1219, 1235, 1236, 1246, 1247, 248, 1249, 1250, 1251, 1259, 1260, 1261, 1262, 1264, 1265, 1267, 1273, 1274, 1281, 1282, 1283, 1284, 1285, 1286, 1287, 1288, 1289, 1290, 1291, 1292, 1293, 1294, 1295, 1296, 1307.

V Praze dne 2. července 1931.

Frant. Mašata v. r.,	J. Dubický v. r.,
předseda.	zpravodaj.

 

Resoluce.

I.

Za účelem zmírnění škod, způsobených živelními pohromami, žádá se vláda:

aby učinila všechna další vhodná opatření pro pomoc poškozeným oblastem a pro přímou podporu poškozeným a na existenci ohroženým zemědělcům, po případě poškozeným i jiných povolání,

zejména aby z nouzových fondů při zemědělských radách byla poskytnuta okamžitá finanční výpomoc na obstarání náhradního osiva a jiných hospodářských potřeb a na dopravu toho budiž povolen snížený železniční tarif;

poškozeným zemědělcům buďtež poskytnuty všemožné daňové úlevy, zejména odpisy daní a prominutí daňových nedoplatků;

do oblastí poškozených buďtež poskytovány s urychlením podpory též v jiných oborech veřejné správy, zejména na stavbu nebo opravu silnic a na jiné nouzové práce pro umožnění výdělku poškozeným malozemědělcům.

Dále se žádá, aby vláda s urychlením předložila osnovu zákona o veřejné organisaci pojišťování pro případ živelních pohrom, zejména krupobití.

II.

Vláda se vyzývá, aby okamžitě provedla změny prováděcího nařízení ze dne 24. května 1928 č. 74 - 75 Sb. z. a n. a sice v ten smysl, aby podpory udělovány byly především v peněžitých obnosech.

III.

Zemědělský výbor žádá ministra financí, aby dal příkaz berním úřadům nevésti exekuce na daně dlužné za r. 1929, 1930 a 1931 tam, kde živelními pohromami byli zemědělci neb osoby z jiných povolání poškozeni.

 

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.

K číslu 1317.

Zpráva

výboru rozpočtového

o vládním návrhu zákona (tisk 1306)

o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931.

Rozpočtový výbor projednal vládní návrh o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931 (tisk 1306) ve schůzi dne 2. a 3. července 1931, připojil se k usnesení výboru zemědělského ze dne 2. července 1931 a usnesl se doporučiti vládní návrh o státní pomoci při živelních pohromách s resolucemi výboru zemědělského poslanecké sněmovně ke schválení.

V Praze dne 3. července 1931.

Dr. Černý, v. r.,	Jan Rýpar, v. r.,
předseda.	zpravodaj.