Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.

1305.

Interpelace:

I. posl. Richtra, Malého, dr. Stránského, Davida a druhů min. národní obrany o propuštění dělnictva v brněnské Zbrojovce,

II. posl. Mikuláše, Špatného, Bergmanna, Zeminové, dr. Patejdla a druhů min. zemědělství o náhradě škod obcím a obyvatelstvu obcí na Táborsku a Sedlčansku, postiženým průtrží mračen a krupobitím,

III. posl. Šmejcové, Zeminové, Mikuláše, Špatného, B. Procházky a druhů min. zemědělství a financí o náhradě škod obcím a obyvatelstvu obcí na okrese zručském a ledečském, postiženým průtrží mračen a krupobitím,

IV. posl. Stejskala, Šeby a druhů min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy o nutném vybavení náchodské nemocnice,

V. posl. dr. Schollicha a druhů min. vnitra o vyplácení odměn učitelům za práce při sčítání lidu,

VI. posl. Krumpe a druhů min. vnitra o stavebních spořitelnách,

VII. posl. Hokky a druhov min. vnútra o vyhostení Juraja Lestyána, obyvateľa v Nižnom Remete,

VIII. posl. Hokky a druhov min. vecí zahraničných o premávkových nesnádzach vzniklých odovzdaním silnice Ďakovo - Halmei v Rumvnsku, ochromujúcich hospodársky život 11 obcí v Československu,

IX. posl. dr. Luschky a druhů vládě o mimořádné nouzi města Osoblahy,

X. posl. Scharnagla a druhů min. železnic o nedostatku ochranných závor na trati místní dráhy Planá - Tachov,

XI. posl. dr. Mayr-Hartinga a druhů min. vnitra o bezpečnostních poměrech v obci Schwaderbachu v okrese kraslickém,

XII. posl. Stenzla, Eckerta, Prause a druhů min. pošt a telegrafů a financí, že poštovní nákupna v Karlových Varech neoprávněně vykonává živnost hostinskou a výčepní,

XIII. posl. dr. Schollicha a druhů min. vnitra o rozpuštění štěpánkovické místní skupiny kulturního svazu,

XIV. posl. Haiblicka, dr. Sterna a soudr. min. vnitra o neslýchaném postupu podbořanského okresního hejtmana,

XV. posl. Krumpe, Greifa a druhů min. veřejných prací a min. soc. péče o nesnesitelných poměrech při veřejných stavbách v severních Čechách,

XVI. posl. dr. Luschky, inž. Junga, dr. Schollicha, dr. Peterse, Eckerta a druhů min. pro zahraniční věci o urážlivém projevu pana vyslance Československé republiky v Paříži Osuského na sjezdu bývalých francouzských bojovníků na frontě dne 7. června t. r.

 

1305/I.

Interpelace

poslanců Ferdinanda Richtra, Cyrila Malého, dra Jaroslava Stránského, Davida a druhů

ministru národní obrany

o propuštění dělnictva v brněnské Zbrojovce.

Podle zpráv proniknuvších do veřejnosti, které ostatně správa závodu potvrzuje, zamýšlí brněnská Zbrojovka propustiti v nejbližších dnech po skončení dovolené dělnictva - asi 750 až 800 dělníků. Poměry na pracovním trhu v Brně a okolí jsou neutěšené, trpí nezaměstnaností veškeré obory a zejména také kovoprůmysl. Podle věrohodných zpráv zamýšlejí některé menší závody kovoprůmyslové přistoupiti rovněž k vysazování eventuelně propouštění dělnictva. Tím by se ovšem poměry podstatně zhoršily. Správa závodu chce přikročiti k propuštění uvedeného počtu dělnictva z toho důvodu, aby převedla počet zaměstnanců na normální stav. To za nynějších kritických, ba abnormálních poměrů na trhu práce je problémem vysoce ožehavým.

Brněnská Zbrojovka je vedoucím kovoprůmyslovým závodem na Brněnsku a její postup je sledován soukromými zaměstnavateli, kteří se podle ní řídí. Stát je na Zbrojovce zainteresován dvojím způsobem. Jednak jako zákazník, jednak jako majitel převážného počtu akcií tohoto podniku. Z těchto okolností podle názoru interpelantů vyplývají pro státní správu, specielně pro ministerstvo národní obrany k tomuto závodu a k jeho zaměstnancům zvláštní práva a povinnosti. Je zájmem státní pokladny, dále zájmem úsilí o klid a pořádek ve státě a snaha čeliti nezaměstnanosti, aby státní správa podnikla všecko možné, aby takovému hromadnému propouštění dělnictva bylo zabráněno.

Nejlépe by bylo, kdyby se mohlo získati pro dělnictvo, které má býti nyní propuštěno, zaměstnání. Nutno uvážiti, že nynější hospodářská krise musí přece jednou skončiti a že nejhorší asi doby přijdou letos na podzim a v zimě. Nelze, není-li to přímo vis maior, propouštěti dělnictvo, o němž nelze říci, že by v zimě mohlo najíti zaměstnání. Proto nutno uvažovati, aby pro Zbrojovku zjednáno bylo zaměstnání a ministerstvo národní obrany snad může učiniti další zakázky Zbrojovce na účet příštích let, kdy přece možno očekávati podstatné zlepšení na poli pracovním.

Nutno dále uvažovati o změněné organisaci práce, což jest sice spojeno pro dělnictvo s určitými újmami, které však chce dělnictvo ze solidarity ochotně nésti. Jde o to zkrátit pracovní dobu a umožnit zaměstnání všem tím způsobem, že by dělnictvo bylo na kratší nebo delší dobu z práce vysazováno a pak ovšem zase přijímáno, takže by se vytvořily střídy, ale celkem nebyla by žádná částka dělnictva úplně z práce vysazena. Tento způsob si osvojují soukromé podniky, dělnictvem je přijímán a dal by se i ve Zbrojovce zavésti, třebas že s některými obtížemi. Bylo by nutno také pomýšleti na to, aby terminované zakázky ministerstva národní obrany byly prodlouženy a doporučovalo by se, aby také správa závodu vyjednávala s cizími zákazníky o prodloužení terminovaných dodávek. Tím by se zabezpečila delší plynulost práce a nebylo by třeba v některých oborech sahati k dvojím směnám.

Konečně nutno i uvažovati o tom, že by sám závod mohl některými opatřeními rázu sociálního prodloužiti zaměstnanost. Jak z bilanční zprávy vychází, závod je dobře situován, v posledních bilancích vykazuje velmi slušný zisk a vyplácí 15 procentní dividendu. Při tom poměr t. zv. sociálních nákladů k hrubému zisku se rok od roku zmenšuje. Také se zmenšuje náklad na sociální pojištění klesáním dělnických mezd. V tomto směru by bylo možno uvažovati o podstatném prodloužení placené dovolené pro dělnictvo. Náklad na to, který by dohodou s dělnictvem se mohl upravit, jistě by neohrozil prosperitu závodu. Prosperitu, která je založena ze značné části na vysokých výkonech dělnictva. Také by tím byl dán příklad, jak v této těžké době závody mají spolupůsobit při zmírnění následků hospodářské krise.

Vzhledem k tomu, co uvedeno, táží se interpelanti pana ministra národní obrany:

1.) Jsou-li mu poměry na pracovním trhu na Brněnsku známy zejména v kovoprůmyslu a je-li mu znám úmysl Zbrojovky, akciové společnosti v Brně - Židenicích, propustiti až 800 dělníků v nejbližší době?

2.) Co zamýšlí podniknouti, aby tomuto propuštění, - které by už bylo několikáté v tomto roce, - bylo zabráněno?

V Praze, dne 25. června 1931.

Richter, Malý, dr. Stránský, David,

Langr, Lanc, Bergmann, Šeba, Pechmanová-Klosová, Polívka, Tykal, dr. Patejdl, Solfronk, Jos. Tůma, Netolický, Zeminová, dr. Moudrý, Špatný, inž. Záhorský, Slavíček, Sladký, Stejskal, Hatina.

 

1305/II.

Interpelace

poslanců V. Mikuláše, E. Špatného, H. Bergmanna, F. Zeminové, dra Patejdla a druhů

ministru zemědělství

o náhradě škod obcím a obyvatelstvu obcí na Táborsku a Sedlčansku, postiženým průtrží mračen a krupobitím.

Ve čtvrtek 18. června 1931 strhla se na Táborsku velká bouře, provázená silným lijavcem a krupobitím. Polní úroda byla z 50% zničena, škody na budovách jsou tisícové, jediné okno nezůstalo celé a krytina střech je úplně poškozena. Nejvíce postiženy byly obce: Sudoměřice u Bechyně, Košice, Skalice, Roudná, Janov, Myslkovice. Rovněž značně postiženy byly obce kolem Pacova, Pelhřimova a Kamenice n. Lipou.

Ke katastrofě této přibyla záhy druhá, ještě značnějších rozměrů, na Sedlčansku. V sobotu 20. června t. r. snesla se nad krajem sedlčanským prudká bouře, provázená jenom nepatrným lijákem, jemuž v zápětí následovalo hrozné krupobití. Kusy ledu ve velikosti menšího slepičího vejce zničily za dvanáct minut dokonale a úplně všechnu úrodu polní i ovocnou, takže kraj se podobá zelené poušti. Napadlo jich za necelou čtvrt hodiny tolik, že ještě v neděli dopoledne vršily s v závětřích, před sluncem chráněných, do výše půldruhého metru. Nejvíce byly postiženy katastry obcí Ratměřice, Jankov, Skrýšov a dále pak Jankovská Lhota, Pičín, Čestín, Zvěstov. Obilí ranější, žito a pšenice, jest v pravém slova smyslu rozdrceno, stébla zpřelámána a ledem vtlučena do země, ječmen a oves jsou přímo pokoseny. Zbytky nejsou dnes k ničemu. Až je budou drobní zemědělci sklízeti, budou je musit přímo trhat rukama, protože žádný stroj ke kosení se pod spoušť stébelné změti nedostane. Brambory jsou zbaveny stonků a listů, které byly kroupami zuráženy až po kořen. Kde místy stála řepa, není po ní ani památky. Na polích, která leží jen poněkud na svahu, jest snesena půda na tolik, že místy vyčnívá z ornice skalnatý podklad žulový. Ornice byla na mnohých místech lijavcem snesena do cest a úvozů a musí býti na pole znovu navážena. Stromy jsou kroupami doslova otlučeny, Není na nich ani lístečku a vypadá to jako na podzim. Ovocná úroda leží v příkopech podél cest, které jsou vystlány sraženým listovím a snětěmi. Po polích a lukách, které zaneseny bahnem, povalují se četné mrtvolky zpěvného ptactva a pernaté i srstnaté zvěře, která pohromě neunikla. Kraj činí dojem sednoucí pustiny, kde se přehnal orkán. Obyvatelstvo, pozůstávající ponejvíce z přídělců půdy po provedené pozemkové reformě, stojí nad spustošeným krajem zoufalé. Není nejmenší naděje na jakoukoli sklizeň, na podzimní osev musí se dlužiti, protože obilných zásob není. Mnozí jsou přímo zdrceni. Krupobití v této krajině jest ojedinělé. Od roku 1882 nespadla zde sebemenší krupka, obyvatelstvo není po řadu let proti škodám z krupobití pojištěno.

Protože postižené obyvatelstvo uvedených obcí ocitlo se ve veliké nouzi, a aby mohlo si aspoň rozbitá obydlí opraviti, musilo se v mnoha případech i zadlužiti, jest třeba rychlého zakročení a pomoci vlády těmto postiženým.

V důsledku toho táží se podepsaní:

Jest pan ministr zemědělství ochoten vedle okamžité hmotné pomoci z fondu pro živelní pohromy navrhnouti vládě opatření obdobné s opatřením Stálého výboru ze dne 11. října 1929 o 3% příspěvku k zápůjčkám postiženými uzavřeným?

V Praze, dne 25. června 1931.

Mikuláš, Špatný, Bergmann, Zeminová, dr. Patejdl,

Lanc, Netolický, dr. Stránský, dr. Moudrý, Šmejcová, Stejskal, Jos. Tůma, Solfronk, Richter, Tučný, David, Hatina, Pechmanová-Klosová, Hrušovský, Sladký, Tykal, B. Procházka, Fiala, Šeba.

 

1305/III.

Interpelace

poslanců M. Šmejcové, Zeminové, Mikuláše, Špatného, B. Procházky a druhů

ministru zemědělství a financí

o náhradě škod obcím a obyvatelstvu obcí na okrese zručském a ledečském, postiženým průtrží mračen a krupobitím.

Ve středu, dne 24. června 1931 strhla se na okrese zručském n. S. a na okrese ledečském veliká bouře s krupobitím a průtrží mračen. Během jednoho týdne byla to již druhá živelní pohroma, která uvedené okresy stihla. Co nedodělala jedna, dokončila druhá. V celém okolí není pamětníka tak hrozné živelní katastrofy, jakou je tato. Drobní zemědělci zničením své čekané úrody ocitli se v situaci krajně kritické. Pšenice je zničena úplně na sto procent, žito v některých obcích taktéž, pouze v některých obcích je něco žita zachráněno (jenom 10 nejvýš 15 procent). Brambory, mák, řepa jsou úplně zničeny, rovněž tak ovoce. Příval vod serval i prsť a zanesl bahnem luka.

Nejvíce utrpěly touto katastrofou obce: Zruč n. S., Dubina, Samechov Nový a Starý, Ostrov, Řendějov, Čížov, Jiřice, Pohled, Bertoltice, Želivec, Lipina, Slavošov, Hranice, Vlastějovice a Měchonice.

Protože obyvatelstvo jmenovaných obcí ocitlo se ve veliké nouzi, je třeba rychlé pomoci všem postiženým.

V:důsledku toho táží se podepsaní:

1.) Jest pan ministr zemědělství ochoten kromě okamžité hmotné pomoci z fondu pro živelní pohromy navrhnouti vládě opatření obdobné s opatřením Stálého výboru ze dne 11. října 1929 o 3 procentním příspěvku k zápůjčkám postiženými uzavřeným?

2.) Jest pan ministr financí ochoten dáti pokyn příslušným úřadům, aby poškozeným v jmenovaných obcích byly poskytnuty co největší daňové úlevy?

V Praze dne 26. června 1931.

Šmejcová, Zeminová, Mikuláš, Špatný, B, Procházka,

Bergmann, dr. Patejdl, Sladký, Lanc, Solfronk, Slavíček, Stejskal, Pechmanová-Klosová, Malý, Fiala, David, Richter, Netolický, Jos. Tůma, Tučný, inž. Záhorský, Hrušovský, dr. Stránský, Tykal.

 

1305/IV.

Interpelace

poslanců Josefa Stejskala, Jana Šeby a druhů

ministru veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy

o nutném vybavení náchodské nemocnice

Náchodská nemocníce sestává ze staré hlavní budovy, infekčního pavilonu, administrativní budovy, dvou domků pro byty personálu a domku pro márnici s pitevnou. Ve staré hlavní budově - z r. 1897 - je umístěna chirurgie a budova je rozdělena následovně: v přízemí je umístěn operační sál, převazovna, röntgen, 5 pokojů pro nemocné o 47 lůžkách, 1 koupelna a ústavní kuchyně. V prvém poschodí je 13 pokojů pro nemocné o 76 lůžkách, 1 služební pokoj, 1 koupelna, ústavní kaple a 2 pokoje pro ošetřovatelky. V této budově není ústřední topení, teplá voda, jsou pro celou budovu, tj. 123 lůžek pouze 2 koupelny, které mimo to slouží za skladiště nářadí. Laboratoř vůbec neexistuje. Kuchyně mimo sporáku a nádobí nemá strojního zařízení. Celý ústav nemá pitné vody.

Pavilon infekční dostavěný v létech poválečných je jednopatrový. V souterainu je umístěna desinfekce, kotelna a čerpadlo vody. Přízemí je rozděleno na 2 odd. pro infekci (6 pokojů o 39 lůžkách), kde mimo to je ještě pokoj pro lékaře, převazovna a 2 pokoje pro ošetřovatelky. Prvé poschodí je celé pro interní choroby a má taktéž 6 pokojů o 35 lůžkách. Tento pavilon se nyní rozšiřuje, zastavují se bezúčelné verandy, čímž zvětší se prvé poschodí o 2 pokoje pro nemocné, zřídí se záchody a koupelny pro muže a ženy, které byly dosud společné. Veškerá okna a dvéře nepřiléhají, ústřední topení je nedostatečné a v době praní prádla zůstává celá budova bez vody.

V administrativní budově dostavěné roku 1929 v základech zbouraného starého infekčního pavilonu jsou v přízemí umístěny kanceláře, prádelna, sušárna, žehlírna a kotelna. V prvém poschodí jsou byty lékařů, ošetřovatelského a služebního personálu a správce. Prádelna i sušárna jsou prostorově velmi stísněné. Pitevna s márnicí jsou umístěny v domku u vchodu do nemocnice a do rušné ulice. Ústav nemá řádné kanalisace, takže nutno výkaly vyvážeti povozem.

Celý ústav má nyní celkem 197 lůžek, což pro samotný okres náchodský je počet velmi nedostatečný. Mimo to nutno počítati s přílivem nemocných z pol. okresů Broumov (Policko) a Trutnov (Úpicko), odkud nemocní z národnostních důvodů ve velkém počtu přicházejí do náchodské nemocníce.

Nastoupením primáře MUDra. J. Kudrnáče - dne 1./4. 1929 - vzrostl příliv nemocných takovou měrou, že veškery závady a nedostatky přílišně vynikly a znemožňují řádný chod ústavu. Pokoje nemocných jsou v pravém slova smyslu přetřískány lůžky a nutným nábytkem, nemocní jsou umísťování po dvou na jedno lůžko, nelze jich řádně neb vůbec koupati, není příručních kuchyněk ani skladišť. Nemocné nelze tříditi dle chorob, na společných chodbách jsou obě pohlaví a mají společný záchod. Nemocní nemají potřebného klidu, neboť veškeren život ústavu odbývá se na úzkých chodbách. Operační sál, přistavěný k budově na polední stranu, je skladištěm nářadí a zařízení, teplou vodu nutno donášeti, v létě, kdy slunce se opírá o plechovou střechu, je v něm příliš teplo a v zimě opět velká zima, ježto se velmi špatně vytápí. Sterilisace primitivní, 30 roků stará, vytápěná lihovými kahany. Výpary z těchto činí pobyt v operačním sále nesnesitelný a zdraví škodlivý. Přenos operovaných nemocných do vzdálených pokojů přes studené chodby a schodiště přináší značné komplikace chorob a velké nebezpečí pro operované. Kuchyně ústavu je tak uboze zařízená, že by v tomto stavu nepostačovala ani pro větší hostinec a je přímo trestem býti v ní zaměstnán. Chybí sklep pro mléko, zeleninu a ostatní potřeby, řádné skladiště pro potraviny a strojní zařízení celé kuchyně.

Přes veškery tyto nedostatky bylo přijato nemocných:

v roce
1929	3.867,	provedeno	operací	1.840
1930	4.417,	"	"	2.089
1931 do 30./4.	1.553,	"	"	782

 

Veškeré uvedené závady byly dne 20. prosince 1929 komisí zemského úřadu v Praze za přítomnosti zem. taj. Dra. Vacka, vrch. zdravot. komisaře Dr. Simona a vrch. staveb. komisaře Ing. Hopjana zjištěny a vzhledem pro další neudržitelnost navržena radikální odpomoc následujícím způsobem:

1.) Dosavadní hlavní budovu řádně adaptovati, zříditi ústřední topení, teplou a studenou vodu, zaříditi koupelny a příruční skladiště. Operační sál a kuchyň v této budově zrušit a ponechati celou budovu pro interní choroby za vedení samostatného primáře internisty. V této budově bude rovněž zřízeno oddělení oční, nosní a krční.

2.) Na přilehlém pozemku sirotčince vystaviti nový, dnešním lékařským požadavkům odpovídající chirurgický pavilon, s oddělením porodnickým, celkem na 90 - 100 lůžek. Vypracováním náčrtů pověřen byl správním výborem p. vrch. staveb. komisař Ing. Hopjan.

3.) Dosavadní infekční pavilon ponechati svému účelu a rozděliti následovně: V přízemí oddělení pro spálu, záškrt, růže aj. a oddělení pozorovací. V prvním poschodí oddělení pro tuberkulosní.

4.) V administrativní budově zříditi řádnou moderní kuchyni s příslušenstvím a stavebně i strojově rozšířiti dosavadní prádelnu.

5.) Márnicí s pitevnou u vchodu do nemocnice zrušiti a novou s řádně vybudovanou prosekturou zříditi na nemocničním pozemku za infekčním pavilonem.

Celý tento rozsáhlý program rozvržen na 3 - 4 roky. Během roku 1930 jednáno s kladným výsledkem o přenechání pozemku od vedlejšího Bartoňova sirotčince a vyřízeny různé náměty a návrhy stran umístění personálu, centrálního ústředního topení a zařízení kuchyně. Vypracované náčrty předány koncem března t. r. okresnímu zastupitelstvu se žádostí, by byly postoupeny zemskému úřadu v Praze k schválení a vyslání stavební komise, by mohlo býti již přikročeno k vypracování řádných stavebních plánů a rozpočtů. Okresní zastupitelstvo ve schůzi dne 9. dubna 1931 usneslo se postaviti nový chirurgický pavilon, novou kuchyň a rozšířiti prádelnu, k čemuž schváleno uzavříti zatímní půjčku Kč 2,750.004,-.

Výnosem zemského úřadu ze dne 7. IV. 1931, č. 124,183/4/524 sděleno však bylo okresům, že nebudou jakékoliv další zápůjčky schvalovány, ježto projektované práce stavební nebyly dosud zahájeny, je vážná obava, že tak velmi důležitá věc pro okres náchodský a celé jeho průmyslové okolí bude opět odložena o několik roků.

V zájmu všech nemocných, kteří vyhledávají tuto nemocnici a která je již téměř poslední ze starých nevybudovaných a nezařízených ústavů žádáme, aby se stala co nejdříve nutná náprava.

Proto podepsaní se Vás, pane ministře, táží:

1.) Jsou Vám známé tyto neudržitelné poměry náchodské nemocnice?

2.) Je ministerstvo zdravotnictví a tělesné výchovy ochotno dohodnouti se s kompetentními svazky samosprávnými, aby nutná úhrada na odstranění těchto závad byla opatřena?

3.) Je ochotno ministerstvo zdravotnictví a tělesné výchovy v zájmu zdraví širokých vrstev lidových co nejdříve tento nutný projekt podpořiti?

V Praze, dne 26. června 1931.

Stejskal, Šeba,

Fiala, Tykal, dr. Stránský, Špatný, dr. Patejdl, Netolický, Solironk, Slavíček, David, Richter, Šmejcová, Zeminová, Mikuláš, Malý, Bergmann, Sladký, Jos. Tůma, Tučný, Pechmanová-Klosová.

 

1305/V. (překlad).

Interpelace

poslance dra E. Schollicha a druhů

ministrovi vnitra

o vyplacení odměn učitelům za práci při sčítání lidu.

Vládní nařízení ze dne 26. června 1930, č. 86 Sb. z. a n. o sčítání lidu v r. 1930 ustanovuje v bodu VII. "Náklady sčítání" podle §u 31 (1) přiměřenou odměnu ze státních peněz, kterou zemský úřad může přiznati komisařům a revisorům a kterou jim mají vyplatiti okresní úřady.

K pracím při sčítání lidu dne 2. prosince 1930 byli jako komisaři a revisoři často přibíráni také učitelé obecných a měšťanských škol. Podle výše zmíněného vládního nařízení mají ovšem i tito učitelé nárok na odměnu. Podle vyžádaných zpráv okresní úřady dosud učitelům často těchto odměn vůbec nevyplatily nebo jen částečně poskytnuvše jim zálohu.

Poněvadž sčítací komisaři a revisoři vykonali svůj vyčerpávající a těžký úřad na vyzvání okresních úřadů k plné spokojenosti, mělo by přece nyní po provedení prací býti povinností státních úřadů, aby těmto osobám co nejdříve vyplatily odměnu ustanovenou v zákoně, která beztoho není v žádném poměru k práci samé.

Podepsaní se tedy táží ministra vnitra, je-li ochoten učiniti ihned opatření a přikázati, aby podřízené okresní úřady v nejkratší lhůtě vyplatily odměny sčítacím komisařům a revisorům?

V Praze, dne 11. června 1931.

Dr. Schollich,

Horpynka, Oehlinger, Scharnagl, dr. Petersilka, Greif, Bobek, dr. Hassold, inž. Kallina, dr Hanreich, Krumpe, Zajiček, Kunz, dr. Luschka, dr Mayr-Harting, Matzner, dr. Keibl, Fritscher, inž. Jung, Simm, Schubert, Kasper, Geyer, Köhler, Knirsch, Krebs.

 

1305/VI. (překlad).

Interpelace

poslance Krumpeho a druhů

ministrovi vnitra

o stavebních spořitelnách.

Zpronevěrami ve stavební spořitelně "Roland" v Chebu byla pozornost veřejnosti upoutána k všeobecně škodlivému působení rozličných ústavů, které se prohlašují za stavební spořitelny. Drahou, přepjatou reklamou získávají se od zájemců vklady peněz se sliby, o nichž jest zřejmo, že jich nelze dodržeti. Tak na příklad, že se poskytne bezúročný stavební úvěr atd. V četných případech se stává z celého zařízení lavinový obchod, při němž velká většina zájemců marně očekává, že se splní sliby jim dané. Tyto podniky se totiž na území Československé republiky značně rozmnožily, jakmile byly v Německu zákonem omezeny stavební spořitelny. Rozličné podvodné podniky, které většinou vložených peněz spotřebují na správní výdaje, připravují o důvěru myšlenku stavebních úspor, samu sebou zdravou, a mimo to těžce poškozují obyvatelstvo.

Proto jest nezbytně nutno, aby veškeré stavební spořitelnictví bylo upraveno zákonem, poněvadž se ukázalo, že zákony a nařízení nyní platné nestačí, aby zabránily nešvarům.

Proto se podepsaní táží pana ministra:

1.) Ví pan ministr o poměrech v oboru stavebního spořitelnictví a jak se při tom získávají zákazníci?

2,) Jest pan ministr ochoten dáti prozkoumati provolání a reklamní letáky rozličných stavebních spořitelen, pokud jde o jejich spolehlivost?

3.) Jet pan ministr ochoten dáti jednotlivé stavební spořitelny podrobiti přísné revisi stran učiněných slibů a skutečných plnění?

4.) Jest pan ministr ochoten předložiti sněmovně návrh na zákonnou úpravu stavebního spořitelnictví?

V Praze, dne 11. června 1931.

Krumpe,

Oehlinger, dr. Mayr-Harting, Fritscher, Matzner, dr. Schollich, Scharnagl, Bobek, dr. Luschka, Greif, dr. Petersilka, dr. Hassold, dr. Keibl, Horpynka, inž. Kallina, dr. Hanreich, Zajiček, Kunz, inž. Jung, Knirsch, Geyer.

 

1305/VII. (překlad).

Interpelácia

poslanca Hokkyho a druhov

ministrovi vnútra

o vyhostení Juraja Lestyána, obyvateľa v Nižnom Remete.

Pane minister!

Juraj Lestyán, rodený v Békéscsabe, náboženstva augeb.-evanjelického, materinského jazyka slovenského, tesársky majster v Nižnom Remete, bol po štvrtý raz vyhostený z územia Československej republiky, ač už desať rokov bydlí nepretržite vo výš uvedenej obci a bydlel tam už i za války dva roky, ďalej po dobu dlhšiu bydlel i v Iršave, Berehove a Dovhoje, tak že už asi 20 rokov sa zdržuje na území dnešnej Československej republiky. Menovaný ako tesársky majster a roľník bol pilným pracovníkom obce a nie raz konal prácu zdarma pre verejnosť a preto bol u rumunského obyvateľstva obce veľmi obľúbený. Napriek tomu, že Lestyán nikdy nepolitizoval, bol predsa viac kráť vyhostený. Po prvý kráť v roku minulom, kedy všetko obyvateľstvo obce trvalo na tom, aby tu zostal; zemský úrad vyhostenie revokoval, avšak vyzval ho, aby si opatril štátne občianstvo. V máji roku minulého podal si o udelenie štátneho občianstva žiadosť, ale táto ani do dnes nie je ešte vybavená. Cez to tohoto roku pokúsili sa už po tretie prepraviť Lestyána cez maďarské hranice, po prvé 28. apríla t. r. u Čopu, po druhé 1. júna u Hidasnémeti a posledne 15. t. m. u Szobu. Maďarské úrady nechaly Lesayána, bydliaceho tuná už 20 rokov prijať a menovaný musel sa posledne z Hidasnémeti vracať o hlade, bez peňazí a pešky do svojej dediny po ceste najmenej 200 km. Nechtiac znova prekonávať posledne utrpenú kalváriu zo stanice Szobu, ležiacej najmenej na 600 km, a o hlade a pešky vracať sa domov, zaiste prosil maďarské úrady, aby ho prevzaly, a tieto ho i prevzaly nie síce s uznaním jeho práva, ale so stanoviska humanity. Stalo sa tak posledne 15. júna t. r., kedy četníci o 2 hodinách v noci vytiahli z postele tohoto nešťastníka, aby žene a štyrom nezaopatreným deťom odorvali otca živiteľa.

Máme pri ruke 68 podpisov, obsahujúcich takmer všetky mená prednostov rodín v obci, a tieto dokazujú, že Lestyán v žiadnej politickej strane nebol a s politikou sa nikdy nezabýval.

Na základe toho tážeme sa pána ministra:

Či nepokladáte za zvláštny, ba priamo bizarný a s hľadiska politiky zahraničnej závažne pochybený krok, že Slovák z Békéscsaby, ktorý už viac ako 20 rokov bydlí v území dnešnej Československej republiky, je vyhostený práve dnes, kedy po celej šírej republike konajú sa schôdze proti útlaku Slovákov v župe Békésskej? Veď tento príklad priamo reve do cudziny, že ajhľa takto zachádzajú s békésskymi Slovákmi ich vlastní bratia: vyhosťujú ich, pozbavia ich chleba a uvrhujú ich rodiny v biedu.

Nemyslíte, pane minister, že pre Maďarov bude najvhodnejším propagačným prostriedkom to, keď si dajú vyprávať od vyhosteného Juraja Lestyána tunajšie jeho utrpenie, jeho povláčenie a tunajšiu biedu jeho ženy a 4 detí pred Slovákmi v župe Békésskej?

Či pane minister vôbec viete o tomto brutálnom prípade, a či viete, že ukrajinský okresný náčelník, ktorý prevádzal vyhosťovacie pokračovanie, o veľa rokov neskoršie dostal sa na územie republiky Československej, a že on sám dáva iniciatívu k vyhosteniu a ho prevádza?

Či ste ochotný, pane minister, túto chybu, už so stanoviska rezonu štátneho závažnú, napraviť, môže-li byť ešte napravená,

a či ste ochotný postarať sa o rodinu Lestyánovu, ktorá sa čo skoro ocitne v biede: o jeho manželku a 4 nezletilé deti, z ktorých jedno je 6 týždňov staré, druhé má 2 a tretie 3 roky?

V Prahe, dňa 19. júna 1931.

Hokky,

dr. Jabloniczky, dr. Hanreich, inž. Jung, Krebs,Schubert, Horpynka, dr Keibl, Matzner, dr. Hassold, inž. Kallina, dr. Schollich, Köhler, Geyer, Simm, Kasper, Knirsch, Nitsch, dr. Holota, Szentiványi, dr. Törköly, Dobránsky, Fedor, dr. Szüllö.

 

1305/VIII. (překlad).

Interpelácia

poslanca Hokkyho a druhov

ministrovi vecí zahraničných

o premávkových nesnádzach vzniklých odovzdaním silnice Ďakovo - Halmei Rumunsku, ochromujúcich hospodársky život 11 obcí v Československu.

Pane minister!

Pri úprave hranice československo-rumunskej prisúdila komisia pre úpravu hranic jedinú silnicu medzi Ďakovom a Halmei Rumunsku so záväzkom, že Rumunsko je povinné vybudovať novú silnicu medzi Ďakovom a Akli na vlastné útraty.

Od čias tejto úpravy hraníc uplynulo 9 rokov, avšak silnica nie je ešte ani do dnes vybudovaná. Premávka medzi obcami Ďakovo a Akli môže sa diať ešte i dnes len tak, že 1¹/₂ kilometra treba prechádzať územím rumunským. Tu sa však deje colná prehliadka a požaduje sa písomné povolenie. Prechádzanie hraníc je obmedzené na určitú dobu. Rumunskí hraničiari otvárajú a zavierajú totiž hraničné závory kedy sa im zachce. Často hodiny treba vyčkávať. V dobe naliehavých hospodárskych prác a pri podzimnej skľudzni znamená obrovskú ztratu času pre gazdov to, že pred 6. hodinou ráno a po 6. hodine večer vôbec žiadne prekročenie hranice sa nepovoľuje. Bezvýsledné zostaly dosiaľ všetky zákroky a pokusy, ktoré maly primať Rumunov k lepšiemu chápaniu veci. Dovoľujú síce užívať cesty, avšak keďže priechod obmedzujú na určitú dobu, spôsobia tým gazdom nesmiernu škodu a ztratu času.

Obyvateľstvo 11 obcí v Československu má záujem na tom, aby tieto nemožné dopravné mizérie prestaly. Obyvateľstvo zúčastnených obcí má totiž na Akli vinice, víno, jemné ovocie a poľnohospodárske plodiny, a všetko to musí dať v plen hlboko pod tržné ceny, lebo nenájde na ne kupca pre známe dopravné pomery.

Z týchto plodín plynie ročne na dani obratovej a dôchodkovej asi 300.000 Kč a táto suma by sa doista zdvojnásobila, keby Rumuni dotyčnú cestu vybudovali.

A práve preto, že neupravanosťou tejto silnice je aj erár postižený veľkou škodou,

tážeme sa pána ministra:

1. Či ste ochotný u rumunskej vlády intervenovať a pôsobiť k tomu, aby Rumunsko dostálo svojej povinnosti vybudovať silnicu medzi obcami Ďakovo a Akli, ktorú na seba prevzalo pri úprave hraníc a prevzatí silnice?

2. Či ste ochotný aspoň dotiaľ, kým silnica nebude vybudovaná, urobiť naliehavé kroky u rumunskej vlády, aby dosavádné premávkové nesnádze boly na dotyčnom silničnoum úseku zažehnané?

V Prahe, v mesiaci júni 1931.

Hokky,

dr. Jabloniczky, dr. Hanreich, dr. Schollich, Szentiványi, dr. Hassold, inž. Kallina, Krebs, Simm, Kasper, Schubert, Köhler, Knirsch, Geyer, inž. Jung, Horpynka, Matzner, dr. Holota, dr. Keibl, Nitsch, Dobránsky, dr. Törköly, dr. Szüllö, Fedor.