Die Gemeinden Klein - Seelowitz, Wolframitz, Babitz, Lidmeritz und Naschmeritz des politischen Bezirkes Mährisch - Kromau und die Gemeinden Frainspitz und Dornfeld des politischen Bezirkes Nikolsburg wurden am 10. Juni d. J. von einem verheerenden Hagelwetter betroffen.

Der Umfang der Katastrophe kann ermessen werden aus der Tatsache, daß sich die Hageldecke stellenweise 15 Stunden lang erhielt und die Hagelkörner Taubeneigröße hatten.

Alle Getreidearten im betroffenen Gebiete Bind zu 100% vernichtet, desgleichen auch Wein, Mais und Hülsenfrüchte, wogegen Rübenkulturen 60% und Kartoffel 50% Schaden litten.

Die krisenhaften Verhältnisse in der Landwirtschaft zwingen die Bauernschaft zur weitestgehenden Einschränkung ihrer Auslagen und hierin scheint der Grund zu liegen, daß der weitaus größte Teil der durch das Mißgeschick betroffenem Landwirte im laufenden Wirtschaftsjahre gegen Hagelschaden nicht versichert ist.

Dadurch ist die staatliche Notstandshilfe: geradezu die Voraussetzung zur Erhaltung vieler Existenzen, weil viele Besitzer 30 bis 80% ihrer ganzen Witschaftserträge einbüßen.

Mit Rücksicht auf die vorstehenden Ausführungen wird beantragt:

Das Abgeordnetenhaus möge beschließen:

Die Regierung wird aufgefordert, zu veranlassen:

1. daß die durch die Elementarkatastrophe am 10. Juni d. J. hervorgerufenen Schäden ungesäumt amtlich erhoben werden mögen und den Betroffenen eine ausreichende Unterstützung aus dem Elementarschadenfond zugewiesen wird;

2. daß für die durch die Katastrophe erträgnislos gewordenen Parzellen eine verhältnismäßige Grundsteuern Umlagen - Abschreibung gewährt werde.

Prag, am 18. Juni 1931.

Obce Želovice, Olbramovice, Babice, Lidměřice a Našiměřice v politickém okrese moravsko-krumlovském a obce Branišovice a Trnové Pole v politickém okrese mikulovském byly dne 10. června t. r. postiženy ničivým krupobitím.

Rozsah pohromy lze změřiti tím, že kroupy místy ležely 15 hodin a že byly velikosti holubího vejce.

Všechny druhy obilí v postiženém území jsou ze 100% zničeny, stejně i víno, kukuřice a luštěniny, zatím co řepa byla poškozena ze 60 a brambory z 50%.

Nejisté poměry v zemědělství nutí sedláky, aby co nejvíce omezovali své výdaje a to jest asi příčinou, že velká většina zemědělců postižených neštěstím nebyla v tomto hospodářském roce pojištěna proti krupobití.

Proto jest státní nouzová výpomoc přímo předpokladem k udržení četných existencí, poněvadž mnoho majetníků ztrácí 30 - 80% svého celého výtěžku z hospodářství.

Se zřetelem na tyto vývody navrhujeme:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Vláda se vybízí, aby nařídila,

1. aby škody způsobené živelní pohromou dne 10. června t. r. byly neprodleně úředně zjištěny a aby postiženým byla poskytnuta vydatná podpora z fondu pro živelní pohromy;

2. aby pro parcely, které pro pohromu neposkytnou žádného výtěžku, byla poměrně odepsána daň pozemková a přirážky.

V Praze, dne 18. června 1931.