Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období. |
4. zasedání. |
1286.
Návrh
poslanců dra Františka Staňka, dra Milana Hodži, Františka Mašaty, Rudolfa Berana, inž. Jindřicha Žilky, dra Antonína Štefánka, dra Josefa Zadiny, Rudolfa Křemena, Ludvíka Marka, dra Oldřicha Suchého a druhů
na rychlé poskytnutí pomoci postiženým v roce 1931 živelními pohromami.
Ji od časného jara letošního roku těžce doléhají katastrofální živelní pohromy na nejrůznější oblastí našeho státu. Jak z jednotlivých návrhů, podaných poslanci našeho klubu (čís. tisků 1206, 1207, 1248 a 1262) jest zřejmo, rozpoutané živly zničily slibně se ukazující úrodu v přečetných místech republiky. Větrné smršti, strašlivá krupobití provázená katastrofálními průtržemi mračen, smetly v pravém slova smyslu s povrchu země v celých okresích všechny vzrůstající plodiny, že není ani k poznání, co kde bylo naseto a nasázeno. Kroupy, zvíci holubího vejce, roztloukly obilniny i okopaniny tak, že na polích nezbylo ničeho, co by se dalo zachrániti sebe namáhavější a pečlivější prací. Hroznými lijáky byla mnohde odnesena a vyplavena úrodná prst, takže pole jsou znehodnocena. Nejenom však role a lulka jsou zničeny, také v lesích způsobeny nesmírné škody, celé veliké výměry rozlohy mnoha hektarů dosahující, jsou zcela zničeny, mohutné vzrostlé stromy v půli rozlámány a z kořenů vyvráceny, takže jích bude moci býti použito pouze na palivové dříví. Tato spoušť velmi citelně zasáhla i ovocné stromoví na němž škody dosáhly výše statisícové. Kroupami bylo utlučeno i mnoho polní zvěře a domácího drobného zvířectva; větrné smrští pak dokončily dílo zkázy rozbořením a pobouráním velké řady obytných i hospodářských stavení.
V době nejposlednější, ve čtvrtek dne 18. a v sobotu dne 20. t. m. byly opětně postiženy strašlivými bouřemi a krupobitím celé veliké kraje. Jsou to v Čechách zejména tyto okresy: Volyň; Strakonice, Vodňany, Písek, Vimperk, Prachatice; v nich úroda byla zničena v převážné většině obcí 100%ně. Jsou to jmenovitě tyto obce: Malenice, Lčovice, Nišovice, Volyně, Střítež, Litochovice, Čepřovice, Skály, Kváskovice, Radějovice, Netanice, Paračov, Zálezly, Nakvasovice, Bušanovice, Předslavice, Oujezdec, Kakovice, Černětice, Zechovice, Trhonín, Úlehle, Skočice, Dunovice. Většina z těchto obcí je v posledních pěti letech postižena krupobitím již po čtvrté. Rovněž jindřichohradecko bylo v tyto dny postiženo, a to letos již po druhé, katastrofálním krupobitím; zasáhnuty byly zejména a nejhůře obce Vlčice, Bořetín, Střížovice, Botkov a Německá Olešná. Dne 18. t. m. postihla pohroma okresy: Milevsko-bechyňský (totálně zničena úroda v obcích Vyhnanice, Sudoměřice, Blatec a v mnohých jiných), téhož dne okres Tábor (obce Obora a Bezděčín 100%ně), dále okres Soběslav, kdež zkáza je největší. Jsou to obce Hlavatce, Radimov, Želeč, Skalice, Třebíš, Roudná, Janov, Myslkovice, Košice, Doubí, Brandlí, Tučapy, Dvorce, Psárov, Choustník, Klenov, aj., kde veškerá úroda byla zcela živly zničena.
Dne 20. t. m. byl pak postižen okres benešovský a přeloučský; zde zejména v obcích Stojice, Horní a Dolní Roškovice, Svinčany, Jeníkovice, Bezděkov a Barchov, byla veškerá úroda totálně zničena. V týž den zasažen byl krutě i okres votický novým zhoubným krupobitím, které zničilo úrodu v těchto obcích: Jankov, Jank. Otradovice, Jank. Lhota, Skrýšov, Čestín, Bedřichovice, Radměřice, Oldřichoves, Budenín a část Zvěstova a Broumovic. Dne 18. t. m. řádila hrozná bouře se zkázonosným krupobitím nad dalšími třemi okresy: Ledeč, Humpolec a Štoky. Na ledečsku zničena úroda většinu zcela v těchto obcích: Bohdaneč, Dvorecko, Kotoučov, Milanovice, Petroltice, Slavožov, Hranice, Prostřední Ves, Řeplice, Ostrov Čer., Pavlovice, Machovice, Chlístovice, Zrně, Čejčice, Milosovice, Arbelovice. Na okresu štockém tyto obce: Štoky, Střítěž, Bedřichov, Staré Hory, Plandry, Zborná, Pávov, Ibrhálec, Něm. Sicindorf. V okrese Humpolec většinou z 80 až 100% obce Rapotice, Kaliště, Špeřice, Jiřice, Mysletín, Vodlovy, Krasoňov, Ústí, Dudín, Kalhov, Zbinohy, Skorkov. Rovněž část okresu německo-brodského byla postižena.
V týž den snesla se strašlivá bouře s krupobitím a větrnou smrští nad okres pelhřimovský. Nejvíce jsou poškozeny obce Olešná 100%, Plevnice 100%, Řemenov 100%, Strměchy 100%, Zachotín 100%, Lhotky Jílcovy a Kocourovy 100%, Žírov 100%, Proseč - Křemešník 50 - 100%, Střítež 60%, Putimov 80%, Ondřejov 60 - 80%, Ústrašín 90%, Bor 90%; je dále mnoho obcí v tomto okrese, které jsou poškozeny méně než na 60%, přes to však i zde škody jsou nesmírné. Příkladně uvádíme obce: Vyskytná, Pelhřimov, Božejov, Voda Lipková aj. Zkáza neušetřila ani dalších okresů, vlašimský, náchodský, českoskalický, česko-brodský (nejvíce poškozeny obce Přistoupin, Kšely, Chrášťany, Bylany) a venkovské okresy pražské.
Rovněž Morava a Slovensko bylo zasaženo. Již dne 11. t. m. byly postiženy katastrofálním krupobitím okresy: hranický a vsetínský. Ve vsetínském nejhůře poškozena a mnohde zcela zničena úroda v obcích Zděchov, Lužná, Leskovec, Johanová a Ústí. V okrese Hranice obce: Rakov, Opatovice, Paršovice, Malhotice a Horní Nečice. Zasažen byl dále i okres Holešovský; zde totálně obce Byškovice a Všechovice. Dále okres Tišnov (obce Raková, Maňová, Bor, Olší, Klokočí, Sejřek, Doubravník, Drásov). - Okres Hodonín (obce: Petrov, Sudoměřice, Rohatec, Ratiškovice, Strážnice). - Okres Kyjov (obce: Vacenovice, Milotice a Svatobořice). - Okres Boskovice (obec: Věstínek). - Okres Jihlava a Velké Meziříčí byly postiženy dokonce dvakráte ve třech za sebou následujících dnech; ve čtvrtek a v noci ze soboty na neděli, z 20. na 21. t. m. Téhož dne postihla živelní pohroma i Mohelnicko; v obci Stavenice, okres Zábřeh, povodeň natropila škod, odhadovaných na třikrát sto tisíc Kč. Zejména na dokončovaných melioračních pracích byly prudkým přívalem vod způsobeny škody takové, že práce spojené s znovu vybudováním zničených drenáží vyžádají si snad ještě většího nákladu, než původní stavba. V týž čas byly opětně po nedávné katastrofě znovu postiženy krupobitím a hroznou bouří okresy třebíčský (obce Lhánice, Kladeruby, Kramolín, Sedlec, Senorady a Mohelno), mor.-krumlovský (obce: Jamolice, Dobřinsko, Dol. Dubňany, Hor. Dubňany, Dukovany, Bohutice, Rybníky, Račice a Mor. Krumlov - Rakšice), jakož i okres dačický.
Aby bylo možno si utvořiti alespoň částečný dojem o hrůzách a zkáze, jež tyto pohromy způsobily, uvádíme několik příkladů, které jsou nám známy z prvních hlášení:
Na okrese votickém a soběslavském padaly kroupy, vážící až 30 dkg; v obci Blatec, okres bechyňský, zasáhlo krupobití zemědělce, vracející se z polí a zranilo je tak, že několik z nich zůstalo ležeti bez vědomí a je do dnes upoutáno na lůžko. Kusy ledu zde padající byly velikosti štěrku. Jenom v obcích na soběslavsku bylo kroupami rozbito za 1 milion tašek na střechách, takže jenom tato škoda činí na půl milionu Kč. Živelní pohroma na Moravě v noci z 20. na 21. t. m. byla provázena větrnou smrští, jež dosahovala takové prudkosti, že rozbořila spousty hospodářských stavení, pobořila obytné budovy, smetla střechy a srazila i věže (zničen katolický kostel v obci Lhota, okres Jihlava).
Jest se co obávati, že další, právě tak hrozné pohromy, budou ještě následovati. Jsme teprve v polovici června a letošní abnormální povětrnostní poměry tuto obavu jen sesilují. Odůvodňuje ji také další zlověstná zpráva, která dochází, zatím co toto píšeme; jsou to prvá hlášení o strašlivé bouří, spojené s krupobitím, která se rozpoutala tuto neděli odpoledne nad západní částí berehovského okresu na Podkarpatské Rusi. Nejtíže byly postiženy obce Kosino a Čonkapapi, kde napadlo ledu na 25 cm zvýši. Veškerá polní úroda a zvláště vinice, které slibovaly letos hojnou sklizeň, byly úplně zničeny. Také sousední obce Heteň a Harangláb byly touto živelní pohromou zasaženy.
Katastrofální tyto pohromy z převážné části zasáhly právě hospodářsky nejslabší - malozemědělce a domkáře -, jejichž existence by byly zcela zničeny, kdyby jim nebyla okamžitě poskytnuta státní pomoc. Postavení postižených je zoufalé, a znamená pro ně v nynější hospodářské krisi neodvratnou zkázu. Je vyloučeno, že by se mohli hospodářsky zotaviti, nebude-li jim podána pomocná ruka a zajištěna výpomoc z veřejných prostředků. Postižení skoro vůbec pojištěni nejsou, ježto nemohou absolutně nésti vysoké pojišťovací prémie, které za dosavadního systému pojišťování by zvýšily do nemožnosti ohromné již výrobní náklady zemědělcovy, takže výnos sklizně i kdyby byl dobrý, nepostačil by je ani krýti. Stav poškozených je proto tím zoufalejší; nemohou čekati žádných náhrad od soukromých pojišťoven. Jediná jejich naděje je v pomoci státní. Je třeba ihned učiniti všechna opatření, aby panující nouze a hrozící hlad a bída byly odvráceny od nesčetných rodin. Malozemědělci a domkáři, jsouce těmito pohromami zbavení jakékoliv možnosti výdělku a uhájení sebe skromnějšího živobytí, úpěnlivě prosí vládu o poskytnutí jakékoliv nouzové práce, aby alespoň před hladem uchránili své rodiny.
Vzhledem k uvedenému navrhují podepsaní:
Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:
Vládě se ukládá, aby:
1) nařídila urychlené vyšetření škod příslušnými orgány za účasti místních znalců ve všech krajích postižených živelními pohromami,
2) dle výsledků šetření byla poskytnuta postiženým jednak ihned peněžitá nouzová podpora, jednak všemožné daňové úlevy, zvláště odpisy daní a vráceny byly co nejdříve všecky daňové přeplatky,
3) nařídila, aby urychleně poskytnuto bylo postiženým náhradní osivo, krmivo a jiné zemědělské nezbytnosti a aby pro jich dovoz byly sníženy dopravní tarify,
4) poskytnuta byla postiženým dle výše škod bezúročná zápůjčka na 15 let,
5) z veřejných prostředků poskytla mimořádnou výpomoc na nejnutnější opravy poškozených zemědělských budov,
6) dostatečně podpořila a urychleně zahájila nouzové práce komunikační, meliorační a regulační v postižených okresích,
7) urychleně byl ústavně projednán zákon o veřejném živelním pojištění,
8) než se tak stane, předložila návrh specielního zákona o prozatímním poskytování státní pomoci postiženým živelními pohromami.
Finanční zatížení návrhem tímto vzniklé, budiž hrazeno z položek rozpočtu k tomu účelu určených a z úspor rozpočtových vůbec.
Po stránce formální budiž návrh tento přikázán výboru iniciativnímu a zemědělskému a rozpočtovému.
V Praze, dne 23. června 1931.
Dr. Staněk, dr. Hodža, Mašata, Beran, inž. Žilka, dr. Štefánek, dr. Zadina, Křemen, Marek, dr. Suchý,
dr. Černý, Pozdílek, Pelíšek, Teplanský, Blažek, Vencl, Prokop, Sčerecký, dr. Hnídek, Honzl, Haupt, Janček, Kaliňák, Skopal-Procházka, Nejezchleb-Marcha, Zajíc, Bistřický, Jan Tůma, Machník, Kočandrle, Petrovič, Vančo.