K návrhu poslanců dra Staňka, Tomáška, Zeminové, Šamalíka, Tauba, Böllmanna, dra Lukavského, Najmana a druhů ze dne 18. února 1931 (tisk č. 967) usnesla se poslanecká sněmovna ve své schůzi dne 6. března 1931, aby byl zvolen 24 členný zvláštní vyšetřovací výbor, který by vyšetřil obvinění vznesená posl. drem Jaroslavem Stránským proti posl. Jiří Stříbrnému ve 105. schůzi poslanecké sněmovny, konané dne 13. února 1931.

Vyšetřovací výbor zmocnil předsedu a zpravodaje, aby podle §u 28 jedn. řádu poslanecké sněmovny provedli výslechy svědků, opatřili a prostudovali důkazový materiál. Zpravodaji pak zvláště uložil podati výboru zprávu s návrhem.

Vyšetřování vedli ve vzájemné dohodě předseda a zpravodaj, částečně i zapisovatel. Když byli vyslechnuti svědci a shromážděn příslušný listinný materiál, byl pozván posl. Jiří Stříbrný, seznámen s obsahem obvinění a požádán o prohlášení. Posl. Stříbrný celkem čtyřikráte vyjádřil se ústně o obviněních, proti němu vznesených,- načež mu byl předložen k prozkoumání výsledek šetření, na nějž posl. Stříbrný odpověděl pak ještě zvláštním písemným vyjádřením. Mimo to pozván byl posl. Stříbrný do plena vyšetřovacího výboru, provedena s ním konfrontace svědka inž. Černého a dána mu další příležitost, aby uvedl, co pokládá za vhodné ke své obhajobě. Návrhy poslance Stříbrného, pokud bylo uznáno, že s věcí souvisí, byly přijaty a k výsledkům ve zprávě spravedlivě přihlédnuto. Vyšetřovací výbor omezil svá šetření na rámec, daný mu usnesením poslanecké sněmovny. K šetření v jiných směrech bylo by třeba dalšího zmocnění sněmovního.

Návrh vyšetřovacího výboru slavné sněmovně opírá se o právo a povinnost sněmovny k ústavní kontrole výkonné moci, dále o autonomní péči sněmovny, o vlastní čest a důstojnost. Nejde o to, aby sněmovna vyslovila rozsudek nad provinilým, to náleží řádným soudům, jde však o její práva vysloviti se spravedlivě o činiteli výkonné moci; je nepochybné, že sněmovna může uznati zásluhy takovéhoto činitele, jako může mu vysloviti svůj odsudek. Tím se nijak neprejudikuje event. rozhodnutí příslušných úřadů. Sněmovna má nesporné právo a povinnost nezávisle na činitelích výkonné moci vysloviti své mínění v takových případech, jak to plyne z jejího svrchovaného práva a odpovědnosti, daných jí ústavou.

Vyšetřovací výbor má za to, že přijetím jeho návrhů slavnou poslaneckou sněmovnou bude zajištěno, že vyšetřování bude dále vedeno příslušnými úředními orgány, že nad tím bude sněmovna bdít, aby bylo vyšetřeno vše, zjištění viníci po zásluze potrestáni, přidrženi k náhradě škody státu způsobené a že budou učiněna příslušná opatření, aby se zabránilo opakování těchto zlořádů naší veřejné správy a našeho veřejného a politického života.

Vyšetřovací výbor vykonal, co bylo v jeho silách a co bylo lze v poměrně krátké době vykonati, vědom si své odpovědnosti k republice a spravedlnosti, upravil své návrhy tak, aby byly spravedlivé a jejich přijetí posloužilo mravnímu a fysickému zdraví našeho mladého státu, k upevnění našeho parlamentarismu a k posílení myšlenky zdravé demokracie. Očekává, že slavná sněmovna uzná jeho práci, potvrdí tyto její vůdčí zásady a návrh jeho schválí.

Skutečnosti, které na základě obvinění posl. drem Stránským proneseného byly vyšetřovacím výborem zjištěny, zejména skutečnost, že za úřadování poslance Jiří Stříbrného, jako ministra železnic, bylo v uhelném hospodářství státních drah zneužíváno dodávek k vymáhání provisí, odůvodňují nepříznivé mínění o jeho počestnosti.

Vyšetřovací výbor navrhuje proto slavné poslanecké sněmovně toto usnesení:

1. Zpráva výboru vyšetřovacího béře se na vědomí.

2. Poslanecká sněmovna se usnáší postoupiti spisy vyšetřovacího výboru vládě, aby zařídila další potřebné kroky.

3. Současně ukládá se vládě, aby učinila rozhodná opatření, by zlořády ve státní správě, jakož i případné nepřístojnosti ve výkonu mandátů členů zákonodárných sborů v jakékoliv formě prováděné byly potírány všemi prostředky.

4. Vládě se ukládá, aby v nejbližší době zabývala se takovou úpravou státního dodávkového řízení, jaká by zamezila porušování čistoty veřejné správy a poškozování státu.

V Praze dne 25. června 1931.