Národní shromáždění republiky Československé usnáší se takto:

"Vláda se vyzývá, aby v nejkratší době vydala vládní nařízení, kterým se město Aš zařazuje ve smyslu odstavce 7, § 12 platového zákona do skupiny míst "B" činovného."

Vládním nařízením ze dne 24. září 1928, čís. 163 Sb. z. a nař., zařadila vláda Československé republiky 96 obcí do vyšší třídy činovného. Město Aš bylo při tom opomenuto.

Podle zpráv bývalého zemského statistického úřadu pro Čechy bylo město Aš vždy v čele míst, která vykazovala nejvyšší drahotní poměry. Vzhledem k tomu byla Již Aš nařízením veškerého ministerstva z 2. srpna 1908, čís. 154 ř. z., přeřazena z 3. třídy činovného do 2. třídy činovného a zůstala v této do 31. prosince 195. Nelze se proto diviti, že státní úředníci, zřízenci a učitelé trpce nesou, že mezi místy přeřazenými do vyšší třídy činovného jsou všechna místa, která byla v roce 1908, 1912 s Aší přeřazena, naproti tomu byla Aš vynechána. Druhá třída činovného zůstala však ve dvou případech zachována a to tím, že je řediteli státního gymnasia strhován příspěvek na naturální byt ještě podle II. skupiny činovného; rovněž železničním zaměstnancům sráží se dosud příspěvek na naturální byt podle skupiny činovného B. Aby bylo možno jasně předvésti drahotní poměry v Aši oproti jiným městům ve skupině činovného B zařazeným, byly opatřeny od městských úřadů v Karlových Varech, Chomutově, Chebu, Podmoklech a Františkových Lázních výkazy o cenách nejdůležitějších životních potřeb.

Podle těchto úředních výkazů jeví se průměrné ceny těchto nejdůležitějších životních potřeb takto:

Taktéž ocenění naturálních požitku pro nemocenské, invalidní a starobní pojištění na rok 1931 pro Čechy, jež byly po vyslechnutí a dobrozdání odborných organisací a odborných Svazů právoplatně stanoveny a jsou uveřejněny v Zemském věstníku pro Čechy, ukazují, že město Aš je místem s nejvyššími cenami.

Z těchto dat jest jasně patrno, že město Aš má nejhorší drahotní poměry ze všech uvedených měst.

Tuto okolnost lze vysvětliti především průmyslovou a pohraniční povahou zdejšího okresu, nepatrně zastoupeným zemědělstvím, jehož výnos by mohl zdejší obyvatelstvo uživiti stěží 4 týdny, dále blízkostí lázeňských měst Františkových Lázní, Mariánských Lázní, Karlových Varů, Elsteru, Brambachu, jakož i vysunutou polohou v nejzápadnějším výběžku naší republiku. Všechny nejdůležitější předměty potřeby, stavební materiál, uhlí atd. musí býti dováženy po bavorské dráze Cheb - Aš.

Podle sčítání lidu, provedeného dne 2. prosince 1930, má město Aš se sousedními obcemi Nassengrubem a Schönbachem, s nimiž tvoří jeden stavebně souvislý celek, 26.843 obyvatel. Spojením těchto obcí při sčítání byty v jeden celek, při němž obce Aš, Schönbach a Nassengrub byly takto úředně uznány za jedno hospodářské území, dosáhla obec Aš onoho počtu obyvatel, který plně odůvodňuje přání za zařazení do skupiny "B" činovného.

V Praze, dne 9. června 1911.