ze dne ..........................................,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ode dne účinnosti tohoto zákona vydávají se místo dosavadních mezinárodních jízdních výkazů mezinárodní osvědčení pro československá motorová vozidla a mezinárodní povolení k řízení pro československé řidiče motorových vozidel podle ustanovení a za podmínek Mezinárodní úmluvy o jízdě motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926, vyhlášené ve Sbírce zákonů a nařízení pod č. 9 z roku 1931.

§ 2.

Mezinárodní osvědčení pro motorová vozidla a mezinárodní povolení k řízení, vydaná cizími státy podle ustanovení úmluvy uvedené v § 1, opravňují k jízdě na území Československé republiky, jsou-li splněny podmínky v této úmluvě uvedené, a za výhrad v ní obsažených.

§ 3.

Pro dubu, než nový zákon o jízdě motorovými vozidly nabude účinnosti, může vláda nařízením měniti a doplňovati dosavadní nařízení o jízdě motorovými vozidly, pokud toho vyžaduje ochrana bezpečnosti a udržení pořádku při dopravě na veřejných cestách, zejména též vztáhnouti předpisy úmluvy uvedené v § 1 na jízdu československých motorových vozidel na území Československé republiky a nově upraviti značky na vozidlech a maximální rychlost.

§ 4.

(1) Okresní (státní policejní) úřady mohou zmocniti orgány veřejné moci, aby pro přestupky předpisů o jízdě motorovými vozidly osobám, které byly při těchto přestupcích přistiženy, jsou ochotny a mohou pokutu ihned zaplatiti, ukládaly na místě peněžité pokuty a ihned je vybraly; pokuty na jednotlivé přestupky je nutno ve zmocnění stanoviti pevnými sazbami a nesmí přesahovati částku 50 Kč.

(2) Není-li úřad zmocňující zároveň úřadem služebním, může býti zmocnění dáno jen se souhlasem služebního úřadu.

(3) Obsah zmocnění budiž uveden v listině, jíž úřední orgán jest povinen se vykázati při úředním jednání k žádosti přistiženého.

(4) Pokuta buď uložena průpisem ve třech vyhotoveních na čistopise postupně číslovaném; průpis má obsahovati rejstříkovou značku vozidla, čin shledaný závadným, vybranou pokutu a úřad, jehož jménem bylo zakročeno. Průpis budiž orgánem podepsán a datován; jedno vyhotovení buď vydáno potrestanému, druhé buď předloženo úřadu zároveň s vybranou částkou; třetí vyhotovení zůstane v pokutovém bloku.

(5) Není-li přistižená osoba ochotna nebo nemůže-li zaplatiti pokutu, úřední orgán pokutu nevyměří, nýbrž učiní trestní oznámení úřadu.

(6) Úřední orgán jest povinen poučiti přistiženou osobu o jejím právu odepříti zaplacení pokuty a o následcích tohoto odepření. K zaplacení pokuty nesmí úřední orgán nutiti.

§ 5.

(1) Řidič motorového: vozidla, který byl během téže jízdy již jednou dopaden příslušným veřejným orgánem při přestupku předpisů platných pro jízdu motorovými vozidly tkvících v povaze vozidla, může, vykáže-li se potvrzením tohoto orgánu, pokračovati v jízdě vozidlem v závadném stavu, avšak jen do místa, ve kterém lze odstraniti závady a jen takovým způsobem, po případě za takových opatření, aby veřejná bezpečnost nebyla ohrožena a dopravě bylo co nejméně překáženo. Během tohoto pokračování v jízdě nemůže býti pokutován pro týž přestupek.

(2) Je li nutno v zájmu veřejné bezpečnosti nebo dopravy, aby shledané závady byly ihned odstraněny, zakáže veřejný orgán, jenž přestupek zjistil, pokračování v jízdě vlastní motorickou silou vozidla, zabezpečí po případě vhodným způsobem dodržení tohoto zákazu a učiní o tom neprodleně oznámení příslušnému úřadu, který další ve věci opatří.

§ 6.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 21. září 1931 a pozbývá jí dnem, kdy nabude účinnosti zákon o jízdě motorovými vozidly, nejpozději dnem 31. prosince 1933.

(2) Provedením jeho pověřují se ministři vnitra a veřejných prací.

Dne 24. dubna 1926 sjednána byla v Paříži nová Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly (č. 9/1931 Sb. z. a n.), která má nahraditi dřívější Mezinárodní úmluvu o jízdě automobily ze dne 11. října 1909.

Tato nová úmluva byla Československou republikou již ratifikována dne 20. září 1930 a podle čl. 14. a čl. 11., odst. D. této úmluvy nabývá pro Československo mezinárodní závaznosti dnem 21. září 1931.

Podle čl. 15. téže úmluvy byla současně s její ratifikací vypovězena Mezinárodní úmluva o jízdě automobily ze dne 11. října 1909, takže pozbude pro Československou republiku závaznosti dnem 20. září 1931.

Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly z r. 1926 obsahuje však některé úchylky od úmluvy z r. 1909, zejména pokud jde o formu průkazů pro jízdu do ciziny, jelikož místo dřívějšího jediného průkazu zavádí průkazy dva, totiž "mezinárodní osvědčení pro motorová vozidla" a "mezinárodní povolení k řízení".

Mimo to stanoví Mezinárodní úmluva z r. 1926 některé nové podmínky pro vydávání mezinárodních osvědčení pro motorová vozidla, jež se týkají vystrojení vozidel (ku př. zrcadlo, umožňující vidění nazad u vozidel o váze větší než 3500 kg, tlumič výfuku, pružné obruče, opakování značek na vlečném voze, červené světlo vzadu, intensita světel atd.).

Od 21. září 1931 bude tedy Československá republika vázána vydávati mezinárodní průkazy pro jízdy do ciziny jedině podle ustanovení úmluvy z roku 1926, a jest tedy třeba vytvořiti právní podklad pro to, aby bylo možno tento mezinárodní závazek splniti.

Podle úmyslu vlády měl býti tímto podkladem připravovaný zákon o jízdě motorovými vozidly. Meziministerské projednávání osnovy tohoto zákona se však nad očekávání protáhlo a osnova není dosud tak hotova, aby mohla býti předložena Národnímu shromáždění včas tak, aby zákon vešel v účinnost již dnem 21. září 1931.

Vláda předkládá proto tuto osnovu zákona, jež má umožniti, aby Československá republika do té doby, než nabude účinnosti nový zákon o jízdě motorovými vozidly, mohla plniti závazek převzatý zmíněnou již mezinárodní úmluvou z roku 1926.

Jde tu o závazek dvojího druhu, totiž:

a) vydávati mezinárodní průkazy pro jízdy do ciziny podle úmluvy z roku 1926, což má umožniti § 1 osnovy,

b) uznávati mezinárodní průkazy vydané cizími státy podle téže úmluvy, k čemuž směřuje § 2 osnovy.

Při této příležitosti řeší se několik nejnaléhavějších otázek, týkajících se jízdy motorovými vozidly.

Připouští se provádění trestního řízení pokutovými bloky v zájmu veřejné bezpečnosti a v zájmu samých řidičů motorových vozidel, kteří budou ušetřeni pochůzek k úřadu. Jde o jistou obdobu řízení upouštěcího, zavedeného již v jiných právních předpisech. Osoba přistižená při přestupku má ovšem právo odepříti placení pokuty na místě, ve kterémžto případě učiní úřední orgán trestní oznámení, na jehož podkladě může býti pak zavedeno normální trestní řízení. Na toto své právo musí býti přistižená osoba výslovně upozorněna, po případě bude toto poučení otištěno ještě na průpisu pokuty. Zaplacení pokuty má za následek, že normální trestní řízení se nezavádí.

Pokuty takto vybrané plynou samozřejmě do státní pokladny podle čl. 11. zákona o organisaci politické správy.

Dále vylučuje se možnost několikerého trestání pro týž přestupek trvalého rázu a na druhé straně dává se možnost vyloučiti z jízdy vozidla ohrožující veřejnou bezpečnost.

Tato ustanovení jsou anticipována z chystané předlohy zákona o jízdě motorovými vozidly.

Konečně umožňuje se přizpůsobiti platná, částečně již zastaralá nařízení o jízdě motorovými vozidly potřebám doby. Při tom vychází se z předpokladu, že jak veřejná bezpečnost, tak i zájem automobilismu vyžadují nové právní úpravy alespoň v některých směrech v době co možno nejbližší, že však na druhé straně chystaný obsáhlý zákon o jízdě motorovými vozidly bude vyžadovati ještě pečlivých příprav a zevrubného projednání parlamentního, takže by nebylo oportunním odkládati řešení otázek tak naléhavých na dobu přece ještě poněkud vzdálenější. Nedostatek zákonného podkladu znemožňoval dosud jakékoli přizpůsobení platných nařízení potřebám doby.

Vůle dosáhnouti co nejdříve úpravy jízdy motorovými vozidly novým všeobecným zákonem jest dokumentována tím, že navrhovanému zákonná přiznává se charakter prozatímnosti, ježto jeho platnost se omezuje na dobu nejdéle do konce roku 1933.

Vláda doporučuje, aby osnova byla přikázána v obou sněmovnách Národního shromáždění výborům ústavně-právnímu a technicko-dopravnímu k podání zprávy v době co nejkratší.

V Praze, dne 29. května 1931.

Předseda vlády:

Udržal v. r.