Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období.	4. zasedání.

1201.

Vládní návrh,

kterým se předkládá Národnímu shromáždění

k projevu souhlasu dodatková úmluva k obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928,

sjednaná mezi republikou Československou a královstvím Jihoslavií v Praze dne 30. března 1931,

a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. června 1931 čís. 79 Sb. z. a n.

Návrh usnesení.

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s dodatkovou úmluvou k obćhodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928, sjednanou mezi republikou Československou a královstvím Jihoslavií dne 30. března 1931 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. června 1931 čís. 79 Sb. z. a n.

Důvodová zpráva.

Obchodně-politický poměr mezi republikou Československou a královstvím Jihoslavií byl dosud upraven obchodní a plavební smlouvou ze dne 14. listopadu 1928. Tato smlouva byla pouze tzv. smlouvou rámcovou bez celně-tarifní části a bez veterinární dohody. V ní si oba státy pro vzájemnou výměnu zboží poskytovaly pouze celní nakládání podle doložky nejvyšších výhod. Jihoslovanské zboží při dovozu do Československa bylo odbavováno hlavně na základě celně-tarifních slev smlouvy československo-maďarské a zboží československé při dovozu do Jihoslavie na základě jihoslovanských celně-tarifních úmluv se západními státy evropskými a Rakouskem. Aby však výpovědí československo-maďarské obchodní smlouvy nebyla porušena obchodně-politická kontinuita vůči Jihoslavii, navázalo ministerstvo zahraničních věcí jednání s královstvím Jihoslavií za účelem doplnění smlouvy z roku 1928, jež skončilo dne 30. března 1931 podpisem dodatkové úmluvy mezi republikou Československou a Jihoslavií k obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928.

Dodatková úmluva je přirozeným důsledkem úsilí států Malé dohody o prohloubení jejich hospodářských styků, jak tomu byl dán popud již na poradách Malé dohody v Jáchymově roku 1927. Toto úsilí je zároveň nejspolehlivějším podkladem pro snahy o vybudování a upevnění nového hospodářského života ve střední Evropě vůbec. Prvním krokem v této práci bylo sjednání smlouvy československo-rumunské v létě 1930. Význam předkládané úmluvy podává se z následující krátké rekapitulace obchodních styků obou států:

Dovoz			Vývoz
Rok	v mil. Kč	v % celk. dovozu	v mi. Kč	v % celk. vývozu	čsl. aktivum v mil. Kč
1925	501,8	28,5	820,5	4,36	318,7
1926	583,4	33	963,4	4,6	380
1927	585,5	33	926,6	4,6	341
1928	449,6	23	948	4,5	498
1929	340	17	1.154,6	5,6	814
1930	439	36	1.536	11,4	1.097

 

Z bližšího rozboru statistických dat o vzájemné výměně zboží podává se, že je Československo pro Jihoslavii důležitým odběratelem její zemědělských výrobků a některého průmyslového zboží, sloužícího v Československu hlavně k dalšímu průmyslovému zpracování, jak ukazuje tento přehled československého dovozu z Jihoslavie v posledních dvou letech:

	Rok 1928 v tisících Kč	Rok 1929 v tisících Kč
tabák	23.196	44.937
pšenice	119.957	48.538
kukuřice	1.253	15.654
sušené švestky	17.946	14.035
čerstvá jablka	1.770	5.436
vepři nad 120 kg	70.387	49.843
surové kůže	43.371	24.285
víno	9.489	8.738
dříví	11.976	8.582
železná ruda	17.117	15.533
tříslo	11.322	8.608
konopí	9.176	6.921
soda calcinovaná	14.724	13.517
dusíkaté vápno	5.277	8.517

 

Jihoslavie je naproti tomu pro Československo velmi vážným odbytištěm pro průmyslové tovary všech jeho výrobních odvětví, jež jsou v následujícím statisticky zachyceny podle tříd československého celního sazebníku:

	Rok 1928 v tisících Kč	Rok 1929 v tisících Kč
uhlí a koks	8.376	7.941
bavlněná příze a zboží z ní	333.076	344.037
lněné, konopné a jiné příze z rostlinných přediv a zboží z nich	39.890	36.319
vlněná příze a vlněné zboží	131.028	130.876
hedvábí a hedvábné zboží	12.662	11.835
zboží konfekční	14.201	15.235
papír a papírové zboží	16.491	17.811
kůže vydělaná a kožené zboží	42.746	50.414
zboží dřevěné	5.158	13.846
sklo a skleněné zboží	28.682	34.430
zboží hliněné	22.899	21.114
železo a železné zboží	139.757	151.516
obecné kovy a zboží z nich	8.766	9.408
stroje a přístroje	48.070	61.376
vozidla	10.810	24.588
instrumenty	7.576	15.157
chemické látky a výrobky	10.064	150.251
zboží zápalné	5.913	8.714

 

Úmluva sama skládá se z krátké části úvodní, z přílohy A, upravující cla československého celního sazebníku na jihoslovanské zboží, uvedené v této příloze, z přílohy B, upravující cla jihoslovanského celního sazebníku na československé zboží, uvedené v této příloze, z přílohy C, obsahující veterinární úmluvu, a ze závěrečného protokolu.

Všechny otázky všeobecného rázu, dotýkající se hlavně příslušníků a obchodních společností, vzájemné výměny zboží a dopravy, byly již vyřešeny uspokojivě obchodní a plavební smlouvou ze dne 14. listopadu 1928. Úmluva vstoupí v platnost patnáctého dne po výměně ratifikací a potrvá tak dlouho, dokud by nebyla vypověděna. Výpovědní lhůta jest šestiměsíční.

V příloze A, jak bylo již shora podotknuto, byla upravena cla československého celního sazebníku pro dovážené zboží jihoslovanské, a to jednak vázáním některých autonomních, resp. smluvních cel, jednak slevami. Cla, resp. bezcelnost byla vázána zejména pro neloupané vlašské ořechy, chmel, hovězí dobytek (ve výši minimálních sazeb novely k celnímu sazebníku zároveň s možností přirážek v ní stanovených), vepře nad 120 kg (rovněž ve výši sazeb celní novely, avšak za současného snížení přirážek pro vepře nad 130 kg, předvídaných touto novelou), živou drůbež, mořské ryby, měchýře a střeva, víno, solené a sušené ryby, sardinky v oleji, škumpinový extrakt, ferrosilicium a elektrické uhlíky. Snížení cel bylo provedeno hlavně pro čerstvé hrozny, loupané ořechy, jablka, hrušky, kdoule, švestky, povidla, různé druhy zeleniny, lékařské rostliny, koně norické rasy, zabitou drůbež, sladkovodní ryby, petrinjský salám, sardelové řízky pro další zpracování, třísliva a kůže - černé hlazenice. Dále byla poskytnuta aplikace smluvních sazeb pro některé druhy pálených lihových nápojů a jihoslovanských sýrů.

V příloze B je uvedeno zboží, na které bylo poskytnuto vázání nebo slevy celních sazeb v jihoslovanském celním sazebníku. Jihoslovanské celní sazby byly vázány zejména pro sušenou čekanku, hladké bavlněné tkaniny, samovazače z manily a sisalu, koberce na podlahu, pokrývky, vlněné tkaniny a podešvicovou kůži; dále byly poskytnuty slevy pro celou řadu zboží, z něhož budiž uvedeno: kyselé okurky, pivo, okurkové konservy, lněné tkaniny, prýmkářské zboží z umělého hedvábí, impregnované pokrývky, fezy, pípy k sudům, dinasové cihly, různé porculánové zboží, drátové sklo, skleněné nádobí a ozdoby, osvětlovací sklo, smaltované nádobí z litiny, různé galanterní zboží a strunové a dechové hudební nástroje. Současně bylo také sjednáno zrušení vývozního cla na odpadky z bílého plechu.

Veterinární úmluva, obsažená v příloze C, a na ni se vztahující část závěrečného protokolu upravuje dovoz dobytka, zvířecích surovin, masa a výrobků z něho. Obsahuje zejména podmínky dovozu, předpisy o sanitárně-veterinární službě na hranicích a způsobu dopravy a jiné.

V zájmu stability vzájemných hospodářských vztahů bylo do závěrečného protokolu pojato ustanovení, jež každé smluvní straně dává právo žádati okamžité zahájení jednání, kdyby jejich rovnováha zavedením nových fiskálních nebo celních opatření byla porušena. Dále stanoví se závěrečným protokolem ochrana pro název plzeňského piva a doplňují se příslušnými vyjádřeními podmínky pro koncese z příloh A a B. Konečně jsou tyto koncese příslušnými vysvětlivkami, zejména pro mercerisované tkaniny, obuv s děrovanými okrasami, žíhaný drát a různé železné a ocelové výrobky, značně prohloubeny.

Vláda, předkládajíc tento návrh oběma sněmovnám Národního shromáždění, projevuje po stránce formální přání, aby tato předloha byla projednána v poslanecké sněmovně výborem zahraničním a výborem živnostensko-obchodním a v senátě výborem zahraničním a národohospodářským.

Opis textu dodatkové úmluvy se přikládá ve zvláštním exempláři.

V Praze, dne 1. června 1931.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

 

DODATKOVÁ ÚMLUVA

MEZI

REPUBLIKOU ČESKOSLOVENSKOU

A

KRÁLOVSTVÍM JIHOSLAVIÍ

K OBCHODNÍ A PLAVEBNÍ SMLOUVĚ ZE DNE 14. LISTOPADU 1928.

 

Dodatková úmluva

mezi republikou Československou a královstvím Jihoslavií k obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928.

President republiky Československé a Jeho Veličenstvo Král Jihoslavie, jsouce prodchnuti vůlí v co největší míře prohloubiti vzájemné obchodní styky a hospodářskou spolupráci mezi oběma státy, jak jí dali výraz sjednáním obchodní a plavební smlouvy ze dne 14. listopadu 1928, rozhodli se proto doplniti a změniti řečenou smlouvu dodatkovou úmluvou a jmenovali k tomu cíli svými plnomocníky:

President republiky Československé:

pana Dra Edvarda Beneše,

ministra zahraničních věcí,

Jeho Veličenstvo král Jihoslavie:

pana Juraje Demetroviće,

ministra obchodu a průmyslu,

kteří, vyměnivše si své plné moci, jež shledali v dobré a náležité formě, dohodli se na tomto:

Článek 1.

Československá cla na jihoslovanské zboží, přírodní produkty nebo výrobky, uvedené v příloze A této dodatkové úmluvy a jihoslovanská cla na československé zboží, přírodní produkty nebo výrobky, uvedené v příloze B, nesmějí překročiti sazby vyznačené v těchto přílohách.

Článek 2.

Aby upravily dovoz a průvoz zvířat a zvířecích výrobků, sjednaly smluvní strany zvláštní dohodu, která bude tvořiti podstatnou část dodatkové úmluvy (příloha C).

Článek 3.

Ustanovení prvního odstavce článku 30. obchodní a plavební smlouvy ze dne 14. listopadu 1928 se nahrazuje tímto zněním:

Tato smlouva bude ratifikována a ratifikace budou vyměněny v Bělehradě co nejdříve. Nabude působnosti patnáctého dne po výměně ratifikačních listin a zůstane v účinnosti šest měsíců po dané výpovědi.

Článek 4.

Tato dodatková úmluva bude, pokud možno nejdříve, ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny v Bělehradě.

Vstoupí v platnost patnáctého dne po výměně ratifikací.

Pokud jde o dobu jejího trvání a výpovědní lhůtu, platí ustanovení obchodní a plavební smlouvy pozměněné článkem 3. této dodatkové úmluvy.

Čemuž na svědomí plnomocníci obou stran tuto dodatkovou úmluvu podepsali a přitiskli na ni své pečetě.

Dáno v Praze, dne 30. března 1931.

Za republiku Československou

L. S. Dr. EDVARD BENEŠ v. r.

Za království Jihoslavii

L. S. JURAJ DEMETROVIĆ v. r.

 

Příloha A.

Cla při dovozu na území republiky Československé.

Číslo československého celního sazebníku	Pojmenování zboží	Celní sazba Kč
		za 100 kg
ex 35	Vinné hrozny, čerstvé; vinný rmut:
	stolní hrozny, v balení o hrubé váze nejvýše 115 kg, v době od 1. srpna do 15. prosince	120,-
ex 36	Vlašské ořechy a lískové oříšky, zralé:
	vlašské ořechy:
	neloupané	90,-
	loupané	140,-
ex 37	Ovoce výslovně nejmenované, čerstvé:
	ex b) ostatní nebalené nebo prostě v pytlích nasypané:
	ex 1. jablka; hrušky a kdoule, nebalené (alfa rinfusa):
	kdoule	beze cla
	ex 3. švestky a ostatní ovoce, nejmenované pod 1. a 2.
	švestky	8.- z hrubé váhy
	ex c) ostatní ovoce jinak balené:
	jablka, v bednách a sudech, o hrubé váze větší než 50 kg, od 15. července do konce února	25.- z hrubé váhy
	švestky, v bednách a koších, o hrubé váze nejvýše 20 kg, od 15. srpna do 31. října	15,- z hrubé váhy
38	Švestky sušené:
	a) v sudech, bednách, pytlích nebo v podobných obalech o hrubé váze větší než 30 kg nebo nebalené:
	1. v sudech, bednách, pytlích nebo v podobných obalech o hrubé váze:
	a) větší než 30 kg až 50 kg	48,-
	b) větší než 50 kg	beze cla
	2. nebalené	beze cla
	b) jinak balené	48,-

 

Číslo československého celního sazebníku	Pojmenování zboží	Celní sazba Kč
		za 100 kg
ex 39	Ovoce výslovně nejmenované, upravené (sušené, stlačené, rozkrájené, na prach rozmělněné nebo jinak rozdrobené; naložené ve slané vodě nebo v octe, v sudech; švestková povidla bez přísady cukru):
	švestková povidla bez přísady cukru	100.-
	jablka a hrušky, obojí sušené a neloupané, buď celé nebo rozkrájené	beze cla
ex 43	Zelenina výslovně nejmenovaná a jiné rostliny pro kuchyňskou potřebu, čerstvé:
	ex a) jemná zelenina stolní:
	fazole zelené, též v luskách, od 1. června do 31. srpna	35.-
	hrách zelený, též v luskách, od 15. května do 15. června	35,-
	jablka rajská od 1. července do 30. září	50,-
	melouny vodní	beze cla
59	Chmel	700,- z hrubé váhy
ex 62	Rostliny výslovně nejmenované a jejich části:
	a) čerstvé	beze cla
	ex b) sušené neb upravené (na prach umleté nebo jinak rozmělněné nebo barvené):
	sušené neb upravené (na prach umleté nebo jinak rozmělněné nebo barvené), mimo dřevěnou moučku	20.-
		za 100 kg živé váhy
63	Voli	160,-
64	Býci	160,-
65	Krávy	140,-
66	Mladý hovězí dobytek	130,-
67	Telata	130,-
	Poznámka k saz. čís. 63 až 67.
	Klesne-li průměrná cena 1 kg živé váhy dobytka saz. čís. 63 (voli), vypočtená za kalendářní měsíc podle záznamu Dobytčí a masné pokladny v Praze, o 16% oproti průměrné ceně 1 kg živé váhy téhož dobytka, vypočtené za kalendářní měsíce březen a duben 1930 podle záznamu téže pokladny v Praze (srovnávací základna), budou platiti shora uvedené smluvní sazby zvýšené u saz. čís. 63 a 64 (voli a býci) o Kč 44,-, u saz. čís. 65 (krávy) o Kč 38,- a u saz. čís. 66 a 67 (mladý hovězí dobytek a telata) o Kč 37,-.
	Toto zvýšení pozbude účinnosti, bude-li průměrná cena, vypočtená týmž způsobem, oproti srovnávací základně nižší o méně než o 8% srovnávací základny.

 

Číslo československého celního sazebníku	Pojmenování zboží	Celní sazba Kč
		za 100 kg
ex 70	Vepřový dobytek:
	b) těžší než 120 kg	80,-
	Poznámka.
	Bude-li průměrná cena 1 kg živé váhy vepřového dobytka, vypočtena za kalendářní měsíc podle záznamu Dobytčí a masné pokladny v Praze, nižší než Kč 10,60, bude shora uvedená smluvní sazba zvýšena 1) u vepřového dobytka těžšího než 120 kg až 130 kg o Kč 40.- za 100 kg živé váhy, 2) u vepřového dobytka těžšího než 130 kg o Kč 20.- za 100 kg živé váhy. Tyto celní přirážky se zruší, jakmile průměrná cena 1 kg živé váhy za kalendářní měsíc, vypočtená týmž způsobem, dosáhne nejméně Kč 10,60.
	Klesne-li průměrná cena 1 kg živé váhy za kalendářní měsíc, vypočtená týmž způsobem, pod Kč 9,80, bude shora uvedená smluvní sazba zvýšena 1) u vepřového dobytka těžšího než 120 kg až 130 kg o Kč 60.- za 100 kg živé váhy, 2) u vepřového dobytka těžšího než 130 kg o Kč 30.- za 100 kg živé váhy. Tyto celní přirážky se sníží na výši uvedenou v předcházejícím odstavci, jakmile průměrná cena 1 kg živé váhy za kalendářní měsíc, vypočtená týmž způsobem, dosáhne nejméně Kč 9,80.
ex 71	Koně:
	ex b) do dvou let:	za kus
	chladnokrevní koně rasy norické	550.-
73	Veškerá drůbež (mimo zvěř pernatou):	za 100 kg
	a) živá:
	husy a kachny	33,60
	ostatní	56,.-
	b) mrtvá, též vykuchaná, oškubaná nebo bez končetin:
	husy a kachny	131,25
	ostatní	125,-

 

Číslo československého celního sazebníku	Pojmenování zboží	Celní sazba Kč
		za 100 kg
ex 75	Ryby, raci sladkovodní, pozemní hlemýždi, scampi, vše čerstvé:
	a) ryby mořské	beze cla
	ex b) ostatní:
	ryby sladkovodní	110,-
ex 86	Měchýře a střeva, čerstvé, solené nebo sušené; blány zlatotepecké; střevové provazy:
	Měchýře a střeva, čerstvé, solené nebo sušené; střevové provazy	18,-
ex 108	Lihové tekutiny pálené:
	ex b) likéry, punšové tresti a jiné lihové tekutiny pálené, s přísadou cukru nebo jiných látek, francovka:
	Maraschino z Přímořské banoviny, v původních lahvích, provázené osvědčením původu	1500,-
	ex d) jiné lihové tekutiny pálené:
	slivovice a komovice, s obsahem alkoholu nejvýše 45 objemových procent, je-li zásilka doprovázena osvědčením statní laboratoře k tomu oprávněné, udávajícím počet objemových procent alkoholu, a mimo to u slivovice, že jde o destilát ze švestek, u komovice, že jde o komovici:
	v sudech	1640,-
	v lahvích	1000,-
ex 109	Víno, ovocné véno, vinný a ovocný mošt, šťávy z plodu, ovoce a bobulí, nezahuštěné; medovina:
	ex a) v sudech:
	vína z banovin Dunajské, Přímořské, Drávské, Sávské, Moravské, Drinské, Zetské a Vardarské a přicházející z Jihoslavie, jsou-li doprovázena osvědčením původu vydaným jihoslovanským úřadem k tomu oprávněným	210.-
	ex b) v lahvích:
	vina z banovin Dunajské, Přímořské, Drávské, Sávské, Moravské, Drinské, Zetské a Vardarské a přichazející z Jihoslavie, jsou-li doprovázena osvědčením původu vydaným jihoslovanským úřadem k tomu oprávněným	420,-

Číslo československého celního sazebníku	Pojmenování zboží	Celní sazba Kč
		za 100 kg
ex 118	Masité droby:
	salám tzv. petrinjský	850.-
ex 119	Sýry:
	ex a) jemné stolní:
ex 121	trapistský	294,-
	ex b) ostatní:
	bohinjský, somborský a kaškavalj	210,-
ex 121	Ryby výslovně nejmenované, nasolené, uzené, sušené:
	ex a) nasolené:
	ryby mimo tresku, nasolené	beze cla
	ex b) ostatní:
	ryby mimo tresku, sušené	beze cla
ex 131	Poživatiny v krabicích, lahvích a podobných nádobách neprodyšně uzavřené (mimo poživatiny jmenované pod čís. 114, 126 a 127):
	sardinky v oleji	360,-
	sardelová očka v oleji, s kapary	360,-
	sardelové řízky v oleji nebo slané vodě, v plechových krabicích o váze přes 5 kg, dovážené na zvláštní povolení továrnami na rybí konservy k dalšímu zpracovaní pod dozorem	180.-
ex 162	Orseille, persio; indigo; košenila (červec nopálový); výtažek ze dřeva kaštanového; výtažek ze dřeva kvebrachového; výslovně nejmenované výtažky tříslové:
	výtažek ze dřeva dubového nebo ze dřeva kaštanového, bez přísad	beze cla
	výtažek škumpinový	8,-