Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.


Původní znění.

1187.

Antrag

des Abgeordneten Alois Stenzl und Genossen,

auf Abänderung des Gesetzes vom 15. Juni 1922, Slg. d. G. u. V. Nr. 76 betreffend die direkten Steuern.

Die Unterzeichneten stellen folgenden Antrag:

Das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:

Gesetz

vom ............................

betreffend Novellierung des Gesetzes über die direkten Steuern vom 15. Juni 1922, Slg. d. G. u. V. Nr. 76.

Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:

§ 1.

Der § 134 Absatz 1. des Gesetzes betreffend die direkten Steuern vom 15. Juni 1922, Slg. d. G. u. V. Nr. 76 wird durch einen Absatz f) folgenden Wortlautes ergänzt:

"f) Umbauten von Gebäuden, welche durch Elementarereignisse zum Teil zerstört wurden, auch wenn ein Teil des bestandenen Mauerwerkes mit verwendet wurde."

§ 2.

Dieses Gesetz tritt mit dem Tage der Kundmachung in Wirksamkeit. Mit der Durchführung wird der Finanzminister betraut.

Begründung.

Die bisherige Fassung des § 134 beinhaltet insofern eine unbeabsichtigte Härte, als nur solche Umbauten für die zeitliche Befreiung von der Gebäudesteuer in Betracht kommen, wenn bisherige Bauten in ihrem ganzen Umfange bis an die Erdoberfläche abgetragen und von Neuem aufgeführt werden.

Somit genießen Umbauten von Gebäuden, die durch Elementarschäden (Feuersbrünste oder Wasserkatastrophen) zum Teil vernichtet wurden, nicht die zeitliche Steuerbefreiung, wenn aus Ersparnisgründen ein Teil des alten Mauerwerks mit verwendet wird. In den meisten Fällen sind die von einer Katastrophe Betroffenen ohnedies sehr stark geschädigt, so daß die durch das Gesetz begründete Bedingung auf Abtragung der früheren Mauern bis zur Erdoberfläche eine weitere Belastung bedeutet, wodurch die Steuerbefreiung zum Teil illusorisch wird. Außerdem bedeutet die Bedingung zur Abtragung des noch erhaltenen Mauerwerks eine Vernichtung bereits bestehender Werte und ist daher auch vom volkswirtschaftlichen Standpunkte vom Nachteil.

Die Unterzeichneten ersuchen daher im Interesse der durch Elementarereignisse hart betroffenen Bürger um Zuweisung dieses Antrages an den Budgetausschuß.

Prag, am 19. Mai 1931.

Stenzl,

Szentiványi, Scharnagl, Nitsch, Dr. Törköly, Dr. Holota, Eckert, Prause, Kunz, Oehlinger, Fritscher, Dr. Szüllö, Dabránsky, Hokky, Dr. Jabloniczky, Fedor, Dr. Luschka, Zajiček, Dr. Petersilka, Dr. Mayr-Harting, Greif, Bobek.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.


Překlad.

1187.

Návrh

poslance A. Stenzla a druhů

na změnu zákona ze dne 15. června 1927, čís. 76 Sb. z. a n., o přímých daních.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne .........................................,

jímž se noveluje zákon ze dne 15. června 1922, čís. 76 Sb. z. a n., o přímých daních.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

§ 134, odst. 1. zákona ze dne 17. června 1922, čís. 76 Sb. z. a n., o přímých daních doplňuje se novým odstavcem f) tohoto znění:

"f) přestavby budov, které byly částečně poškozeny živelními pohromami, i když se použilo části zachovalé zdi."

§ 2.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedením pověřuje se ministr financí.

Odůvodnění.

Dosavadní znění §u 134 obsahuje nezamýšlenou krutost tím, že dočasně jsou osvobozeny ad domovní daně jen takové přestavby, zbourají-li se dosavadní stavení v celém rozsahu až na povrch zemský a postaví se znovu.

Přestavby budov, které byly částečně zničeny živelními pohromami (požárem nebo povodněmi), nejsou tedy dočasně osvobozeny od domovní daně, jestliže se z úsporných důvodů použije části staré zdi. Ve většině případů jsou občané postižení katastrofou beztoho velmi těžce poškozeni, takže podmínka, ustanovená zákonem, aby staré zdi byly zbourány až na povrch zemský., znamená další zatížení, čímž se osvobození od daně stává částečně ilusorním. Mimo to podmínka, aby ještě zachovalá zeď byla rozbourána, znamená zničení již existujících hodnot a se stanoviska národohospodářského je ta tedy také újma.

Podepsaní žádají tedy v zájmu občanů, postižených živelními pohromami, aby tento návrh byl přikázán výboru rozpočtovému.

V Praze, dne 19. května 1931.

Stenzl,

Szentiványi, Scharnagl, Nitsch, dr. Törköly, dr. Holota, Eckert, Prause, Kunz, Oehlinger, Fritscher, dr. Szüllö, Dobránsky, Hokky, dr. Jabloniczky, Fedor, dr. Luschka, Zajiček, dr. Petersilka, dr. Mayr-Harting, Greif, Bobek.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP