ze dne ........................... 1931,

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ministr financí se zmocňuje, aby sjednal půjčku až do výše 1.688,000.000 korun československých jmenovité hodnoty. Pokud bude půjčka sjednána v cizích měnách, jest pro určení meze tohoto zmocnění rozhodnou zlatá parita podle platných měnových zákonů. Výtěžku půjčky sjednané podle tohoto zákona použije pse k zaplacení státních dluhů, uzavřených přede dnem, kdy zákon tento nabude účinnosti, a na vyšší úrok než tato půjčka.

§ 2.

Kapitál a úroky půjčky sjednané podle tohoto zákona budou vypláceny beze srážky jakýchkoli československých daní a poplatků, ať přítomných nebo budoucích.

Dluhopisy této půjčky boudou způsobilé k ukládání sirotčích peněz.

§ 3.

Ministr financí se zmocňuje, aby zajistil zúrokování a umořování půjčky sjednané podle tohoto zákona určitými státními příjmy.

§ 4.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jeho provedením se pověřuje ministr financí.

Peněžní trhy, zvláště trh francouzský, vykazují v přítomné době mimořádnou mobilitu. Finanční správa zamýšlí využíti této příznivé situace peněžních trhů k uzavření zahraniční půjčky, jejíhož výtěžku by použila ke splacení jiných dluhů, pokud to považuje z hospodářských důvodů za vhodné. Podává tudíž vláda návrh zákona, který má ministru financí dáti potřebné zmocnění k uzavření této půjčky.

Z výtěžku půjčky zamýšlí finanční správa splatiti hlavně 8% zahraniční půjčku z r. 1922 a 1924, uzavřenou na základě zákona č. 110/1922 Sb. z. a n. ve výši 5,350.000 Ł a 23,250.000 $, celkem 49,237.625 $. Podle smlouvy může býti celý neumořený zbytek půjčky splacen po 1. květnu 1932 po předchozí tříměsíční výpovědi. Úhrn potřeby ku proplacení půjčky ke dni 2. května 1932 činí okrouhle 47 milionů $.

K opatření této částky jest třeba, hledíc ku připočítacímu kursu, emitovati půjčku ve výši 50,000.000 $ jmenovité hodnoty, což přepočítáno podle zlaté parity (1 $ = 33.7513 Kč, činí zaokrouhleno na miliony, 1.688,000.000 Kč.

Návrh zákona přiznává v § 2 této půjčce objektivní osvobození úroků i umořovacích splátek od jakýchkoli tuzemských daní a poplatků, ať přítomných nebo budoucích. To není zvláštní výhodou této půjčky před půjčkami tuzemskými, které podle platného právního stavu požívají stejné osvobození. Při zahraniční půjčce bude nutno vyhověti požadavku po specielním zajištění úroků i umořovacích splátek, jaké jest obvyklým při úvěrních operacích toho druhu. Proto zmocňuje § 3 návrhu zákona ministra financí, aby zúrokování a umořování půjčky zajistil určitými státními příjmy. Přicházejí tu v úvahu hlavně příjmy z tabákového monopolu.

Jde o finanční operaci velkého rozsahu a nutno proto využíti nynější příznivé situace na peněžních trzích, jejíž další vývoj nelze bezpečně předvídati. Půjčku bude tedy nutno uzavříti co nejdříve. Tato půjčka by byla uzavřena s francouzskou bankovní skupinou, jednající jménem mezinárodní skupiny. Půjčka má býti 5¹/₂% emitována v kursu 95 a splatna v 25 letech stálými anuitami, při čemž umořování počíná prvním rokem. Umořování se děje z jedné poloviny slosováním al pari, druhou polovinu má vláda možnost vykoupiti s trhu. Po uplynutí 5 let jest možno půjčku zcela nebo z části splatiti al pari. Titry budou zníti na francouzské franky a na ekvivalent v Kč, Ł, $, švýc. francích, hol. zlatých a švéd. korunách, podle platné zlaté parity. Efektivní zúročení půjčky pro Československý stát pohybuje se kolem 6,5%.

Podmínky, za kterých se půjčka nabízí, jsou pro státní finanční hospodářství výhodou, neboť potřeba na službu této půjčky bude znamenati po zaplacení 8%ní zahraniční půjčky roční rozpočtovou úsporu okrouhle 2 miliony Kč. Tyto příznivé podmínky půjčky jsou výrazem stoupající důvěry ciziny vezdejší hospodářské poměry a důkazem, do jaké míry pokročila konsolidace státního finančního hospodářství, jehož dalšímu zlepšení jest určen i výtěžek této půjčky.

Vláda doporučuje, aby návrh zákona byl přikázán v poslanecké sněmovně i v senátě výboru rozpočtovému k podání zprávy a projevuje přání, aby projednání vzhledem k obzvláštní naléhavosti věci stalo se v době co nejkratší.

V Praze, dne 19. května 1931.

Předseda vlády:

Udržal v. r.