Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Zákon č. 109 z 22. června 1930, kterým se zvýšila agrární cla a obdobný zákon č. 72/30 se zrušují.

§ 2.

Zákon č. 154/30 ze 7. 11. 1930 o povinném semílání domácí pšenice a žita se zrušuje.

§ 3.

Zmocnění vlády k vydávání dovozních listů se zrušuje.

§ 4.

Daň z obratu lidových potřeb jako chleba, obílí, mlýnských výrobků, masa, piva a jiných lidových nápojů a pod, se zrušuje.

§ 5.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej ministři pro zásobování lidu, sociální péče a ministr financí.

Zatím co velkoobchodní ceny na světovém trhu dále klesají, jsou u nás maloobchodní ceny právě lidových potřeb na stálém vzestupu. Tak na př. zdražil v poslední době chléb, který je dnes často jedinou potravinou nezaměstnaných a hlavní potravinou ostatních dělníků i malozemědělců, až o 30%.

Příčinou tohoto pobuřujícího zjevu jest především stále vzrůstající síla kapitalistických monopolů (kartely, trusty, agrární družstva), která sice stlačují velkoobchodní ceny nezávislých výrobců, ale současně udržují ceny v maloobchodě na nepoměrné výši nebo je zvyšují. Agrární družstva a jiní keťasi využívají nouze malozemědělců, aby po žních od nich skupovali jejich výrobky za směšně nízkou cenu a je pak na jaře a v létě prodávali městskému obyvatelstvu a těmže malozemědělcům za ceny mnohonásobně vyšší.

Drahota byla však z valné části také způsobena politikou vlády. Tato slibovala sice - zvláště pan ministr pro zásobování - s velkým křikem snížení cen, a dala tak signál ku všeobecnému útoku podnikatelů na mzdy dělníků a drobných úředníků, ale učinila ve skutečnosti vše, aby drahota naopak stoupla.

Zvýšila v r. 1930 ještě více celní sazby u zemědělských výrobků, které pověstným zákonem z r. 1926 byly beztak nehorázně zvýšeny a umožnila tím velkoagrárníkům a bursiánům neomezené drancování proletariátu a malozemědělců. Vyvolala tak celní válku s druhými imperialistickými státy, která vede nutně k otevřeným válečným konfliktům.

Zákon o povinném semílání pšenice a žita všechny tyto neblahé důsledky ještě zostřil a připravil mezi jiným desetitisíce dělníků o zaměstnání.

Dovozní listy umožňují velkoagrárníkům bezcelní dovoz právě těch výrobků, které před tím vyvezli, aby tím zvýšili ceny na vnitřním trhu a stát jim tak daruje sta milionů ročně,

Daň z obratu zvyšuje ceny o 5 až 15% a stíhá toliko drobné spotřebitele, na které jest kapitalisty uvalována.

"Opatření vlády proti drahotě", na kterých se prý v těchto dnech usnesla, mají pracujícímu lidu pouze házeti písek do očí. Vrácení 25 Kč za cla na žito dovozcům bude těmto vítaným darem, neboť ani je nenapadne, aby proto obilí prodávali na vnitřním trhu levněji. Novým způsobem semílání horší se toliko jakost mourky a chleba aniž jejich cena poklesne.

Pracující masy měst i venkova vidí proto jediné východisko nastoupit k mohutným demonstracím a stávkám proti rostoucí drahotě, za zrušení zákona o agrárních clech, zákona o povinném míchání mouky, zákona o dovozních listech, za zrušení daně z obratu a ostatních daní, zatěžujících drobné spotřebitele; proti snižování mezd a za zvýšení mezd!

Úhrada ušlých státních příjmů s provedením tohoto návrhu spojená, kterou odhadujeme na jeden a půl miliardy Kč budiž vzata z poloviny z pensí generálů, z kongruy, z nákladů na militarismus a četnictvo; z poloviny zavedením silně vzestupné daně uvalené na zisky velkoagrárníků a bursiánů.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh přidělen byl výborům sociálně-politickému a rozpočtovému s 24 hodinnou lhůtou k projednání.

V Praze, dne 16. května 1931.