Zákonem ze dne 17. března 1925, čís. 58 Sb. z. a n. byla dána ministerstvu financí možnost povolovati slevu cla pro dovážené stroje a přístroje sazební třídy XL., pro stroje sazebního čísla 539 a pro elektrické přístroje a elektrotechnická: zařízení sazebního čísla 543, pokud se v tuzemsku nevyrábějí a je-li jejich dovoz nutný, aby se zavedl nebo zdokonalil některý obor výroby průmyslové nebo zemědělské. Výše slevy byla stanovena součinitelem 4 k autonomní základní celní sazbě. Tento zákon platil do konce roku 1926.

Doba, na kterou byla účinnost zákona omezena, ukázala se však býti nedostačující k dosažení účelu sledovaného zákonem a proto byla zákonem ze dne 13. července 1927, čís. 113 Sb. z. a n. nejen prodloužena jeho platnost do 30. června 1928, nýbrž i zároveň rozšířen jeho rozsah na vozidla sazební položky 553 d) (traktory) a jejich součástky, na něž se přiznala sleva 30% z autonomní celní sazby.

Poněvadž však ani v této době nebylo možno ve všech odvětvích průmyslu, živností a zemědělství doplniti potřebné strojní zařízení, bylo nutno přikročiti k dalšímu prodlužování účinnosti obou zákonů, jež bylo provedeno zákonem ze dne 20. listopadu 1928, čís. 196 Sb. z. a n. na dobu do 31. prosince 1929, opatřením Stálého výboru ze dne 11. října 1929, čís. 158 Sb. z. a n. na dobu do 31. března 1931.

Jelikož jak průmysl, tak i zemědělství a živnosti, mají-li udržeti konkurenční schopnost vůči podnikání cizozemskému, musí se stále zařizovati na nové produkční methody a tím znovu doplňovati a měniti svoje strojní zařízení, jeví se nutným další zachování výhod obou zmíněných zákonů.

Proto navrhla vláda, aby účinnost výše uvedených zákonů o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů byla prodloužena do 31. března 1934.

Tento návrh předložila vláda senátu, jenž jej schválil v nezměněném znění a nyní má býti toto usnesení schváleno též druhou komorou.

Zemědělský výbor projednal toto senátní usnesení ve schůzi dne 8. května 1931 a doporučuje je slavné sněmovně ku schválení.

V Praze, dne 8. května 1931.

ze dne..........................1931,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Platnost zákona č. 58/1925 Sb. z. a n., ve znění zákona č.113/1927 Sb. z. a n., prodlužuje se dále do 31. března 1934.

§ 2.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1931 a provede jej ministr financí v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností a ministrem zemědělství.

Výbor živnostensko-obchodní pojednal ve své schůzi dne 19. května 1931 o shora jmenovaném usnesení senátu a usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně, aby usnesení toto schválila.

V Praze, dne 19. května 1931.

S hlediska rozpočtového dlužno poznamenati, že v rozpočtu na rok 1931 se předpokládalo prodloužení platnosti zákona dosavadního, takže nejde o změnu rozpočtových předpokladů. Jde vůbec o zákon, který v podstatě, s jednou změnou a s přerušením v období od 1. ledna 1923 do 17. března 1925 platí od roku 1921.

Sleva v důsledku zákona činila pro všechny položky v roce 1929 asi 69.5 milionů Kč. Není námitek proti ní, poněvadž clo na stroje není clem finančním, takže o slevách z něho dlužno uvažovati s hlediska národohospodářského. Jde o zvyšování technické dokonalosti průmyslu, nezbytné, aby se udržovala soutěžnost našeho průmyslu s průmysly cizími. Vždyť i při jeho provedeni zůstává ještě clo dosti značné, uvážíme-li, že jde o stroje, které se u nás nevyrábějí, a že clo činí při vozidlech položky 553 b, resp. při součástkách jejich 30% autonomní sazby, a při ostatních strojích všeobecnou základní celní sazbu, platnou od 1. ledna 1922 s koeficientem 4.

Zákon užívá formu zmocnění vlády. Je to forma, k níž dlužno se obraceti jen tam, kde věcně se jeví naprostá nutnost tohoto postupu. V daném případě bylo před třemi léty zkoumáno, zda místo obecného zmocnění by nebylo lépe vyjmouti jednotlivé druhy strojů z dosavadních položek a na místě zmocnění pevně určiti, o které stroje se jedná. Podrobně provedená šetření, která se děla za účasti zájemníků i obchodních komor, ukázala, že při stálém vývoji techniky to není možno. Proto dlužno z technických důvodů formu zmocnění v tomto případě doporučiti.

Platnost zákona je omezena na dobu tří let. Bylo by účelno platnost zákona vůbec neomezovati, čímž by byla zaručena jeho platnost až do té doby, kdy bude uzákoněn nový celní sazebník. Mezi tímto názorem a názorem příslušných kruhů vládních došlo ke kompromisu, dle něhož se platnost zákona rozšiřuje na tři léta. S ohledem na naléhavost věci rozpočtový výbor navrhuje, aby zákon byl přijat beze změny.

V Praze, dne 19. května 1931.