Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období.	4. zasedání.

1105.

Zpráva

výboru ústavně-právního, zemědělského a rozpočtového

o vládním návrhu zákona (tisk 898),

kterým se vydávají další předpisy o právním poměru k přidělené půdě (Malý zákon přídělový).

I.

Vládní návrh zákona tisk č. 898, kterým se vydávají další předpisy o právním poměru k přidělené půdě (Malý zákon přídělový) upravuje toliko právní poměr nabyvatelů zabrané půdy a upouští od novelisace přídělového a náhradového zákona pro ulehčení intabulace přídělu.

Důvodová zpráva vlád. osnovy vychází pokud se zaknihování přídělu půdy dotýče - z předpokladu, který byl také při projednávání osnovy v ústavně-právním výboru jak zástupci ministerstva spravedlnosti tak i zástupci Státního pozemkového úřadu potvrzen -, že veškeré zaknihovací práce budou do dvou, nejdéle do tří let skon čeny. K tomuto závažnému prohlášení cit. úřadů opravňuje jednak judikatura Nejvyššího soudu v Brně, která upravila, příliš formalistní výklad knihovního zákona některých soudů nižších instancí, zejména však to, že Statní pozemkový úřad po skončeném řízení přídělovém mohl takřka veškeré svoje síly, a to jak příslušné komisaře, tak i Obvodové úřadovny, hlavně pak svoje ústředí v Praze uvolniti pro tyto závěrečné akce zaknihovací.

Stačí tedy dle výše uvedených prohlášení k urychlenému zaknihování pouze opatření povahy administrativní a není potřebí změny aneb doplnění platných předpisů zákonných.

Upravujíc tedy právní poměr nabyvatelů k půdě, nese se vládní osnova výhradně tím směrem, aby zmírnila poněkud přísnější v době přijetí zákona však nutná a opodstatněná - ustanovení přídělového zákona, vydaná zejména v §ech 30 až 55 pro tak zvané nedíly, platná však ve smyslu §u 23 téhož zákona analogicky i pro ostatní druhy přídělu a aby uvolnila v prvé řadě disposiční právo jak nabyvatelů drobných tak i nabyvatelů pozemkové výměry větší.

Vládní osnova neupravuje ustanoveni přídělového zákona pokud se rolnických nedílů dotýče, takže zde zůstává přídělový zákon i nadále v platnosti, stejně jako i netýká se nabyvatelů půdy lesní nad 100 ha.

Také tak zv. souhlas nabyvatelů, obsahující dohodu mezi Státním poz. úřadem a jednotlivými přídělci stran polohy, velikosti, jakosti a ceny přidělených pozemků, podroben byl bedlivému studiu a věcné kritice, stejně jako přídělová listina, obsahující řadu podmínek a omezení přídělců, které budou pak na základě této listiny vyznačeny v pozemkové knize. O obsahu těchto listin dosaženo v ústavně-právním výboru a zvoleném za tím účelem subkomitétu dohody a docíleno značných změn ku prospěchu přídělců, které vtěleny budou z části v zákon, z části pak provedeny budou cestou administrativní.

Tak pozměněn je v prvé řadě odstavec II. přídělové listiny, dle kterého přidělují se veškeré nemovitosti v tom stavu, v jakém je převzal Státní pozemkový úřad. Za výměru přidělených nemovitostí; jež převzata byla dle pozemnostních archů berních úřadů se neručí. Přídělová cena zůstává dle dosavadního znění přídělové listiny beze změny v platnosti, i když přesným zaměřením bude zjištěna diference ve výměře přídělu. V praxi se totiž často ukazuje, že skutečná výměra přiděleného pozemku uchyluje se značně od výměry Státním pozemkovým úřadem přidělované a přídělcem placené, čili že mezi skutečnou výměrou pozemků a výměrou, která se přiděluje, jeví se značná, diference ku škodě nabyvatelově. Po nové úpravě přídělové listiny má býti ve všech těchto případech - bude-li zaměřením skutečně zjištěna značnější diference v neprospěch nabyvatele - nedostávající se výměra nahražena redukcí ceny přídělové, byla-li pak tato zaplacena, má býti přeplatek vrácen.

Odstavec VIII., dle něhož přídělci jsou ve smyslu §u 21 a 23 příd. zákona povinni podrobiti přidělený i svobodný svůj majetek pozdějšímu zcelení a zcelovacímu plánu, pozměněn byl v ten smysl, že zcelovacímu řízení podroben bude pouze pozemek přidělený a nikoliv jako doposud i dosavadní svobodný majetek přídělcův.

Také odstavec I., dle něhož přídělci jsou povinni státi se členy melioračních družstev, a to jak s pozemky přidělenými, tak i svobodnými, mění se tak, že meliorační povinností postiženy jsou pouze pozemky přidělené a nikoliv svobodné.

Význačné změny docíleno také v odstavci XI. přídělové listiny, dle něhož jsou přídělci povinni ponechati pozemky potřebné pro účely veřejné nebo státní, za cenu nabývací, klesne-li však obecná cena pozemků pod cenu nabývací, za běžnou cenu tržní. Odstavec tento změněn byl v ten smysl, že přídělci v případě přenechání půdy dostanou náhradu investic, jakož i náhradu za znehodnocení nastalé úbytkem půdy.

Ústavně-právní výbor zabýval se dále i otázkou vrácení neprávem aneb omylem předepsaných převodních poplatků při zkráceném řízení přídělovém, při čemž zastáváno oproti opačnému ovšem zásadnímu názoru zástupce ministerstva financí, to stanovisko, aby převodní poplatek za těchto okolností předepsaný byl vrácen. Tato snaha ústavně-právního výboru zůstala však bezvýslednou.

Jistého úspěchu docíleno v ohledu placení zaknihovacích poplatků v případech, kdy před zaknihováním přídělu nastala změna v osobě nabyvatelově. Podle přijatých změn bude sice nutno i nyní příděl knihovati na jméno prvního nabyvatele, avšak budou se podle prohlášení zástupců Státního pozemkového úřadu počítati zaknihovací práce značně levněji.

Pokud se týče vládní osnovy samotné, přijal ústavně-právní výbor tuto s velmi značnými změnami a podstatnými doplňky.

V §u 1 stanoví se lhůta ku provedení jmenovaných opatření §u 19 příd. zákona nejpozději do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona a to ještě výjimečně, bylo-li takové opatření nezbytno pro půdu, která se dodatečně přiděluje, oproti době 3 let, která v původní vládní osnově měla býti počítána po knihovním vkladu vlastnického práva přídělcům. § 1 v novém znění stanoví přesně pozemek služební a přihlíží, při stanovení ceny na znehodnocení nemovitostí opatřením zatěžovaných.

§ 2. - Obmezení disposičního práva přídělcova v ohledu propachtování, zcizení mezi živými a zatížení, uvolňuje se podle změněné dikce §u 2 po uplynutí 4 let při výměře až do 5 ha, v ostatních případech do 10 let oproti 5 a 10 letům navrhovaným v původní osnově. Lhůty počítají se od knihovního vkladu vlastnického práva původním nabyvatelům, stal-li se vklad vlastnického práva před účinností tohoto zákona počítaných ode dne jeho účinnosti.

Jako další důvod, kdy není potřebí svolení Státního pozemkového úřadu, stanoví se v §u 2 sub c) ony případy, kdy se jedná o pacht, zcizení nebo zatížení půdy nabyté ke zřízení zahrádek při budovách, k nutnému rozšíření stavenišť, dvorků a zahrádek, jestliže půda k těmto účelům nabytá nedosahuje výměry 10 a, pak ke stavbě hospodářských budov, bylo-li vyhověno vytčenému účelu a půda se propachtuje, zcizuje nebo zatěžuje jako celek, pokud se týče s kmenovou nemovitostí a nevázne-li úvěrová pohledávka podle odst. II.

Další novotu přijatou v ústavně-právním výboru obsahuje § 3, podle něhož není potřebí svolení S. P. Ú. ke zcizení, propachtování a zatíženi, jde-li o půdu nabytou ke stavbě vlastních rodinných obydlí a maloživnostenských provozoven, jestliže byla stavba provedena, půda nabytá neobsahuje výměru 20 a a není součástí nedílu a dále o půdu nabytou podle §u 5 přídělového zákona, byly-li splněny podmínky tam stanovené a nebyla-li půda přidělena družstvu nabyvatelů nedílů.

V §u 4 cituje se § 51 beze změny oproti citaci č. 2, 4, 5 a. 6 téhož paragrafu, původního návrhu.

§ 5 je částečně přestylisovaným § 4, zejména lak jest doplněn důležitým odstavcem druhým, podle něhož ustanovení o patronátních právech a břemenech při výměře nabyté půdy do 30 ha, pak o závazku podrobiti svůj svobodný majetek zcelovacímu řízení a státi se členem melioračního družstva, pozbývají platnosti a jsou-li knihovně zajištěna, mohou býti na návrh vlastníka vymazána a to patronátní práva a břemena, vykáže-li se potvrzením Státního pozemkového úřadu, že výměra veškeré nabyté půdy nepřesahuje 30 ha. Také závazek, aby přídělce řádně hospodařil sám osobně se svou rodinou na nabytých nemovitostech a svůj podnik neztenčený zachoval a budovy pojistil, zaniká uplynutím doby stanovené v §u 2, odst. 1. a 2, a v §u 3 a může býti po uplynutí této doby na návrh vlastníka z veřejných knih vymazán.

§ 6 pozměněn se zřetelem ke změnám provedeným v paragrafech předcházejících.

§ 7, jenž dotýče se nabyvatelů lesů ze zabrané půdy ve výměře nad 100 ha, shoduje se meritorně s §em 7 původní vládní osnovy.

V §u 8 je další důležité nové ustanovení, podle něhož může proti platebnímu příkazu vydanému Státním pozemkovým úřadem, podati přídělce do 30 dnů písemný rozklad, kterým se řízení přerušuje. Teprve nebyl-li ve stanovené lhůtě rozklad podán aneb byl-li zamítnut, jsou platební rozkazy exekučními tituly pro soudní exekuci a nepotřebují potvrzení vykonatelnosti.

Podle §u 9 přepracované vládní osnovy určuje Státní pozemkový úřad pořadí zástavního práva pro několik pohledávek, jestliže se tyto vkládají současně s vlastnickým právem nabyvateli.

Podle §u 10 může Státní pozemkový úřad svoliti ku zatíženi nabyté půdy i nad meze zadlužitelnosti stanovené v §u 2 zákona ze dne 11. března 1920, čís. 166 Sb. z. a n., stačí-li výnos zadlužené půdy uhraditi sjednaný úrok a splátky.

§ 11 vládní osnovy obsahuje důležitá ustanovení o dražebním řízení, které může býti o nabyté půdě, pokud nepominul omezení vlastnického práva zákazem zcizení a zatížení, zahájeno jen se souhlasem Státního pozemkového úřadu.

Ústavně-právní výbor doporučuje posl. sněmovně přijetí tohoto zákona v připojeném znění.

Zákon

ze dne.........................

kterým se mění a doplňují předpisy o právním poměru k přidělené půdě (Malý zákon přídělový).

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákon ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n., kterým byla vydána po rozumu §u 10 zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n., ustanovení o přídělu zabrané půdy a upraven byl právní poměr k přidělené půdě (zákon přídělový), se mění a doplňuje takto:

§ 1.

O opatření podle § 19 přídělového zákona za účelem ochrany trvajících práv vodních, nové úpravy užívání vodních sil, zřízení služebností vodních i cestných a vůbec všeho, čeho vyžaduje řádné hospodaření, může rozhodnouti státní pozemkový úřad nejpozději do dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona, a to výjimečně, je-li takové opatření nezbytno pro půdu, která se dodatečně přiděluje. Není-li v těchto případech přídělová cena nemovitostí opatřením zatěžovaných ještě stanovena, bude k tomu při jejím stanovení přiměřeně přihlédnuto, jinak odpočte nebo poskytne státní pozemkový úřad vlastníku zatěžovaných nemovitostí náhradu přiměřenou uloženým závadám.

(2) Právo státního pozemkového úřadu učiniti opatření podle odst. 1. může býti vymazáno z pozemkových knih na pouhý návrh vlastníkův, jakmile uplynula lhůta tam vytčená.

§ 2.

(1) Půdu, která nebyla přidělena jako rolnický nedít, je dovoleno propachtovati, zciziti mezi živými a zatížiti jen se svolením státního pozemkového úřadu, a to při výměře až do pěti hektarů veškeré této půdy do čtyř let, v ostatních případech do deseti let, počítaných od knihovního vkladu vlastnického práva původním nabyvatelům, stal-li se však vklad vlastnického práva před účinností tohoto zákona, počítaných ode dne jeho účinnosti.

(2) I po lhůtách v odst. 1. uvedených potřebují vlastníci svolení státního pozemkového úřadu ke zcizení a zatížení, dokud bude váznouti na nabytých nemovitostech pohledávka státu, státních fondů nebo náhradové banky z poskytnutého úvěru.

(3) Právní jednání beze svolení státního pozemkového úřadu podle odst. 1. a 2. jest neplatné. Svolení musí býti vykázáno listinou v návrhu na převod vlastnického práva nebo za zápis závady.

(4) Svolení není třeba, jde-li

a) o zcizení nebo pacht mezi manžely nebo s rodičů na potomky a jejich manžely,

b) o pronájem obytných místností neb obytných budov nesloužících hospodaření na nabyté půdě,

c) o pacht, zcizení nebo zatížení půdy nabyté ke zřízení zahrádek při budovách, k nutnému rozšíření stavenišť, dvorků a zahrádek, jestliže půda k těmto účelům nabytá nepřesahuje výměry deseti arů, pak ke stavbě hospodářských budov, bylo-li vyhověno vytčenému účelu a půda se propachtuje, zcizuje nebo zatěžuje jako celek, pokud se týče s kmenovou nemovitostí, a nevázne-li úvěrová pohledávka podle odst. 2.

(5) Noví nabyvatelé ať právním jednáním mezi živými, ať na případ smrti jsou omezeni stejně do téže celkové doby, jako byli původní nabyvatelé. Zcizením rozumí se tu i dělení nemovitostí třebas jen s částečným převodem vlastnického práva.

§ 3.

Svolení státního pozemkového úřadu ke zcizení, propachtování a zatížení není třeba a práva na výkup není, jde-li

a) o půdu nabytou ke stavbě vlastních rodinných obydlí a maloživnostenských provozoven, jestliže byla stavba provedena, půda nabytá nepřesahuje výměru dvaceti arů a není součástí nedílu,

b) o půdu, nabytou podle § 5 přídělového zákona, byly-li splněny podmínky tam stanovené a nebyla-li půda přidělena družstvu nabyvatelů nedílů,

v obou případech jer, nevázne-li na nabyté nemovitosti úvěrová pohledávka podle § 2, odst. 2.

§ 4.

(1) Nastanou-li okolnosti uvedené v § 51 přídělového zákona může státní pozemkový úřad vykoupiti přidělenou půdu, i když nejde o rolnické nedíly, v době počítané podle § 2, odst.1., je-li však zavazena pro úvěr podle § 2, odst. 2., tohoto zákona, i po této době, dokud není zástavní právo pro ten sto úvěr z veřejných knih vymazáno.

(2) O výkupu latí ustanovení §§ 52 až 59 přídělového zákona.

§ 5.

(1) Pokud v konečných rozhodnutích a dohodách podle § 27 přídělového zákona a v rozhodnutích o svolení § 7 zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n., o zabrání velkého majetku pozemkového ve znění zákona ze dne 11. března 1921, č. 108 Sb. z. a n. uložena byla nebo ještě budou nabyvatelům půdy, která není rolnickým nedílem, omezení vlastnického práva ve příčině pachtu, zcizení a zavazen časem neomezená nebo dáno bylo nebo bude na neomezenou dobu státnímu pozemkovému úřadu právo na výkup anebo bylo nebo bude pro dědickou posloupnost uloženo obdobné užití §§ 39 až 49 přídělového zákona, nemají tato ustanovení platnosti a na jejich místo nastupují předpisy tohoto zákona.

(2) Ustanovení a patronátních právech a břemenech při výměře nabyté půdy do 30 ha., pak a závazku podrobiti svůj svobodný majetek scelovacímu řízení a státi se s ním členem melioračního družstva, pozbývají platnosti, a jsou-li knihovně zajištěna, mohou na návrh vlastníka býti vymazána a to patronátní práva a břemena, vykáže-li potvrzením státního pozemkového úřadu, že výměra veškeré nabyté půdy nepřesahuje 30 ha.

(3) Závazek, aby přídělce řádně hospodařil sám osobně se svou rodinou na nabytých nemovitostech, svůj podnik neztenčený zachoval a budovy pojistil, zaniká uplynutím doby stanovené v § 2, odst. 1. a 2. a v § 3 a může býti po uplynutí této doby na návrh vlastníka z veřejných knih vymazán.

(4) Zákonem tímto nic se nemění na konečných rozhodnutích, dohodách a rozhodnutích o svalení, pokud jimi nebyly nabyvatelům uloženy závazky nebo omezení ve příčině pachtu, zcizení a zavazení, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 6.

(1) Nejde-li o rolnický nedíl, mohou býti vymazána omezení vlastnického práva zákazem propachtování, zcizení a zatížení, zapsaná ve veřejných knihách, která byla tímto zákonem upravena a co do času omezena, jakož i právo na výkup vyhrazené státnímu pozemkovému úřadu na neomezenou dobu, vůbec na pouhý vlastníkův návrh, jakmile uplyne lhůta podle § 2, odst. 1., leda že jde o případ § 2, odst. 2.

(2) Bude-li za výmaz žádáno do deseti let počítaných podle § 2, odst. 1., jest kromě případu § 2, odst. 4. c) a § 3 v návrhu prokázati potvrzením státního pozemkového hřadu, že celková výměra půdy nabyté přídělem nebo se svolením státního pozemkového úřadu nepřesahuje 5 ha.

(3) Výmaz omezení a práva na výkup uvedených v odst. 1. může býti na vlastníkův návrh povalen i do čtyř let kdykoliv, bude-li prokázáno potvrzením státního pozemkového úřadu a v případě § 3 a), že půda nepřesahuje výměru 20 arů a není částí nedílu, a v případě § 3 b), že byly splněny podmínky stanovené v § 5 přídělového zákona a půda nebyl přidělena družstvu nabyvatelů nedílů.

(4) Je-li však na nemovitosti vlaženo zástavní právo pro pohledávku státu, státních fondů nebo náhradové banky z poskytnutého úvěru (§ 2., odst. 2.), lze ve všech případech vymazati omezení vlastnického práva ve příčině zcizení a zavezení (zatížení) a právem na výkup teprve, když byl vložen anebo se zároveň vkládá výmaz zástavního práva pro tento úvěr.

(5) Knihovní převod a zápis pachtovního práva může býti povolen v případě § 2, odst. 4 a), bude-li v návrhu vykázán rodinný poměr tam vytčený matričními výpisy, v případě pak § 2, odst. 4 c), knihovní převal a zápis pachtovního práva a závad, bude-li prokázáno potvrzením státního pozemkového úřadu, že bylo vyhověna účelu a podmínce tam vytčeným a že půda nabytá ke zřízení zahrádek a k rozšíření jich, stavenišť a dvorků, nepřesahuje 10 arů.

§ 7.

Ustanovení §§ 1 až 6 tohoto zákona netýkají se nabyvatelů lesů ze zabrané půdy ve výměře nad 100 ha.

§ 8.

Státní pozemkový úřad může uložiti platebními příkazy povinným osobám zaplacení nedoplatků přídělových. cen a náhrad nákladů s vyhotovením plánů a provedením knihovních zápisů a peněžitých plnění konaných za ně podle konečných rozhodnutí zejména daní, dávek veřejných i pojistných premií do třiceti dnů ode dne doručení platebního příkazu. Byl-li v této lhůtě podán písemný rozklad státnímu pozemkovému úřadu do platebního příkazu, nemohou býti předepsané částky vymáhány. Nebyl-li padán ve stanovené lhůtě rozklad a nebo byl-li zamítnut, jsou platební příkazy exekučními tituly pro soudní exekuci a nepotřebují potvrzení vykonatelnosti.

§ 9.

Vkládá-li se s vlastnickým právem nabyvateli současně zástavní právo pro několik pohledávek, k jichž zápůjčce státní pozemkový úřad svolil a jichž pořadí při tomto svoleni určil, řídí se pořadí zápisů tímto určením a výměna pořadí bude v pozemkové knize zapsána podle svolení státního pozemkového úřadu a návrhu o tam učiněného; přivolení ustupujícího věřitele a vlastníka nemovitosti se v tomto případě nevyžaduje pro knihovní zápis.

§ 10.

(1) Státní pozemkový úřad může, pokud tohoto svolení je třeba podle § 2, svoliti k zatížení nabyté půdy zápůjčkami peněžních ústavů, fondů a svépomocných družstev, poskytujících podle stanov úvěr k účelům vyjmenovaným v § 35, odst. 2., přídělového zákona i nad meze zadlužitelnosti stanovené v § 2 zákona ze dne 11. března 1920, č. 166 Sb. z. a n., o úvěrové pomoci nabyvatelům půdy (zákona úvěrového), stačí-li výnos zadlužované půdy uhraditi sjednaný úrok a splátky.

(2) Výpisy z hlavních knih Hypoteční baroky České (filiálky v Bratislavě) o úvěru poskytnutém na přidělenou půdu jsou i v zemi slovenské a podkarpatoruské exekučními tituly pro soudní exekuci.

§ 11.

(1) Dokud nepominulo omezení vlastnického práva zákazem zcizení a zatížení, může dražební řízení o nabyté půdě zahájeno býti jen se souhlasem státního pozemkového úřadu; které se vykáže v návrhu na jeho zahájení. Veškerá usnesení, vydaná za řízení, jest doručiti také státnímu pozemkovému úřadu, i když není sám vymáhajícím věřitelem.

(2) Nebylo-li při dražbě učiněno někým jiným ani nejmenší podání, může státní pozemkový úřad při dražebním roku anebo, nezúčastní-li se ho svým zástupcem, do 14 dnů po tom, kdy byl zpraven o výsledku dražby, písemným prohlášením u exekučního soudu převzíti nemovitost danou do dražby za nejmenší podání. V takovém případě udělí soud příklep státu, jinak zruší dražební řízní.

(3) Bylo-li učiněno při dražbě nemovitosti stižené ještě zákazem zcizení a zatížení nejvyšší podání někým jiným, může státní pozemkový úřad prohlášením učiněným při roku svým zástupcem anebo, nezúčastnil-li se roku, písemným prohlášením učiněným u exekučního soudu do 14 dnů po tom, kdy byl zpraven o výsledku dražby, převzíti nemovitost za totéž nejvyšší podání. Nezúčastnil-li se státní pozemkový úřad dražebního roku, odročí soud rozhodnutí o příklepu, až uplyne určená. 14denní lhůta. Učiní-li státní pozemkový úřad při roku anebo, nezúčastnil-li se ho, ve lhůtě prohlášení, že přejímá nemovitost za nejvyšší podání některým dražitelem učiněné, udělí soud příklep státu, jinak nejvyššímu podateli.

(4) V dražební vyhlášce jest upozorniti na právo státního pozemkového úřadu převzíti draženou nemovitost za nejmenší podáni, nebylo-li jiným učiněno, nebo za nejvyšší padání učiněné jiným dražitelem.

(5) Za nejmenší nebo nejvyšší podání převzatou nemovitost přidělí státní pozemkový úřad podle ustanovení přídělového zákona.

Čl. II.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej všichni členové vlády.

V Praze, dne 23. dubna 1931.

Dr. Mičura v. r.,	Dr. Černý v. r.,
předseda.	zpravodaj.

II.

Zemědělský výbor ve své schůzi 6. května t. r. pojednal o tomto vládním návrhu zákona na podkladě té úpravy, která byla provedena výborem ústavně-právním, a v tomto upraveném znění ho schválil, při čemž byly provedeny toliko některé textové úpravy. Takto upravenou vládní osnovu zákona, jakož i připojenou resoluci doporučuje zemědělský výbor poslanecké sněmovně k ústavnímu schválení.

Tím současně byl vyřízen iniciativní návrh č. tisku 835.

V Praze, dne 6. května 1931.

Fr. Mašata v. r.,	Dr. Zadina v. r.,
předseda.	zpravodaj.

Resoluce.

Vláda se vyzývá, aby co nejdříve předložila osnovu zákona, jímž se upravují práva patronátní a zabezpečuje ochrana památek.

III.

Vládní návrh Malého přídělového zákona sladuje snahu uvolniti přidělenou půdu z reglementace Státního pozemkového úřadu pokud toho nevyžaduje zachování díle pozemkové reformy a všude tam, jak toho potřebuje svobodná disposice držitelů přidělené půdy. Nedotýká se v tamto ohledu instituce rolnických nedílů, jejíž úprava pokud toho poměry vyžadují, odkázána zvláštnímu zákonnému zákroku.

Vládní návrh usnadňuje také knihování přidělené půdy a četné právní otázky, dosud nejasné anebo takové, v nichž bylo začasté postupováno proti zájmům zvláště drobných přídělců.

Rozpočtový výbor uváživ neobyčejnou vhodnost a užitečnost tohoto návrhu, schválil jej ve znění upraveném ústavněprávním výborem a nezměněně akceptovaném výborem zemědělským, při čemž konstatoval, že z provedení tohoto návrhu vládního nevzejdou státní pokladně žádné výdaje.

V Praze, dne 7. května 1931.

Dr. Černý v. r.,	J. Koudelka v. r.,
předseda.	zpravodaj.