Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Vláda se vyzývá, aby s možným urychlením předložila osnovu zákona o státní pomoci předluženým zemědělcům, při níž bylo by třeba dbáti těchto zásad:

Předluženým zemědělcům, jejichž existence vysokým dluhem jest ohrožena, budiž poskytnut ze státních prostředků, k tomuto účelu uvolněných, 3 % příspěvek na zúročení resp. umoření státem zaručené jistiny - analogicky dle úvěrové pomoci zemědělcům postiženým živelní pohromou.

Výběr těch, kdož měli by býti účastni státního příspěvku, budiž prováděn za součinnosti úřadů okresních úřady zemskými za dozoru ministerstva financí a zemědělství. Státní příspěvek na zúročení, resp. umoření dluhu budiž poskytnut jen těm zemědělcům, kteří bez vlastní viny (investicemi a vysokými dědickými podíly) v době lepší konjunktury do dluhů upadli.

Při výběru peněžních ústavů při státem garantovaných zápůjčkách nebuďtež dlužníkům kladeny překážky ve volbě toho kterého ústavu, budiž však přísné přihlíženo k úrokovým sazbám, za kterých zápůjčka má býti poskytnuta. Zákonem budiž určena nejvyšší přístupná úroková sazba, na kterou musí býti zápůjčka poskytnuta, aby dlužník, resp. peněžní ústav mohl výhod zákona dosáhnouti.

Nynější vleklá krise zemědělské výroby musila nutně vyvolati přílišné zadlužení zemědělců. Ceny zemědělských výrobků klesly náhle o více než třetinu a na této nízké úrovni udržují se po dvě sklizňová období. Ceny ostatních produktů nepoklesly vůbec a pokud tu a tam poklesly částečné, nebyl tento pokles nikterak úměrný nízkým cenám výrobků zemědělských. Stejný pokles se zemědělskými produkty doznaly i ceny zemědělských usedlostí. Následkem toho dluhy udělané v dobré víře, že dřívější konjunktura v zemědělské výrobě potrvá, dluhy na dobu, kdy byly dělány přiměřené poměrům, ukázaly se za nynějšího stavu věci katastrofálné tíživé, zvláště když i úrokové sazby drží se stále na stejné výši.

O důležitosti otázky úvěrové pomoci zemědělcům svědčí fakt, že stala se předmětem bedlivých rozprav na mezinárodních konferencích, z nichž - bohužel - nevyšly dosud směrnice postupu na oddlužení zemědělců. Zákon, který by otázku tuto řešil generelně, vyžádá si mnoho příprav a bedlivých úvah. Navrhované opatření nutno pokládati jen za okamžitou výpomoc těm nejpotřebnějším a nejtíže postiženým v rámci všeobecné státní péče o sanaci hospodářské krise.

Poněvadž toto opatření může míti ráz jen okamžité výpomoci a tedy charakter péče sociální, je třeba, aby při výběru uchazečů o tuto státní výpomoc pamatováno bylo výhradně na ty, kdož bez vlastní viny a jen následkem poměrů se zadlužili. V prvé řadě budiž státní pomoc poskytnuta těm, kdož se zadlužili nutnými stavebními investicemi. Ten, kdo stavět musil - staré stavení sboural požární pojistku nezískav - zasluhuje podpory v prvé řadě. V druhé řadě nutno přihlížeti k těm, kdož do dluhů upadli vysokými dědickými podíly, které v době převodu hospodářství zdály se úměrným zatížením. Nebudiž však přihlíženo k těm, kdož do dluhů upadli spekulací po nepřiměřeném rozmnožení majetku - ať jde o majetek vlastní, získaný svobodnou koupí, či o majetek získaný z pozemkové reformy.

Bude však rozhodně třeba, aby s všemožným urychlením připravován byl řádný zákon na oddlužení zemědělců - vedle toho pak třeba také vhodným způsobem usnadniti konvertování dluhů zemědělských u ústavů s nejmenší mírou úrokovou a při tom veškero úsilí soustřediti k tomu, aby všeobecně úroková míra byla zvýšena na míru odpovídající dnešním hospodářským poměrům.

Finanční úhradu vzešlou prováděním naznačené akce nutno opatřiti z prostředků určených na odčinění následků hospodářské krise.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento náš resoluční návrh přikázán byl v poslanecké sněmovně k projednání výboru zemědělskému a rozpočtovému.

V Praze, dne 23. dubna 1931.