K tomu, co bylo otištěna v důvodové zprávě vládního návrhu (č. 984), je třeba si uvědomiti, že Praha neleží zeměpis ně nejvýhodněji pro to, aby se stala střediskem evropské letecké dopravy.

Velké státy usilující o vybudování mezinárodních dálkových spojů Evropou k východu leteckými dopravními liniemi svých aviatik, jako Německo, Anglie i Francie, mají zájem na tom, aby jejich letecká síť byla bez ohledu na politické úvahy umístěna zeměpisně, komerčně i technicky co nejúčelněji, a proto nelze počítati s tím, že by se rozhodli pro pražské centrum bez obratného a houževnatého úsilí s naší strany o smluvní zajištění směru leteckých tratí přes republiku Československou a sestupů na letiště v Praze.

Německo má na Praze s hlediska své letecké dopravy zájem pouze lokální a usiluje o to, aby jeho dálkové linie míjely republiku Československou bez přistání. Pro evropskou a východní aviatiku anglickou leží Mnichov a Vídeň zeměpisně výhodněji než Praha a, co se týče Francie, jeví se pro spojení na severo-východ cesta přes Berlín a Varšavu a pro spojení na jiho-východ cesta přes Vídeň daleko přirozenější, než cesta přes Prahu.

Možno tudíž právem mluviti o úspěchu, podařilo-li se získati po úsilí trvajícím celou řadu let aspoň jednu z uvedených aviatik pro přijetí programu, jímž se z Prahy tvoří východiště nebo průchodní stanice leteckých linií, a zabezpečiti uskutečnění tohoto pro gramu mezistátní; dohodou, jak tomu jest v předloženém smluvním aktu.

Pro budoucno je ovšem nutno účelnými investicemi na řádné vybudování a technické vybavení letišť a leteckých tratí u nás, vytvořením spolehlivé služby meteorologické, opatřením radiotelegrafických přístrojů pro všechna dopravní letadla, goniometrických stanic na letištích a balisáží (osvětlování majáky v mlze a v noci) tratí toto výhodné postavení Prahy a republiky československé udržeti a získati tak pro ně praktický zájem i u aviatik jiných států.

Je známo, že v těchto směrech se u nás již začalo, pracovati (balisáž úseku Cheb-Praha, goniometrické stanice v Mar. Lázních, Praze, Brně, Bratislavě, zřizování vysílacích stanic radiotelegrafických pro dopravu zpráv meteorologických mezi letišti a letadly) a jen finanční a rozpočtová hlediska často brzdí náležitý technický vývoj.

Břemena, která ukládá Dohoda státu svými subvenčními předpis, jsou daleko vyvážena výhodami, které přináší po stránce obchodně-politické tím, že umožňuje rychlý dopravní styk Prahy s důležitými středisky evropskými (Paříž, Varšava, Vídeň, Budapešť, Bělehrad, Sofie; Bukurešť, Cařihrad) i konečně přes Angoru s Dálným Východem.

Dodatkový protokol, k jehož podpisu mohlo dojíti pro stálý vliv Leteckého rozvoje na postupnou úpravu vzájemného poměru teprve za 5 let po podpisu Dohody, stanovil celoroční a vyjma neděli každodenní provaz letecké společnosti (Cidny). Subvence budou se vypláceti ve výši odstupňované podle motorické síly letadel, při čemž republika Československá bude platiti 25°; z toho, co platí Francie, a nejvýše ročně obnos 4,600.000 Kč. Důležité je ustanovení, že v republice Československo musí společnost nakupovati část leteckého materiálu (asi 20%). Cidna také nedávno objednala 3 letadla typu Fokker a třech motorech vyrobených v republice Československé (Avia). Mezi piloty a technickým personálem společnosti musí býti podle Dohody zaměstnáni i Čechoslováci podle stejného klíče, jímž se řídí i nákup materiálu v republice Československé. Zejména tato podmínka jest velmi důležitá, protože bude přispívat k zaměstnání našich pilotů mino službu vojenskou, pro které jinak v civilním životě bylo by těžko najíti zaměstnání. Jest to důležité zejména pro řešení otázky umisťování vysloužilého vojenského leteckého personálu a udržení jeho na výši výcviku dosaženého na vojně.

Dohoda tato dotýká se našeho leteckého průmyslu, který jsme si s velkými obtížemi vybudovali a který již nyní soutěží vyspělému průmyslu zahraničnímu.

Znění dohody nepřipouští nijaký výklad, podle něhož by náš letecký průmysl mohl býti ve své výrobě a soutěži v zahraničí nějak poškozen, nebo snad učiněn odvislým na leteckém průmyslu francouzském.

Nutno podotknouti, že se technické spolupráce dnes ještě nemůžeme zříci. Pokud nebude míti naše letectvo takových prostředků, aby mohlo domácí letecký průmysl podporovati značně většími obnosy a pokud nebude moci poskytovati velké subvence na stavbu prototypů motorů, potud bude naše letectvo u silných motorů odkázáno na spolupráci s cizinou (nebo i na získávaní licence z ciziny).

Jest tedy jasné, že se nemůžeme v přítomné době zříci nesporných výhod této dohady. Neboť Francie vynakládá na výzkumnictví obrovské sumy, z čehož i my nepřímo těžíme.

Že v ratifikaci dohody nespočívá žádného nebezpečí pro náš průmysl, dokazuje skutečnost, že ačkoliv rámcová úmluva byla ratifikována již r. 1925, nebyl vývoj našeho průmyslu se strany Francie nikterak brzděn (a že jsme z důvodů národohospodářských licenční výrobu letadel neprováděli).

Z výměny technického personálu, a to hlavně jak důstojníků letectva tak techniků, má vojenské letectvo jen zisk a žádný tíživý závazek. Musíme si připomenouti, že u jiných států, kde jest letectvo vyspělé, jest možno jen těžko umístiti na zkušenou a do škol letecký personál. Vysílání leteckého personálu se provádí každoročně, a to důst. zbraní na zkušenou k leteckým útvarům, důst. techniků do Ecole supérieure.

Nechceme-li se sami vyřaditi z mezinárodní letecké dopravy na dlouhé trati (do Orientu), musíme trvati na tom, aby linka vedoucí z Paříže přes Prahu zůstala linií hlavní, a to lze dosáhnouti jen okamžitou ratifikací úmluvy.

Nesmíme zapomenouti, že v případ, že bychom úmluvu neratifikovali, má Francie možnost zříditi kratší spojení přes Vídeň.

Vývody mluvící pro ratifikaci konvence shrnouti lze v tuto hlavní body:

1. Konvence má význam pro výcvik personálu, pilotů, mechaniků, radiotelegrafistů, ježto jak naše civilní letectvo, tak i zájmy obrany státu vyžadují, aby tento výcvik byl pokud možno nejdokonalejší.

2. Provádění konvence bude rozšiřovat naše zkušenosti v dálkových přeletech zase pro obranu státu velmi důležité.

3. Plnění ustanovení konvence bude míti v zápětí doplnění vybavení letišť nejmodernějšími zařízeními, zejména zařízením pro neční lety.

4. Ve službách společnosti bude možno umísťovat vysloužilý letecký vojenský personál a udržovat jej na výši výcviku.

5. Ustanovení smlouvy odst. 2. a 3. čl. 4 budou přispívat k rozmachu leteckého průmyslu, leteckých studií a pokusnictví.

6. Smlouva bude přispívat k zařízení dokonalé meteorologické sítě, jejíž nedostatek pociťovali jsme velmi těžce při nedávných katastrofách.

7. Jest možno počítati s dalším rozšířením leteckých linií, jež bude míti v zápětí rozhojnění parku leteckého materiálu zejména těžkých letounův instalaci dílen, zásoby pohonných látek, zařízení pro uschování těchto zásob, zkrátka všech věcí pro stát velmi důležitých.

Z těchto důvodů doporučuje zahraniční výbor, aby poslanecká sněmovna schválila tento návrh usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s 1. Dohodou mezi republikou Československou a republikou Francouzskou o letecké dopravě, podepsanou v Praze dne 26. května 1925 a 2. Dodatkovým protokolem k této dohodě, podepsaným v Antverpách dne 25. června 1930.

V Praze, dne 26. března 1931.

Vládní návrh dává konečnou právní formu smlouvě, praktikované již od r. 1920, tedy již deset let, a jejíž trvání je prozatím vymezeno do konce roku 1935, tedy pouze na pět let. Subvence vyplacené společnosti Cidna činí dosud 31,819.615 Kč.

Je nesporno, že trati Paříž-Praha-Varšava a Paříž-Praha-Vídeň-Budapešť-Bělehrad-Bukurešť-Cařihrad-Angora byly naším prvým velkým mezinárodním leteckým spojem a dosud zůstávají v čele našich leteckých tratí do ciziny. Právě v prvých dobách vzniku této letecké trati nebyli bychom si byli mohli sami jí zříditi ani z důvodů mezinárodních, ani z finančních. V dané situaci bylo toto luštění společnou dohodou s Francií pro nás nejvýhadnější.

Provoz z Cidny zavdával v prvých letech některé oprávněné příčiny ke stížnostem. Nedostatečné aparáty a snížená bezpečnost dopravy byly námi opětovně vytknuty. V této věci stala se v poslední době náprava radikálním způsobem, Cidna je dnes organisována velmi dobře a opatřena leteckým parkem moderním a vyhovujícím. Také její služba pozemní je uvedena na potřebnou výši. Zaměstnává čtyři české piloty, zakoupila pět českých letadel a udržuje v Praze vlastní dílny. Tato skutečnost odpovídá ovšem povinnostem, vyplývajícím ze smlouvy právě ratifikované. Ve smyslu resoluce přijaté loni Národním shromážděním byli čeští piloti co do podmínek pojistných postaveni na roveň pilotům francouzským.

Se stanoviska dnešních možností Československé republiky bylo by zajisté lze uvažovati o větším podílu našeho materiálu a lidí na provozu tratí Cidnou provozovaných, než jak stanoví tato smlouva. Nicméně bylo by nespravedlivo pohlížet na ni pouze s hlediska dnešního, kdyžtě nesporně prokázala našemu státu cenné služby právě v dobách nejobtížnějších. Krom toho dává nám krátké ještě trvání smlouvy, pouze pět let, možnost, abychom se včas a v plném přátelství dohodli svou dobou s Francií o případné větší naší účasti na provozu subvencovaných tratí, zvláště budou-li rozšířeny dále do Ruska a Malé Asie, jak je žádoucno. Neboť dlužno míti stále na paměti, že budoucnost letecké dopravy je ve světových tratích dálkových.

Ohraničení celkové výše naší subvence obnosem 4,600.000 Kč ročně je velmi správné, limitujíc přesně náš finanční závazek vůči společnosti.

Navrhuje tudíž výbor technicko-dopravní, aby poslanecká sněmovna projevila souhlas tak, jak jej žádá vláda ve svém návrhu tisk 984.

V Praze, dne 26. března 1931.