Nynější malá zaměstnanost průmyslu a ochablost obchodu zračí se nepříznivě i v hospodářství státních drah. Pokles přepravy, který se dostavil po období mimořádně silného dopravního ruchu posledních let, má přirozený vliv na nezaměstnanost oné fluktuující skupiny smluvních dělníků, jichž použitelnost závisí bezprostředně na intensitě železniční dopravy a jichž početný stav bývá proto podle potřeby zesilován nebo zmenšován. Měřítko, obvyklé pro regulaci stavu zaměstnanců tohoto druhu při sezonních výkyvech v minulých letech, ovšem vždy nedostačuje.

Jest přirozeno, že malý ruch přepravy nákladního zboží projevil se v první řadě, a to nikoli snad jen na Slovensku, nýbrž i - a to ještě pronikavěji - v ostatních zemích státu, zmenšením počtu nákladních vlaků, potřebných k přepravě zátěže. Počet nákladních vlaků, vypuštěných v oblastech ředitelství státních drah v Plzni, Praha-Jih, Hradci Králové, Brně, Olomouci a Praha-Sever, převyšuje až osminásobně počet nákladních vlaků, vypuštěných podle údajů interpelace na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Proto také počet pomocných zaměstnanců smluvních, jichž pracovní poměr byl v obvodu těchto ředitelství rozvázán, převyšuje percentuelně počet zaměstnanců ztrativších práci v obvodu slovenských ředitelství státních drah.

Domněnka, že Slovensko jest v tomto směru více postiženo, nežli země ostatní, mohla vzniknouti pouze v důsledku neinformovanosti o opatřeních železniční správy v oblastech ředitelství mimoslovenských. Propouštění týká se ovšem vesměs lidí těch kategorií, ve kterých jsou zaměstnáváni téměř výhradně lidé původu domácího; tentýž zjev jest přirozeně i v ostatních částech republiky, takže v Čechách a zemi moravskoslezské nevyskytují se mezi propuštěnými opět osoby původu slovenského.

Stejně může spočívati pouze na omylu náhled pp. interpelantů, že zmenšování počtu smluvních zaměstnanců jest v souvislosti s uzákoněním vánočního přídavku, ať již v tom směru, že zvýšené osobní výdaje z tohoto titulu měly býti vyváženy úsporami na počtu a platu smluvních zaměstnanců, ať v tom směru, že snížením počtu zaměstnanců měl býti zmenšen náklad spojený s vyplacením vánočního přídavku. Nedostatek souvislosti mezi propuštěním dělníků na výpomoc a vánoční odměnou dokazuje přesvědčivě okolnost, že řečené odměny mají býti podle zvláštního výnosu ministerstva železnic vypláceny za určitých podmínek i dělníkům již propuštěným.

Podle mého soudu nemůže takto prováděná personální politika státních drah, která ostatně jen s největší opatrností a značnou blahovůlí vyvozuje z dané hospodářské situace podniku potřebné důsledky, nějakým způsobem poškozovati soulad a vzájemnost mezi obyvateli různých částí státu, pokud ovšem nebudou o ní ve veřejnosti vzbuzovány mylné představy způsobem tak zkresleným, jako se bohužel děje v interpelaci.

Opětné přijetí zaměstnanců na výpomoc do služby bude záviseti na dalším vývoji hospodářské situace a železniční přepravy.

V Praze dne 28. února 1931.

Ministr železnic:

R. Mlčoch, v. r.