Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931. |
|
III. volební období. |
4. zasedání. |
1033.
Návrh
poslanců J. Netolického, J. Slavíčka, J. Tykala, J. Vaňka a druhů
na vydání zákona o průkazu způsobilosti živnosti zahradnické.
Podepsaní navrhuji:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne................,
o průkazu způsobilosti živnosti zahradnické.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Živnost zahradnická, zahrnujíc v sobě oprávnění pěstování semen, rostlin, keřů, stromů, zeleniny, květin, různé sadby, dále vázání čerstvých květin, čerstvých věnců, kytic, zakládání sadů, zahrad a jiné obory zahradnické po živnostensku provozované, prohlašují se za živnost řemeslnou.
§ 2.
Průkaz způsobilosti podává se listem výučným a dále zaměstnáním (úhrnem 6letým) v takové živnosti potvrzeným příslušným společenstvem.
§ 3.
Od tohoto průkazu způsobilosti jest osvobozen:
a) kdo před účinností tohoto zákona samostatně na základě úřadem uděleného živnostenského listu provozoval živnost zahradnickou,
b) zelinářství polní,
c) úřady, obce, okresy, školy a ústavy veřejné i soukromé, které uvedené produkty pěstují pro vlastní potřebu, pro účely výchovné, pokusné a s nimi neobchodující.
§ 4.
Absolvování vyšších zahradnických škol nahražuje dobu praxe po vyučení.
§ 5.
Účinnost tohoto zákona nabývá platnosti dnem vyhlášení. Provede jej ministr obchodu, průmyslu a živností.
Důvodová zpráva.
Československé zahradnictvo domáhá se této zákonité ochrany řadu let. Je nuceno k tomu dosavadními neujasněnými poměry, nerovnoprávností a nespravedlností, které je vysazeno. Až dosud živnost zahradnická jest živností svobodnou, ale není zákonitého ustanovení pro zahradnictví živnostenské a zahradnictví zemědělské. Tak se stává, že zahradník uznaný živnostníkem musí z nepatrné výměry půdy platiti obratovou daň dle výnosu, daň výdělkovou, dle toho i zvýšenou důchodovou vedle pozemkové. Druhý pěstuje totéž na výměře půdy několikanásobné a platí daň obratovou paušalovanou, výdělkovou vůbec ne a důchodovou také nižší dle zásad a odhadu pro ten který kraj určenou.
V prvním případě jest úhrn daní několikanásobně vyšší a oprávněné jest proto volání zahradníků-živnostníků po ochraně a rovnoprávnosti.
Tímto návrhem zákona mají dosavadní nesrovnalosti býti odstraněny.
Důležité jest však také to, že zahradnictví nejsouc chráněno, nemůže skýtati zabezpečené existence odborně nadanému a vychovanému dorostu. Místo produktů zahradnických vyvážíme schopné zahradníky, kteří svojí prací a schopností napomáhají zahradnictví cizímu k rozvoji a rozkvětu. A často i k tomu, že zdokonalené zahradnictví zahraniční dováží své zdokonalené produkty k nám.
Vidíme na našem ovocnářství, zelinářství, květinářství a semenářství, kolik potřebuje péče, porozumění a nákladů, aby bylo zvelebena, aby bylo soběstačné, ba více, aby mohlo s úspěchem soutěžiti s cizinou. Je to i důležitý moment národohospodářský.
Naše školství v tomto odvětví na př. v Troji u Prahy (2letá), Chrudim (2letá), Bohnice u Brna (2letá), na Mělníku (3letá), německé v Litoměřicích, Sednici a Brně, řada kombinovaných, dává svědectví, že máme podmínky, aby naše zahradnictví stálo na výši a bylo nám ke cti a prospěchu.
Po stránce formální navrhují podepsaní, aby návrh byl přikázán k projednáni výboru živnostensko-obchodnímu.
V Praze dne 17. března 1931.
Netolický, Slavíček, Tykal, Vaněk,
Bergmann, inž. Záhorský, Pechmanová-Klosová, Polívka, dr. Stránský, Langr, B. Procházka, Richter, Malý, Knejzlík, Lanc, Stejskal, Tučný, Zeminová, Šmejcová, Špatný, Hatina, Sladký.