DÍL DRUHÝ.

KONKURSNÍ ŘÍZENÍ.

Hlava první.

Konkurs řádný.

Oddíl první.

O soudnictví v konkursu.

Konkursní soud. Příslušnost věcná a místní.

§ 65.

Soudní pravomoc v konkursním řízení vykonávají krajské soudy.

(2) Místně příslušný jest v konkursním řízení krajský sond, v jehož obvodu úpadce provozuje svůj podnik, a, neprovozuje-li úpadce podnik, krajský soud, v jehož obvodu má úpadce bydliště (sídlo). Nemá-li úpadce v tuzemsku ani podniku ani bydliště (sídla), jest příslušný krajský soud, v jehož obvodu jest úpadcův majetek.

(3) Je-li v konkursním řízení odůvodněna příslušnost několika soudů, jest konkursním soudem ten z nich, který konkurs dříve prohlásil.

§ 66.

Má-li býti zároveň s prohlášením konkursu na jmění obchodní společnosti nebo později, dokud toto konkursní řízení trvá, prohlášen konkurs také na soukromé jmění osobně ručícího společníka, jest soud příslušný v konkursu obchodní společnosti příslušný také v konkursu společníka.

§ 67.

Úmluvy stran o soudní příslušnosti v řízení konkursním jsou bezúčinné.

Oddíl druhý.

O prohlášení konkursu.

Prohlášení konkursu:

a) na návrh dlužníka.

§ 68.

(1) Podá-li návrh na prohlášení konkursu dlužník, buď konkurs prohlášen ihned. Oznámí-li dlužník soudu, že zastavil platy, pokládá se takové oznámení za návrh na prohlášení konkursu.

(2) Nebyl-li návrh na prohlášení konkursu podán všemi osobně ručícími společníky nebo likvidátory obchodní společnosti, všemi osobami oprávněnými zastupovati právnickou osobu anebo všemi dědici, buďte před rozhodnutím slyšeni ostatní osobně ručící společníci, likvidátoři, zástupci právnické osoby nebo dědicové. Nelze-li docíliti o návrhu dohody nebo nelze-li výslech provésti bez značného průtahu, buď konkurs prohlášen jen, bylo-li osvědčeno, že dlužník jest neschopen plniti splatné závazky nebo že jest předlužen (§ 1).

b) na návrh věřitele.

§ 69.

(1) Na návrh věřitele buď konkurs prohlášen, osvědčí-li věřitel, že má konkursní pohledávku, třeba ještě nedospělou, a že dlužník není s to, aby platil. Osvědčiti tuto dlužníkovu neschopnost není třeba, byl-li návrh na prohlášení konkursu podán před zahájením vyrovnacího řízení (§ 1 vyrovnacího řádu) nebo později, nejdéle však do patnácti dnů po pravoplatném zastavení vyrovnacího řízení.

(2) Je-li to bez značného průtahu možno, vyslechne soud o návrhu věřitelově dlužníka a jiné osoby, které mohou podati vysvětlení. Bez předchozího slyšení těchto osob a navrhovatele buď návrh zamítnut jen, je-li zřejmě neodůvodněný, zejména nebylo-li zřejmě podáno osvědčení předepsané v odst. 1.

(3) Odvolá-li věřitel návrh na prohlášení konkursu, může jej věřitel sám nebo ten, kdo od věřitele pohledávku nabyl, pro tutéž pohledávku obnoviti až po šesti měsících.

§ 70.

(1) Je-li toliko jediný osobní věřitel, postačí-li však jmění pravděpodobně k úhradě útrat konkursního řízení, buď návrhu na prohlášení konkursu vyhověno, když navrhovatel osvědčí odpůrčí nárok. Před zamítnutím návrhu buď slyšen navrhovatel.

(2) Není-li tu jmění, které by pravděpodobně stačilo k úhradě útrat konkursního řízení, buď konkurs prohlášen, osvědčí-li navrhovatel odpůrčí nárok anebo dá-li přiměřenou zálohu na útraty. Náhradu této zálohy lze dožadovati jako pohledávku za podstatou.

(3) Usnesení, kterým byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek jmění, buď uveřejněno v ústředním oznamovateli vydávaném ministerstvem spravedlnosti a dlužníku buď na návrh kteréhokoliv věřitele uloženo vykonati vyjevovací přísahu. Vyjde-li při výkonu vyjevovací přísahy na jevo, že dlužník má jmění, které stačí na úhradu útrat konkursního řízení, může býti návrh na prohlášení konkursu ihned obnoven.

Konkursní vyhláška.

§ 71.

(1) Prohlášení konkursu buď veřejně vyhlášeno.

(2) Ve vyhlášce buď uvedeno:

1. pojmenování konkursního soudu;

2. jméno (firma), stav a bydliště (sídlo) úpadce a sídlo jeho podniku;

3. jméno a úřední sídlo konkursního komisaře;

4. jméno, zaměstnání a bydliště správce podstaty;

5. místo, čas a účel prvé schůze věřitelů s vyzváním, aby věřitelé při schůzi předložili doklady k osvědčení svých pohledávek;

6. vyzvání konkursních věřitelů, aby své pohledávky přihlásili do určité lhůty, a krátké poučení o následcích, zmeškají-li přihlašovací lhůtu nebo neustanoví-li zmocněnce pro doručování (§ 106);

7. místo a čas všeobecného zkušebního roku;

8. časopisy určené pro další vyhlášky.

(3) První schůze věřitelů buď zpravidla stanovena do patnácti dnů, lhůta přihlašovací zpravidla na třicet až šedesát dnů po prohlášení konkursu a všeobecný zkušební rok zpravidla na patnáctý den po uplynutí přihlašovací lhůty.

§ 72.

(1) Vyhláška buď vyvěšena na desce konkursního soudu téhož dne, kterého byl konkurs prohlášen; potvrzení o tam jest uschovati při spisech. Kromě toho buď vyhláška vyvěšena na desce okresního soudu, u kterého má konkursní komisař úřední sídlo, a je-li úpadcův podnik nebo jeho bydliště (sídlo) mimo okres, ve kterém jest konkursní soud, také na desce okresního soudu, v jehož obvodu je úpadcův podnik nebo jeho bydliště (sídlo).

(2) Je-li v sídle konkursního soudu nebo v místě úpadcova závadu (hlavního nebo, pobočného) bursa a je-li úpadcova firma zapsána do obchodního rejstříku anebo je-li úpadce členem nebo navštěvovatelem bursy, buď vyhláška vyvěšena také v místnostech bursovních.

(3) Vyhotovení vyhlášky buď doručeno úpadci, všem konkursním věřitelům, jichž adresa je známa, a úřadům vyměřujícím a vymáhajícím veřejné daně a dávky.

(4) Výpis z vyhlášky buď uveřejněn v úředních listech ustanovených k uveřejňování vyhlášek soudů a v ústředním oznamovateli.

§ 73.

(1) Konkursní soud učiní ihned po prohlášení konkursu všechna opatření, která jsou putna k zabezpečení podstaty; zejména může vzíti úpadce do vazby, je-li obava, že by uprchl (§ 103).

(2) O prohlášení konkursu zpraví konkursní soud ihned poštovní a, telegrafní úřady železniční a lodní stanice, o které podle úpadcova bydliště a sídla jeho podniku může jíti. Tyto úřady a stanice jsou po vinny, pokud soud nenařídí jinak, vydati správci podstaty veškeré zásilky, které by jinak měly býti vydány úpadci. Správce podstaty má dovoliti úpadci, aby nahlížel do sdělení ho došlých, a vydati mu zásilky, které se netýkají podstaty.

(3) Banky, úvěrní a uschovací ústavy, u nichž má úpadce uloženy hodnoty, u nichž má pohledávky nebo bezpečnostní schránku, buďte o prohlášení konkursu ihned zpraveny s vyzváním, aby jakákoliv opatření, týkající se úpadcových uložených hodnot, pohledávek nebo bezpečnostní schránky, vykonaly toliko se svolením konkursního komisaře.

(4) Vládním nařízením může býti ustanoveno, že kromě úřadů a účastníků uvedených v §§ 72 a 73, jest konkursní vyhlášku doručiti i jiným úřadům, orgánům nebo korporacím.

Poznámky prohlášení konkursu.

§ 74.

(1) Prohlášení konkursu buď z úřední povinnosti poznamenáno ve veřejných knihách při úpadcových nemovitostech a knihovních právech a, je-li firma úpadce zapsána v obchodním nebo společenstevním rejstříku; i v těchto rejstřících. Kromě toho buď prohlášení konkursu poznamenáno v zájemních protokolech, které byly sepsány v exekucích vedených proti úpadci a, je-li úpadce vlastníkem námořské lodi nebo patentu, také v rejstříku lodním nebo patentním.

(2) V poznámkách nařízených podle odstavce 1. buď vyznačen den, kterého byl konkurs prohlášen.

Opravné prostředky.

§ 76.

(1) Usnesení, kterým byl konkurs prohlášen nebo kterým byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut, mohou odporovati rekursem všichni, jichž práva byla tím dotčena.

(2) Rekurs proti usnesení, kterým byl konkurs prohlášen, nemá odkládacího účinku.

§ 76.

(1) Bylo-li právoplatně vyhověno rekursu proti usnesení, kterým byl konkurs prohlášen, buď zrušení konkursu veřejně vyhlášeno stejným způsobem, jako prohlášení konkursu.

(2) Usnesení o zrušení konkursu buď dodáno všem úřadům a místům, které byly podle §§ 72 a 73 zpraveny o prohlášení konkursu.

(3) Zároveň buď nařízeno; aby byly vymazány poznámky prohlášení konkursu vykonané podle § 74 a aby byla zrušena všechna opatření úpadce obmezující.

Oddíl třetí.

O orgánech konkursního řízení.

a) Konkursní komisař.

§ 77.

(1) Konkursní soud ustanoví konkursním komisařem zpravidla některého svého soudce. Je-li však úpadcův podnik nebo jeho bydliště (sídlo) mimo okres, ve kterém jest konkursní soud, nebo je-li to účelno z jiného důvodu, může býti konkursním komisařem ustanoven soudce některého okresního soudu, který jest v obvodu konkursního soudu. Je-li konkursní komisař zaneprázdněn nebo nepřítomen v úřadě, nastoupí na jeho místo soudce, který jest jinak pověřen ho zastupovati.

(2) Konkursní komisař řídí jako samosoudce konkursní řízení, dohlíží na činnost správce konkursní podstaty, jeho náměstka i správců zvláštních podstat a přísluší mu činiti veškerá opatření a vydávati veškerá rozhodnutí, která nejsou zákonem vyhrazena konkursnímu soudu.

(3) Konkursní soud může kdykoliv dohlížeti na úřadování konkursního komisaře, vyžádati si od něho zprávu o řízení a ze závažných důvodů jej odvolati a nahraditi jiným soudem. Proti takovémuto opatření není opravného prostředku.

(4) Veškeré soudy a úřady jsou povinny konkursnímu komisaři poskytovati právní pomoc.

b) Správce podstaty.

§ 78.

(1) Při prohlášení konkursu a kdykoliv se toho objeví později potřeba, ustanoví konkursní soud správce konkursní podstaty. Přijmouti jmenování správcem podstaty není nikdo povinen; advokáti a veřejní notáři mohou však jmenování odmítnouti jen z důležitých důvodů, které posouditi náleží konkursnímu soudu.

(2) Správcem podstaty buď jmenována osoba bezúhonná a spolehlivá, která má k tomu potřebné znalosti a není s úpadcem v takovém osobním poměru, který by mohl míti vliv na konání její povinností. Zejména nebudiž správcem podstaty jmenována osoba úpadci blízká, (§ 35). Podrobná ustanovení o výběru správců podstaty budou vydána vládním nařízením.

(3) Konkursní soud vydá správci podstaty listinu o jmenování a správce, nežli se ujme úřadu, přislíbí konkursnímu komisaři rukou dáním, že bude své povinnosti plniti svědomitě.

Povinnosti a odpovědnost správce podstaty.

§ 79.

(1) Správce podstaty jest povinen zjistiti stav podstaty, pečovati o dobytí a zajištěni jmění podstaty, jakož i o zjištěni dluhů úpadcových, zejména svědomitě zkoumati přihlášené nároky, a vésti spory, které se týkají podstaty. O správě jest povinen vydati zevrubný účet.

(2) Proti zvláštním zájmům jednotlivých účastníků jest povinen správce podstaty hájiti zájmy společné.

(3) Správce podstaty jest povinen užíti péče, kterou vyžaduje předmět správy, a ručí všem účastníkům za majetkovou újmu, která by vzešla ze zanedbání povinností mu uložených.

Nároky správce podstaty.

§ 80.

(1) Správce podstaty má nárok na náhradu hotových vydání, jakož i na odměnu za námahu.

(2) Vládním nařízením bude vydána sazba úhrnné odměny správcovy. V ní buď přihlíženo k hodnotě podstaty, k výsledku docílenému pro konkursní věřitele a ke stavu řízení při započetí i skončení správy.

(3) Od sazby lze se při ustanovení správcovy odměny odchýliti jen, jestliže byla činnost správcova zvlášť obtížná a kromobyčejného rozsahu a měla zvláštní úspěch.

(4) Úmluvy správce podstaty s úpadcem nebo s věřiteli o výši náhrady výdajů i o odměně jsou neplatny.

Oprávnění správce podstaty.

§ 81.

(1) V poměru k třetím osobám jest správce podstaty, mimo případy uvedené v §§ 118 a 119, již svým ustanovením oprávněn konati veškerá jednání, kterých vyžaduje plnění povinností jeho úřadu, pokud konkursní komisař v jednotlivém případě práva správce podstaty neobmezil a druhé straně to neoznámil.

(2) Potřebuje-li správce podstaty k nějakému jednání zvláštního průkazu, budiž mu konkursním komisařem v jednotlivých případech vydáno písemné zmocnění.

Dohled na správce podstaty.

§ 82.

(1) Konkursní komisař může si kdykoliv vhodným způsobem vyžádati od správce podstaty zprávu a vysvětlivky, nahlížeti do jeho účtu a jiných spisu a konati potřebná šetření.

(2) Konkursní komisař může naříditi, aby si správce podstaty vyžádal o určitých otázkách poukazy věřitelského výboru a, není-li věřitelský výbor ustanoven, může mu dáti takové poukazy sám.

(3) Neplní-li správce podstaty řádně svých povinností, může ho konkursní komisař k tomu přiměti peněžitými tresty pořádkovými do 2000 Kč, a je-li to nutno, dáti na jeho náklad a nebezpečí jednotlivé úkony opatřiti správcem zvláštním.

(4) Konkursní soud muže z důležitých důvodů správce podstaty zbaviti úřadu. Před rozhodnutím buď slyšen konkursní komisař, věřitelský výbor a, je-li to možné, i správce podstaty. Proti rozhodnutí konkursního soudu, kterým byl správce zbaven úřadu, není opravného prostředku.

Náměstek správce podstaty.

§ 83.

Je-li to účelno, může konkursní soud ustanoviti náměstka správce podstaty, který by správce zastupoval, kdyby ho něco zašlo. O správcově náměstku platí obdobně ustanovení o správci podstaty.

Zvláštní správcové.

§ 84.

(1) Vyžaduje-li toho rozsah správy, může konkursní soud přiděliti správci podstaty zvláštní správce pro určité obory správy, zejména pro správu nemovitého nebo horního majetku, podniku železničního sloužícího veřejné dopravě nebo velkých průmyslových podniků.

(2) Byla-li již před prohlášením konkursu povolena vnucená správa, buď vnucený správce ustanoven zvláštním správcem v konkursu, ač nevyžadují-li nutně velmi důležité důvody, aby jím byl ustanoven někdo jiný.

(3) Byla-li oddělným věřitelům povalena vnucená správa teprve po prohlášení konkursu, buď ustanovenému již zvláštnímu správci konkursnímu zpravidla svěřen také úřad správce vnuceného.

Změna v osobě správcově na návrh věřitelů.

§ 85.

(1) První schůze věřitelů, jakož i pozdější schůze věřitelů k tomu konci svolaná (§ 90, odst. 2.) může se usnésti na návrhu, aby byl dosavadní správce podstaty odvolán a ustanoven správce od ní navržený.

(2) Konkursní soud může návrh takový zamítnouti, má-li proti změně ve správcově osobě závažné pochybnosti, zejména byla-li by na újmu společnému zájmu konkursních věřitelů.

(3) Ustanoví-li soud nového správce podstaty, buď to veřejně oznámeno vývěskem na soudní desce (§ 72, odst. 1.) a v úředních listech.

c) Věřitelský výbor.

§ 86.

(1) V první nebo některé pozdější schůzi věřitelů (§ 90, odst. 2.) může býti zvolen věřitelský výbor sestávající ze tří až puti členů. Dojde-li ke zvolení věřitelského výboru, buď zároveň zvolen stejný počet náhradníků, jako má výbor členů. Odstoupí-li výbor nebo některý jeho člen, buď bez průtahu vykonána nová volba nebo volba doplňovací.

(2) Věřitelé, kteří zůstali se svým volebním návrhem v menšině a jichž pohledávky činí alespoň čtvrtinu pohledávek ve schůzi přítomných věřitelů, mohou žádati, aby kromě členů zvolených většinou byl přijat do výboru ještě jeden další člen a jeden náhradník jimi označený.

§ 87.

(1) Do věřitelského výboru mohou býti zvoleny osoby fysické nebo právnické a to, i když nejsou konkursními věřiteli. Je-li zvolený konkursním věřitelem, může volbu odmítnouti jen z důležitých důvodů, které posouditi náleží konkursnímu komisaři. Zvolení členové výboru i náhradníci mohou se dáti na svoje útraty a nebezpečí zastupovati.

(2) Volbu věřitelského výboru potvrzuje konkursní komisař. Potvrzení může odepříti jen z důležitých důvodů.

(3) Dokud nebyl věřitelský výbor zvolen nebo potvrzen, může konkursní komisař jmenovati věřitelský výbor sám.

(4) Volba do věřitelského výboru může býti odvolána usnesením prosté většiny schůze věřitelů počítané podle výše pohledávek, volba zástupce menšiny však toliko většinou více než tříčtvrtinovou.

(5) Zanedbávají-li členové výboru nebo náhradníci svých povinností nebo jsou-li tu jiné důležité důvody, může je konkursní komisař zprostiti úřadu. Výbor ustanovený konkursním komisařem zastaví činnost, jakmile byl potvrzen výbor zvolaný.

Povinnosti, odpovědnost a nároky věřitelského výboru.

§ 88.

(1) Věřitelský výbor dohlíží na správce podstaty a podporuje ho v jeho úřadu. Zejména má věřitelský výbor dáti občas a, kdykoliv to nařídí konkursní komisař, alespoň dvěma svými členy přezkoumati účty a pokladnu správce podstaty.

(2) Jen se schválením schůze věřitelů smějí členové věřitelského výboru buď sami nebo pomocí jiných osob na sebe převésti věci náležející do konkursní podstaty jinak, než návrhem na převzetí nebo veřejnou dražbou. Jsou odpovědni všem účastníkům za majetkové újmy, které by způsobili přestoupením tohoto předpisu nebo nekonajíce jinak svých povinností. Konkursní komisař může členy věřitelského výboru přiměti pořádkovými tresty peněžitými do 2000 Kč, aby plnili své povinnosti.

(3) Věřitelský výbor svolává konkursní komisař nebo správce podstaty. Zejména buď výbor svolán, navrhne-li to většina jeho členů. K zasedání buďte vždy pozváni všichni členové a náhradníci; tito však hlasují jen, scházejí-li někteří členové výboru. K usnesení jest třeba většiny všech členů výboru, při rovnosti hlasů rozhoduje správce podstaty, který předsedá. Hlasovati lze i písemně.

(4) Ve vlastní věci nesmějí členové věřitelského výboru hlasovati.

(5) Členům věřitelského výboru přísluší náhrada nutných hotových výdajů. Vykonali-li členové věřitelského výboru z příkazu konkursního komisaře nebo z usnesení výboru zvláštní úkoly anebo bylo-li vůbec členství ve věřitelském výboru spojeno s mimořádnou ztrátou času nebo mimořádnou námahou, může jim býti za souhlasu konkursního komisaře za tuto činnost dána i přiměřená odměna.

§ 89.

Dokud nebyl zřízen věřitelský výbor, příslušejí práva a povinnosti, přikázané věřitelskému výboru, konkursnímu komisaři. Je-li v zákoně předepsán souhlas věřitelského výboru, může si konkursní komisař vyžádati usnesení schůze věřitelů.

d) Schůze věřitelů.

§ 90.

(1) Schůzi věřitelů svolává a řídí konkursní komisař. Schůze věřitelů buď zejména svolána, navrhnou-li to správce podstaty, věřitelský výbor nebo aspoň dva konkursní věřitelé, jejichž pohledávky podle odhadu konkursního komisaře činí nejméně jednu čtvrtinu konkursních pohledávek, a uvedou-li předmět jednání.

(2) Svolání schůze věřitelů buď veřejně oznámeno a v oznámení stručně uveden předmět jednání. Veřejného oznámení není třeba, bylo-li ve schůzi věřitelů ustanoveno, aby se v jednání pokračovalo, a byly-li ihned určeny místo, den i hodina jednání.

(3) O věcech, o kterých nebylo takto oznámeno, že budou projednávány, nemůže se schůze věřitelů platně usnášeti. Toto ustanovení neplatí však o návrhu, aby byla svolána nová schůze věřitelů.

Usnášení a hlasování ve schůzi věřitelů.

§ 91.

(1) Aby se schůze věřitelů, která se koná po zkušebním roku, mohla platně usnášeti, jest třeba, aby byli přítomni alespoň dva konkursní věřitelé, jejichž pohledávky, opravňující je k hlasování, činí alespoň čtvrtinu konkursních pohledávek.

(2) K usnesení a k volbám ve schůzi věřitelů je třeba prosté většiny hlasů, počítané podle výše pohledávek,

(3) Není-li v zákoně ustanoveno jinak, počítají se jen hlasy konkursních věřitelů, kteří se do schůze dostavili.

(4) Kromě voleb nesmí žádný věřitel hlasovati ve vlastní věci.

§ 92.

(1) Hlasovati mohou ve schůzi zpravidla jen věřitelé, kterým příslušejí zjištěné konkursní pohledávky.

(2) O tom, má-li býti přiznáno hlasovací právo také věřitelům, jejichž pohledávky nebyly ještě zjištěny nebo jsou sporné nebo podmíněné, rozhodne konkursní komisař prozkoumaje předběžně pohledávky a vyslechna účastníky.

(3) Totéž platí o pohledávkách oddělných věřitelů a věřitelů obchodní společnosti v konkursu osobně ručícího společníka. Hlasovací právo přísluší jim toliko za onu část pohledávky, která nebude pravděpodobně uhrazena jiným způsobem.

§ 93.

Konkursním věřitelům, kteří nabyli pohledávek postupem teprve po prohlášení konkursu, nepřísluší právo hlasovací, leda že převzali pohledávky podle závazku, který na sebe vzali již před prohlášením konkursu.

§ 94.

Rozhodnutím konkursního komisaře o hlasovacím právu nelze odporovati opravným prostředkem; mohou však býti na návrh účastníků změněna.

Zápověď provésti usnesení věřitelského výboru a schůze věřitelů.

§ 95.

(1) O usneseních věřitelského výboru podej správce podstaty neprodleně zprávu konkursnímu komisaři. Konkursní komisař může zakázati, aby usnesení věřitelského výboru nebylo vykonáno, dokud se o věci neusnese schůze věřitelů.

(2) Konkursní komisař může také zakázati, aby nebylo vykonáno usnesení věřitelského výboru nebo schůze věřitelů, odporuje-li společnému zájmu konkursních věřitelů. Aby bylo zabráněno patrné újmě, může konkursní komisař v naléhavých případech nahraditi usnesení věřitelského výboru nebo schůze věřitelů jiným opatřením.

Oddíl čtvrtý.

Jak se zjišťuje konkursní podstata.

Soupis a odhad.

§ 96.

(1) Konkursní komisař nebo k jeho příkazu správce podstaty anebo i jiná osoba, které to konkursní komisař přikáže, provedou soupis podstaty. Je-li to možno, buď k soupisu přibrán úpadce.

(2) Se soupisem buď zpravidla spojen odhad. Je-li to však účelné, může konkursní komisař naříditi, aby byl odhad odložen. K odhadu stačí přibrati jednoho znalce; ani toho není však třeba, vykonají-li odhad členové věřitelského výboru za souhlasu konkursního komisaře sami.

(3) O odhadu nemovitostí platí obdobně ustanovení exekučního řádu.

(4) Podrobné předpisy o soupisu konkursní podstaty a o odhadu jednotlivých předmětu budou vydány vládním nařízením.

(5) Je-li to účelno, může konkursní komisař od soupisu i odhadu vůbec upustiti a uložiti správci podstaty, aby na místo toho předložil zprávu o stanu jmění náležejícího do konkursní podstaty.

Věci cizí a věci v cizím uschování.

§ 97.

(1) Věci, o kterých jest pochybno, zda náležejí do konkursní podstaty, buďte do soupisu pojaty; v soupisu buďte však poznamenány nároky vznesené jinými osobami nebo pro jiné osoby.

(2) Kdo má ve své moci věci, které náležejí do konkursní podstaty, jest povinen, jakmile se doví o prohlášení konkursu, oznámiti to správci podstaty a dovoliti, aby byly sepsány a odhadnuty; jinak ručí za škodu, která by vzešla jeho zaviněním.

(3) Kdo nabyl v posledním roce před prohlášením konkursu úpadcových pohledávek, jest povinen vydati správci podstaty, požádá-li o to, kdykoliv seznam převzatých pohledávek, jakož i vyúčtování peněz na ně došlých.

(4) Konkursní komisař může naříditi, čeho jest třeba, aby tato opatření byla vykonána.

Dědictví.

§ 98.

(1) Připadlo-li úpadci dědictví, které mu nebylo do dne soupisu ještě odevzdáno, buď do soupisu konkursní podstaty pojato, co podle výsledku projednání pozůstalosti úpadci připadne.

(2) Byl-li prohlášen konkurs také na pozůstalost, buď projednán odděleně.

Úpadcova povinnost při zjištění a správě podstaty.

§ 99.

Úpadce jest povinen dáti správci podstaty veškerá vysvětlení, kterých jest potřebí k zjištění podstaty a k její správě. Zejména jest úpadce povinen vydati správci obchodní knihy a jiné zápisky, které se týkají správy jmění.

Seznam jmění a rozvaha.

§ 100.

(1) Nepředložil-li úpadce již před prohlášením konkursu zevrubný seznam jmění, má ho konkursní komisař přiměti k tomu, aby tak učinil ihned po prohlášení konkursu.

(2) V seznamu jmění buďte uvedeny jednotlivé kusy úpadcova majetku, jeho pohledávky i závazky. Při pohledávkách buď stručně uvedeno, z jakého právního důvodu vznikly a zdali a pokud jsou dobytny. Při závazcích jest kromě právního důvodu uvésti přesné adresy věřitelů a udati, zdali nejsou věřitelé osoby úpadci blízké (§ 35).

(3) Předložil-li úpadce rozvahu, buď správcem podstaty přezkoumána a opravena. Nepředložil-li úpadce rozvahu, může konkursní komisař naříditi, šetře ustanovení § 96, odst. 2., aby ji sestavil správce podstaty.

(4) Seznamy jmění i rozvahu, kterou sám předložil, jest úpadce povinen vlastní rukou podepsati a nabídnouti se k přísaze, že seznam jmění jest správný a úplný, že ze svého jmění nic nezamlčel, ani neuvedl vymyšlených dluhů.

Vyjevovací přísaha.

§ 101.

(1) Když byla konkursní podstata sepsána, jest úpadce povinen na návrh správce podstaty nebo některého věřitele nebo na příkaz konkursního komisaře vykonati vyjevovací přísahu. Rok k výkonu přísahy buď veřejně oznámen vývěskem na soudní desce. K roku buďte obesláni správce podstaty, členové věřitelského výboru a navrhovatel. Tito, jakož i přítomní věřitelé mohou úpadci dávati otázky.

(2) Je-li úpadcem pozůstalost, obchodní společnost nebo právnická osoba, určí konkursní komisař, zdali moji vyjevovací přísahu vykonati všichni dědicové, všichni osobně ručící společníci nebo likvidátoři nebo zástupci právnické osoby, či kteří z nich.

Opatření v příčině osoby úpadcovy.

§ 102.

(1) Konkursní komisař může dáti úpadce k soudu předvésti, když se na obeslání nedostaví, a může ho vzíti do vazby, neplní-li bez dostatečné omluvy povinnost uloženou mu podle § 99, nevykoná-li vyjevovací přísahu, nevyhoví-li příkazu, aby předložil seznam jmění, anebo je-li toho vůbec třeba, aby byla podstata zabezpečena neb aby byly zamezeny pletichy, kterými věřitelé mohou býti poškozeni.

(2) Před rozhodnutím o vazbě nebo o jejím zrušení buď, pokud možno, slyšen věřitelský výbor.

Výkon vazby na úpadci.

§ 103.

(1) Vazba se vykonává v soudní věznici v místnosti, která jest oddělena od místností, v nichž se vykonávají tresty na svobodě a vazba vyšetřovací. Zatčení úpadce provede výkonný orgán na rozkaz podepsaný konkursním komisařem tento rozkaz doručí se úpadci při zatčení. V jednotlivém případě smí vazba trvati nejdéle dva měsíce, úhrnná doba vazby uložené v konkursním řízení nesmí pak přesahovati jeden rok.

(2) Má-li býti uvalena vazba na úpadce, který jest veřejným zaměstnancem nebo zaměstnancem podniku sloužícího veřejné dopravě, budiž před zatčením uvědoměn nejbližší představený úpadcův, podle okolností jeho nadřízený úřad, aby bylo možno učiniti opatření pro zabezpečení nerušeného výkonu veřejné správy nebo veřejné dopravy. Za výkon vazby na úpadci, který jest příslušníkem vojska, četnictva nebo stráže bezpečnosti v činné službě, požádá konkursní komisař úpadcovo nadřízené velitelství, podle okolností jeho osobní úřad.

(3) Výdaje na výkon vazby náležejí k útratám konkursního řízení.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP