Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období.	4. zasedání.

1008.

Zpráva

ústavně-právního výboru

k usnesení senátu (tisk sněm. 895)

o vládním návrhu zákona (tisk sen. 253 a 362),

kterým se vydávají řády konkursní, vyrovnací a odpůrčí.

Vláda podala návrh zákona konkursního, vyrovnacího a odpůrčího, který je opět krokem kupředu ve sjednocení určitého úseku práva, platného v obou právních oblastech československé republiky.

Vedle této snahy po unifikaci zamýšleno ovšem také provésti reformu platných zákonů, která interesovanými kruhy byla již delší dobu požadována.

V Čechách, na Moravě a ve Slezsku platily předpisy vydané císařským nařízením ze dne 10. prosince 1914, čís. 337 ř. z., které nabyly platnosti 1. ledna 1915. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi byl v platnosti konkurzný zákon z r. 1881 a vyrovnací řád, vydaný vládním nařízením čís. 4070 E. M. 1915.

Současně s konkursním a vyrovnacím řádem z r. 1914 byly vydány pro území mimoslovenské předpisy o mimokonkursním právu odpůrčím ve zvláštním řádu odpůrčím, Vládní návrh i zde doplňuje mezeru, která vznikla tím, že slovenské práva žádného ustanovení o odpůrčím právu mimokonkursním nemá.

V praksi se na území platnosti konkursního řádu z r. 1914, konkursní řád platný v oblasti mimoslovenské líp osvědčil a věřitelům přinesl lepších výhod, než konkursní řád platný na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Důvodová zpráva vládního návrhu odůvodňuje, proč vládní návrh vzal za podklad nové úpravy konkursního práva československého předpisy o právu konkursním na území mimoslovenském.

Celkem lze říci, že konkursní řád vykazuje jen několik málo významných změn oproti dosud platnému konkursnímu řádu.

Mnohem hlubší změny vykazuje úprava řádu vyrovnacího.

Zde úprava přihlíží ke zkušenostem, nabytým v hospodářském životě. Nová úprava snaží se znemožniti nebo aspoň znesnadniti nepoctivým dlužníkům možnost navrhnouti zahájení vyrovnacího řízení tím, že rozmnožuje podmínky, za kterých tak možno učiniti.

Zjednává věřitelům lepší možnost pro rozhodnutí, mají-li přistoupiti na vyrovnání dlužníkem nabízené, a tím, že stanoví různou výši nabízených procent, t. j. 40% až 50%; přihlíží líp k daným hospodářským poměrům jednotlivých dlužníků.

Tímto ustanovením dává možnost jakési diferenciace a snížením na 40% do jednoho noku nabádá dlužníka, aby svoje závazky splnil ve lhůtě kratší, pro věřitele tedy výhodnější.

Podstatnou a významnou novotou je, že vyrovnání věřiteli přijaté a soudně schválené je exekučním titulem. Věřitelé mohou své pohledávky i v případě; že se stalo dodatečné vyrovnání neplatným nebo bezúčinným, vymáhati exekučně.

Osnova vládního návrhu všech tří řádů i společného uvazovacího zákona byla v senátě projednávána ve 12 schůzích, konaných v době od 12. listopadu do 3. prosince 1930, ústavně-právním výborem resp. zvláštním - k tomu účelu - zvoleným 5ti členným podvýborem. Osnova byla velmi bedlivě a pečlivě prozkoumána a výsledky této práce schváleny pak výborem ústavněprávním, resp. plenem senátu, s některými změnami, dole uvedenými.

Ústavně-právní výbor poslanecké sněmovny při svém jednání a zkoumání usnesení senátu věnoval svůj hlavní zřetel některým ustanovením usnesení senátu o vládním návrhu zákona.

Ke změnám dospěl ústavně-právní výbor v důsledcích přípomínek, podaných různými institucemi z kruhů obchodních, průmyslových a živnostenských, věřitelských svazů, advokátních komor atd. ústavně-právní výbor usnesl se navrhnouti řadu změn a sice:

V článku XIV. uvozovacího zákona připojil další odstavec, který má vyplniti mezeru, která by mohla vzniknouti v době, kdy zákon nebyl dosud vyhlášen.

Vládní návrh navrhoval kvotu 50% jako nejmenší pro zahájení vyrovnání. Ústavněprávní výbor měl zásadní námitky proti výši této kvoty vzhledem k hospodářským poměrům dlužníků na jedné straně, na druhé straně měl další námitky proti tomu, aby ubylo ponecháno vládnímu nařízení stanovin, v kterých případech možno nabídnouti i 35%.

Ústavně-právní výbor stanovením pevné kvoty 40% resp. 50% zamýšlel stabilisovati podmínky pro návrh na vyrovnání. Návrh přijatý ústavně-právním výborem rozeznává mezi dlužníky, kteří splní závazky do jednoho raku, a dlužníky, kteří žádají lhůtu 2letou. V prvém případě je přípustna nabídka nejmenší 40%ní, v druhém případě 50%ní.

V § 27 konkursního řádu škrtnut poslední odstavec, podle kterého zaměstnavatel mohl zrušiti služební poměr se svým zaměstnancem bez výpovědi do měsíce od prohlášení konkursu, je-li konkurs uvalen na jmění zaměstnavatelovo. Toto ustanovení sociálně poněkud kruté jevila se zbytečným a jeho škrtnutí zájmy veřitelů nikterak neohrožuje.

Ústavně-právní výbor navrhuje také škrtnutí posledního odstavce § 55, kterýžto odstavec obsahuje ustanovení o výhodách věřitelských svazů.

Ústavně-právní výbor stál na stanovisku, že toto ustanovení se jeví zbytečným vzhledem k tomu, že navrhované předpisy řádu konkursního a vyrovnacího poskytují dosti ochrany jak zájmům věřitelů, tak zájmům dlužníků. Nejevila se nutná potřeba, aby formální řízení konkursní a vyrovnací bylo komplikováno zásahem dalších činitelů.

Takto pozměněné usnesení senátu doporučuje ústavně-právní výbor poslanecké sněmovně ku přijetí.

Usnesením ústavně-právního výboru jsou také vyřízeny petice čs. 510 a 544.

V Praze dne 5. března 1931.

Dr Mičura v, r.,	Dr Mareš v. r.,
předseda.	zpravodaj.

Zákon

ze dne.............

kterým se vydávají řády konkursní, vyrovnací a odpůrčí.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

(1) Pro celé území Československé republiky se vydávají připojené řády konkursní, vyrovnací a odpůrčí.

(2) Platnosti pozbývají řády konkursní, vyrovnací a odpůrčí vydané cís. nařízením ze dne 10. prosince 1914, č. 337 ř. z., jakož i toto cís. nařízení samo mimo ustanovení doleji uvedená, dále konkurzný zákon vydaný zák. čl. XVII/1881, vyrovnací řád vydaný nařízením býv. uherské vlády ze dne 15. listopadu 1915, č. 4070 E. M., § 23 zák. čl. LIV/1912, nařízení ministra spravedlnosti ze dne 21, března 1918, č. 105 ř. z., zákon ze dne 20. června 1922, č. 190 Sb. z. a n., vládní nařízení ze dne 26. ledna 1923, č. 18 Sb. z. a n., zákon ze dne 26. dubna 1923, č. 99 Sb. z. a n., dále ze zákonů o výdělkových a hospodářských společenstvech ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., o hospodárskych a zárobkových úverných družstvach (zák. čl. XXIII/1898), jakož i ze všech jiných zákonů a nařízení ona ustanovení, která odporují předpisům připojeného konkursního, vyrovnacího a odpůrčího řádu a nejsou výslovně zachována v platnosti.

Čl. II.

Na místo ustanovení konkursního, vyrovnacího nebo odpůrčího řádu nebo některého z jiných tímto zákonem zrušených ustanovení, na které jest odkázáno v jiných zákonech a nařízeních, nastoupí příslušné předpisy vydané tímto zákonem.

Čl. III.

Nedotčeny zůstávají zejména:

1. předpisy jiných zákonů o účincích konkursu a vyrovnání na občanská, politická a čestná práva úpadcova (dlužníkova). Pokud jest úpadce (dlužník) podle platných předpisů vyloučen z některých práv a oprávnění, zaniknou tyto následky uplynutím dne, kterého byl konkurs pravoplatně zrušen nebo vyrovnací řízení pravoplatně skončeno (zastaveno);

2. předpisy práva občanského a obchodního o účincích prohlášení konkursu na některé právní poměry, zejména zákonů obchodních, zákonů o výdělkových a hospodářských společenstvech (družstvech) a o společnostech s ručením obmezeným; o účinku prohlášení konkursu na trvání a právní poměry obchodních společností, výdělkových a hospodářských společenstev (družstev) a společností s ručením obmezeným, jakož i povinnosti tichého společníka zaplatiti do konkursní podstaty vrácený vklad;

3. předpisy o exekuci k dobytí nebo zajištěni státních daní s přirážkami, cel, spotřebních a jiných dávek, majetkových pokut a pojistného v oboru sociálního pojištění vedené za konkursu na věci, na kterých jest pro tyto pohledávky přednostní právo;

4. ustanovení zákona o veřejných skladištích ze dne 28. dubna 1889, č. 64 ř. z. a § 438 zák. čl. XXXVII/1875 o právech příslušejících skladištním podnikům k uloženému zboží;

5. ustanovení § 56 obecného zákona knihovního ze dne 25. července 1871, č. 95 ř. z. o pořadí knihovních zápisů a §§ 40 až 45 zákona ze dne 22. srpna 1930, č. 132 Sb. z. a n., o železničních knihách a zástavních právech nabytých na drahách;

6. ustanovení o právu některých společností, ústavů a spolků podle stanov vydaných zákonem nebo schválených státní správou, vésti exekuci za konkursu a domáhati se přednostního uspokojení v konkursu;

7. ustanovení § 21 zákona z 23. prosince 1917, č. 501 ř. z., o smlouvě pojišťovací;

8. ustanovení § 38 zákona ze dne 11. května 1923, č. 106 Sb. z. a n., o smlouvě nakladatelské;

9. ustanovení zákona ze dne 10. října 1924, č. 240 Sb. z. a n., o příročí k ochraně peněžních ústavů a jejich věřitelů;

10. ustanovení o poplatcích v řízení konkursním a vyrovnacím.

Čl. IV.

Nedotčena jsou dále ustanovení zákonů ze dne 24. dubna 1874, č. 48 a 49 ř. z. a ze dne 5. prosince 1877, č. 111 ř. z. o právech držitelů zástavních listů a dílčích dluhopisů, tohoto ve znění upraveném článkem VII. cís. nař. č. 337/1914 ř. z., pak zákona ze dne 27. prosince 1905, č. 213 ř. z., o založených bankovních dluhopisech, článku XVI. zákona ze dne $. srpna 1910, č. 149 ř. z., a drahách nižšího řádu, jakož i zák. čl. XXXVI/1876 a XXXII/1897 o zajištění dílčích dluhopisů.

Čl. V.

Byl-li konkurs prohlášen na jmění ústavu, který vydal přednostní dlužní úpisy (zástavní listy, založené bankovní úpisy nebo dlužní úpisy místních drah) a věnoval určité předměty svého majetku jejich přednostní úhradě, platí zejména ještě tato ustanovení:

1. Nároky přednostních věřitelů z dlužních úpisů buďte uplatňovány opatrovníkem ustanoveným pro tyto věřitelé přihláškou podle předpisů konkursního řádu. V přihlášce buďte uvedeny předměty, ze kterých se požaduje přednostní uspokojení. Správce konkursní podstaty dá opatrovníku zprávu o dlužních úpisech, které byly vydány a jsou v oběhu, i o předmětech určených k jejich úhradě a dá mu nahlédnouti do knih a zápisů ústavu. Toto ustanoveni platí i o dlužních úpisech, které byly již vylosovány a dosud nebyly vyplaceny, jakož i o kuponech dospělých před prohlášením konkursu.

2. Odchylkou od ustanovení § 59, odst. 1., č. 1, konkursního řádu mohou býti opatrovníkem v konkursu vymáhány také úroky (kupony) z dlužních úpisů splatné po prohlášení konkursu s obmezením na majetkovou podstatu určenou k přednostnímu uspokojení věřitelů z dlužních úpisů.

3. Ustanovení § 122, odst. 2., konkursního řádu o zcizení předmětů určených k přednostnímu uspokojení věřitelů z dlužních úpisů a § 133, odst. 1. a 2., konkursního řádu platí obdobně o tom; jak se přihlíží k těmto věřitelům při rozdělování společné konkursní podstaty.

4. Opatrovníku přísluší ve schůzi věřitelů hlasovací právo toliko podle § 92, odst. 3., konkursního řádu, leda že jde o otázku, která se týká předmětů určených k přednostnímu uspokojení věřitelů zastoupených opatrovníkem.

5. O odporu proti požadovanému nároku na přednostní uspokojení platí ustanovení § 107, odst. 3, a 5., konkursního řádu.

6. Dojde-li v konkursu ústavu k nucenému vyrovnání, platí obdobně § 149 konkursního řádu. Přísluší-li opatrovníku právo hlasovati o nuceném vyrovnání podle § 92, odst. 3., konkursního řádu, má po jednom hlase za každou částku, která vychází, když se dělí součet ostatních pohledávek opravňujících hlasovati počtem ostatních věřitelů oprávněných hlasovati.

Čl. VI.

(1) Bylo-li zahájeno vyrovnací řízení na návrh ústavu, který vydal přednostní dlužní úpisy a věnoval určité části majetku k jejich přednostnímu uspokojení, zřídí vyrovnací soud z úřední povinnosti opatrovníka podle § 3 zák. č. 48/1874 ř. z.

(2) Ustanovení článku V. tohoto zákona a § 47, odst. 3., vyrovnacího řádu platí tu obdobně.

Čl. VII.

(1) Trestní ustanovení XXIII. hlavy prvního dílu a XI. hlavy druhého dílu trestního zákona ze dne 27. května 1852, č. 117 ř. z. ve znění upraveném článkem X. cís. nař. č. 337/1914 ř. z., i trestní ustanovení XXXI. a XXXV. hlavy trestního zákona zák. čl. V/1878 a zák. čl. V/1916 zůstávají v platnosti.

(2) Rovněž zůstávají v platnosti ustanovení článků XI. a XII. cís. nař. č. 337/1914 ř. z.

Čl. VIII.

Na území, na kterém jsou zřízeny zvláštní krajské soudy obchodní, jest krajský soud obchodní příslušný prohlásiti konkurs

1. na jmění nebo pozůstalou kupce nebo na jmění obchodní společnosti, jichž firma jest zapsána v obchodním rejstříku;

2. na jmění společenstva hospodářského a výdělkového (družstva).

Čl. IX.

(1) Není-li o movitém jmění úpadcově, které jest v cizině, jinak ustanoveno v mezinárodních smlouvách nebo ve vládních prohlášeních vyhlášených ve Sbírce zákonů a nařízeni, buď cizí soud (úřad) požádán za jeho vydání a vydané jmění pojato do konkursu zde prohlášeného (§ 3 konkursního řádu).

(2) Byl-li prohlášen konkurs v cizině, buď movité jmění úpadcovo, které jest ve zdejším státním území, vydáno cizímu soudu (úřadu), požádá-li o to a nebyl-li konkurs prohlášen taky zde, pokud tomu nebrání platné zákazy vývozu. Vydáno však smí býti úpadcova jmění teprve, když byla uspokojena práva na vyloučení a na oddělené uspokojení, nabytá dříve než došla žádost cizího soudu (úřadu).

(3) Vydání buď odmítnuto, nezachovává-li cizí stát vzájemnosti. Je-li to pochybno, buď vyžádáno prohlášení ministra spravedlnosti. Toto prohlášení jest pro soud závazné.

Čl. X.

(1) Konkursy, které byly prohlášeny přede dnem, kterého nabude tento zákon účinnosti, buďte skončeny podle dosavadních předpisů.

(2) I na konkursy v den účinnosti tohoto zákona již zahájené platí však tato ustanovení konkursního řádu:

1. Ustanovení § 141 až 166 o nuceném vyrovnání, pokud nebylo vyrovnání věřiteli přijato přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti.

2. Ustanovení § 170 až 172 o konkursech nepatrných.

3. Zvláštní ustanovení § 173 až 187 o konkursech na jmění výdělkových a hospodářských společenstev (družstev).

(3) Vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona buďte skončena podle dosavadních předpisů, jestliže bylo vyrovnání věřiteli přijato přede dnem, kterého tento zákon nabude účinnosti.

Čl. XI.

Zda lze vzájemné pohledávky kompensovati a odporovati právním jednáním, buď posuzováno podle předpisů platných v době, kdy bylo nabyto vzájemných pohledávek nebo kdy bylo právní jednání vykonáno.

Čl. XII.

Spory o odpůrčích žalobách, o pravost a pořadí konkursních pohledávek a o nároky na vyloučení nebo oddělené uspokojení, pak o pohledávky za podstatou, ve kterých byla žaloba podána podle dosavadních ustanovení přede dnem účinnosti tohoto zákona, projednají a rozhodnou soudy dosud příslušné (§ 23 zák. čl. LTV/1912).

Čl. XIII.

Správce konkursní podstaty (vyrovnací správce) jest povinen zaplatiti za jmenování do státní pokladny dávku do výše 5% částky, která mu bude přiznána jako odměna, ve prospěch péče o mládež chudou, opuštěnou a zanedbanou. Tato dávka jest splatna při výplatě odměny; soud srazí ji přímo z částky správci poukázané. Podrobná ustanovení budou vydána vládním nařízením.

Čl. XIV.

(1) Tento zákon nabude účinnosti za tři měsíce po vyhlášení vyjímajíc ustanovení § 4 vyrovnacího řádu o nejmenší přípustné nabídce na vyrovnání, kteréžto ustanovení nabývá účinnosti ihned a platí také o vyrovnáních zahájených před vyhlášením tohoto zákona, pokud nebylo vyrovnání věřiteli ještě přijato.

(2) Byla-li před vyhlášením zákona nabídnuta menší kvota než stanoví § 4, čís. 5., budiž navrhovatel vyzván, aby návrh do určité lhůty opravil a přizpůsobil zákonu. Byl-li opravený návrh ve lhůtě určité předložen, nastávají účinky návrhu na vyrovnání ode dne původního podání.

(3) Tento zákon provede ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.

I.

Konkursní řád.

DÍL PRVNÍ.

KONKURSNÍ PRÁVO HMOTNĚ.

Hlava první.

Podmínky prohlášení konkursu a jeho právní účinky.

Kdy lze konkurs prohlásiti.

§ 1.

(1) Konkurs buď na jmění dlužníkovo prohlášen, není-li dlužník (úpadce) s to, aby plnil své splatné závazky.

(2) Zastaví-li dlužník platy, má se za to, že není s to, aby plnil své splatné závazky.

(3) Na pozůstalosti a na jmění právnických osob buď konkurs prohlášen i tehdy, jsou-li předluženy. Co ustanovuje konkursní řád o nezpůsobilosti platiti, platí v těchto případech obdobně o předlužení.

Právní účinky prohlášení konkursu.

§ 2.

(1) Právní účinky prohlášení konkursu nastávají počátkem dne, kterého byla konkursní vyhláška vyvěšena na desce konkursního soudu.

(2) Byl-li konkurs prohlášen zároveň se zastavením vyrovnacího řízení nebo na návrh podaný do patnácti dnů po zastavení vyrovnacího řízení, trvají právní účinky zahájení vyrovnacího řízení až do prohlášení konkursu. Lhůty, které se podle konkursního řádu počítají ode dne návrhu na prohlášení konkursu nebi ode dne prohlášení konkursu, počítají se v takovém případu ode dne návrhu na zahájení řízení vyrovnacího nebo ode dne, kdy bylo zahájeno vyrovnací řízení.

Konkursní podstata.

§ 3.

(1) Od prohlášení konkursu není úpadci dovoleno, aby nakládal svým jměním, které jest podrobeno exekuci a které mu náleželo v den prohlášení konkursu anebo kterého nabyl za konkursu (konkursní podstata).

(2) Do konkursní podstaty náleží zejména veškeré nemovité jmění úpadcovo, které jest ve zdejším státním území, a veškeré movité jmění úpadcovo, ať jest kdekoliv, pokud není o něm jinak ustanoveno v mezinárodních smlouvách nebo vládních prohlášeních vyhlášených ve Sbírce zákonů a nařízení.

(3) Konkursní podstata buď vzata podle ustanovení konkursního řádu do uschování a do správy a budiž jí užito k uspokojení všech osobních věřitelů, kterým v den prohlášení konkursu příslušejí proti úpadci majetkoprávní nároky (konkursní věřitelé).

Právní jednání úpadcova.

§ 4.

(1) Právní jednání, která vykonal úpadce po prohlášení konkursu a která se týkají konkursní podstaty, jsou bezúčinná proti konkursním věřitelům. Druhé smluvní straně buď vzájemné plnění vráceno, pokud by se jím konkursní podstata obohatila.

(2) Plní-li dlužník úpadci po prohlášení konkursu, není závazku zproštěn, leda že by se plnění dostalo do konkursní podstaty nebo že úpadcův dlužník v době plnění nevědě o prohlášení konkursu a že příčinou této neznalosti nebylo opominutí náležité péče.

Dědictví, odkazy, věnování mezi živými.

§ 5.

(1) Správce podstaty jest oprávněn na místě úpadce nastoupiti anebo pro podstatu přijmouti dědictví, odkazy a jiná věnování majetková, která úpadce do prohlášení konkursu nepřijal nebo neodmítl anebo která úpadci připadla za konkursního řízení. Dědictví může správce nastoupiti toliko s výhradou inventáře.

(2) Nenastoupí-li správce podstaty dědictví ve lhůtě ustanovené pozůstalostním soudem nebo při roku ustanoveném k projednání pozůstalosti nebo odmítne-li dědictví, odkaz nebo jiné majetkové věnování nenáleží tato práva do konkursní podstaty.

Výživa úpadce a jeho rodiny.

Byt úpadcův.

§ 6.

(1) Čeho nabude úpadce vlastní činností anebo co mu bylo za konkursu bezplatně věnováno, buď mu ponecháno potud, pokud toho potřebuje k výživě své a těch, kdo mají proti němu zákonný nárok na výživu.

(2) Nároku na výživu z konkursní podstaty úpadce nemá. Správce podstaty může však za souhlasu věřitelského výboru poskytnouti úpadci a jeho rodině nutnou výživu.

(3) Bydlí-li úpadce v domě, který náleží do konkursní podstaty, buďte mu ponechány místnosti nezbytné pro obývání jeho a členů jeho rodiny, kteří s ním žijí ve společné domácnosti. O tom, které místnosti jest úpadci ponechati, rozhodne konkursní komisař. Rušil-li by úpadce správu konkursní podstaty, může mu konkursní komisař ponechané místnosti na návrh správce podstaty odejmouti.

Účinek prohlášení konkursu na spory.

§ 7.

(1) Spory o uplatnění nebo zajištění nároků na jmění náležející do konkursní podstaty nemohou býti po prohlášení konkursu proti úpadci zahájeny ani nemůže v nich býti pokračováno.

(2) Spory o nároky na oddělené uspokojení a o nároky na vyloučení věcí nenáležejících do konkursní podstaty mohou býti zahájeny a může v nich býti pokračováno také po prohlášení konkursu, vždy však jen proti správci konkursní podstaty.

(3) Spory o nároky, které se vůbec netýkají jmění náležejícího do konkursní podstaty, zejména spory o nároky na osobní plnění úpadcovo, mohou býti zahájeny proti úpadci nebo úpadcem i po prohlášení konkursu a může v nich býti pokračováno i za konkursu.

§ 8.

(1) Prohlášením konkursu přerušují se veškeré zahájené spory, ve kterých jest úpadce žalobcem nebo žalovaným, mimo spory o nároky, které se vůbec netýkají jmění náležejícího do konkursní podstaty. Přerušení sporu působí na úpadcovy společníky v rozepři jen tehdy, tvoří-li s úpadcem jednotnou spornou stranu.

(2) V přerušeném řízení mohou pokračovati správce podstaty, úpadcovi společníci v rozepři i úpadcův odpůrce.

(3) Ve sporech o nároky, které jest v konkursu přihlásiti, lze v řízení pokračovati až po zkušebním roku. Na místě správcově mohou v řízení pokračovati také konkursní věřitelé, kteří při zkušebním roku popřeli pohledávku, o kterou jest spor.

§ 9.

(1) Odepře-li správce podstaty vstoupiti do sporu, ve kterém jest úpadce žalobcem nebo kterým se proti úpadci uplatňuje nárok na vyloučení věci do konkursní podstaty nenáležející, vyloučí se z konkursní podstaty uplatňovaný nárok nebo požadovaná věc.

(2) Nevstoupí-li správce podstaty do sporu ve lhůt, kterou určil procesní soud, platí to za odmítnutí. V řízení mohou pak pokračovati úpadce, jeho společníci v rozepři nebo úpadcův odpůrce.

Promlčení pohledávek.

§ 10.

(1) Přihlášením pohledávky v konkursním řízení přetrhuje se její promlčení. Promlčení proti úpadci počíná se znovu dnem po pravoplatnosti usnesení o zrušení konkursu.

(2) Byl-li přihlášený nárok při zkušebním roku popřen, staví se jeho promlčení ode dne přihlášky až do konce lhůty určené k tomu, aby byl nárok uplatněn.

Práva na oddělené uspokojení a práva na vyloučení věcí

z konkursní podstaty.

§ 11.

Po prohlášení konkursu nemůže býti pro pohledávku proti úpadci nabyto soudcovského práva zástavního nebo práva na oddělené uspokojení na věcech, které náležejí do konkursní podstaty.

§ 12.

(1) Práva na oddělené uspokojení a na vyloučení věcí do konkursní podstaty nenáležejících prohlášením konkursu nejsou dotčena. Z konkursní podstaty buďte vyloučeny zejména majetkové hodnoty, které tvoří jmění určené k podpoře úpadcových zaměstnanců v nemoci, invaliditě nebo stáří nebo jejich vdov, sirotků a rodinných příslušníků.

(2) Konkursní komisař může však naříditi, aby byl nucený prodej úpadcových věcí odložen nejdéle na šedesát dní, lze-li od toho očekávati výhodnější výsledek prodeje nebo je-li takové opatření nezbytné, aby byla odvrácena újma hrozící konkursním věřitelům. Doba, na kterou byl prodej odložen, nezapočítává se do lhůty, na kterou jest omezeno zákonné přednostní právo pro veřejné dávky.

(3) Ustanovení o oddělných věřitelích platí také o osobních věřitelích, kteří k zajištění svých nároků nabyli určitých částí majetku úpadcova, zejména pohledávek.

(4) Zadržovacími právy nakládá se v konkursním řízení jako zástavními právy.

§ 13.

(1) Prohlášením konkursu zanikají práva na oddělené uspokojení, kterých věřitelé na, úpadcově jmění nabyli exekucí v posledních šedesáti dnech před prohlášením konkursu. Byl-li však konkurs zrušen podle § 167, znovu oživnou. Bylo-li zástavní právo nuceně zřízeno po zrušení dražebního řízení na návrh učiněný do lhůty ustanovené v exekučním řádu, počítá se šedesátidenní lhůta ode dne, kterého bylo poznamenáno zahájeni dražebního řízení.

(2) Řízení zahájené ke zpeněžení věci nebo práva, které byly zabaveny ve Lhůtě uvedené v odst. 1., budiž exekučním soudem zrušeno z úřední moci nebo na žádost konkursního komisaře anebo na návrh správce konkursní podstaty. Lhůta ustanovená pro zánik zástavního práva nabytého exekucí na movitých věcech hmotných se staví, oživne-li opět právo zástavní, až do právní moci usnesení, kterým byl konkurs zrušen.

(3) Byly-li již zpeněženy věci nebo práva, zabavené ve lhůtě uvedené v odst. 1., buď pojat do konkursní podstaty výtěžek připadající na zaniklé právo na oddělené uspokojení.

(4) Ustanovení odstavce 1. až 3. neplatí o právech na oddělené uspokojení, nabytých pro veřejné dávky a pro pojistné v oboru sociálního pojištění.

Zápisy v pozemkových knihách.

§ 14.

Vklady a záznamy ve veřejných knihách mohou býti povoleny a vykonány i po prohlášení konkursu, řídí-li se pořadí zápisu dnem, který jest před prohlášením konkursu.

Pohledávky nepeněžité, neurčité a v cizí měně.

§ 15.

Pohledávky, které nejsou splatny v penězích nebo jejichž výše jest neurčitá anebo které mají býti splněny v cizí měně, buďte v konkursu uplatňovány podle své hodnoty v měně československé v den prohlášení konkursu.

Pohledávky nedospělé.

§ 16.

(1) Nedospělé pohledávky platí v konkursu za splatné.

(2) Nedospělé nezúročitelné pohledávky lze však uplatňovati v konkursu toliko částkou, která s připočtením zákonných úroků za dobu od prohlášení konkursu až do splatnosti rovná se celé pohledávce.

Nároky na opětující se dávky.

§ 17.

(1) Nároky na placení důchodů, výživného (§ 59, odst. 2.) nebo jiných opětujících se dávek po určitou dobu buďte sečteny a sraženy zákonné úroky za mezidobí podle § 16, odst. 2.

(2) Je-li nárok na opětující se plnění neurčitého trvání, budiž v konkursu uplatněn částkou zjištěnou odhadem ke dni prohlášen konkursu.

Pohledávky podmíněné.

§ 18.

Věřitel, jemuž přísluší pohledávka podmíněn, může žádati, aby bylo zaplacení zajištěno pro případ, že se splní podmínka odkládací nebo nesplní podmínka rozvazovací. Je-li pohledávka omezena podmínkou rozvazovací, může věřitel žádati, aby mu bylo zaplaceno ihned, když dá sám jistotu pro případ, že se podmínka splní.

Spoludlužníci a ručitelé úpadcovi.

§ 19.

(1) Spoludlužníci zavázaní rukou společnou a nerozdílnou a ručitelé za úpadcovy závazky mohou v konkursu požadovati, aby jim byly nahrazeny platy, které na pohledávku vykonali před prohlášením konkursu nebo po něm, jestliže jim podle obecných ustanovení přísluší proti úpadci právo postihu.

(2) Částky, které by takoví spoludlužníci nebo ručitelé musili pro svůj společný závazek snad zaplatiti v budoucnosti, mohou v konkursu přihlásiti jako podmíněné pohledávky pro případ, že věřitel pohledávku v konkursu neuplatní.

(3) Po prohlášení konkursu mohou úpadcovi spoludlužníci a ručitelé pohledávku od věřitele nebo jeho nástupce vykoupiti. Zaplatí-li ji, příslušejí jim v konkursním řízení práva původního věřitelé.

§ 20.

(1) Je-li za tutéž pohledávku zavázáno několik osob rukou společnou a nerozdílnou, může věřitel až do úplného uspokojení uplatniti celý zbytek pohledávky, v době prohlášení konkursu ještě nezaplacený, proti každému spoludlužníku, který jest v konkursu.

(2) Konkursním podstatám jednotlivých spoludlužníků, kteří na věřitelovu pohledávku uplatili více, nežli na ně připadá podle obecných předpisů, přísluší proti ostatním právo postihu.

Kompensace vzájemných pohledávek.

§ 21.

(1) Pohledávky, které v době prohlášení konkursu mohly býti podle obecných ustanovení kompensovány, netřeba v konkursu uplatňovati.

(2) Kompensace není vyloučena proto, že vzájemné pohledávky nebo některá z nich byly v době prohlášení konkursu podmíněné nebo nedospělé nebo že jejich předmětem nebylo plnění peněžité. O takových pohledávkách platí obdobně ustanovení §§ 15 až 17. Je-li pohledávka konkursního věřitele podmíněná, může soud učiniti kompensaci závislou na složení jistoty.

§ 22.

(1) Kompensace jest nepřípustná, nabyla-li ta či ona strana vzájemné pohledávky teprve po prohlášení konkursu. Totéž platí, nabyl-li úpadcův dlužník vzájemné pohledávky sice před prohlášením konkursu, avšak věděl-li nebo musil-li věděti v době, kdy nabyl vzájemné pohledávky, že jest úpadce neschopen platiti.

(2) Kompensace jest však přípustná i v případech uvedených v odst. 1., nabyl-li věřitel vzájemné pohledávky dříve než šest měsíců před prohlášením konkursu nebo jestliže věřitel byl povinen pohledávku převzíti a při tom, když na sebe bral tuto povinnost, nevěděl ani věděti nemusil, že úpadce jest neschopen platiti.

(3) Rovněž mohou býti kompensovány nároky, které po prohlášení konkursu vzniknou podle §§ 23 až 27 anebo ožijí podle § 44, odst. 2.