Die Unterzeichneten beantragen:

Das Abgeordnetenhaus möge beschliessen:

Die Regierung der Čechoslovakischen Republik wird aufgefordert; durch eine Verordnung ausnahmsweise mit Rücksicht auf die hohen Lebensunterhaltungskosten und die ausserordentlichen Teuerungsverhältnisse die Stadt Gablonz a. N. in die Gruppe A der Aktivitätszulagen im Sinne des Absatzes 7, des § 12 des Gesetzes vom 24. Juni 1926, Zl. 103 S. d. G. u. V. einzureihen.

In Anziehung des § 12, Abs. 7 des Gesetzes vom 24. Juni 1926 S. d. G. u. V. Nr. 103 u. 104 betreffend die Regelung der Gehalts- und einiger Dienstverhältnisse der Staatsbediensteten (Gehaltsgesetz), haben die Staats- und öffentlichen Bediensteten, sowie die Lehrerschaft von Gablonz a. N. die Forderung gestellt, die Gemeinde Gablonz a. N., sowie die durch Regierungsverordnung Nr. 163 vom 14. September 1928 umgereihten Nachbargemeinden durch Regierungsverordnung für die Aktivitätszulagenbemessung in die Ortsgruppe A einzuteilen.

Gemäss den eingangs zitierten gesetzlichen Bestimmungen können einzelne Gemeinden mit Rücksicht auf die ausserordentlichen Teuerungsverhältnisse und hohen Lebensunterhaltskosten durch Regierungsverordnung in eine höhere Ortsgruppe eingereiht werden.

Tatsächlich wurde auch unter anderem mit Regierungsverordnung vom 14. September 1928 unter Hinweis auf die erwähnten Bestimmungen eine grössere Anzahl Gemeinden in höhere Ortsklassen eingereiht und die Einteilung, der Gemeinden in die Ortsklasse A ist überhaupt nicht an eine bestimmte Bevölkerungsziffer gebunden.

Es darf daher wohl angenommen werden, dass die Einteilung in die Ortsklasse A nur von den Teuerungsverhältnissen abhängig ist. In der Gruppe A sind in den historischen Ländern nur Gross-Prag und Brünn eingeteilt. Für die Gemeinden in den historischen Ländern dürften daher die Teuerungsverhältnisse von Gross-Prag und Brünn für die Einreihungswürdigkeit in die Ortsklasse A als ausschlaggebend zu betrachten sein.

Falls die Zulage A für Prag als eine besondere Repräsentationszulage zu betrachten wäre, muss darauf verwiesen werden, dass auch die Städte Brünn und Bratislava bereits in die Ortsklasse A eingereiht wurden. Daraus geht ganz unzweideutig hervor, dass diese Zulage als eine durch die Teuerungsverhältnisse begründete Zulage aufzufassen ist.

Falls die Notwendigkeit bestehen sollte; für die Hauptstadt Prag eine eigene Repräsentationszulage zu schaffen, so besteht hiefür im Verordnungswege ebenfalls die Möglichkeit im § 148 des Gesetzes Nr. 103, wogegen sicherlich die gesamte Staatsbeamtenschaft und Lehrerchaft nichts einzuwenden hätte. Da aus dem Gesetze aber hervorgeht, dass die Teuerungsverhältnisse in Gablonz a. N. höher sind als in Prag so besteht aus diesem Grunde kein Hindernis, Gablonz a. N. in die jetzige Prager Ortsklasse ein zureihen. Hiebei ist auch der Hinweis darauf notwendig, dass schon seit Jahren auf die Teuerung in den industriereichen. Grenzbezirken von sämtlichen Organisationen in wiederholten Memoranden und Vorsprachen hingewiesen wurde, um für diese Gebiete eine besondere Zulage als Ausgleich für die dort bestehende Teuerung zu erhalten.

Es sei noch gestattet auf die Preisverhältnisse in Gablonz a. N., Gross-Prag und Brünn hinzuweisen, wobei nur auf Lebensmittel, Beheizung, Beleuchtung und Wohnung Rücksicht genommen wird, weil es sehr schwer ist, für Kleidungsstücke einen einheitlichen Masstab zu finden. Doch ist allgemein bekannt, dass sämtliche Konfektionsware in den Landeshauptstäten billiger zu haben ist; da die Provinzgeschäfte ihre Ware von Firmen beziehen, welche ihren Sitz in den Landeshauptstädten haben.

Die Staats- und öffentlichen Bediensteten sowie die Lehrerschaft von Gablonz a. N. verdienen daher auf Grund der dargelegten Teuerung und der dadurch verursachten hohen Lebensunterhaltungskosten, welche bedeutend grösser sind als in den Landeshauptstädten in den historischen Ländern, eine Teuerung, unter welcher sie nunschon seit Jahren auf das Schwerste leiden, durch die sie gegenüber anderen gleichartigen und gleichgestuften Staatsangestellten in ihren Bezügen verkürzt erscheinen, von der Regierung der Čechoslovakischen Republik die dargelegten Gründe gewürdigt zu bekommen.

Prag, am 27. Jänner 1931.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račic se usnésti:

Vláda Československé republiky se vybízí, aby nařízením výjimečně vzhledem k vysokým výdajům na živobytí a mimořádným drahotním poměrům zařadila město Jablonec n. N. do skupiny míst A činovného podle odst. 7, § 12 zákona ze dne 4. června 1920, číslo 103 Sb. z. a n.

Dovolávajíce se § 12, odst. 7 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 a 104 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platového zákona), žádali státní a veřejní zaměstnanci jakož i učitelé v Jablonci n. N., aby obec Jablonec n. N., jakož i sousední obce, přeřaděné vládním nařízením ze dne 14. září 1928, č. 163 Sb. z. a n., byly vládním nařízením zařaděny do skupiny míst A pro vyměření činovného.

Podle výše uvedených ustanovení zákona mohou býti jednotlivé obce vzhledem k mimořádným drahotním poměrům a vysokým výdajům na živobytí vládním nařízením zařaděny do vyšší skupiny míst.

Skutečně bylo mezi jiným vládním nařízením ze dne 14. září 1928 s poukazem na zmíněná ustanovení mnoha obcí zařaděno do vyšších skupin míst a zařadění obcí do skupiny míst A není vůbec vázáno určitým počtem obyvatelstva.

Dlužno tedy jistě míti za to, že zařadění do skupiny míst A závisí jen na drahotních poměrech. Do skupiny A jsou v historických zemích zařaděny jen Velká Praha a Brno. Pro obce v historických zemích lze tedy drahotní poměry Velké Prahy a Brna považovati za rozhodující, mají-li tyto obce býti zařaděny do skupiny míst A.

Dlužno-li činovné podle skupiny A pro Prahu považovati za zvláštní representační přídavek, musíme poukázati, žei města Brno a Bratislava jsou již zařaděna do skupiny míst A. Z toho zcela jasně vyplývá, že tento přídavek dlužno považovati za přídavek odůvodněný drahotními poměry.

Kdyby mělo býti nutno utvořiti pro hlavni město Prahu zvláštní representační přídavek, lze to rovněž provésti nařízením podle § 148 zákona č. 103/1926, proti čemuž jistě by všichni státní úřednici a učitelé nic nenamítali. Ale poněvadž ze zákona vyplývá, že drahotní poměry v Jablonci n. N. jsou vyšší než v Praze, není proto překážky, aby Jablonec n. N. byl zařaděn do nynější pražské skupiny míst. Při tom nutno také poukázati, že již po léta veškeré organisace v četných memorandech a při osobních návštěvách ukazovaly na drahotu v průmyslových pohraničních okresích, aby pro tato území dostaly zvláštní přídavek k vyrovnání tamější drahoty.

Budiž ještě dovoleno ukázati na cenové poměry v Jablonci n. N., Velké Praze a Brně, při čemž přihlížíme jen k potravinám, otopu, osvětlení a bytům, poněvadž jest velmi těžké pro oděv nalézti jednotné měřítko. Ale všeobecně jest známo, že veškeré konfekční zboží lze laciněji dostati v zemských hlavních městech, poněvadž venkovské obchody objednávají své zboží od firem, které mají své sídlo v zemských hlavních městech. Státní a veřejní zaměstnanci, jakož i učitelé z Jablonce n. N. zasluhují tedy podle vylíčené drahoty a tím způsobených vysokých výdajů na živobytí, které jsou značně vyšší než v zemských hlavních městech v historických zemích, dále na drahotu, kterou již po léta velmi těžce trpí a kterou jsou proti jiným státním zaměstnancům ve stejné hodnosti a ve stejné stupnici ve svých požitcích zkráceni, aby vláda Československé republiky ocenila vylíčené důvody.

V Praze dne 27. ledna 1931.