Die Gefertigten stellen folgenden Antrag:

Das Abgeordnetenhaus wolle beschliessen:

vom.................,

Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:

Art. I.

Aus dem § 77 Absatz 2 ist folgender Satz zu streichen: ťAls staatliche Unternehmung gilt bei Ermittlung der Besteuerungsgrundlage im Sinne dieser Bestimmung die Gesamtheit der auf Grund des Gesetzes vom 18. Dezember 1922, Slg. d. G. u. V. Nr. 404 von einem Verwaltungskollegium verwalteten Betriebe.Ť

Art. II

Mit Durchführung dieses Gesetzes wird der Finanzminister betraut.

Der § 77 Absatz 2 des Gesetzes über die direkten Steuern bestimmt, dass alle Betriebe des Staates, die nach dem Gesetze 404/22 von einem Verwaltungskollegium verwaltet werden, rücksichtlich der Besteuerungsgrundlage als eine Unternehmung zu betrachten sind, während sonst der Reinertrag jeder Unternehmung des Staates und der Selbstverwaltungsverbände für sich getrennt der Steuer unterliegt.

Dieses im § 77 des Steuerreformgesetzes ausgesprochene Privileg der staatlichen Unternehmungen, auf welche das Gesetz Nr. 404/22 anwendbar ist, zieht für die an ihrer Steuerleistung interessierten Selbstverwaltungsverbände grosse Schäden nach sich, bewirkt eine Sanierung einzelner zwangsläufig und unabänderlich verlustbringender staatlicher Betriebe auf Kosten der Selbstverwaltungskörper eines örtlich beschränkten Gebietes und deren vollständigen finanziellen Ruin.

Die im Brüxer und Komotauer Bezirk gelegenen staatlichen Schächte wurden bis zum Jahre 1926 bei der Steuerverwaltung in Brüx, dem Sitze der staatlichen Bergdirektion in Brüx, versteuert.

Die auf die Gemeinden Brüx, Kommern, Kopitz, Niedergeorgenthal, Schautsch, Seestadtl und Triebschitz entfallende Steuertangente betrug im Jahre 1926, das durchaus nicht besonders günstig war 701.483 Kč. Zu dieser staatlichen Steuer konnten die 7 Gemeinden Umlagen in der Höhe von 3,895.373 Kč und die Bezirke Brüx, Komotau sowie die übrigen Selbstverwaltungsverbände. Umlagen in der Höhe von 3,318.014 Kč vorschreiben.

Die Steuertangente für die gleichen Gemeinden betrug jedoch im Jahre 1928 nurmehr 33.656 Kč, zu welcher Summe die genannten Gemeinden Umlagen in der Höhe von 76.994 Kč und die übrigen Selbstverwaltungskörper Umlagen von 100.631 K vorschreiben konnten.

Dieses gewaltige Sinken der Steuergrundlage der staatlichen Bergdirektion ist darauf zurückzuführen, dass eben infolge dieser durch den § 77 Absatz 3 des Gesetzes über die direkten Steuern herbeigeführten Aenderungen, angefangen vom Jahre 1927, die der Zentraldirektion der staatlichen Berg- und Hüttenbetriebe in Prag unterstehende Brüxer Braunkohlenschächte gemeinsam mit den staatlichen Montanbetrieben in Příbram und der Slovakei und Joachimsthal versteuert werden.

Die Gewinne der staatlichen Bergbaubetriebe im Brüxer und Komotauer Bezirke werden ausgeglichen durch die Verluste in den anderen Orten, ja sie können nicht einmal diese Verluste zur Gänze decken, sodass alle staatlichen Berg- und Hüttenbetriebe mit der Mindeststeuer zur Vorschreibung gelangen.

Die Begünstigung der staatlichen Braunkohlenschächte ist von jedem Gesichtspunkte aus betrachtet ungerechtfertigt. Der Staat unterhält die passiven Betriebe in Příbram, der Slowakei und Joachimsthal im gesamtstaatlichen Interesse, sei es aus pädagogischen Gründen (Příbramer Bergakademie), sei es aus Gründen der Landesverteidigung (Erzgewinnung) u. s. w. Es ist daher wohl zu rechtfertigen, dass für die im gesamtstaatlichen Interesse betriebenen Bergwerke und Hütten auch aus Gesamtstaatsmitteln Zuschüsse geleistet werden. Nicht zu rechtfertigen ist jedoch die Tatsache, dass sich der Staat diese Zuschüsse dadurch erspart, dass er die verlustbringenden Betriebe gemeinsam mit den gewinnbringenden versteuert und so diese Subventionierung der verlustbringenden Betriebe auf Kosten der Selbstverwaltungskörper, in welchen sich gewinnbringende staatliche Betriebe befinden, durchführt.

Etwaige Einwendungen, dass durch den 2. Absatz des § 77 des Steuerreform gesetzes der Staat in steuerrechtlicher Beziehung seine Betriebe nur jenen der Privatunternehmer gleichstellt, sind nicht gerechtfertigt, da der Privatunternehmer eben notorisch verlustbringende Betriebe nicht aufrecht erhält, sondern sie einstellt, so dass also beim Privatunternehmer, der mehrere Unternehmungen betreibt, auf die Dauer wenigstens die Verluste eines Betribes die Gewinne des anderen nicht schmälern können.

Prag, am 12. Feber 1931.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

ze dne...............,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

V § 77, odst. 2, škrtá se tato věta: ťZa státní podnik při vyšetřování daňového základu ve smyslu tohoto ustanovení se považuje souhrn závodů spravovaných na podkladě zákona ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., některým ze správních sborůŤ.

Článek II.

Provedení tohoto zákona ukládá se ministrovi financí.

§ 77, odst. 2, zákona o přímých daních ustanovuje, že všechny státní závody spravované některým ze správních sborů podle zákona č. 404/1922, pokud jde o základ vyměření daně, pokládají se za podnik, kdežto jinak čistý výtěžek každého podniku státu a samosprávných svazků podléhá dani odděleně.

Privilej státních podniků podle zákona č. 404/1922, stanovený v § 77 zákona o reformě daní, působí samosprávným svazkům, které mají zájem na jejich daních, velké škody, sanuje některé státní podniky, které musí nevyhnutelně pracovati se ztrátou, na škodu samosprávných sborů místně omezeného území a k jejich úplné finanční zkáze.

Státní doly ležící v okresu mosteckém a chomutovském, byly až do roku 1926 zdaňovány u mostecké berní správy, sídla ředitelství státních dolů v Mostu.

Daňová tangenta připadající na obce Most, Komořany, Kopisty, Dolní Jiřetín, Souš, Ervěnice a Přebušice v roce 1926, který nebyl nikterak zvláště příznivý, činila 701.483 Kč. K těmto státním daním mohlo oněch 7 obcí vybírati přirážky ve výši 3,895.373 Kč a okresy Most, Chomutov, jakož i ostatní samosprávné svazky předepsati přirážky ve výši 3,318.014 Kč.

Daňová tangenta pro téže obce činila však v roce 1928 již jen 33.656 Kč, ke kteréžto částce jmenované obce mohly předepsati přirážky ve výši 76.994 Kč a ostatní samosprávné svazky přirážky 100.631 Kč.

Příčinou tohoto ohromného poklesu základu zdanění ředitelství státních dolů jest to, že právě pro změny způsobené tímto 77, odst. 3, zákona o přímých daních, počínaje rokem 1927, -mostecké hnědouhelné doly, podřízené ústřednímu ředitelství státních dolů a hutí v Praze, jsou zdaňovány spolu se státními báňskými podniky v Příbrami, na Slovensku a v Jáchymově.

Výtěžky státních důlních podniků v okrese mosteckém a chomutovském jsou vyrovnávány ztrátami v jiných místech, ba těchto ztrát nemohou ani úplně uhraditi, takže všechny státní důlní a hutní podniky jsou zdaňovány nejmenší daní.

Protežování státních hnědouhelných dolů jest z jakéhokoliv stanoviska neodůvodněné. Stát udržuje pasivní podniky v Příbrami, na Slovensku a v Jáchymově v zájmu celostátním, ať již z důvodů pedagogických (Příbramská báňská akademie) nebo z důvodů národní obrany (získávání rudy) atd. Jest tedy plně odůvodněno, že se báňským a hutním podnikům, provozovaným v celostátním zájmu, poskytují příspěvky z celostátních peněz. Nelze však odůvodniti skutečnost, že si stát tyto příspěvky ušetřuje tím, že podniky pracující se ztrátou zdaňuje společně s podniky pracujícími se ziskem a tak se toto subvencování podniků pracujících se ztrátou provádí na útraty samosprávných sborů, v jejichž obvodu leží státní podniky pracující se ziskem.

Případné námitky, že odstavcem 2, § 77 zákona o reformě daní staví stát po stránce daňové právní své podniky jen na roveň podnikům soukromým, nejsou odůvodněny, poněvadž soukromý podnikatel podniky pracující notoricky se ztrátou nedrží, nýbrž je zastaví, takže tedy u soukromého podnikatele, který provozuje několik podniků, zisky jiného podniku nemohou aspoň trvale ztenčovati ztráty jednoho podniku.

V Praze dne 12. února 1931.