Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období.	4. zasedání.

995.

Zpráva

výboru technicko-dopravního a rozpočtového

o usnesení senátu (tisk sněm. 952)

k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 356 a 380)

o úpravě některých právních a finančních poměrů soukromých místních drah ve státním provozu.

I.

Vládní návrh zákona o úpravě některých právních a finančních poměrů soukromých místních drah ve státním provozu ve znění přijatém senátem, sleduje účel, získati především zákonný podklad pro skončení konsolidace právních poměrů soukromých místních drah ve státním provozu a odstraňuje stávající obtíže.

Rozvoj místních drah byl podporován železniční politikou bývalého Rakouska různým způsobem: jednak úlevami rázu finančního, dále přímou finanční podporou ze strany státu, převzetím určité části zařizovacího kapitálu nebo zárukou ve formě státní garancie.

Převzetí dráhy do státního provozu a poskytování výhody poshovění s úhradou provozních schodků na podkladě zákona o drahách nižšího řádu (zákon z 31. prosince 1894, č. 2 ř. z. z roku 1895 a 149, z roku 1910) bylo také formou finanční podpory se strany státu, ovšem pouze na omezenou dobu.

Dráhy tyto byly provozovány po většině za náhradu provozovacích výloh, a i když byl smluven paušál měla se tato náhrada rovnati skutečným provozním výlohám.

V bývalém uherském státě byla tato podpora místních drah prováděna jiným způsobem.

Jednak zákonné články XXXI z roku 1880 "Úlevy pro stavbu, výstroj a provoz" a zákonný článek IV z roku 1888 určily, že vedle státu. mohou finančně přispívati municipia i obce.

Příspěvky zájemníků a veřejných korporací byly však velmi nízké, státní příspěvek značně omezen, a proto byl stavební kapitál opatřen soukromým kapitálem, většinou peněžními ústavy, které obdržely prioritní akcie; 65% z celkového stavebního kapitálu připadlo na tyto prioritní akcie, zbytek byl kryt akciemi kmenovými.

Na rozdíl od místních drah v Čechách, na Moravě a ve Slezsku nebyl tedy v bývalých Uhrách - s jedinou výjimkou (Vlachy-Spišské Podhradie) opatřován stavební kapitál vydáním prioritních obligací a uzavíráním hypotečních zápůjček.

Provozní smlouvy sjednané podle t. zv. normální provozní smlouvy (zavedené v r. 1884) poskytly teprve vyhlídku na přiměřené zúročení investovaného kapitálu.

Dle uvedených zákonných článků byly státní a soukromé dráhy státem garantované, povinny převzíti provoz o místních drah za náhradu vlastních provozních výdajů; normální smlouva z roku 1884 stanovila pak, že místní dráhy poskytují dráze provoz vedoucí paušální část hrubých příjmů, zpravidla 50%.

Válka a poválečné poměry vynutily si však jiné uspořádání a to nejprve v Uhrách, kde již v roce 1917 došlo ku změně klíče; podíly místních drah snižovaly se dle jejich výkonnosti.

V Rakousku se však k nápravě nesáhlo. Provozvedoucí správa železniční musila značně dopláceti na provoz těchto drah, naproti tomu dráhy samy participovaly na zvýšených provozních příjmech.

To jim umožnilo vykazovati čisté zisky a rozdělovati na akcie značné dividendy, kterých před válkou nikdy nebylo dosaženo.

Tento neudržitelný stav byl změněn v roce 1920 vl. nař. č. 546 Sb. z. a n., o úpravě úhrad ze smluv o zařízení a provozu drah a vleček, o jejich připojení a o úpravě smluvních sazeb přepravních.

Toto vládní nařízení vydané na podkladě zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., o opatřeních k úpravě mimořádných poměrů způsobeních válkou, vyslovilo zásadu, že provoz vedoucí železniční správy - v nejčetnějších případech tedy státní správa železniční - mohou požadovati za vedení provozu soukromých drah radu skutečně vzešlých provozních výloh.

Tato zásada úhrady - splatností od 1. ledna 1921 - uznána byla téměř všemi místními drahami.

Státní správa železniční se zavázala zvláštními úmluvami s jednotlivými místními drahami, opírajíc se o zákonné zmocnění čl. XVIII. zákona z 8. srpna 1910, č. 149 ř. z., že v pasivních letech nejen poshoví, ale poskytne zálohou peněžní potřebu na úhradu plánovitého umoření a zúrokování hyp. dluhu.

Poshověné, resp. hotově vyplacené částky tvoří zúročitelnou pohledávku státní správy.

Vládní nařízení 546/1920 Sb. z. a n. bylo však možno použíti pouze u těch drah, které měly platné provozní smlouvy, ujednané před počátkem platnosti tohoto vl. nař.

U drah, jichž sídlo bylo v cizině, byla to možné teprve po jich nostrifikaci, pokud jejich provozní smlouvy byly min. žel. výslovně uznány za závazné pro českosl. státní dráhy.

Provozní smlouvy drah, jejichž společnosti mají sídlo v Rakousku nebo Maďarsku, sjednané s bývalou stát. žel. správou rakouskou nebo uherskou, nezavazují totiž podle mírových smluv českosl. státní správu železniční.

U těchto drah byla uplatňována, pokud jsou v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zásada úhrady skutečných provozních výdajů. Převážná většina společností těchto drah uznala tuto zásadu.

S místními drahami na Slovensku, pokud přistoupily na stanovené nostrifikační podmínky, bylo dohodou z května 1922, č. 13/24, sjednáno na přechodnou dobu a za předpokladu, že bude sjednán potřebný zákonný podklad, posečkání úhrady provozních výdajů a poskytování záloh k 5%nímu zúročení a umoření prioritních akcií za obdobných podmínek jako v Čechách Moravě a ve Slezsku.

Rozdíl je v tom, že v případě zestátnění podle koncese mají nesplacené pohledávky státní správy i s úroky býti odečteny od výkupní ceny, avšak bez újmy prioritního kapitálu akciového, což se stalo vzhledem k rozdílné struktuře zařizovacího kapitálu slovenských drah.

Tak bylo dosaženo prakticky obdobného uspořádání finančně právních poměrů místních drah také na Slovensku a tím na území celé republiky.

Dosud nenostrifikovaným drahám, s nimiž nedošlo k dohodě o provozní smlouvě, účtuje státní správa železniční za vedení provozu skutečné vzešlé vlastní výdaje provozní.

Jedná se o Moravskou západní-Otrokovice-Zlín-Vizovice, štramberk-Veřovice-Piešťany-Vrbové, Šala n. Váhom-Neded, Nitra-Zbehy-Radošiná a Trebišov-Vranov.

Pokud se týče Moravské západní dráhy a místní dráhy Otrokovice-Zlín-Vizovice, dojde pravděpodobně v dohledné době k dohodě.

Je pravdou, že finanční stav místních drah je takový, že u převážné většiny z nich nelze dosíci ani rovnováhy provozních výdajů s provozními příjmy, ale jest přes to nezbytně nutné provozovati tyto dráhy; poněvadž by kraje jimiž probíhají, pozbyly podmínek dalšího hospodářského rozvoje a žádoucího spojení.

Ovšem jest nutno také poukázati na to, že četné místní dráhy na Slovensku svou délkou a svým účelem mají spíše povahu drah hlavních (druhého řádu).

Je proto nutné opatřiti podpoře se strany státu trvalý a se stanoviska spořádaného státního hospodářství nezávadný podklad, pro skončení konsolidace právních poměrů soukromých místních drah (stanoví § 1).

Poříditi nutnou jednotnou základnu pro úpravu finančních poměrů těchto místních drah poskytováním finančních výhod - § 2 a 4, a unifikovati právní předpisy pro celou oblast republiky.

Konečným úkolem zákona pak jest utvořiti zákonný podklad pro fakticky již provedenou finanční úpravu poměru místních drah ve státním provozu za dobu minulou (§ 5).

Toto vyřešení finančně právních poměrů místních drah usnadní také jejich převzetí státem.

Technicko-dopravní výbor pojednav o usnesení senátu k vládnímu návrhu (tisk senátu 356 a 380) ve své schůzi dne 17. února doporučuje poslanecké sněmovně, aby schválila návrh tak jak byl usnesen senátem.

V Praze dne 17. února 1931.

G. Böllmann v. r.,	Frant. Staněk v. r.,
předseda.	zpravodaj.

II.

Výbor rozpočtový pojednal o vládním návrhu zákona o úpravě některých právních a finančních poměrů soukromých místních drah ve státním provozu ve znění, které bylo přijato senátem a shledal, že v zájmu konečného a náležitého uspořádání jest třeba navrženou osnovu schváliti. Státní železniční správa stála zásadně na stanovisku, že smlouvy sjednané o těchto poměrech mezi bývalou rakouskou nebo uherskou státní železniční správou a místními drahami, nejsou pro československé státní dráhy závazny, jelikož v těchto smlouvách nejsou československé státní dráhy smluvní stranou a také mírové smlouvy neuložily republice převzetí závazků z těchto provozních smluv vyplývající. Proto ukládá předložený zákon povinnost drahám, které až dosud žádné provozní smlouvy nemají, aby sjednaly se státní železniční správou provozní smlouvy o lhůty, které určí ministerstvo železnic. A to na podkladě zásady úhrady skutečných provozovacích výdajů s obecnou účinností od 1. ledna 1921. Navržený zákon upravuje dále také finančnic poměry místních drah a stanoví předmět a rozsah finančních výhod shodně pro celý obvod republiky. V podstatě odpovídá úprava finanční podle navrženého zákona dosavadním ustanovením zákonů o drahách nižšího řádu a stanoví se k výše zmíněnému termínu 1. ledna 1921. Podmínky poskytování těchto výhod odpovídají svým obsahem podmínkám stanoveným v koncesních listinách drah státem zaručených pro poskytování garancie.

Od roku 1924 byl zmocňován ministr železnic finančním zákonem pro příslušný rok, aby hradil z provozních příjmů čsl. státních drah zálohou až do stanovené výše případné provozní a správní náklady místních drah, jímž bylo povoleno sečkání náhrady provozních výloh a zároveň na úhradu prioritního kapitálu, ve finančním zákoně pro rok 1931 byla tato potřeba stanovena částkou 45,834.800 Kč. Zálohy za léta 1921-1923 byly realisovány jako nepreliminovaný výdej. Jejich reelní vyúčtování děje se při předkládání osnov o sestátnění každé místní dráhy zvláště, doposud byly tyto zálohy hrazeny z výtěžků státních zápůjček z předešlých let, pokud nebyly spotřebovány, vyjímajíc výtěžek losové půjčky podle zákona č. 100 z roku 1921 Sb. z. a n.

Konečně má býti získán i zákonný podklad pro úpravu finančních poměrů místních drah na Slovensku za léta minulá, neboť fakticky provedená již úprava těchto poměrů u slovenských místních drah neměla v platném řádu právním na Slovensku podkladu a stala se proto také za předpokladu dodatečné zákonné sankce.

Poněvadž po stránce finanční je tento zákon pro československý stát příznivý, schválil rozpočtový výbor navrženou osnovu a doporučuje ji plenu sněmovny ke schválení.

V Praze, dne 18. února 1931.

Bergmann v. r.,	Ježek v. r.,
místopředseda.	zpravodaj.

Zákon

ze dne.................

o úpravě některých právních a finančních poměrů soukromých místních drah ve státním provozu.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Mezi soukromými místními drahami, provozovanými až do vzniku samostatného státu Československého bývalou státní železniční správou rakouskou nebo uherskou, a československými státními drahami buďtež ve lhůtě, kterou určí ministerstvo železnic, sjednány na podkladě náhrady skutečných provozovacích výdajů nové provozní smlouvy s platností od 1. ledna 1921, pokud smlouvy takové nebyly již sjednány nebo pokud staré provozní smlouvy, sjednané mezi bývalou státní železniční správou rakouskou nebo uherskou a těmito místními drahami, nebyly výslovně ministerstvem železnic uznány pro československé státní dráhy za závazné.

(2) Nedojde-li ve stanovené lhůtě ke sjednání provozní smlouvy, upraví provoz místní dráhy a určí práva a povinnosti z provozu ministerstvo železnic podle ustanovení předchozího odstavce.

§ 2.

Soukromým místním drahám, provozovaným československými státními drahami za náhradu skutečných provozovacích výdajů, může býti ministerstvem železnic v dohodě s ministerstvem financí poshověna úhrada provozních schodků a poskytnuty zálohou prostředky k úhradě roční potřeby na zúročení a umoření dosud nesplacených prioritních obligací, hypotečních nebo jiných zápůjček, použitých se svolením státní železniční správy k účelům investičním, případně na zúročení nebo umoření dosud neslosovaných prioritních akcií těchto drah, jakož i na úhradu jejich společenských výdajů, a to s platností nejdříve od 1. ledna 1921.

§ 3.

Výši potřeby z poshovění a záloh podle § 2 pro jednotlivá správní období stanoví finanční zákon.

§ 4.

(1) Poshověné a zálohou vyplacené částky i s úroky tvoří pohledávku státní správy.

(2) Překročí-li čistý výnos dráhy roční potřebu zajištěnou zálohami, poskytovanými podle ustanovení § 2, bude použita přebytku čistého výnosu ke splacení této pohledávky státní správy až do úplného vyrovnání, při čemž úroky mají přednost před kapitálem.

(3) Při výkupu dráhy státem nebo při uplynutí koncese bude k úhradě těchto pohledávek použito jmění železničního podniku, ke kterému náleží i náhrada za výkup. Při tom však zůstávají nedotčeny nároky z nesplacených dosud prioritních obligací, hypotečních a jiných zápůjček, použitých se schválením státní správy k účelům investičním, a nároky z dosud neumořených prioritních akcií, a to do té míry, jak byly zajištěny zálohami, povolovanými podle § 2.

§ 5.

Prozatímní úprava právních a finančních poměrů soukromých místních drah ve státním provozu, provedená před účinností tohoto zákona, stává se platnou, pokud vyhovuje ustanovením § 2 a § 4.

§ 6.

Provozní smlouvy se soukromými místními drahami, sjednané na podkladě náhrady skutečných provozovacích výdajů do tří let od účinnosti tohoto zákona, jsou osvobozeny od kolků a poplatků.

§ 7.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr železnic v dohodě s ministrem financí.