V Karlově Huti byla koncem roku 1930 dána výpověď 50 dělníkům pro nedostatek práce; k propuštění všech těchto dělníků však nedošlo, jelikož příslušná rozhodčí komise, zřízená podle zákona o závodních výborech, k níž závodní výbor vznesl námitky proti propuštění 47 dělníků, uznala výrokem ze dne 9. prosince 1930, že správa závodu jest povinna 27 ženatým dělníkům postarati se o náhradní rovnocenné zaměstnání v závodě a 20 svobodným dělníkům, u nichž výpověď zůstala v platnosti, vyplatiti odstupné ve výši čtyřtýdenní mzdy.

Avšak ani po této redukci stavu dělnictva nepracoval závod plně, neboť při vlastních pracích výrobních byl v činnosti sotva polovinu pracovních dnů v měsíci prosinci předchozího roku a nevyskytla se tu tedy ani potřeba práce přes čas.

Pokud se týče prací opravných a prací na stavbě a zařízení nových továrních objektů řečeného závodu, z nichž posléze uvedené práce konali povětšině dělníci povolaní ze zrušených železáren téže firmy v Rotavě a to při střídavém týdenním zaměstnání, bylo podrobným šetřením zjištěno, že vedle nezbytně nutných prací, pro něž platí výjimečné předpisy zákona o osmihodinné době pracovní, po případě zákona o nedělním klidu, a které nutně musely býti konány po normální době pracovní, po případě v neděli, vyskytly se tu někdy i práce, pro něž nebylo uvedených zákonných předpokladů, resp. při nichž nebylo šetřeno zákonitě předepsaného postupu. Proto bylo živnostenskému inspektorátu důtklivě uloženo, aby pracovní poměry v závodě - a to nejen při vlastní výrobě, ale i při pracích stavebních a instalačních, prováděných jinými podnikateli - měl v náležité patrnosti a zjistí-li přestupky platných zákonných ustanovení, proti odpovědným činitelům neprodleně zakročil podle předpisů zákona o živnostenské inspekci.

V Praze dne 18. února 1931.

Ministr sociální péče:

Dr. Czech, v. r.