Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

ze dne ..................................,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Absolventům Vysoké školy obchodní v Praze, ukončivším studium podle předpisů platných do účinnosti zákona o reorganisaci této vysoké školy, přiznává se ode dne řádného zakončení studia druhou státní zkouškou ve všech směrech úplná parita s absolventy školy reorganisované.

§ 2.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

§ 3.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr školství a národní osvěty.

Rozsáhlost a mnohostrannost studijní materie na Vysoké obchodní škole vynutily si rozšíření původního šestisemestrového studia na osm normálních školských semestrů. Bylo totiž dokázáno a dosvědčuje to i důvodová zpráva k zákonu o reorganisaci V. O. Š., že valná většina posluchačů této školy končila svá studia normálně teprve po osmi semestrech. Byl proto tomuto stavu dán výraz v zákoně 1031929 Sb. z. a n., jenž učební látku nijak nerozšiřuje.

Absolventi Vysoké obchodní školy byli až do vydání platového zákona čís. 10311926 Sb. z. a n. rovnocenni ostatním vysokoškolákům, ježto služební pragmatika číslo 1514 ř. z. vyžadovala pro konceptní službu ve veřejných službách vysokoškolské studium, aniž se zmiňovala o počtu zapsaných semestrů.

Platový zákon z r. 1926 stanovil pro konceptní službu požadavek osmisemestrového studia a nezmínil se o dočasném zvláštním postavení šestisemestrové Vysoké školy obchodní, jejíž absolventi rázem byli zbaveni vysokoškolské kvalifikace. Důsledek toho byl, že v některých veřejných úřadech bylo vzdělání absolventů této vysoké školy znehodnoceno na polovysokoškolské vzdělání čtyřsemestrové a absolventi poškozeni zařazením do kategorie I C, ponecháním ve smluvním poměru anebo dokonce zařazeni do kategorie středoškoláků.

Zákon číslo 10311929 o reorganisaci V. O. Š. přiznává výslovně paritu titulovou. Podle směrnic platných pro udělování akademických titulů na vysokých školách dá se tedy logicky usuzovati na úplnou rovnocennost po stránce materielního postavení. V tom směru vyznívá též poslaneckou sněmovnou přijatý resoluční návrh poslance Bradáče, aby vláda při provádění zákona působila k tomu, aby absolventi V. O. Š., kteří dostudovali podle dosavadních zkušebních řádů, byli ve všech směrech postaveni na roveň absolventům školy reorganisované.

Absolventi V. O. Š. dokončivší svá studia před reorganisací této vysoké školy museli zdolati stejný rozsah učební materie jako je předepsán pro školu reorganisovanou. Sama důvodová zpráva k zákonu o reorganisaci. O. Š. praví, že vedoucí myšlenkou při reorganisaci bude, aby rozsah učebné látky nebyl zvětšován, nýbrž účelněji rozdělen. S hlediska materielního jest tedy rovnocennost dřívějšího šestisemestrového studia s nynějším studiem osmisemestrovým zachována.

Jest proto jen dílem spravedlnosti; aby byla také jasně uznána plná rovnocennost dosavadního absolventa V. O. Š. s budoucími absolventy školy reorganisované a to od doby složení II. státní zkoušky. Jen tak bude možno částečně odčiniti křivdy, dosud absolventům V. O. Š. učiněné.

Navrhujeme, aby tento návrh byl přidělen výboru kulturnímu.

V Praze dne 19. února 1931.