Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Podepsaní navrhují:

ze dne ................................

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ústřední sociální pojišťovna věnuje ze svého jmění půl miliardy Kč na podporu nezaměstnaných, kteří byli jejími členy než pozbyli zaměstnání.

§ 2.

Podpory té dostává se v prvé řadě nezaměstnaným, starším 55 let a nemocným, kterým byla zastavena nemocenská podpora ať z jakýchkoliv důvodů.

§ 3.

Vyplácení těchto podpor děje se za stálé účasti a kontroly akčních výborů nezaměstnaných, volených na veřejných schůzích.

§ 4.

Provedením tohoto plánu pověřuje se ministr sociální péče. Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ústřední sociální pojišťovna má nejméně půl miliardy Kč přebytků, kterých používá k různým obchodům. Je přece známo, že půjčuje do silničního fondu 1 miliardu Kč.

Poněvadž přebytky ty byly v pravém slova smyslu vydřeny z mozolů dělníků, kterým ÚSP často neposkytuje ani nejnutnější podpory a lékařskou pomoc, poněvadž ÚSP dále uspoří obrovské obnosy na pomoci dělníkům, kteří jsou delší dobu bez zaměstnání - je její přirozenou povinností, aby přebytků nepoužívala k provádění obchodů, k stavbě paláců a

pod., ale právě k podpoře těch, kdo ji nejvíce potřebují a kdo na ni mají také nárok, tj. těch členů ÚSP, kteří pozbyli zaměstnání. Jestliže věková hranice k dosažení starobní podpory nebyla už dávno - jak se toho náš klub neustále domáhá - snížena na 55 let, musí ÚSP aspoň po dobu nezaměstnanosti vyplácet dělníkům, starším 55 let, podpory. Nezaměstnaný dělník, který po léta platil do ÚSP a v době nezaměstnanosti onemocněl, má zajisté také nárok na podporu a lékařskou pomoc.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl předán výborům sociálně-politickému, ústavně-právnímu a rozpočtovému k neprodlenému projednání.

V Praze dne 19. února 1931.