Die Abgeordneten Ing. Kallina und Genossen haben am 20. November 1930, an das Gesamtministerium eine Dringende Interpellation in Angelegenheit der katastrophalen Auswirkungen der Wirtschaftskrise eingebracht, welche im Druck Nr. 804 im Feber d. J. im Hause aufgelegt worden ist. Einen Tag später wurde unter Druck Nr. 924 die Antwort der Regierung im Parlamente aufgelegt.

In dieser Antwort betont der Vorsitzende der Regierung, daß bei Vergebung öffentlicher Arbeiten jedesmal in die Vergebungsbedingungen die Klausel aufgenommen werde, daß die Unternehmer, welche die Lieferung erhalten, verpflichtet seien, auf die örtlichen Arbeiter oder auf Personen Rücksicht zu nehmen, welche die Arbeitslosenunterstützung beziehen. Es wird weiter behauptet, daß außer den Polieren und Meistern örtliche Arbeiter beschäftigt werden.

So weit die Theorie in der Antwort des Herrn Ministerpräsidenten.

Wie sieht dagegen die Praxis aus? In Marienbad wird an dem bekannten um teueres Geld erkauften Haus "Buen Retiro" gearbeitet. Das Fürsorgeministerium gibt in einem Berichte selbst zu; daß der Bezirk Marienbad-Königswart, was Arbeitslosigkeit betrifft, fast an der Spitze der Bezirke in der ganzen Republik steht. Die Arbeitslosen wenden sich mit Bitten an die Gemeinden, an den Bezirk u. dgl. um Arbeit, doch können naturgemäß diese Körperschaften nur im geringen Ausmasse Arbeitsmöglichkeiten schaffen. Die Bautätigkeit Privater ist durch die Wirtschaftskrise gehemmt, an dem vom Arbeitsministerium erworbenen Haus Buen Retiro wird aber gearbeitet. Nach der Theorie in der Anwort der Gesamtregierung Druck Nr. 924 hätten also für diese Arbeiten örtliche Arbeiter Einstellung finden müssen, wie dies Herr Ministerpräsident Udržal - in seiner Antwort vom 2. Feber 1931 ausdrücklich betont hat. Was ist statt dessen die Wahrheit? Der Bau wurde keinem heimischen Baumeister übergeben, sondern der tschechischen Firma Hladecek u. Kroft. Auch diese Firma hat nun trotz der angeblichen oben genannten Vergebungsklausel keine einheimischen Arbeitslosen eingestellt, sondern hat für den Bau auf fremder Gegend tschechische Arbeiter herangezogen. Nach meiner Information sollen bei diesem Baue vom 46 Arbeitern 40 auswärtige Tschechen sein, während der Rest deutsche Spezialarbeiter sind, die nicht durch Tschechen ersetzt werden konnten. Sonst wären wohl auch diese nicht dort. Alle Versuche, von oft 20 bis 30 einheimischen Arbeitslosen täglich, bei dem Baue mitbeschäftigt zu werden, sind vergeblich. Der Marienbader Bezirk besitzt in überreichem Masse für jegliche bauliche Arbeit Qualifizierte Bauarbeiter. Trotzdem wurden diese rücksichtslos beiseite gelassen. Es ist nichts Neues, daß der Staat möglichst meidet, deutschen Industriellen oder Gewerbetreibenden Arbeitsaufträge zu erteilen. Es steht aber im krassen Widerspruche zu den schönen grundsätzlichen Behauptungen der Antwort des Gesamtministeriums, wenn man sogar den armen Arbeitslosen einheimische Verdienstmöglichkeiten wegnimmt. Dabei ist wohl noch sicher, daß die auswärtigen Arbeitskräfte durch Bezahlung von Zureise- und Abreisekosten, Wohnungsbeschaffung u. dgl. sicherlich teuerer zu stehen kommen. Aber das scheint ja die geringste Sorge für den Staat zu sein, der ja sonst nicht zu reinen Tschechisierungszwecken eben dieses gleiche Haus hätte kaufen dürfen, das um drei bis vier Millionen überzahlt worden ist, ohne daß der Herr Arbeitsminister sich noch veranlaßt gesehen hätte, auf eine Interpellation in dieser Frage zu antworten, die bald ein Jahr alt sein wird.

Die Unterzeichneten stellen daher an die Gesamtregierung folgende Anfragen:

1. Sind der Regierung diese neuerlich die Bevölkerung aufreizenden Vorgänge in Marienbad bekannt?

2. Wie steht die angeführte Tatsache mit den Ausführungen der Gesamtregierung (Druck Nr. 924) im Einklang?

3. Was gedenkt die Regierung zu tun, daß ihren beruhigenden Antworten auch tatsächlich Taten folgen, die mit diesen Antworten übereinstimmen?

4. Ist die Regierung bereit, dafür Sorge zu tragen, daß bei dem Baue in Marienbad unverzüglich örtliche Arbeiter im Sinne der Antwort der Gesamtregierung vom 2. Feber d. J. eingestellt werden?

Prag, am 17. Feber 1931.

Poslanci inž. Kallina a druhové podali dne 20. listopadu 1930 vládě naléhavou interpelaci o katastrofálních účincích hospodářské krise, která byla ve sněmovně v únoru t. r. rozdána jako tisk č. 804. Druhý den byla ve sněmovně rozdána odpověď vlády jako tisk č. 924.

V této odpovědi zdůrazňuje předseda vlády, že při zadávání veřejných prací klade se po každé do zadávacích podmínek doložka, že podnikatelé, kteří obdrží zadávku, jsou povinni vzíti zřetel na místní dělníky nebo na osoby, které berou podporu v nezaměstnanosti. Dále se tvrdí, že kromě polírů a mistrů se zaměstnávají místní dělníci.

Potud teorie v odpovědi pana předsedy vlády.

Jak to však vypadá v praksi? V Mariánských Lázních pracuje se na známém domě "Buen Retiro", koupeném za drahé peníze. Ministerstvo sociální péče samo v jedné zprávě doznává, že, pokud jde o nezaměstnanost, jest okres Mariánské Lázně - Kynžvart skoro v čele všech okresů v celé republice. Nezaměstnaní obracejí se s prosbami o práci na obce, okres atd., ovšem tyto sbory mohou jen v nepatrné míře poskytnouti práci. Stavební činnost soukromníků brzdí hospodářská krise, ale pracuje se na domu "Buen Retiro", který koupilo ministerstvo veřejných prací. Podle teorie v odpovědi vlády tisk č. 924 měli by tedy těmito pracemi býti zaměstnáni místní dělníci, jak to výslovně zdůraznil pan předseda vlády Udržal ve své odpovědi ze dne 2. února 1931. Jak místo toho vypadá pravda? Stavba nebyla zadána domácímu staviteli, nýbrž české firmě Hladecek a Kroft. Také tato firma nezaměstnala však žádné domácí nezaměstnané přes domnělou výše uvedenou zadávací doložku, nýbrž přivedla na stavbu české dělníky z cizích krajů. Podle mých zpráv jest prý na této stavbě ze 46 dělníků zaměstnáno 40 přespolních Čechů, zatím co zbytek jsou němečtí odborní dělníci, kteří nemohli býti nahrazeni Čechy. Jinak by tam jistě nebyli ani oni. Všechny pokusy domácích nezaměstnaných, často 20 - 30 denně, nalézti zaměstnání na této stavbě, jsou marné. Mariánsko-lázeňský okres má velmi mnoho kvalifikovaných stavebních dělníků pro každou stavební práci. Přes to byli bezohledně ponecháni stranou. Není to nic nového, že se stát pokud možno vyhýbá tomu, aby německým průmyslníkům nebo živnostníkům zadával práce. Ale to jest v křiklavém rozporu s krásnými zásadními tvrzeními obsaženými v odpovědi vlády, když se dokonce ubohým nezaměstnaným odnímá příležitost doma si vydělati. Při tom jest ještě jisté, že přespolní dělníci jsou najisto dražší, neboť se jim musí platiti útraty cestovní tam i zpět, opatřovati byty atp. Ale jak se zdá, lest to nejmenší starostí státu, který by přece jinak nebyl směl čistě jen k účelům počešťování koupiti tento dům a přeplatiti jej o 3-4 miliony Kč, při čemž pan ministr veřejných prací neviděl se ještě nucena odpověděti na interpelaci v této otázce, která brzy bude rok stará.

Podepsaní táží se tedy vlády:

1. Ví vláda o těchto událostech v Mariánských Lázních, které znovu pobuřují obyvatelstvo?

2. Jak se vylíčená věc shoduje s vývody vlády (tisk č. 924)?

3. Co zamýšlí vláda učiniti, aby na její uklidňující odpovědi následovaly také skutečné činy s těmito odpověďmi se shodující?

4. Jest vláda ochotna postarati se, aby při stavbě v Mariánských Lázních byli neprodleně zaměstnáni místní dělníci podle odpovědi vlády ze dne 2. února t. r.?

V Praze dne 17. února 1931.