Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období.	3. zasedání.

970.

Vládní návrh

Zákon

ze dne…………………1931,

jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 14. července 1927, č. 116 Sb. z. a n., o silničním fondu.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

§ 1, odst. 2. zák. č. 116/1927 Sb. z. a n. se mění a doplňuje a bude zníti takto:

(2) Navenek zastupuje fond ministr veřejných prací, pokud jde o zápůjčky spolu s ministrem financí. Podmínkou platnosti dluhopisů silničního fondu vydaných za účinnosti tohoto zákona jest jejich kontrasignace předsedou nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Dozor na dluh silničního fondu vykonává nejvyšší účetní kontrolní úřad obdobně podle ustanovení odst. 1. a 2. § 9 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

Čl. II.

§ 2 zák. č. 116/1927 Sb. z. a n. se doplňuje a bude zníti takto:

Účelem silničního fondu jest opatřiti prostředky na zlepšení silnic státních, na částečnou úhradu nákladů spojených s udržováním, stavbou a přestavbou státních silnic a mostů, na poskytování příspěvků na zlepšení těch tratí silnic zemských, okresních a v zemi Slovenské a Podkarpatoruské oněch silnic vicinálních, které mají mimořádný význam pro dopravu, zvláště dálkovou, pak na zlepšeni silnic obecních v obvodu měst, v nichž jest sídlo zemského úřadu, pokud jde o silnice stejného významu pro dopravu.

Čl. III.

§ 3, odst. 2. zák. č. 116/1927 Sb. z. a n. se doplňuje a bude zníti takto:

Jako běžné příjmy se silničnímu fondu přikazují výtěžky:

1. daně z motorových vozidel a dávky z jízdného za osobní dopravu autobusy (§§ 8 až 25);

2. polovice poplatků za povolení k dovozu minerálních olejů a polovice cla z dovozu minerálních olejů;

3. cla na dovoz pneumatik (duše, pláště) a plných a komorových pryžových obručí;

4. 60% daně z minerálních olejů.

Čl. IV.

§ 4 zák. č. 116/1927 Sb. z. a n. se doplňuje takto:

1. Jako první odstavec vsunuje se toto nové ustanovení:

(1) Silniční fond jest oprávněn sjednávati zápůjčky se zřetelem na běžné příjmy podle § 3, odst. 2. zákona. Úrok a úmor se hradí z běžných prostředků fondu. Nestačí-li však tyto prostředky v některém roce k úhradě úroků a úmoru dluhů silničního fondu, doplní je stát k tomuto účelu zálohou ze svých běžných příjmů. Zápůjčky silničního fondu se uzavírají ve formách státního úvěru a dluhopisy na ně vydané jsou způsobilé k ukládání sirotčích peněz.

2. Dosavadní odst. 1. § 4 zařaďuje se beze změny jako odst. 2. tohoto paragrafu.

3. Dosavadní odst. 2. § 4 zařaďuje se jako odst. 3. tohoto paragrafu a mění se takto:

(3) Jednání a listiny, jichž je zapotřebí ku provedení úvěrních operací podle tohoto zákona, jsou prosty kolků a poplatků.

Čl. V.

§ 5 zák. č. 116/1927 Sb. z. a n. se mění a doplňuje a bude zníti takto:

Běžných příjmů silničního fondu bude použito podle tohoto pořadí:

1. na úrok a úmor dluhů silničního fondu;

2. roční částkou 90,000.000 Kč počínajíc rokem 1931 a 100,000.000 Kč počínajíc rokem 1941 na příspěvky k zlepšení silnic nestátních uvedených v § 2;

3. zbytku počínajíc rokem 1931 na částečnou úhradu nákladů spojených s udržováním, stavbou a přestavbou státních silnic a mostů, jakož i na zlepšení státních silnic.

Čl. VI.

Za § 5 zák. č. 116/1927 Sb. z. a n. vsunuje se jako § 5 a) toto nové ustanovení:

§ 5 a).

Zálohy z běžných příjmů silničního fondu poskytnuté v létech 1927-1930 na zlepšení státních silnic zaúčtují se jako definitivní výdaje z běžných příjmů na toto zlepšení. Silniční fond se zmocňuje, aby postupně zabezpečil z výtěžku úvěrních operací výplatu příspěvků povolených do konce roku 1930 na zlepšení silnic nestátních v částce 112,000.000 Kč, které nebyly do konce roku 1930 vyplaceny.

Čl. VII.

§ 16, odst. 1., poslední věta zák. č. 11/1927 Sb. z. a n. se doplňuje a bude zníti takto:

Případně předepsaný dodatek na dani zapraviti je do 14 dnů po doručení vyrozumění; bylo-li na dani zaplaceno více než odpovídá zákonu, vrátí se rozdíl hotově jen tehdy, nebude-li poplatníku na další období daň vyměřována.

Čl. VIII.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedením zákona se pověřují ministři financí, veřejných prací a vnitra v dohodě s ostatními súčastněnými ministry.

 

Důvodová zpráva.

1.

Stav při vydávání zákona č. 116/1927 Sb. z. a n.

Zákonem č. 116/1927 Sb. z. a n. počíná v našem státě nové silniční hospodářství. Poněvadž tento zákon zavádí novou hospodářskou instituci se samostatnou stránkou příjmovou i výdajovou, bylo nutno při návrhu zákona pracovati částečně s odhady a předpoklady. Teprve několikaletými praktickými zkušenostmi při provádění zákona mohlo býti získáno měřítko pro vhodnost a postačitelnost určitých jeho ustanovení.

Zejména příjmy fondu, rozsah potřebné obnovy státních silnic a míra podpor pro silnice nestátní mohly býti předem odhadnuty jen přibližně.

2.

Vývoj příjmového hospodářství silničního fondu.

Tak na př. po stránce příjmové předpokládala důvodová zpráva k zákonu č. 116/ 1927 Sb. z. a n., že příjem silničního fondu bez dávky z jízdného za osobní dopravu autobusy bude činiti ročně ca 63,000.000 Kč. Provádění zákona však ukázalo, že běžné příjmy silničního fondu jsou podstatně vyšší. V roce 1927 činila platba za poslední čtvrtletí 31,727.699 Kč, v roce 1928 141,642.715 Kč a v roce 1929 158,215.656 Kč. Proti roku 1928 vzrostly běžné příjmy silničního fondu v roce 1929 o 16,572.294 Kč, tj. o 11,7%. Ve skutečnosti byl však tento percentuelní přírůstek větší, neboť daň z motorových vozidel za první rok 1927 byla z velké části splacena teprve v březnu 1928, čímž byly na úkor roku 1927 zvětšeny příjmy roku 1928. Pro rok 1930 možno počítati podle předběžného šetření s běžnými příjmy silničního fondu okrouhle 170 mil. Kč.

Tyto běžné příjmy silničního fondu sotva by stačily k rozsáhlejšímu provádění zlepšovacích prací silničních; bylo tudíž potřebí opatřiti silničnímu fondu nový zdroj příjmů. Děje se tak přikázáním silničnímu fondu 60% o daně z minerálních olejů, kterážto daň má se upraviti dle současně podaného návrhu novely zákona o dani z minerálních olejů. Počítá se, že tímto opatřením se dostane silničnímu fondu nových přibližně 90.000.000 Kč.

3.

Použití běžných příjmů silničního fondu.

Použití běžných příjmů silničního fondu upravuje § 5 zákona. Skutečný výsledek příjmového hospodářství byl by však znamenal za dané úpravy, že daleko hlavní prospěch by byly měly při začátku působnosti silničního fondu silnice nestátní, kdežto silnice státní, pro něž byl silniční fond zřízen na prvém místě, byly by mohly býti obnovovány jen v malém a nedostatečném měřítku. Kromě toho autonomní svazky nemohly, jak ukázala skutečnost, prováděti obnovu svých silnic v tak velkém rozsahu, jak by byly umožňovaly zvýšené příjmy silničního fondu.

Vznikla proto situace, že silniční fond měl při začátku své působnosti značné prostředky z výnosu příjmů. Těchto prostředků nemohl bezprostředně použíti podle ustanovení § 5 zákona, ač na druhé straně byla zde nesporná potřeba se vzrůstajícím automobilovým ruchem zlepšiti státní silnice v mechem větším měřítku a rychlejším tempem, než jak bylo původně zamýšleno. (Srov. o tom přehled v důvodové zprávě k § 2 zákona o silničním fondu.) Byla proto hledána možnost použíti těchto volných peněz na obnovu státních silnic. Na prvém místě bylo uvažováno, lze-li použíti volných peněz přímo na obnovu. Hospodářsky byl takový požadavek nepochybně odůvodněn. Právně tomu však bránilo ustanovení § 5 zákona, podle něhož nelze použíti běžných příjmů silničního fondu na obnovu státních silnic, kterou možno prováděti pouze z výtěžku úvěrních operací. Silniční fond si vypomohl tím, že volné prostředky poskytl zálohou na obnovu státních silnic. Nebylo by totiž možno ospravedlniti, aby peníze silničního fondu byly nezužitkovány, na př. byly uloženy jako vklad u peněžního ústavu v době, kdy nutnost zlepšiti státní silnice v rozsahu co možno největším byla mimo jakoukoli pochybnost.

Vláda navrhuje v § 5 a) novely, aby tyto zálohy byly zúčtovány jako definitivní výdaj pro obnovu státních silnic, protože silnicím nestátním se za to dostane víc než plné náhrady, jak jest doleji uvedeno.

4.

Příspěvky na zlepšení silnic nestátních.

Do konce roku 1930 bylo povoleno na zlepšení nestátních silnic podpor celkem 232,000.000 Kč z běžných příjmů silničního fondu. Z toho bylo do konce roku 1930 vyplaceno asi 120,000.000 Kč. Zbývalo by tudíž k proplacení okrouhle 112,000.000 Kč. Ježto částka tato přesahuje značně peníz 90,000.000 Kč, připadající podle čl. V (§ 5, bod 2) této osnovy na rok 1931 pro podpory na zlepšení silnic nestátních, jest třeba, má-li býti umožněno podporovati i nadále zlepšovací práce na silnicích nestátních, zmocniti silniční fond, aby postupně opatřil z výtěžku úvěrních operací této částky a vrátil pro nestátní silnice. Tímto opatřením vrací silniční fond částku, na kterou mají nárok nestátní silnice, použitou zálohově z běžných příjmů silničního fondu na zlepšení silnic státních. Činí se tak zároveň se zřetelem k nynější hospodářské krisi a s ní související nezaměstnanosti neboť se tím umožní prováděti zlepšovací práce na silnicích nestátních ve větším rozsahu a takto čeliti zvláště účinným způsobem nezaměstnanosti.

Vývoj hospodářství silničního fondu ukazuje, že zbytek z běžných příjmů silničního fondu určený § 5 dosavadního zákona na podpory pro zlepšení silnic nestátních bude i při opatření nového zdroje příjmů stále klesati, takže by vbrzku pro tyto silnice zbývaly stále menší částky. Aby byl odčiněn tento nepříznivý důsledek, zvolena byla konstrukce, že z běžných příjmů silničního fondu má býti nestátním silnicím na jejich zlepšení zajištěno již předem každoročně od roku 1931 90,000.000 Kč a od roku 1941 100,000.000 Kč. Silniční fond tím nejen vrací hořejšími opatřeními peníze použité zálohou na zlepšení státních silnic, ale dává nestátním silnicím zajištěnou částku na jich subvencování.

Ze shora uvedeného vyplývá, že pro příspěvky na zlepšení silnic nestátních bude k disposici v roce 1931 kromě 90,000.000 Kč (čl. V., § 5, bod 2 této osnovy) ještě zmíněných 112,000.000 Kč, úhrnem tedy 202,000.000 Kč. Nebude-li tato částka proplacena v roce 1931, zvětší se o její zbytek částky preliminované v létech příštích.

Mezi nestátní silnice, jež se mohou ze silničního fondu podporovati, se zařaďují i vicinální silnice v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, pokud mají povahu silnic okresních a mají mimořádný význam pro dopravu zvláště dálkovou.

Nejistý a neurčitý zbytek příjmů silničního fondu po předchozím zajištění úroků a úmoru zápůjček silničního fondu jakož i shora uvedených 90,000.000 Kč resp. od roku 1941 100,000.000 Kč přikazuje § 5 novely pro účely silnic státních. Při tom bude věcí státního rozpočtu, k jakým potřebám státních silnic bude použito tohoto zbytku. Půjde tu zejména o zvýšení řádného úvěru v rozpočtu ministerstva veřejných prací na udržování státních silnic a mostů, jakož i o doplnění mimořádného úvěru ministerstva veřejných prací na stavby a přestavby státních silnic a mostů. Těchto příjmů ze silničního fondu nemůže státní správa silniční postrádati, poněvadž vyšší zatěžování běžného hospodářství státního k účelům silničním musí zůstati vyloučeno.

5.

Rozsah zlepšení státních silnic.

Rozsah zlepšení státních silnic byl odhadován při projednávání zákona č. 116/1927 Sb. z. a n. tak, že částka 1.000,000.000 Kč, kterou má ústřední sociální pojišťovna poskytnouti dle § 4 zákona v přibližně rovnoměrných částkách v 10 letech, tedy asi 100,000.000 Kč ročně, zdála se býti postačitelnou pro zlepšení státních silnic. Při skutečném provádění zlepšovacích prací ukázala zkušenost, že práce budou vyžadovati daleko větších nákladů, než původně bylo předpokládáno, poněvadž se ukázala potřeba, aby obnova silnic byla prováděna důkladnějším způsobem. Při hodnotnějších a trvalých úpravách, jako jest zřízení středních a těžkých vozovek, musí býti prováděny zároveň úpravy silnic v podélném i příčném směru, zvýšení silničních okrajů v zatáčkách, místní rozšíření štětu a podobné práce. Zvláště padá také na váhu, že původní projektované lehké silniční vozovky se jeví podle nynějších zkušeností, jakož i podle stejných zkušeností z jiných států nehospodárnými a jejich udržování v dobrém stavu nákladné a obtížné. Bude proto při dalších úpravách státních silnic používáno dle možnosti vozovek těžkých nebo středních.

V létech 1928-1930 bylo, počítajíc v to i úpravy dlouhých tratí silničních zadané v roce 1930, na účet silničního fondu upraveno celkem asi 3000 km státních silnic nákladem asi 770,000.000 Kč. Ježto celková délka státních silnic jest asi 8500 km, zbývá ještě 5500 km silnic, z nichž bude třeba upraviti vhodným způsobem ještě asi 5000 km. Při tom třeba též míti na paměti, že značná část dosud provedených úprav v délce okrouhle 1800 km nemá ještě ráz definitivní, poněvadž z důvodů dopravních bylo nezbytně nutno upraviti mnohé trati silniční zatím provisorně lehčím způsobem. Lze proto předpokládati za tohoto stavu věci, že zlepšení nynějších státních silnic podle zákona o silničním fondu si pravděpodobně vyžádá při celkové délce 6800 km silnic, které bude třeba definitivně upraviti ještě, nákladu okrouhle 3.400,000.000 Kč. K této částce se přišlo za předpokladu, který pravděpodobně dozná ještě změn, že těžké vozovky by se zřídily v délce asi 2800 km nákladem 2.000,000.000 Kč, střední vozovky v délce asi 2000 km nákladem 800,000.000 Kč a lehké vozovky v délce asi 2000 km nákladem 600,000.000 Kč.

Uskutečnění tohoto programu nebude ovšem lze očekávati v krátké době, protože jeho provádění závisí v prvé řadě na pohotových běžných příjmech silničního fondu. V tomto směru nutno konstatovati, že přidělením nových příjmů plynoucích z daně z minerálních olejů dostává se silničnímu fondu takových příjmů, které umožní mobilisaci dalších úvěrů a tím i podstatně rychlejší prováděni celého pracovního programu.

6.

Úvěrová stránka silničního fondu.

Protože běžné příjmy silničního fondu byly značně větší než se původně očekávalo, bylo možno uvažovati o rozsáhlejších úvěrových opatřeních, než která předpokládá zákon, aby obnova státních silnic mohla býti prováděna rychleji. Proto bylo také navázáno na prvém místě jednání s ústřední sociální pojišťovnou, aby zvýšila průměrnou roční částku. Ústřední sociální pojišťovna vyhověla těmto požadavkům v mezích své možnosti a zvýšila v letech 1929-1931 zápůjčku na 140,000.000 Kč ročně.

Dosud poskytla ústřední sociální pojišťovna silničnímu fondu v jednotlivých letech tyto zápůjčky:

v roce 1928	...	100,000.000 Kč,
v roce 1929	...	140,000.000 Kč,
v roce 1930	...	140,000.000 Kč,
úhrnem	...	380,000.000 Kč.

Z toho bylo umořeno do 31. prosince 1930 6,376.81159 Kč, takže stav dluhu k 31. prosinci 1930 činí 373,623.18841 Kč. V roce 1931 zapůjčí Ústřední sociální pojišťovna silničnímu fondu dalších 140,000.000 Kč a naproti tomu umoří silniční fond dle stanoveného plánu 8,985.50725 Kč, takže celkový stav dluhu silničního fondu u Ústřední sociální pojišťovny k 31. prosinci 1931 bude činiti 504,637.68116 Kč.

Silniční fond sjednal v roce 1930 také čtyřletý podnikatelský úvěr v zadávací výši 193,216.299 Kč. V roce 1930 bylo z něho splaceno 22,076.26780 Kč. Předpokládané splátky roku 1931 budou činiti ca 48,304.07460 Kč, takže stav tohoto dluhu bude činiti k 31. prosinci 1931 cca 122 mil. 835.95660 Kč.

Aby bylo silničnímu fondu možno do budoucna sjednávati řádné dlouhodobé investiční zápůjčky, vyhovující jeho potřebám, i přes částku 1.000,000.000 Kč, jest třeba, aby úvěrové zmocnění pro silniční fond bylo přesněji upraveno. Proto se zařazuje v novele do § 4 nový odstavec. Jím nedává se silničnímu fondu naprostá volnost úvěrních operací. Rozsah jejich dle tohoto ustanovení nebude určován jen potřebou zlepšení státních silnic, ale v prvé řadě výší volných běžných příjmů silničního fondu. Při tom totiž dlužno pamatovati, aby po úhradě závazků vyplývajících z úroky i úmoru sjednaných zápůjček bylo dosti prostředků ke hražení příspěvků určených pro zlepšení silnic nestátních, jež budou silnicím nestátním zajištěny. Vedle toho třeba ještě pamatovati na doplnění řádných i mimořádných úvěrů ministerstva veřejných prací (srov. poslední odstavec bodu 4. této důvodové zprávy). Bude tudíž nezbytně nutno podříditi rozsah úvěru všem těmto složkám.

Pro zápůjčky se stanoví záruky ve prospěch věřitelů, aby úvěr mohl býti získán za podmínek pro silniční fond nejvýhodnějších a tím mohl býti zvětšen rozsah rekonstrukcí.

7.

Ostatní změny zákona.

Z ostatních podružnějších změn poukazuje se na ustanovení § 1, odst. 2., věta 2. o účasti nejvyššího účetního kontrolního úřadu na úvěrních opatřeních silničního fondu. Tato ustanovení se uvádí v úplný souhlas se zákonem č. 175/1919 Sb. z. a n., o nejvyšším účetním kontrolním úřadě. V § 2 rozšiřuje se účel silničního fondu též na udržování a stavbu silnic státních a stanoví se, že příspěvky na silnice obecní v obvodu měst, ve kterých jest sídlo zemského úřadu, lze poskytovati za týchž podmínek jako na zlepšení silnic zemských a okresních. Ovšem udržování silnic se bude prováděti jen z běžných příjmů silničního fondu, což jest patrno z ustanovení čl. V. (§ 5, č. 3) osnovy. § 16, odst. 1., poslední věta byla doplněna proto, aby při přeplatcích bylo postupováno stejně, jako u jiných daní a dávek, které se vrací jen tehdy, není-li poplatník na další období zdaňován. Jiná ustanovení se nemění, ježto hlavním účelem navrhované novely jest získáním nových příjmových zdrojů rozšířiti základy pro úvěrní operace, potřebné pro rozvinutí akce silničního fondu ve větším rozsahu.

Vláda doporučuje, aby osnova zákona byla přikázána v obou sněmovnách Národního shromáždění výboru rozpočtovému k podání zprávy v době co nejkratší.

V Praze, dne 19. února 1931.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

Ministr financí:

Dr. Engliš v. r.