Podepsaní navrhují:

Slavná sněmovno, račiž se usnésti:

Zřizuje se 24 členný vyšetřující výbor, jehož úkolem bude vyšetřiti obvinění, jež vznesl poslanec dr. Jaroslav Stránský proti členu sněmovny poslanci Jiří Stříbrnému slovy: "A on půjde, svědomitým prokurátorem hnán před tribunál tohoto státu, ale ne pro tiskové nebo politické delikty, nýbrž pro všechno to, co dělal, když bul správcem tohoto státu."

Poslanec dr. Jaroslav Stránský užil výše citovaných slov ve své řeči ve sněmovně dne 13. února 1931. Poslanec Jiří Stříbrný požádal předsedu sněmovny, aby přikázal jeho žádost výboru imunitnímu, jenž dle § 51 jednacího řádu měl navrhnouti pro zmíněný urážlivý výrok vyslovení důtky poslanci dru Stránskému. Imunitní výbor pojednav dne 17. února 1931 o této žádosti, dospěl k názoru, že nemůže rozhodnouti o vině nebo nevině v případě, kdy člen posl. sněmovny nebyl uražen slovně, nýbrž byl urážlivě obviněn z určitého nečestného jednání a že by mohl rozhodnouti o této věci toliko po vyšetření vzneseného urážlivého obvinění vyšetřujícím výborem, posl. sněmovnou pro ten případ zvoleným. To znamená, že by mohl důtku poslanci dru Stránskému vysloviti až tehdy, když by se jeho obvinění ukázalo bezpodstatným.

§ 28, odst. 2 jedn. řádu dává výboru právo předvolávati a vyslýchati svědky, při čemž platí pro tyto svědky ustanovení řádu trestního s tím rozdílem, že veřejní úředníci nemohou odepříti výpovědi z důvodu úředního tajemství.

Je zde tudíž dána možnost v zájmu veřejném vyšetřiti obvinění, poslancem dr. Stránským vznesená, do všech podrobností.

Podepsaní vyslovují přání, aby sněmovna stanovila vyšetřujícímu výboru lhůtu 6 neděl k podání zprávy.

Tato lhůta má sloužiti jako opatření proti jakýmkoliv pokusům o umělé prodlužování a jako záruka rychlého vyřízení celého případu.

V Praze dne 19. února 1931.