Vládní návrh zákona č. tisku 953 o státní zápůjčce investiční navrhuje zmocnění ministra financí, aby opatřil zápůjčkou peníz 1.300,000.000 Kč ku krytí mimořádných, v návrhu vypočtených státních výdajů.

Z výdajů těch jsou jedny preliminovány v platných zákonech, kdežto druhé očekávají úpravy zvláštními zákony, které jsou jednak v Národním shromáždění vládou podány, jednak se ještě připravují.

K první kategorii patří úvěr pro zmírňování následků hospodářské krise, upravený zákonem ze dne 19. prosince 1930, č. 190 Sb. z. a n. v obnosu 150,000.000 Kč, který byl ministr financí zmocněn opatřiti úvěrními operacemi, dále úvěr 64,892.500 Kč, upravený čl. XV., odst. 1. písm. a) - h) finančního zákona ze dne 18. prosince 1930, č. 187 Sb. z. a n., dle kterého byl ministr financí zmocněn, aby shora uvedenou částku opatřil úvěrními operacemi nebo zálohou ze státní pokladny na investiční potřeby státních podniků, v citovaném článku uvedených.

Částečně do prvé kategorie, ale částečně také do druhé patří částka 600,000.000 Kč určená na úhradu investičních nákladů československých státních drah dle § 2, odst. 1, a §§ 3, 4 a 5 vládního návrhu.

Ustanovení ta obsahují částečnou změnu finančního zákona pro rok 1930 a 1931. Dle čl. II., odst. 3. finančního zákona ze dne 4. dubna. 1930, čís. 42 Sb. z. a n. byl podíl železnic a sice 45% kvota na dopravních daních, vybraných v r. 1930 na státních a státem provozovaných drahách ponechán drahám na úhradu jejich investičních nákladů.

Dle vládního návrhu § 4, odst 1. mění se článek II., odst. 3. finančního zákona pro rok 1930 v ten smysl, že se dává souhlas k tomu, aby se podílu železniční správy na dopravních daních použilo k úhradě provozního schodku v r. 1930.

Dle čl. II., odst. 3. fin. zák. pro r. 1931 č. 187/1930 Sb. z. a n. ponechala se Československým státním drahám k úhradě výdajů investičních mimo jejich provozní zisk částka 400 mil. Kč z výnosu přepravní daně a ustanovilo se, že nestačí-li tento peníz k úhradě investic, opatří se nedostávající se částka úvěrem. Dle odst. 2., § 4 vládního návrhu mění se shora uvedené ustanovení čl. II. tak, že částky 400 milionů Kč z výnosu přepravní daně má býti použito na místo k úhradě investic ve prospěch provozního výsledku r. 1931, a to buď zcela nebo z části, dle skutečné potřeby.

Za to se určuje vládním návrhem § 2, odst. 1. částka 600 milionů Kč z investiční zápůjčky na úhradu investičních nákladů státních drah, a sice tak, že se dle § 3 návrhu použije částky 400 mil. Kč na investice v r. 1930, čímž je změněn a doplněn čl. II., odst. 3. finančního zákona pro rok 1930, a částky 200 mil. Kč na investice v r. 1931, po případě v letech následujících, dle § 5 návrhu, což znamená změnu a doplnění finančního zákona pro rok 1931 čl. II., odst. 3. a zákonný titul pro rozpočty let následujících. Do kategorie druhé patří zbytek navrhované zápůjčky v obnosu 485,307.500 Kč, jehož má býti užito pro účely zákonem dosud neupravené. Vládní návrh ustanovuje v § 2, odst. 3., že obnosu toho čili "zbytku" zápůjčky má být použito jednak k tomu, aby z něho ministr financí poskytl zálohu silničnímu fondu, zřízenému podle zákona ze dne 14. července 1921, č. 116 Sb. z. a n., po případě i jiným podobně zřízeným státním fondům.

Kromě silničního fondu nejsou jiné fondy v návrhu zákona uvedeny, a to proto, že zákony pro ně nebyly dosud vydány.

Po vydání těchto zákonů budou příslušné státní fondy participovati na zbytku 485,307.500 Kč. Ovšem jak budou participovati jednotlivé fondy na zbytku a vůbec podrobnější ustanovení o užití zbytku, vyhražuje návrh zákona vládě. Obnosy, které budou přiděleny vládou jednotlivým fondům, ať silničnímu či jiným, přidělují se jim ve formě záloh, což znamená, že fondy převezmou na se povinnost, aby zálohu ze svých běžných příjmů zúrokovaly a umořovaly. Jde tu tedy o zprostředkování zápůjčky státem tomu kterému fondu, který se musí starati o její zúrokování a úmor.

Podmínky zúrokování a úmoru budou stejné jako podmínky, za jakých bude stát úrokovati a umořovati investiční půjčku § 6, odst. 2.

Vedle fondu mají participovati na "zbytku" státní podniky pro své investiční náklady, pokud převyšují míru stanovenou rozpočtem na rok 1931.

Jde tu tedy o doplněk rozpočtu pro rok 1931.

Hlavním motivem osnovy zákona jest vůle vlády přispěti ku zmírnění hospodářské deprese, která oslabuje hospodářskou kapacitu státu a v důsledku toho snižuje životní míru vrstev jak výrobních tak konsumentských, což zase se odráží na klesající tendenci příjmů státní správy a příjmů státních podniků.

Jde o to, abychom vyvázli ze začarovaného kruhu, v němž klesající rentabilita výrobních odvětví, zejména výroby prvotní, má za následek stoupající nezaměstnanost a tato opět snížení koupěschopnosti spotřebitelů, což zase vede k oslabení dopravy a obchodu a vrací se k další stoupající krisi výroby a k dalšímu snížení životní míry.

Vláda přichází s řešením národohospodářsky správným, oživiti výrobu prováděním veřejných a investičních prací, ať už v dopravě železniční či silniční, v oboru vodohospodářském úpravou vodních toků a vodních staveb, prací meliorační, investiční, prací v oboru jiných státních podniků a pod., oživením výroby dáti nezaměstnaným možnost práce a výdělku, zmírniti bídu pracujících vrstev a tím zvýšiti jejich životní míru, zvýšiti koupěschopnost, tím oživiti obchod a průmysl i zemědělství a tak vzpružiti oslabení -soukolí našeho hospodářství.

S tímto pevným a jasným rozhodnutím vlády lze vysloviti plný souhlas, neboť vláda plní jím nejen svůj ohlášený program, nýbrž řeší společnou věc všech vrstev národa způsobem, který jest sympatický nejen se stanoviska politiky sociální, nýbrž i se stanoviska prospěchu všeho obyvatelstva.

Z obšírné důvodové zprávy vládní osnovy je patrno, že úkol, který si vláda vytkla:, nedá se zdolati v rámci platného rozpočtu z preliminovaných příjmů státních i když jsou výsledky hospodaření státní správy za rok 1930, které vykazuje i pil poklesu příjmů skutečnou reservou 300 miliony Kč celkem příznivé, neboť mimořádné úkoly vyžadují nezbytně mimořádných prostředků. To jest tím více patrno., přihlédneme-li k výsledkům hospodářství státních podniků, které dle předběžných zpráv jsou většinou pasivní s výjimkou tabákové režie a dvou neb tří menších podniků. Nejkritičtěji jeví se situace státních drah, jimž bylo dáno v r. 1930 529 milionů Kč záloh a u nichž spotřebována byla úhrada, která byla dána železnicím z přeplacené daně pro investice, pro běžný provoz, takže bylo nutno krýti investice železniční zálohou ze státní pokladny částkou kolem 400 milionů Kč. Nemůže býti o tom sporu, že našim železnicím musí býti věnována zvýšená pozornost i zvýšená spolupráce všech kompetentních orgánů, neboť nejen hospodářská krise, ale i úspěšná konkurence dopravy automobilové jest příčinou její klesající výnosnosti.

I v dopravní politice musí být hledány nové cesty a všechna práce směřovati k zdokonalení a prosperitě našich dopravních tepen.

Forma vnitřní zápůjčky jest vládou odůvodněna přesvědčivě, neboť kapitálový trh je přesycen, takže snese odčerpaní bez obtíží, úroková míra pro soukromé podnikatele zvýšena nebude a zápůjčka bude sjednána za příznivějších podmínek zúrokovacích i amortisačních, nežli zápůjčky dřívější. Bližší provedení zákona zejména upotřebení zápůjčky vyhraženo jest vládě. S tím lze souhlasiti, neboť při větší pružnosti zákona má vláda možnost, aby pomáhala tam, kde bude pomoci nejvíce potřebí.

Rozpočtový výbor očekává, že bude věnována při investičních pracích pozornost především krajům, které trpí největší nezaměstnaností a že vláda bude dohlížeti na to, aby administrativa osvědčila pohotovost a hybnost, kterou žádá vážná doba.

Po podrobném prozkoumání osnovy zákona doporučuje rozpočtový výbor plenu poslanecké sněmovny, aby vládní návrh byl přijat beze změny.

V Praze, dne 18. února 1931.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ministr financí se zmocňuje, aby opatřil zápůjčkou peníz 1.300,000.000 Kč a vynaložil jej způsobem dále uvedeným.

§ 2.

(1) částka 600;000.000 Kč jest určena na úhradu investičních nákladů Československých státních drah (§§ 3 - 5).

(2) V celkové částce 1.300,000.000 Kč jest dále zahrnuto

1) 64,692.500 Kč, které byl ministr financí zmocněn opatřiti úvěrními operacemi nebo poskytnouti zálohou ze státní pokladny na investiční potřeby státních podniků podle čl. XV., odst. 1., písm. a) - h) finančního zákona ze dne 18. prosince 1930, č. 187 Sb. z. a n.;

2) 150,000.000 Kč, které byl ministr financí zmocněn opatřiti úvěrními operacemi podle § 2 zákona ze dne 19. prosince 1930, č. 190 Sb. z. a n., na zmírňování následků hospodářské krise.

(3) Zbytek 485,307.500 Kč jest určen (§ 6)

1) jednak k tonu, aby z něho ministr financí poskytl zálohu silničnímu fondu zřízenému podle zákona ze dne 14. července 1927, č. 116 Sb. z. a n., po případě i jiným podobně zřízeným státním fondům;

2) jednak na úhradu investičních nákladů státních podniků nad míru stanovenou rozpočtem na rok 1931.

§ 3.

Z částky 600,000.000 Kč určené na úhradu investičních nákladů československých státních drah se použije

1) 400,000.000 Kč na investice v roce 1930 (§ 4, odst. 1.),

2) 200,000.000 Kč na investice v roce 1931, po případě v letech následujících (§ 4, odst. 2., 5).

§ 4.

(1) Podílu na dopravních daních, vybraných v roce 1930 na státních a státem provozovaných drahách, který byl podle čl. II., odst. 3. finančního zákona ze dne 4. dubna 1930, č. 42 Sb. z. a n., ponechán Československým státním drahám na úhradu jejich investičních nákladů, použije se ve prospěch jejich provozního výsledku roku 1930.

(2) Obdobně lze i částky 400,000,000 Kč z výnosu přepravní daně na státních a státem provozovaných drahách, která jest podle čl. II., odst. 3. finančního zákona č. 187/1930 Sb. z. a n. ponechána Československým státním drahám na úhradu jejich investičních nákladů, použíti ve prospěch jejich provozního výsledku roku 1931, a to buď zcela nebo z části podle skutečné potřeby.

§ 5.

Nebude-li částky 200,000.000 Kč, uvedené v § 3, č. 2, plně třeba v roce 1931, použije se zbytku ke stejnému účelu v letech následujících.

§ 6.

(1) Jak bude použito zbytku 485,307.500 Kč, určí podrobněji vláda.

(2) Bude-li poskytnuta záloha některému fondu (§ 2, odst. 3., č. 1), bude ji tento fond ze svých běžných příjmů zúrokovati a umořovati za stejných podmínek, za jakých bude stát zúrokovati a umořovati zápůjčku.

§ 7.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provede jej ministr financí.

Vláda se vybízí, by hleděla k tomu, aby úřady, investice povolující, při zadávání prací přihlížely k relativní místní nezaměstnanosti v tom kterém odvětví, zjištěné státním statistickým úřadem.