Se vší rozhodností odmítá vláda především tón, v němž tato interpelace, zejména její dotaz, jsou sepsány.

Ve věci samé, pokud jde o výtržnost v Duchcově dne 4. února 1931 a její politováníhodné následky, jakož i pokud jde o senátora Stránského, který byl při této výtržnosti zatčen, poukazuje se na prohlášení předsedy vlády, které v této věci učinil ve schůzi poslanecké sněmovny dne 5. února 1931 a které bylo také výsledky dalšího šetření plně potvrzeno.

Při demonstraci, k níž došlo téhož dne v Aši, neuposlechli demonstranti opětovné výzvy bezpečnostních orgánů k rozchodu a kladli jim naopak prudký odpor, dopouštějíce se na nich hrubého násilí (jeden z městských policejních strážníků byl do krve zraněn hozenou cihlou na hlavě). Aby byl zjednán klid a pořádek; bylo četnictvo dle platných předpisů nuceno postupovati proti demonstrantům se zbraní, aniž však - pokud bylo zjištěno - byl tímto použitím zbraně některý z demonstrantů přímo zraněn. V nastalém shluku byly ovšem davem povaleny k zemi tři osoby a jedna osoba zraněna na hlavě.

Poslanec Haiblick byl zatčen pro veřejné násilí, jehož se dopustil jako iniciátor a vůdce demonstrantů při výtržnosti dne 4. února 1931 v Chodově.

Pro tvrzení o udánlivých přehmatech bezpečnostních orgánů v ostatních místech severních Čech neuvádí interpelace žádného konkrétního případu. Není proto možno o tomto obvinění se blíže vysloviti a podotýká se pouze, že bezpečnostní orgány, zakročujíce v obou svrchu uvedených případech, řídily se služebními předpisy pro ně obecně platnými, a nebylo tudíž třeba k jich zakročení zvláštního příkazu, který nebyl ostatně také dán.

V Praze dne 17. února 1931.

Předseda vlády:

Udržal, v. r.