Dne 14. ledna 1931 odpykal si Jan Harus ²/₃ svého dosud právoplatného trestu. Měla se tedy okamžitě sejíti soudní komise a rozhodnouti o jeho podmínečném propuštění. Avšak předseda soudní komise dr. Čermák předstíral, že podal dotaz k Nejvyššímu soudu v Brně o rozsudku ze dne 16. dubna 1928, ačkoliv podle zákona měl míti veškeren materiál připravený již dne 14. ledna 1931.

Teprve dne 23. ledna t. r. sešla se komise u krajského soudu v Plzni a zamítla návrh na podmínečné propuštění Jana Haruse s odůvodněním, že prý Nejvyšší soud v Brně v době od 15. do 23. ledna ve vší rychlosti vynesl rozhodnutí, kterým Jan Harus byl odsouzen k dalšímu trestu v trvání dvou měsíců za sněmovní obstrukci proti celně kongruové předloze v r. 1926. Soudní komise neoznámila - jak bylo podle zákona její povinností - soudr. Harusovi před tím důvody, které svědčily proti jeho propuštění, aby se mohl obhájit.

Krajský trestní soud v Praze dosud nevyřídil dávno podaný návrh obhájců Jana Haruse, aby jeho trest byl snížen podle §§ 265 a 410 trest. řádu, ačkoliv soudruh Harus má na toto snížení plný nárok a měl by i podle těchto ustanovení být již dávno na svobodě.

V "Rudém Právu" ze dne 27. ledna 1931 byla mezi jiným zabavena i tato místa v titulu:

"Meissner má slovo - rozhoduje sám o Harusovi" a dále v textu: "Dne 14. t. m. odpykal si soudruh Harus dvě třetiny dosud právoplatného trestu. Do tohoto dne měla soudní komise míti připravený všechen materiál a měla se ihned sejít, aby rozhodla o podmínečném propuštění soudr. Haruse.

To se však nestalo. Předseda komise, státní zástupce v Plzni, dr. Čermák stále odpovídal, že prý ještě nemá celý materiál, že hledá u Nejvyššího soudu v Brně nějaký rozsudek ze dne 16. dubna 1928 (!), že Nejvyšší soud prý neodpovídá a pod. Vysvětlili jsme mu ihned, že ze 16. dubna 1928 pochází jediný rozsudek krajského soudu v Brně, který byl později Nejvyšším soudem zrušen, že si měl informace opatřit již dávno před tím a psali jsme otevřeně, že jde buď o šlendrián anebo úmysl. Ještě v sobotu dne 24. t. m. telefonovali nám z věznice na Borech, že prý dosud nemají zprávy, co vlastně se soudruhem Harusem je. Ještě téhož dne telefonoval nám zástupce dra Čermáka, že prý on ničeho neví a že dr. Čermák je nemocen.

Psali jsme opět, že ovšem těmto zprávám nelze věřit, že se činí vše, aby soudruh Harus byl nadále držen ve vazbě a že proletariát musí proto stupňovat svůj boj za osvobození soudruha Haruse a ostatních politických vězňů."

Dále konfiskována byla tato část textu:

"Censoři podřízení ministru spravedlnosti dru Meissnerovi konfiskují každou zmínku o tom, jakou úlohu v této věci hrál ministr dr. Meissner, ač pravdivost našeho tvrzení je dokázána osobním svědectvím dra Bartoška."

A dále:

"Ministr dr. Meissner, o němž jeho list "Právo Lidu" dosud psalo, že prý s věcí nemá nic společného, musí nyní rozhodnout sám: buď se veřejně ztotožní s postupem komise a Nejvyššího soudu a tím také veřejně přejímá osobní odpovědnost, nebo ustoupí požadavku milionu dělníků, intelektuálů a drobných rolníků a soudruha Haruse propustí na svobodu. Tak stojí nyní otázka!"

A konečně:

"... která jsou uplatňována ve prospěch buržoasních korupčníků; ale obcházena na úkor proletářských vězňů.

Záleží jedině na bojovnosti revolučního proletariátu, aby si propuštění soudr. Haruse vynutil."

Ptáme se pana ministra spravedlnosti:

1. Proč dal komisi u krajského soudu v Plzni příkaz, aby své rozhodnutí o podmínečném propuštění soudruha Haruse, dělnického poslance, odložila až do té doby, kdy Nejvyšší soud vydá nové rozhodnutí proti soudr. Harusovi?

2. Proč dal příkaz, aby komise nerozhodla podle stavu ze dne 15. ledna 1931, nýbrž podle stavu ze dne 23. ledna 1931?

3. Jak odůvodní, že předseda komise neměl materiál dávno připravený již před 14. lednem 1931, jak to i zákon předpisuje?

4. Jak odůvodní, že komise neoznámila soudr. Harusovi před rozhodnutím, důvody, které svědčily proti jeho propuštění, aby se mohl obhájit?

5. Proč dal krajskému soudu v Praze příkaz, aby nevyřídil návrh na snížení trestů soudr. Haruse podle §§ 265 a 410 trest. řádu?

6. Proč dává v dělnickém tisku konfiskovati úplně pravdivé zprávy doložené svědectvím poslanců a advokátů?

7. Proč dává obzvláště konfiskovat pravdivé zprávy, týkající se jeho osoby a jeho osobní odpovědnosti za brutální, ba i protizákonné zacházení s poslancem soudr. Harusem a s ostatními proletářskými vězni?

8. Myslí si soc. dem. ministr spravedlnosti, že takovým způsobem zachrání sebe a svou sociálfašistickou stranu před nesmírným rozhořčením milionů proletářů a drobných rolníků, kteří aspoň vidí, že si propuštění svých vězňů může vynutit jen neustávajícím bojem?

9. Je ochoten na tuto naši interpelaci odpovědět okamžitě, nebo hodlá snad opět dlouhým mlčením zbaběle utéci od otevřené odpovědnosti?

V Praze, dne 28. ledna 1931.