Překlad.

Mezinárodní obchodní úmluva.

President Říše Německé; spolkový president republiky Rakouské; Jeho Veličenstvo král Belgů; Jeho Veličenstvo král Velké Britanie, Irska a britských dominií zámořských, císař indický; Jeho Veličenstvo král dánský; vláda republiky Estonské; president republiky Finské; president republiky Francouzské; president republiky Řecké; Jeho Veličenstvo král italský; president republiky Lotyšské; Její královská Výsost velkovévodkyně Lucemburská; Jeho Veličenstvo král norský; Její Veličenstvo královna Nizozemská; president republiky Polské; Jeho Veličenstvo král rumunský; Jeho Veličenstvo král švédský; Spolková rada švýcarská,

Přejíce zajistiti usnesením Mezinárodní hospodářské konference z r. 1927 rychlé a účinné provedení a vytvořiti pro společnou akci, kterou mělo na mysli Shromáždění Společnosti Národů při svém 10. zasedání pevnou základnu a ovzduší důvěry, rozhodli se uzavříti mezi sebou k tomu účelu dohodu a ustanovili svými zmocněnci:

President Říše Německé:

p. R. Smidta,

říšského ministra národního hospodářství;

Spolkový president republiky Rakouské:

p. E. Pflügla,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra;

Stálého delegáta u Společnosti Národů.

Jeho Veličenstvo král Belgů:

p. J. Bruneta,

mimořádného vyslance

a zplnomocněného ministra

člena hospodářského Komitétu Společnosti Národů;

p. A. L. J. Janssena,

generálního ředitele cel a daní.

Jeho Veličenstvo král Velké Britanie, Irska a britských dominií zámořských, císař Indický:

Za Velkou Britanii a Severní Irsko, jakož i všechny části Britské říše, které nejsou zvláště členy Společnosti Národů:

Sira Sydney, Chaptman-a, K. C. B., C. B. E.,

prvního hospodářského poradce vlády Jeho Veličenstva Velké Britanie.

Jeho Veličenstvo král dánský:

p. W. Borberg-a,

Stálého delegáta u Společnosti Národů.

Vláda republiky Estonské:

p. A. Schmidta,

zástupce vyslance v ministerstvu zahraničních věcí.

President republiky Finské:

p. K. Järvinen-a,

býv. ministra obchodu a průmyslu;

poslance;

profesora vysoké obchodní školy.

President republiky Francouzské:

p. P. E. Flandin-a,

ministra obchodu a průmyslu;

p. R. Serot-a,

Státního podtajemníka v ministerstvu zemědělství.

President republiky Řecké:

p. R. Raphaël-a,

Stálého delegáta u Společnosti Národů;

chargé d'affaires v Bernu.

Jeho Veličenstvo král italský:

p. G. de Michelis-e,

senátora;

velvyslance.

President republiky Lotyšské:

p. C. Duzmans-e,

Stálého delegáta u Společnosti Národů;

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u Jeho Veličenstva Krále Jugoslávského.

Její královská Výsost velkovévodkyně lucemburská:

p. A. Calmes-e,

člena Vysoké Rady Hospodářské Unie belgo-lucemburské.

Jeho Veličenstvo král norský:

p. Hersleb Birkeland-a,

Stálého delegáta u Společnosti Národů.

Její Veličenstvo královna nizozemská:

p. Dr. L. J. A. Trip-a,

býv. generálního pokladníka v ministerstvu financí;

býv. presidenta Javanské banky.

President republiky Polské:

p. F. Sokal-a,

mimořádného vyslance a

zplnomocněného ministra;

Stálého delegáta u Společnosti Národů.

Jeho Veličenstvo král rumunský:

p. C. Antoniade,

mimořádného vyslance a

zplnomocněného ministra u Společnosti Národů.

Jeho Veličenstvo král švédský:

p. K. I. Westman-a,

mimořádného vyslance a

zplnomocněného ministra u Spolkové Rady švýcarské.

Spolková rada švýcarská:

p. E. Schulthess-e,

spolkového radu;

šéfa úřadu pro veřejné hospodářství;

p. W. Stucki-ho,

ředitele obchodního oddělení Spolkového úřadu pro veřejné hospodářství;

p. A. Gassmanna,

generálního ředitele cel,

kteří, vyměnivše si své plné moci, jež shledali jak co do obsahu, tak i formy za správné, shodli se na těchto ustanoveních:

Článek I.

Vysoké smluvní strany se zavazují, že nepoužijí před 1. dubnem 1931 svého práva vypověděti obchodní smlouvy bilaterální, jež každá z nich uzavřela s některou jinou Vysokou smluvní stranou a jež jsou v platnosti dnešního dne.

Článek II.

Bude-li některá z Vysokých smluvních stran, která není míněna článkem IV., nucena zvýšiti cla za platnosti této Úmluvy oproti stavu dnešního dne nebo zavésti nová cla, jichž dnešního dne nebylo, jež by byla s to vážně postihnouti zájmy některé jiné Vysoké smluvní strany, strana, jež má za to, že je poškozena, může do dvou měsíců po hlášení, podle článku III., žádati zahájení přátelských jednání za účelem zjednání rovnováhy takto porušené.

Nedojde-li k dohodě ve lhůtě dvou měsíců ode dne žádosti, strana, jež žádala o zahájení jednání, bude moci bezodkladně vypověděti tuto Úmluvu, jež pozbude pro ni platnosti jeden měsíc po hlášení generálnímu tajemníku Společnosti Národů. Tato výpověď může býti namířena buď proti všem Vysokým smluvním Stranám nebo jen vůči oné, která zvýšila cla, nebo zavedla cla nová.

Úpravy celní, provedené na základě zákona nebo za naléhavých okolností, jež by ukládaly bezprostřední účinnost těchto úprav, nebudou podrobeny hořejším ustanovením, předpisujícím vyjednávání. Nicméně zůstane zachována možnost výpovědi podle 2. odst. tohoto článku Vysoké smluvní straně, jež by se cítila postiženou.

Článek III.

Každá z Vysokých smluvních stran, jíž se týká článek II., zavazuje se, že oznámí ostatním Vysokým smluvním stranám zvýšení stávajících cel nebo zavedení nových cel, pokud by byla nucena je zavésti, 20 dní před účinností těchto opatření ve všech případech, kde to bude možno, nebo nelze-li tak učiniti, aspoň v okamžiku, kdy dotyčná opatření budou vyhlášena za účelem uvedení v účinnost.

Rozumí se, že zákony, které dovolují okamžité uvedení v účinnost celních úprav, opravňují, aby se upustilo od výše zmíněného předchozího ohlášení.

Článek IV.

Vysoké smluvní strany, jež ve smlouvách nevážou cla, nebo jen v případech výjimečných, zavazují se, že po dobu platnosti této Úmluvy nezvýší svá ochranná cla oproti stavu dnešního dne a že nezavedou nových ochranných cel po dnešním dni.

Článek V.

Zvýší-li některá z Vysokých smluvních stran zmíněných článkem IV. před uplynutím platnosti této úmluvy, svá finanční cla, nebo zavede-li po dnešním dni nová finanční cla, jež by byla s to vážně postihnouti zájmy některé jiné Vysoké smluvní strany, strana, která má za to, že je poškozena, může tuto úmluvu bezodkladně vypověděti s tím, že pozbude pro ni platnosti jeden měsíc po ohlášení generálnímu tajemníku Společnosti Národů.

Článek VI.

Nehledě k rozsáhlejším závazkům, jež by vyplývaly pro každou z Vysokých smluvních stran z uvedení v platnost Mezinárodní úmluvy z 8. listopadu 1927 o odstranění dovozních a vývozních zákazů a omezení, Vysoké smluvní strany nezhorší režim, jenž v tomto ohledu dnešního dne platí, jinak by se použilo řízení, naznačeného ve článku II. a III. této úmluvy.

Článek VII.

Použije-li některá z Vysokých smluvních stran práva výpovědi, naznačené ve článcích II., V., VI. této Úmluvy a v podpisovém protokolu ke článku I C, 5. odst., kterákoli jiná Vysoká smluvní strana, jež by měla za to, že taková výpověď je s to vážně změniti, co se jí týče, rovnováhu této Úmluvy, může tuto bezodkladně vypověděti s tím, že pro ni pozbude platnosti 1 měsíc po té, co učiní oznámení generálnímu tajemníku Společnosti Národů.

Článek VIII.

a) Obchodní smlouvy, uzavřené mezi dvěma stranami, vypovězené do dnešního dne, jsou vyňaty z ustanovení článku I.

Zvýšení cel, jež by mohlo nastati touto výpovědí, není předmětem řízení, naznačeného ve článku II.

b) Obchodní smlouvy, podepsaná před dnešním dnem, jež však nejsou v platnosti, mohou nahraditi po dobu trvaní této úmluvy stávající smlouvy; v tomto případě bude se na ně vztahovati článek I.

Zvýšení cel, jež by mohlo nastati v důsledku změn míněných v předcházejícím odstavci, nebudou předmětem řízení podle článku II.

c) Prozatímní dohody, jež nahradily obchodní smlouvy, vypovězené před dnešním dnem a jsoucí dnešního dne v platnosti, mohou býti nahrazeny po dobu platnosti této úmluvy definitivními obchodními smlouvami nebo jinými prozatímními dohodami. Článek I. bude se pak vztahovati na posléze zmíněné smlouvy neb dohody.

Nicméně však, jestliže z nových smluv nebo úmluv vyplyne zvýšení cel, tyto mohou býti předmětem řízení podle článku II.

d) Dvoustranné obchodní smlouvy, na něž se vztahuje článek I., mohou býti měněny nebo nahrazeny v celku nebo částečně po dobu platnosti této úmluvy novými dohodami.

Nicméně však, aby mohl býti vzat zřetel na zájmy ostatních Vysokých smluvních stran, zejména oněch, jež jsou míněny ve článku IV., jest dohodnuto, že zvýšení cel, jež by nastalo z těchto nových dohod, může býti předmětem řízení podle článku II.

Článek IX.

Tato Úmluva jest uzavřena na dobu jednoho roku od 1. dubna 1930.

Před 1. únorem 1931 každá z Vysokých smluvních stran může oznámiti generálnímu tajemníku Společnosti Národů, že chce vystoupiti z úmluvy dnem 1. dubna 1931.

Nedojde-li takové oznámení, zůstane úmluva v platnosti na další období šestiměsíční a podobně pro každé další šestiměsíční období. Dva měsíce před uplynutím každého tohoto šestiměsíčního období, každá z Vysokých smluvních stran může oznámiti generálnímu tajemníku Společnosti Národů, že chce odstoupiti od úmluvy po uplynutí běžného období.

Článek X.

Použije-li některá z Vysokých smluvních stran práva odstoupiti od Úmluvy podle předcházejících článků, každá z Vysokých smluvních stran může žádati, obrátíc se k tomu cíli na generálního tajemníka Společnosti Národů, aby se konala porada všech Vysokých smluvních stran za tím účelem, aby se rozhodlo o osudu úmluvy. Shledá-li to generální tajemník nutným, svolá schůzi Vysokých smluvních stran, jež se tímto zavazují, že se jí zúčastní.

Článek XI.

Vysoké smluvní strany rozhodnuvše se prováděti tuto úmluvu v duchu loyální spolupráce, zavazují se, že se zdrží každého opatření jakéhokoli rázu, jež by směřovalo k vymknutí se ze závazků, plynoucích z této Úmluvy.

Článek XII.

Tato úmluva, jejíž texty francouzský a anglický jsou stejně autentické, bude míti datum dnešního dne a může ji podepsati do 15. dubna t. r. každý Člen Společnosti Národů i každý stát, jenž není Členem, který byl zastoupen na konferenci.

Bude ratifikována a ratifikační listiny budou složeny do 1. listopadu 1930 u generálního tajemníka Společnosti Národů, jenž o tom ihned uvědomí všechny Členské státy Společnosti Národů, jakož i státy, jež byly zastoupeny na konferenci, na které tato úmluva byla uzavřena a nebo které k ní přistoupily.

Článek XIII.

Generální tajemník Společnosti Národů svolá v době mezi 1. a 15. listopadem 1930 schůzi Vysokých smluvních stran, které ratifikovaly Úmluvu a které požádaly za přístup podle ustanovení článku XIV.

V této schůzi bude určeno datum pro uvedení Úmluvy v platnost a ukáže-li se toho potřeba bude sestaven seznam Členů Společnosti Národů a států Nečlenů, jejichž účast považuje se za nezbytnou pro uvedení v platnost této Úmluvy.

Generální tajemník Společnosti Národů může svolati k této schůzi všechny státy, jež Úmluvu tuto podepsaly a na žádost některé z Vysokých smluvních stran, jež Úmluvu tuto ratifikovaly, každého jiného Člena Společnosti Národů nebo státu Nečlena, jenž zúčastnil se konference.

Článek XIV.

Každý člen Společnosti Národů a každý Stát, jenž není Členem, může podati generálnímu tajemníku žádost o přístup k této Úmluvě.

Tato žádost bude bezodkladně oznámena generálním tajemníkem Členům Společnosti Národů a Státům, jež členy nejsou, jichž jménem tato úmluva byla podepsána nebo přístup k ní proveden.

Člen Společnosti Národů nebo Stát, jenž není členem, který chce přistoupiti k Úmluvě, uvede ve své žádosti za přístup, zda si přeje, aby na něj použito bylo ustanovení článku II. nebo článku IV. Jakmile úmluva bude uvedena v platnost podle ustanovení článku XIII. generální tajemník poradí se o tom s Vysokými smluvními stranami, jež tuto Úmluvu ratifikují. Přístup stane se definitivním až po souhlase všech Vysokých smluvních stran. Nabude účinnosti jeden měsíc po ohlášení generálnímu tajemníku o tom, že dohody bylo docíleno.

Článek XV.

Každá z Vysokých smluvních stran může prohlásiti při podpisu, ratifikaci nebo přístupu, že přijetím této Úmluvy nebéře na se žádného závazku, pokud se týče celku nebo částí svých kolonií, protektorátů nebo území daných pod její suverenitu, nebo mandát; v tomto případě pak Úmluva nebude se vztahovati na území, uvedená v takovém prohlášení.

Každá z vysokých smluvních stran může dodatečně oznámiti generálnímu tajemníku Společnosti Národů, že chce, aby tato úmluva vztahovala se na celek nebo na některou část území, uvedených v prohlášení naznačeném v předchozím odstavci. V tomto případě bude zachován postup naznačený ve článku XIV.

Každá z Vysokých smluvních stran může kdykoliv prohlásiti, že si přeje, aby tato úmluva pozbyla účinnosti pro celek nebo některou část kolonií, protektorátů nebo území daných pod její suverenitu nebo mandát: tím úmluva pozbude účinnosti pro území, jež byla označena v takovém prohlášení jeden měsíc po té, co generální tajemník Společnosti Národů obdrží toto prohlášení.

Tomu na svědomí podepsali zmocněnci tuto úmluvu.

Dáno v Ženevě 2. března 1930 v jednom originálu, jenž bude uložen v archívu sekretariátu Společnosti Národů; autentický opis bude zaslán všem Členům Společnosti Národů, jakož i Státům Nečlenům, zastoupeným na konferenci.

NĚMECKO	SCHMIDT
RAKOUSKO	E. PFLÜGL

 

BELGIE

společně s Velkovévodstvím Lucemburským

pro Hospodářskou Unii Belgo-lucemburskou

	J. BRUNET
	A. JANSSEN

 

VELKÁ BRITÁNIE

A SEVERNÍ IRSKO

jakož i všechny části Britské říše,

které nejsou zvláště členy Společnosti Národů

Prohlašuji, že můj podpis se nevztahuje na žádnou z Kolonií Jeho Britského Veličenstva, ani Protektoráty či území postavená pod jeho svrchovanost či mandát.

	S. J. CHAPMAN
DÁNSKO	WILLIAM BORBERG
ESTONSKO	A. SCHMIDT
FINSKO	KYÖSTI JARVINEN

 

FRANCIE

Podepsáním při podpisu této Úmluvy prohlašuji:

1. že ustanovení čl. II., 3. odst., a čl. III., 2. odst. se vztahují na produkty, jichž se týkají francouzské zákony z 13. prosince 1897 a z 1. prosince 1929.

2. že francouzská vláda nemíní přijetím této Úmluvy převzíti žádného závazku jiného, než který vyplývá z platných obchodních smluv pro své kolonie, protektoráty a území postavená pod svrchovanost nebo mandát Francie.

	PIERRE ETIENNE FLANDIN
	R. SEROT
ŘECKO	R. RAPHAËL

 

ITÁLIE

Při podpisu této Úmluvy plnomocník Jeho Veličenstva Krále Italského prohlašuje, že články II., odst. 3. a III. Úmluvy a ustanovení ku čl. III. Protokolu, týkající se "naléhavých okolností" se vztahují, pokud se týče Italie, na všecky případy, ve kterých změny cel jsou naléhavě přijaty vládou způsobem, který má zákonný charakter.

	DE MICHELIS
LOTYŠSKO	CHARLES DUZMANS

 

LUCEMBURSKO

společně s Belgií

pro Hospodářskou Unii Belgo-lucemburskou

	ALBERT CALMES
NORSKO	HERSLEB BIRKELAND

 

NIZOZEMSKO

Prohlašuji, že můj podpis se nevztahuje na Holandskou Východní Indii, Surinam a Caraçao.

	TRIP
POLSKO	F. SOKAL

 

[Překlad:

Delegát Polské republiky, pověřený u Společnosti Národů, generálnímu sekretáři dne 12. dubna 1930:

"Při dnešním podpisu Mezinárodní obchodní úmluvy a Protokolu k ní, jakož i Protokolu o budoucích hospodářských jednáních, sjednaných v Ženevě dne 24. března 1930, dovoluji si Vám z rozkazu své vlády oznámiti toto:

Polská vláda bude moci předložiti Mezinárodní obchodní úmluvu ze dne 24. března 1930 k ratifikačnímu řízení a pak ji uvésti v účinnost jen pod podmínkou, že celní sazby ostatních států platné dne 1. dubna 1930, nedoznají do vstupu Úmluvy v platnost důležitých změn, které by mohly býti nepříznivé polskému vývozu."]

RUMUNSKO	C. ANTONIADE
ŠVÉDSKO	K. I. WESTMAN

 

S výhradou ratifikace Jeho Veličenstva Krále švédského se souhlasem Riksdagu.

ŠVÝCARSKO	SCHULTHESS
	STUCKI
	GASSMANN

 

Protokol Mezinárodní obchodní úmluvy.

V okamžiku podpisu Mezinárodní úmluvy, uzavřené dnešního dne podepsaní řádně zplnomocnění shodli se na těchto ustanoveních, které mají zaručiti provádění této Úmluvy:

Ke článku I.

A.

Výraz "obchodní smlouvy" vztahuje se podle této úmluvy na smlouvy, úmluvy, dohody nebo ujednání - definitivní nebo prozatímní - všeho druhu, obsahující ustanovení o obchodu, jakož i na všechna ujednání k nim připojená.

B.

Rozumí se, že dvoustranné obchodní smlouvy, uzavřené pro určité období a bez doložky o výpovědi, uzavřené mezi dvěma kterýmikoliv Vysokými smluvními stranami, zůstanou v účinnosti po dobu platnosti této úmluvy s výhradou ustanovení článku VIII. d.

C.

Při podpisu této úmluvy Rakousko prohlašuje, že nemůže použíti ustanovení této úmluvy na obchodní smlouvy nyní platné mezi ním a Maďarskem a Československem.

Při podpisu této úmluvy Československo prohlašuje, že nemůže použíti ustanovení této úmluvy na obchodní smlouvu nyní platnou mezi ním a Maďarskem.

Při podpisu této úmluvy Maďarsko, aby umožnilo Rakousku a Československu podpis, prohlašuje, že přijímá výhrady, činěné těmito dvěma státy v předchozích odstavcích 1, a 2.

Rovněž i Československo, aby umožnilo podpis Rakousku, prohlašuje, že přijímá výhradu, učiněnou tímto státem, v předchozím odstavci.

Pokud by z jednání mezi zmíněnými třemi státy nebo výpovědí některé obchodní smlouvy nastalo zvýšení cel, jest shoda v tom, že každá z Vysokých smluvních stran má právo vypověděti, oznámí-li to měsíc před tím, tuto Úmluvu buď jedné nebo dvěma stranám, které žádaly, aby mohly vyloučiti výše uvedené smlouvy z účinnosti Úmluvy, nebo vůči všem Vysokým smluvním stranám, aniž by bylo použito ustanovení článku II.

Jest shoda v tom, že ustanovení §u C týkají se pouze revise dotčených tří smluv, jež se nyní zamýšlí.

D.

Vysoké smluvní strany, majíce na zřeteli zvláštní postavení Řecka, pokud se týče jeho hlavních vývozních výrobků, přiznávají tomuto státu možnost použíti práva výpovědi, obsaženého v jeho smlouvách, jestliže by některá z Vysokých smluvních stran, jež podepsala některou z řečených smluv, učinila opatření, jimiž by vážně porušila rovnováhu v obchodních stycích ke škodě uvedené země, což nebude považováno za porušení závazku podle článku I.

Ke článku II.

A.

Ustanovení článku II. netýkají se případných celních úprav, jež jsou výslovně obsaženy nebo připuštěny ve smlouvách, podepsaných nejpozději dnešního dne. Rovněž se nevztahují na případy, ve kterých clo prozatímně snížené pod výměru, stanovenou autonomním tarifem, by bylo uvedeno opět na tuto míru.

B.

Rozumí se, že ustanovení této úmluvy nevztahují se na případy, kdy smluvní cla, stanovená obchodní smlouvou se státem, který není účasten na této Úmluvě, pozbudou platnosti v důsledku výpovědi řečené obchodní smlouvy.

Smluvní cla z vypovězené smlouvy mohou se nahraditi v tomto případě buď cly autonomního tarifu nebo smluvními cly; vyplývajícími z jiných platných smluv.

Ke článkům II. a V.

Rozumí se, že Vysoké smluvní strany, majíce na mysli ve 3. odstavci článku II. a ve článku V. případnou výpověď Úmluvy, neměly naprosto v úmyslu brániti přátelským dohodám v míře, jak dovoluje situace a zákonodárství zúčastněných států.

Ke článku III.

Vysoké smluvní strany prohlašují, že se zavazují dodržovati lhůtu pro hlášení stanovenou ve článku III. ve všech případech, ve kterých jejich zákonodárství tomu neklade překážky a ve všech případech, kdy naléhavé okolnosti neučiní nezbytným okamžité provedení zvýšení cel stávajících nebo cel nových.

Ke článku IV.

Vysoké smluvní strany, míněné ve článku IV., jsou: Velká Britanie, Dánsko, Norsko, Nizozemsko a Portugalsko.

Ke článku V.

Vysoké smluvní strany, míněné ve článku IV., prohlašují, že nevykládají si pojem "finančních cel" v širokém smyslu slova a že zvláště nebudou vztahovati toto označení na cla, jež mají chrániti domácí výrobu proti cizí soutěži.

Ke článku VIII. d)

Vysoké smluvní strany jsou za jedno v tom, že ustanovení článku VIII. d) mají zásadně za účel umožniti celní slevy, jež jsou obvyklé v obchodních smlouvách, aniž by při tom činily se překážky zvýšení cel oboustrannými dohodami za účelem menších úprav.

Ke článku XV.

Tato úmluva bude se vztahovati na ostrovy Lamanšské a ostrov Man jako by byly koloniemi.

Tento Protokol bude míti účinnost, platnost a trvání jako úmluva uzavřená dnešního dne a nutno jej považovati za její integrující část.

Na svědomí čehož podepsaní sepsali tento Protokol.

Dáno v Ženevě 24. března 1930 v originálu, který bude uložen v archivu sekretariátu Společnosti Národů; jeho autentický opis bude zaslán všem členům Společnosti Národů a všem Státům Nečlenům zastoupeným na konferenci.

NĚMECKO	SCHMIDT
RAKOUSKO	E. PFLÜGL

 

BELGIE

společně s Velkovévodstvím Lucemburským

pro Hospodářskou Unii Belgo-lucemburskou

	J. BRUNET
	A. JANSSEN

 

VELKÁ BRITÁNIE

A SEVERNÍ IRSKO

jakož i všechny části Britské říše,

které nejsou zvláště členy Společnosti Národů

Prohlašuji, že můj podpis se nevztahuje na žádnou z Kolonií Jeho Britského Veličenstva, ani Protektoráty či území postavená pod jeho svrchovanost či mandát.

	S. J. CHAPMAN
DÁNSKO	WILLIAM BORBERG
ESTONSKO	A. SCHMIDT
FINSKO	KYÖSTI JARVINEN
FRANCIE	PIERRE ETIENNE FLANDIN
	R. SEROT
ŘECKO	R. RAPHAËL
ITALIE	DE MICHELIS
LOTYŠSKO	CHARLES DUZMANS

 

LUCEMBURSKO

společně s Belgií

pro Hospodářskou Unii Belgo-lucemburskou

	ALBERT CALMES
NORSKO	HERSLEB BIRKELAND

 

NIZOZEMSKO

Prohlašuji, že můj podpis se nevztahuje na Holandskou Východní Indii, Surinam a Caraçao.

	TRIP
POLSKO	F. SOKAL
RUMUNSKO	C. ANTONIADE
ŠVÉDSKO	K. I. WESTMAN
ŠVÝCARSKO	SCHULTHESS
	STUCKI
	GASSMANN