Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období.	3. zasedání.

898.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ......................................................,

kterým se vydávají další předpisy o právním poměru k přidělené půdě (Malý zákon přídělový).

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

K zákonu ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n., kterým byla vydána po rozumu § 10 zákona ze dne 16: dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n., ustanovení o přídělu zabrané půdy a upraven byl právní poměr k přidělené půdě (Zákon přídělový), připojují se tato další ustanovení:

§ 1.

Opatření podle § 19 zákona přídělového za účelem ochrany trvajících práv vodních, nové úpravy užívání vodních sil, zřízení služebností vodních i cestných a vůbec všeho toho, čeho vyžaduje řádné hospodaření, může učiniti státní pozemkový úřad nejpozději do tří let po knihovním vkladu vlastnického práva jednotlivým nabyvatelům zabrané půdy.

§ 2.

(1) Nabyvatelům půdy, jež nebyla přidělena jako rolnický nedíl, jest dovoleno ji propachtovati, zciziti mezi živými a zatížiti při výměře až do 5 ha nabyté půdy do 5 let, v ostatních případech do 10 let, počítaných od knihovního vkladu vlastnického práva, stal-li se však vklad práva vlastnického před účinností tohoto zákona, počítaných ode dne jeho účinnosti, jen se svolením státního pozemkového úřadu.

(2) Po 5 a 10 letech, počítaných podle odst. 1., potřebují tito nabyvatelé svolení ke zcizení a zatížení i nadále, dokud bude váznouti na nemovitostech jimi ze zabrané půdy nabytých pohledávka státu, státních fondů nebo náhradové banky z poskytnutého úvěru.

(3) Právní jednání bez svolení podle odst. 1. a 2. jest neplatné. Svolení musí býti vykázáno listinou v návrhu na převod vlastnického práva nebo za vklad závady.

(4) Svolení není třeba, jde-li

a) o zcizení nebo pacht mezi manžely nebo s rodičů na potomky, při čemž noví nabyvatelé jsou omezeni na tutéž celkovou dobu, jako původní nabyvatelé, nebo

b) o nájem obytných místností nebo obytných budov nesloužících hospodaření na nabyté půdě.

§ 3.

(1) Nastanou-li okolnosti uvedené v § 51, č. 2, 4, 5 a 6 přídělového zákona, může státní pozemkový úřad vykoupiti přidělenou půdu v době, počítané podle § 2, odst. 1., je-li však zavezena pro úvěr podle § 2, odst. 2. tohoto zákona a dokud tento úvěr není vymazán z knih veřejných, také po době počítané podle § 2, odst. 1., i když nejde o rolnické nedíly.

(2) O výkupu platí ustanovení §§ 52 -5 4 přídělového zákona.

§ 4.

(1) Pokud v konečných rozhodnutích a dohodách podle § 27 přídělového zákona a v rozhodnutích o svolení podle § 7 zákona ze dne 10. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n., o zabrání velkého majetku pozemkového, ve znění zákona ze dne 11. března 1921, č. 108 Sb. z. a n., uloženy byly nabyvatelům zabrané půdy, jež není rolnickým nedílem, časem neomezené závazky a omezení pro pacht, zcizení, zavezení a výkup, nebo bylo pro dědickou posloupnost uloženo obdobné užití §§ 39 - 49 zákona přídělového, pozbývají tato ustanovení konečných rozhodnutí, dohod a rozhodnutí o svolení platnosti a na jejich místo nastupují předpisy tohoto zákona.

(2) Zákonem tímto ničeho se nemění na konečných rozhodnutích, dohodách a rozhodnutích o svolení, pokud jimi nebyly nabyvatelům vůbec uloženy závazky nebo omezení pro pacht, zcizení a zavazení, nebo byly jim uloženy, avšak omezené časem na kratší dobu, než ustanovuje tento zákon.

§ 5.

(1) Závazky a omezení, zapsané v knihách veřejných a upravené a časem omezené tímto zákonem, mohou býti knihovně vymazány na návrh vlastníka již z důvodu, že uplynula lhůta, leč že by šlo o případ § 2, odst. 2.

(2) Bude-li za výmaz žádáno do 10 let po knihovním vkladu vlastnického práva původními nabyvateli, jest v návrhu prokázati potvrzením státního pozemkového úřadu, že celková výměra nabyté půdy nepřesahuje 5 ha. Potvrzení nebude třeba, je-li z listiny, podle které bylo vloženo právo vlastnické původnímu nabyvateli, patrna výměra nepřesahující 5 ha a dovolá-li se žadatel ve svém návrhu této listiny, udávaje číslo jednací, pod kterým jest založena ve sbírce listin.

§ 6.

Platební příkazy, kterými státní pozemkový úřad uloží zaplacení nedoplatků přídělových cen v 30 denní lhůtě od doručení, jsou exekučními tituly pro soudní exekuci a nepotřebují potvrzení vykonatelnosti.

§ 7.

Ustanovení §§ 1 až 5 tohoto zákona netýkají se nabyvatelů lesů ve výměře nad 100 ha.

Čl. II.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej všichni členové vlády.

Důvodová zpráva.

A. Část všeobecná.

Resolucí zemědělského výboru poslanecké sněmovny ze dne 14. února 1930 bylo vyzváno ministerstvo spravedlnosti, aby předložilo k ústavnímu projednání návrh zákona o úlevách při zaknihování půdy přidělené v pozemkové reformě a o upravení právního postavení nabyvatelů této půdy.

Hledíc k § 6 zákona o pozemkovém úřadě vypracoval státní pozemkový úřad společně s ministerstvem spravedlnosti návrh zákona, jenž upravuje toliko právní postavení nabyvatelů půdy v pozemkové reformě. Při poradách bylo totiž zjištěno, že k urychlení knihovního pořádku o přidělené půdě není třeba změny nebo doplnění platných zákonných předpisů a že postačí opatření povahy administrativní.

Služba u státního pozemkového úřadu ve věcech knihovacích byla reorganisována a vykazuje příznivé výsledky. V soudní službě, kde dosud vyřizování knihovacích prací nevázlo, učinilo ministerstvo spravedlnosti zavčas opatření zvláštními výnosy, týkajícími se zejména tiskopisů pro knihovní podání a usnesení.

Od formy novelisace přídělového zákona bylo ustoupeno a vypracován návrh nového zákona jako malého zákona přídělového.

Nové předpisy velmi obtížně zapadají do dosavadního textu přídělového zákona, nemajíce s ostatními předpisy tohoto zákona ani textové ani příčinné spojitosti. Také pro orientaci těch, kterých se týká nová osnova zákona, jest účelnější a snadněji porozumitelnější nový zákon, obsahující nové předpisy, než zákon, který doplňuje některé texty předpisů dosavadního zákona přídělového.

Myšlenka uvolniti přídělce, pokud jde o jejich disposiční právo s nabytou půdou, zapadá do velmi širokého rámce přídělové akce. Nejde jen o půdu zabranou, to jest o příděly provedené státním pozemkovým úřadem z velkého majetku pozemkového, nýbrž také o půdu získanou ze svobodného vlastnictví pozemkového podle § 24 zákona přídělového, o půdu získanou pro účely pozemkové reformy ze státního majetku podle § 37 zákona náhradového a konečně o půdu z velkého majetku pozemkového, jež nedostala se novým nabyvatelům řádným řízením přídělovým, nýbrž vhodným použitím § 7 zákona záborového (zkráceným řízením přídělovým). Pro tuto rozmanitost předmětu akce přídělové bylo nutno počítati se všemi druhy nabyvatelů půdy v pozemkové reformě.

V návrhu zákona jest voleno označení "nabyvatel půdy", jež má vystihnouti všechny druhy nabyvatelů i předmětů nabytí, zejména ovšem zahrnouti všechny nabyvatele, kteří získali půdu trhovými smlouvami, uzavřenými s vlastníky, avšak zkráceným řízením přídělovým, to jest za podmínek, jež státní pozemkový úřad zpravidla ukládal při řádném řízení přídělovém. Z nové úpravy zákonné disposičního práva nabyvatelů vylučuje osnova právní poměr přídělců k rolnickým nedílům, poněvadž přídělový zákon obsahuje zcela zvláštní předpisy o rolnických nedílech, a dále nabyvatele lesů ve výměře nad 100 ha, poněvadž lesní reforma není ještě v takovém stadiu, aby již dnes mohlo se prejudikovati potřebě nových předpisů o právním poměru nabyvatelů větších lesních komplexů.

Pokud běží o časová omezení, bylo uvažováno o jednotné době vázanosti. Tato jednotnost doznala by však v praxi značných změn potud, pokud již před lety anebo v posledních letech staly se vklady práva vlastnického pro nabyvatele větší výměry, zejména zbytkových statků. Těmto přinesla by jednotná doba vázanosti značné výhody před ostatními přídělci. Proto rozlišuje návrh dobu vázanosti u nabyvatelů do 5 ha a u ostatních nad 5 ha a počátek lhůty stanoví nejdříve ke dni účinnosti zákona.

Osnova považuje také za svou povinnost chrániti zájem státu, pokud přídělcům dostalo se úvěru (poměrně levného) ze státních prostředků nebo z náhradové banky. Další vázanost disposičního práva přídělcova z důvodu těchto úvěrů neznamená v podstatě nic jiného, než že by bylo jejich věcí, aby dříve splatili ať již z vlastních prostředků anebo pomocí soukromého úvěru pohledávky státu, státních fondů nebo náhradové banky, aby mohli docíliti stejné svobody jako ostatní přídělci.

B. část zvláštní:

K § 1:

Připomíná se, že jde jedině o výjimečné případy, ve kterých by sousední pozemek stal se ještě předmětem akce přídělové nebo zkráceného řízení přídělového.

K § 2, odst. 1.:

O pojmu "nabyvatel" viz část všeobecnou důvodové zprávy. Stejně o různé době vázanosti a počátku lhůty 5 a 10 let od účinnosti zákona v případech, ve kterých vklad práva vlastnického stal se před účinností. Výrazem "zatížiti" rozumí se také zatížiti služebností.

Odst. 2.:

O potřebě ochrany zájmu státního ve věcech úvěrových viz část všeobecnou.

Odst. 3.:

lit. a): Právní nástupci zde jmenovaní pokračují v době a celkovou dobou rozumí se součet počínající od účinnosti zákona nebo od knihovního vkladu pro původního nabyvatele po účinnosti zákona.

lit. b): Věci nájemní nemohou býti předmětem administrativního povolování již z toho důvodu, že i podle povahy věci i pro krátkost lhůt řízení povolovací by znemožňovalo disposici nájmem.

K § 3:

Podle § 23, odst. 2. zákona přídělového rozšiřoval státní pozemkový úřad předpisy §§ 51 až 54 na příděl, který se nestal rolnickým nedílem a na příděl ve zkráceném řízení přídělovém podle § 7 zákona táborového. Z této praxe zachovává návrh zákona toliko platnost předpisů § 51, č. 2, 4, 5 a 6 a §§ 52 - 54 pro půdu přidělenou podle řádného řízení přídělového a stanoví zároveň dobu pro výkup jednotně s předpisy § 2, odst. 1. a 2.

K § 4:

Návrh zákona nelikviduje, jak bylo již řečeno ve všeobecné části důvodové zprávy, jenom časem neomezené závazky a omezení z tak zvaných přídělových listin, nýbrž i z podmínek, uložených nabyvatelům ve svolení podle § 7 zákona táborového. Proto bylo nutno voliti v § 4 nejširší dikci, navazující jak na § 27 zákona přídělového, tak i na praxi státního pozemkového úřadu ve věci § 7 zákona táborového. V souvislosti s § 3 ruší návrh zákona právo výkupu půdy, jež nebyla přidělena řádným řízením přídělovým.

K § 5:

Právo dáti vymazati závazky a omezení, zapsané v knihách veřejných, bylo nutno již podle povahy věci přiznati vlastníku jen ohledně závazků a omezení, zapsaných v knihách veřejných a upravených a časem omezených novými zákonnými předpisy. Pokud jde o odst. 2., dlužno připomenouti, že do budoucna budou již přídělové listiny a rozhodnutí o svolení obsahovati určení doby vázanosti (na 5 nebo 10 let) a bude tudíž lze odvolati se navrhovateli na tyto listiny v návrhu na výmaz.

K § 6:

Již nejvyšší soud rozhodl, že platební rozkaz, jímž uložil státní pozemkový úřad přídělci zaplacení přídělové ceny, jest rozhodnutím správního úřadu podle § 1, čís. 12 exekučního řádu a titulem pro soudní exekuci, zároveň, že není tu třeba potvrzení vykonatelnosti (nejvyšší soud, 5./IV. 1929, R II. 130/29, Vážný 8855). Vyhovuje tudíž text § 6 nynějšímu právnímu stavu a upravuje nově a jednotně se závazností zákona lhůtu.

K § 7:

Viz všeobecnou část důvodové zprávy.

Vláda doporučuje, aby tento její návrh zákona byl přikázán v poslanecké sněmovně výborům ústavně-právnímu a zemědělskému a v senátě výborům ústavně-právnímu a národohospodářskému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze, dne 16. ledna 1931.

Předseda vlády:

Udržal v. r.