Hlava druhá.

Kterak lze odporovati právním jednáním, která se stala před prohlášením konkursu.

Odpůrčí právo.

§ 29.

(1) Právním jednáním, která se stala před prohlášením konkursu a týkají se úpadcova jmění, lze odporovati podle ustanovení této hlavy.

(2) Právní jednání, kterým bylo takto odporováno s úspěchem, prohlásí soud za bezúčinná proti konkursním věřitelům.

Odpor:

a) pro úmysl zkrátiti věřitele:

§ 30.

Odporovati lze:

1. právním jednáním, která úpadce vykonal v posledních deseti letech před prohlášením konkursu v úmyslu zkrátiti věřitele, druhé straně známém;

2. právním jednáním, kterými úpadcovi věřitelé byli zkráceni a která úpadce vykonal v posledních dvou letech před prohlášením konkursu, jestliže musil býti druhé straně znám úpadcův úmysl zkrátiti věřitele;

3. právním jednáním, kterými úpadcovi věřitelé byli zkráceni a která úpadce sjednal v posledních dvou letech před prohlášením konkursu se svým manželem - před sňatkem či po něm - se svým snoubencem nebo s jinými jemu blízkými osobami anebo která vykonal ve prospěch těchto osob, leč by druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, úpadcův úmysl zkrátiti věřitele nebyl znám, ani znám býti nemusil.

b) pro mrhání majetkem:

§ 31.

Odporovati lze smlouvám trhovým, směnným a dodávacím, které byly úpadcem sjednány v posledním roce před prohlášením konkursu, pokud druhá strana v jednání seznala nebo seznati musila mrhání majetkem, kterým jsou úpadcovi věřitelé zkracováni.

c) bezplatným a jim rovným opatřením:

§ 32.

Odporovati lze těmto právním jednáním, která byla vykonána v posledních dvou letech před prohlášením konkursu:

1. bezplatným opatřením úpadcovým, pokud nejde o splnění zákonného závazku, o obvyklé příležitostné dary neb o věnování přiměřené výše, která byla učiněna k účelům obecně prospěšným nebo kterými bylo vyhověno mravnímu závazku neb ohledům slušnosti;

2. nabytí úpadcových věcí podle úředního opatření, byla-li úplata dána z úpadcova jmění. Nabyly-li těchto věcí osoby úpadci blízké, má se za to, že úplata byla dána z úpadcova jmění;

3. zajištění nebo vrácení věna, nebyl-li úpadce k němu zavázán ani smlouvou, kterou sjednal vstupuje v manželství nebo zřizuje věno, ani podle zákona při skončení manželského společenství, dále zajištění nebo vydání obvěnění nebo vdovského platu.

d) pro nadržování:

§ 33.

(1) Odporovati lze zajištění neb uspokojení věřitele, které se stalo později, než se úpadce stal nezpůsobilým platiti nebo než byl podán návrh na prohlášení konkursu, anebo v posledních šedesáti dnech před tím:

1. dostalo-li se věřiteli zajištění nebo uspokojení, na které neměl nároku vůbec nebo tohoto způsobu nebo tohoto času, leč by právním jednáním nenabyl výhod před jinými věřiteli;

2. dostalo-li se zajištění neb uspokojení osobám úpadci blízkým, leč by jim nebyl znám ani znám býti nemusil úpadcův úmysl, poskytnouti jim výhodu před jinými věřiteli;

3. dostalo-li se zajištění neb uspokojení osobám, které nejsou úpadci blízké, byl-li jim nebo musil-li jim býti znám úpadcův úmysl, poskytnouti jim výhodu před jinými věřiteli.

(2) Odporovati nelze, byla-li výhoda poskytnuta dříve, nežli rok před prohlášením konkursu.

e) pro vědomost o úpadcově nezpůsobilosti platiti:

§ 34.

(1) Odporovati lze těmto právním jednáním, vykonaným po tom, kdy se úpadce stal nezpůsobilým platiti, nebo po podání návrhu na prohlášení konkursu:

1. právním jednáním, kterými osoba úpadci blízká dosáhla pro svou konkursní pohledávku zajištění nebo uspokojení, a veškerým právním jednáním úpadce s osobami jemu blízkými, která zkracují věřitele, leč by osobám blízkým úpadci nebylo ani nemusilo býti známo, že úpadce jest nezpůsobilý platiti anebo že byl podán návrh na prohlášení konkursu;

2. právním jednáním, kterými se dostalo jinému konkursnímu věřiteli zajištění neb uspokojení, jakož i veškerým právním jednáním zkracujícím věřitele, která úpadce sjednal s jinými osobami, bylo-li nebo musilo-li býti druhé straně známo, že jest úpadce nezpůsobilý platiti nebo že byl podán návrh na prohlášení konkursu.

(2) Bylo-li proti úpadci zahájeno vyrovnací řízení v době, kdy se stalo právní jednání, kterému lze podle prvního odstavce odporovati, nemůže se druhá strana dovolávati toho, že nevěděla o úpadcově nezpůsobilosti platiti.

(3) Podle ustanovení prvého odstavce nelze odporovati právním jednáním úpadce nebo vyrovnacího správce za něho jednajícího, která jsou dovolena podle ustanovení vyrovnacího řádu za účelem dalšího vedení úpadcova podniku.

(4) Rovněž nelze odporovati podle tohoto ustanovení právním jednáním, která byla vykonána dříve než šest měsíců před prohlášením konkursu.

Osoby úpadci blízké.

§ 35.

(1) Za osoby úpadci blízké pokládají se jeho manžel a osoby, které jsou s úpadcem nebo jeho manželem příbuzny nebo sešvakřeny v pokolení přímém vůbec nebo až do čtvrtého stupně v pokolení pobočném, pak osvojenci, schovanci, jakož i osoby, které s úpadcem žijí v mimomanželském společenství. Mimomanželské příbuzenství pokládá se tu za rovné příbuzenství manželskému. Stupně se počítají v pobočném pokolení podle počtu zplození, kterými obě osoby pocházejí od svého společného kmene; v kterém stupni jest někdo spřízněn s jedním manželem, v témž stupni jest sešvakřen s druhým manželem.

(2) Je-li úpadcem společnost s ručením omezeným, pokládají se společnici a jednatelé, jakož i osoby jim blízké za blízké osoby v poměru ke společnosti.

Platy na směnky a šeky.

§ 36.

(1) Vrácení toho, co úpadce zaplatil na směnky, nemůže býti podle § 33, č. 2 a 3 a § 34, odst. 1. požadováno, byl-li příjemce platu podle směnečného práva povinen přijati placení pod ztrátou směnečného nároku proti jiným směnečným dlužníkům.

(2) Ten však, kdo jest oprávněn odporovati placení, může požadovati vrácení zaplacené směnečné sumy od posledního postižníka anebo, dal-li tento směnku na účet osoby jiné, od této jiné osoby, bylo-li nebo muselo-li býti známo poslednímu postižníku anebo této jiné osobě v době, kdy směnku postoupili anebo dali postoupiti, že úpadce měl úmysl poskytnouti výhodu, že byl nezpůsobilý platiti anebo že byl podán návrh na prohlášení konkursu.

(3) Tato ustanovení platí obdobně také o placení šeků.

Jednotlivé drobné prodeje.

§ 37.

Úpadcovu plnění z jednotlivých drobných prodejů movitých věcí v živnostenském podniku úpadcově lze odporovati jen za podmínek ustanovených v § 30.

Odpor a exekuce.

§ 38.

Právo odporovati není vyloučeno proto, že pro jednání, kterému se odporuje, bylo nabyto exekučního titulu nebo že bylo vymoženo exekucí. Bylo-li takové právní jednání prohlášeno za bezúčinné, pozbude proti konkursním věřitelům účinnosti také exekuční titul.

Odpor proti opominutím.

§ 39.

Stejně jako právní jednání posuzují se také úpadcova opominutí, kterými úpadce pozbývá práv nebo kterými se proti němu zakládají, zachovávají nebo zajišťují majetkové právní nároky. Totéž platí, nenastoupil-li nebo nepřijal-li úpadce dědictví.

Kdo jest oprávněn odporovati.

§ 40.

(1) Odporovati právním jednáním jest oprávněn správce konkursní podstaty.

(2) Odpůrčí nároky, které vznesli konkursní věřitelé mimo konkurs, jakož i exekuce podle titulů, jichž konkursní věřitelé nabyli pro své odpůrčí nároky, může za konkursu uplatňovati toliko správce podstaty. Z toho, co se z uplatnění takovýchto nároků dostane do konkursní podstaty, buďte věřiteli především nahrazeny útraty sporu.

(3) Spory zahájené o odpůrčích žalobách věřitelů přerušují se prohlášením konkursu. Správce podstaty může na místě věřitele do sporu vstoupiti nebo vstup odmítnouti. Odmítne-li, platí ustanovení § 9, odst. 2.

(4) Odmítne-li správce podstaty vstoupiti do sporu, mohou strany řízení opět zahájiti a v něm pokračovati, jen pokud jde o útraty sporu. Odmítnutím nepozbývá správce podstaty práva odporovati podle ustanovení tohoto zákona,.

(5) Tato ustanovení neplatí o odpůrčích nárocích, které příslušejí podle odpůrčího řádu oddělným věřitelům, aby si zachovali právo na oddělené uspokojení a odporovali nároku jiného oddělného věřitele na tutéž věc.

Proti komu lze odporovati.

§ 41.

(1) Odporovati lze proti tomu, kdo s úpadcem sjednal odporovatelné právní jednání, vůči komu úpadce jednostranné právní jednání vykonal nebo kdo z jednostranného právního jednání úpadcova přímo nabyl prospěchu.

(2) Je-li odpor odůvodněn proti zůstaviteli, lze odporovati také proti jeho dědici.

(3) Proti jinému právnímu nástupci nebo proti tomu, pro koho na základě odporovatelného práva bylo založeno právo další, lze uplatniti právo odporu, odůvodněné proti jeho právnímu předchůdci, toliko

1. byly-li nebo musily-li mu býti v době, kdy nabyl práva, známy okolnosti, které odůvodňují právo odporu proti předchůdci;

2. nabyl-li práva bezplatným jednáním předchůdcovým;

3. je-li osobou úpadci blízkou, leda že mu v době, kdy nabyl práva, nebyly ani nemusily býti známy okolnosti, které odůvodňují právo odporovati proti předchůdci.

Obsah odpůrčího nároku.

§ 42.

(1) Co odporovatelným jednáním ze jmění úpadcova ušlo nebo bylo z něho zcizeno nebo čeho se úpadce zřekl, budiž konkursní podstatě vydáno; není-li to možno, buď dána náhrada.

(2) Kdo jest zavázán plniti, považuje se za nepoctivého držitele; jeho dědic však jen tehdy, jestliže mu byly nebo musily býti známy okolnosti, které odůvodňují odpůrčí nárok proti zůstaviteli.

(3) Poctivý příjemce bezplatného plnění jest povinen vrátiti toto plnění jen potud, pokud jest jím obohacen, leda že by jeho nabytí mohlo býti odporováno také jako úplatnému.

§ 43.

Jestliže na věcech, které jest vydati, nabyly třetí osoby práv, kterým nelze odporovati, jest povinen nahraditi konkursní podstatě škodu ten, za jehož držby byly věci zavazeny, mohlo-li býti jeho nabytí odporováno. Ustanovení § 42, odst. 3. platí i tu.

Nároky odpůrce odporovatelova.

§ 44.

(1) Odporovatelův odpůrce může žádati, aby mu bylo z konkursní podstaty vráceno jeho vzájemné plnění, pokud je v podstatě lze ještě rozeznati anebo pokud jest podstata o jeho hodnotu obohacena.

(2) Nárok, aby bylo vzájemné plnění vráceno nad tuto míru, jakož i nárok, který proti podstatě opět oživne, bylo-li odporovatelné plnění vráceno, lze uplatniti jen jako konkursní pohledávky.

§ 45.

S odpůrčím nárokem nemůže býti kompensována vzájemná pohledávka za úpadcem.

Jak se zjedná odpůrčímu nároku platnost.

§ 46.

(1) Odpor lze uplatniti žalobou nebo námitkou.

(2) Žalobou musí býti odporováno do roka po prohlášení konkursu, jinak nárok zanikne.

(3) Odporuje-li se žalobou, může žalobce u procesního soudu žádati, aby byla žaloba poznamenána v knihovních vložkách, ve kterých je třeba zápisu, aby byl odpůrčí nárok proveden. Rozsudek vydaný o odpůrčí žalobě má účinek i proti osobám, které nabyly po poznámce žaloby knihovních práv na věci nebo právu, které jsou předmětem odporu.

Hlava třetí.

Nároky v konkursu.

Nároky na vyloučení věcí z konkursní podstaty.

§ 47.

(1) Jsou-li v konkursní podstatě věci, které úpadci zcela nebo z části nenáležejí, budiž posuzováno věcné neb osobní právo na jejich vyloučení podle obecných právních pravidel.

(2) Byla-li taková věc po prohlášení konkursu zcizena, může oprávněný bez újmy dalších nároků na náhradu žádati, aby byla úplata z konkursní podstaty vyloučena a, nebyla-li ještě zaplacena, aby mu byl nárok na její zaplacení postoupen.

(3) Mají-li býti úpadci nebo správci podstaty nahrazeny výdaje, učiněné na věc, která se má vydati, nebo učiněné na dosažení úplaty, buďte vylučovatelem nahrazeny z ruky do ruky.

Právo stíhací.

§ 48.

Prodavač nebo nákupní komisionář může požadovati, aby mu bylo vráceno zboží, které bylo úpadci zasláno z jiného místa a nebylo jím ještě úplně zaplaceno, pokud před prohlášením konkursu nedošlo na místo dodání a nedostalo se do moci úpadce nebo do moci jiné osoby pro něho (právo stíhací).

Pohledávky za podstatou.

§ 49.

Pohledávkami za podstatou jsou:

1. útraty konkursního řízení; k nim náležejí útraty předcházejícího řízení vyrovnacího, byl-li konkurs prohlášen zároveň se zastavením vyrovnacího řízení nebo na návrh podaný do patnácti dnů po zastavení vyrovnacího řízení. Dále veškeré výdaje, které jsou spojeny s udržováním a správou podstaty a s jejím obhospodařováním, čítajíc k nim daně, které se týkají podstaty (odbytné, berní pachtovné), poplatky, cla, příspěvky k sociálnímu pojištění a jiné veřejné dávky, které dospívají za konkursu;

2. nároky z právních jednání správce podstaty a, byl-li konkurs prohlášen zároveň se zastavením řízení vyrovnacího nebo na návrh podaný do patnácti dní po zastavení vyrovnacího řízení, nároky z právních jednání úpadce nebo vyrovnacího správce zaň jednajícího, která jsou podle ustanovení vyrovnacího řádu dovolena pro další provozování úpadcova podniku;

3. nároky na splnění dvojstranných smluv, ve které vstoupil správce podstaty;

4. nároky z bezdůvodného obohacení konkursní podstaty.

§ 50.

(1) Z konkursní podstaty buďte především zapraveny pohledávky za podstatou, a to z podstaty, na kterou se vztahují.

(2) Nemohou-li býti pohledávky za podstatou uspokojeny úplně, mají hotové výdaje zapravené zálohou správcem podstaty přednost před ostatními pohledávkami. Mezi sebou buďte uspokojeny poměrně. Nelze však požadovati, aby vráceno bylo placení, které již bylo vykonáno.

(3) Je-li pochybno, vztahují-li se pohledávky za podstatou na podstatu společnou či na některou podstatu zvláštní, má se za to, že se vztahují na podstatu společnou. O otázce této rozhodne konkursní komisař, vykonav potřebná šetření (§ 189, odst. 4.); pořad práva jest vyloučen.

Nároky na oddělené uspokojení.

§ 51.

(1) Věřitelé, kteří mají právo na odděleně uspokojení z určitých úpadcových věcí (věřitelé oddělní), vylučují konkursní věřitele až do výše svých pohledávek z uspokojení z těchto věcí (zvláštních podstat).

(2) Co zbude ze zvláštní podstaty po uspokojení oddělných věřitelů, připadne do společné konkursní podstaty.

(3) Oddělní věřitelé, kterým přísluší zároveň osobní nárok proti úpadci, mohou celou pohledávku uplatniti také jako konkursní věřitelé.

(4) Zákonné zástavní právo příslušející pronájemci (propachtovateli) na vnesené svršky nemůže býti uplatněno pro nájemné (pachtovné) za delší dobu, než za poslední rok před prohlášením konkursu. Toto ustanovení se však nevztahuje na zástavní právo propachtovatele zemědělských nemovitostí.

§ 52.

(1) Z užitků a z výtěžku věcí náležejících do zvláštní podstaty, buďte před pohledávkami oddělných věřitelů zapraveny útraty zvláštní správy, útraty zpeněžení a útraty rozdělení zvláštní podstaty.

(2) O pořadí nároků, které mají býti uspokojeny ze zvláštních podstat, platí, byly-li věci náležející do zvláštní podstaty za konkursu zcizeny, ustanovení exekučního řádu.

Společná konkursní podstata a pořadí pohledávek.

§ 53.

Pokud se neužije jmění náležejícího do konkursní podstaty k uspokojení pohledávek za podstatou a nároků oddělných věřitelů, tvoří společnou konkursní podstatu, ze které jest zapraviti pohledávky konkursních věřitelů v pořadí stanoveném v §§ 54 až 56 a, jsou-li zařazeny do stejné třídy, poměrně podle jejich výše.

První třída.

§ 54.

Do první třídy náležejí:

1. nezbytně nutné výdaje na úpadcův pohřeb;

2. pohledávky úpadcových zaměstnanců z poměru služebního nebo pracovního, zejména ze služebních platů a mzdy za poslední tři roky před prohlášením konkursu nebo před úmrtím úpadce, náhradní nároky pro předčasné zrušení služebního nebo pracovního poměru, pokad nepřesahují částku úplaty za tři roky, nároky na vrácení služebních kaucí, nároky ze zápůjček poskytnutých zaměstnavateli k provozování podniku srážkou ze mzdy, nároky obchodních jednatelů proti majiteli obchodu na zaplacení provise a na náhradu hotových vydání, jichž bylo nabyto nebo které dospěly v posledních třech letech před prohlášením konkursu; všechny tyto nároky však s obmezením, že do první třídy náležejí, mimo nároky na náhradu hotových vydání a vrácení kaucí, jen pokud pohledávka jednotlivého věřitele nepřesahuje částku 24.000 Kč;

3. pohledávky zařízení určených k podpoře úpadcových zaměstnanců v nemoci, invaliditě nebo stáří nebo jejich vdov, sirotků a rodinných příslušníků;

4. pohledávky lékařů, porodních asistentek, ošetřovatelů nemocných, zvěrolékařů a lékáren za odborné úkony a dodávky, pokud tyto pohledávky vznikly proti úpadci v posledním roce před prohlášením konkursu nebo před úmrtím úpadcovým.

Druhá třída.

§ 55.

Do druhé třídy náležejí:

Daně (odbytné, berní pachtovné), poplatky, cla, příspěvky k sociálnímu pojištění a jiné veřejné dávky, pokud nedospěly dříve než tři roky před prohlášením konkursu a nebyly zaplaceny z věci za ně zavazené.

Třetí třída.

§ 56.

Do třetí třídy náležejí všechny ostatní konkursní pohledávky.

Příslušenství pohledávek a pohledávky náhradní.

§ 57.

(1) Příslušenství pohledávek vzniklé až do prohlášení konkursu má stejné pořadí s pohledávkami.

(2) Pohledávka na náhradu vzniklá zaplacením úpadcova dluhu má stejné pořadí, jako měla zaplacená pohledávka.

Pohledávky úpadcovy manželky a obchodních věřitelů.

§ 58.

(1) Práva, která příslušejí podle občanského práva úpadcově manželce v příčině věna, mohou býti v konkursu uplatněna jen, bylo-li přijetí věna potvrzeno veřejnonotářským spisem zřízeným buď hned při přijetí věna nebo nejpozději dva roky před prohlášením konkursu.

(2) K pohledávkám obchodních věřitelů, které vznikly dříve než byla do obchodního rejstříku zapsána práva úpadcovy manželky ze svatebních smluv, budiž v konkursu přihlíženo částkou, která by na ně připadla, kdyby nebylo pohledávky úpadcovy manželky ze svatebních smluv. Větší částku, která takto připadne obchodním věřitelům, přikázati jest jim z podílu příslušejícího úpadcově manželce jako konkursní věřitelce.

Vyloučené nároky.

§ 59.

(1) Jako konkursní pohledávky nemohou býti uplatňovány:

1. úroky z konkursních pohledávek za dobu od prohlášení konkursu, jakož i útraty, které vzniknou jednotlivým věřitelům z účasti na konkursním řízení;

2. peněžité tresty pro trestné činy jakéhokoliv druhu;

3. nároky z darování a v konkursu pozůstalosti také nároky z odkazů.

(2) Nároky na výživné příslušející oprávněnému ze zákona, mohou býti v konkursu uplatněny za dobu po prohlášení konkursu jen, je-li úpadce zavázán jako dědic osoby povinné poskytovati výživu.

Pohledávky cizích věřitelů.

§ 60.

(1) Není-li ustanoveno jinak v mezinárodních smlouvách nebo ve vládních prohlášeních vyhlášených ve Sbírce zákonů a nařízení, mají cizozemští věřitelé v konkursu stejná práva jako věřitelé zdejší, je-li zaručena vzájemnost.

(2) Je-li pochybno, zda se vzájemnost zachovává, vyžádá si soud prohlášení ministra spravedlnosti. Toto prohlášení je pro soud závazné.

(3) Tato ustanovení platí také o pohledávkách, které po prohlášení konkursu přešly s cizinců na tuzemce.

Hlava čtvrtá.

Zrušení konkursu.

Úpadcova práva po zrušení konkursu.

§ 61.

Byl-li konkurs pravoplatně zrušen, nabývá úpadce opět práva svým jměním volně nakládati.

Práva konkursních věřitelů po zrušení konkursu.

§ 62.

Konkursní věřitelé mohou vymáhati své nezaplacené pohledávky z úpadcova jmění, které mu zbylo k volnému nakládání anebo jehož nabyl po zrušení konkursu, ať svoje pohledávky v konkursu přihlásili, čili nic.

§ 63.

Byla-li pohledávka v konkursu zjištěna a nebyla-li úpadcem výslovně popřena, může býti podle zápisu konkursního komisaře v seznamu přihlášek vymáhána exekucí na úpadcovo jmění, které mu zbylo k volnému nakládání nebo jehož po zrušení konkursu nově nabyl.

§ 64.

Ustanovení §§ 61 až 63 neplatí, byl-li konkurs ukončen nuceným vyrovnáním a bylo-li nucené vyrovnání úplně a včas splněno.

DÍL DRUHÝ.

KONKURSNÍ ŘÍZENÍ.

Hlava první.

Konkurs řádný.

Oddíl první.

O soudnictví v konkursu.

Konkursní soud. Příslušnost věcná a místní.

§ 65.

(1) Soudní pravomoc v konkursním řízení vykonávají krajské soudy.

(2) Místně příslušný jest v konkursním řízení krajský soud, v jehož obvodu úpadce provozuje svůj podnik, a, neprovozuje-li úpadce podnik, krajský soud, v jehož obvodu má úpadce bydliště (sídlo). Nemá-li úpadce v tuzemsku ani podniku ani bydliště (sídla), jest příslušný krajský soud, v jehož obvodu jest úpadcův majetek.

(3) Je-li v konkursním řízení odůvodněna příslušnost několika soudů, jest konkursním soudem ten z nich, který konkurs dříve prohlásil.

§ 66.

Má-li býti zároveň s prohlášením konkursu na jmění obchodní společnosti nebo později, dokud toto konkursní řízení trvá, prohlášen konkurs také na soukromé jmění osobně ručícího společníka, jest soud příslušný v konkursu obchodní společnosti příslušný také v konkursu společníka.

§ 67.

Úmluvy stran o soudní příslušnosti v řízení konkursním jsou bezúčinné.

Oddíl druhý.

O prohlášení konkursu.

Prohlášení konkursu:

a) na návrh dlužníka.

§ 68.

(1) Podá-li návrh na prohlášení konkursu dlužník, buď konkurs prohlášen ihned. Oznámí-li dlužník soudu, že zastavil platy, pokládá se takové oznámení za návrh na prohlášení konkursu.

(2) Nebyl-li návrh na prohlášení konkursu podán všemi osobně ručícími společníky nebo likvidátory obchodní společnosti, všemi osobami oprávněnými zastupovati právnickou osobu anebo všemi dědici, buďte před rozhodnutím slyšeni ostatní osobně ručící společníci, likvidátoři, zástupci právnické osoby nebo dědicové. Nelze-li docíliti o návrhu dohody nebo nelze-li výslech provésti bez značného průtahu, buď konkurs prohlášen jen, bylo-li osvědčeno, že dlužník jest neschopen plniti splatné závazky nebo že jest předlužen (§ 1).

b) na návrh věřitele.

§ 69.

(1) Na návrh věřitele buď konkurs prohlášen, osvědčí-li věřitel, že má konkursní pohledávku, třeba ještě nedospělou, a že dlužník není s to, aby platil. Osvědčiti tuto dlužníkovu neschopnost není třeba, byl-li návrh na prohlášení konkursu podán před zahájením vyrovnacího řízení (§ 1 vyrovnacího řádu) nebo později, nejdéle však do patnácti dnů po pravoplatném zastavení vyrovnacího řízení.

(2) Je-li to bez značného průtahu možno, vyslechne soud o návrhu věřitelově dlužníka a jiné osoby, které mohou podati vysvětlení. Bez předchozího slyšení těchto osob a navrhovatele buď návrh zamítnut jen, je-li zřejmě neodůvodněný, zejména nebylo-li zřejmě podáno osvědčení předepsané v odst. 1.

(3) Odvolá-li věřitel návrh na prohlášení konkursu, může jej věřitel sám nebo ten, kdo od věřitele pohledávku nabyl, pro tutéž pohledávku obnoviti až po šesti měsících.

§ 70.

(1) Je-li toliko jediný osobní věřitel, postačí-li však jmění pravděpodobně k úhradě útrat konkursního řízení, buď návrhu na prohlášení konkursu vyhověno, když navrhovatel osvědčí odpůrčí nárok. Před zamítnutím návrhu buď slyšen navrhovatel.

(2) Není-li tu jmění, které by pravděpodobně stačilo k úhradě útrat konkursního řízení, buď konkurs prohlášen, osvědčí-li navrhovatel odpůrčí nárok anebo dá-li přiměřenou zálohu na útraty. Náhradu této zálohy lze požadovati jako pohledávku za podstatou.

(3) Usnesení, kterým byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek jmění, buď uveřejněno v Ústředním oznamovateli vydávaném ministerstvem spravedlnosti a dlužníku buď na návrh kteréhokoliv věřitele uloženo vykonati vyjevovací přísahu. Vyjde-li při výkonu vyjevovací přísahy najevo, že dlužník má jmění, které stačí na úhradu útrat konkursního řízení, může býti návrh na prohlášení konkursu ihned obnoven.