Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno račiž usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1

Je-li předmětem pachtu půda určená k obvyklému zemědělskému užívání a pachtýřem osoba, která obdělává pozemky ty sama, nebo se svou rodinou, platí o smlouvách pachtovních tento zákon.

§ 2.

Smlouvy pachtovní podle tohoto zákona, jde-li o pachty osobami, jejichž vlastní a spachtovaná půda nepřevyšuje 8 ha, tj. o drobné pachty, se mohou uzavírati nejméně na 6 let. Nebylo-li ve smlouvě nic ustanoveno, nebo byla-li ujednána kratší doba pachtovní, platí doba šestiletá.

Nejde-li o případy, kdy možno smlouvu zrušiti před uplynutím sjednaného času, končí pachtovní poměr uplynutím času po 6 měsíční vypovědí. Nebyla-li odpověď podána včas, obnovuje se pachtovní smlouva na nových šest let, pachtýř však může prohlásiti nejpozději měsíc před koncem pachtovní smlouvy, že na obnově netrvá.

§ 3.

Obnova pachtu, podle § 2) nenastává, když

a) celková výměra zemědělských pozemků ve vlastnictví propachtovatelově se nalézajících nečiní více než 10 ha,

b) propachtovatel béře, nebo chce vzíti do vlastní správy pozemek, jehož nabyl od osoby, nebo po osobě, jejímž je zákonným dědicem anebo ježto pominula překážka, pro kterou nemohl na pozemku beze své víny sám hospodařiti v obou těchto případech zbývající pozemky nemají ani 15 ha výměry.

§ 4.

Pachtovné ze smluv pachtovních podle tohoto zákona může býti ujednáno jen v penězích. Přejímá-li pachtýř k úhradě břemena veřejná, nebo soukromá, započítává se cena těchto břemen na pachtovné. Totéž platí, hradí-li se pachtovné službami propachtovateli. Služby ty se oceňují podle služeb v místě skutečně konaných na základě svobodné smlouvy námezdní.

§ 5.

O pachtovném platí domněnka zákonná, že mu byla položena za základ cena obilí a sice v oblasti pastvinářské, bramborářské a obilnářské II. - žita, v ostatních - obilnářské I. a řepařské - pšenice. Rozhodující je průměrná cena určujícího obilí na pražské plodinové burse ze čtvrtletí předcházejícího den uzavření smlouvy.

§ 6.

Klesne-li cena směrodatné obilniny v průměru hospodářského roku, za který jest platiti pachtovné o více než 15% pod cenou, která podle předchozího ustanovení byla základem pachtovného, anebo stoupne nad tuto cenu v témž poměru má pachtýř respektive propachtovatel nárok, aby poměrně k změně ceny bylo pachtovné sníženo, potažmo zvýšeno.

Nedohodnou-li se strany, rozhoduje okresní soud místa pozemku k žádosti jedné nebo druhé strany podle zásad řízení nesporného. Pro útraty řízení však platí zásady civilního řádu. Žádost je podati do 30 dnů po splatnosti pachtovného a až do právoplatného rozhodnutí může žádati propachtovatel jenom zajištění pachtovného, pokud přesahuje částku, jež vyplývá ze žádosti pachtýře.

§ 7.

Okresní soud, uvedený v předchozím § 6) rozhoduje podle stejných zásad také k žádosti stran o přiměřenosti základního pachtovného při pachtech označených v § 2) tohoto zákona, Návrh možno podati nejdříve po uplynutí jednoho roku pachtovního ve lhůtě v předchozím § 6) uvedené pro zbytek pachtovní doby. Návrh na přiměřené snížení pachtovného může pachtýř podati jenom, je-li ujednané pachtovné z 1 ha půdy vyšší než částka, odpovídající v roce uzavření smlouvy ceně s v oblasti pastvinářské 150 kg žita, v oblasti bramborářské 180 kg žita, v oblasti obilnářské II. 200 kg, v oblastí obilnářské I. 200 kg pšenice, v oblasti řepařské 250 kg pšenice. Propachtovatel může žádati za zvýšení, je-li pachtovné nižší než částky výše uvedené. Soudce rozhoduje o výší pachtovného, přihlíží ke všem okolnostem rozhodujícím, zejména k bonitě půdy a jiným výhodám, případně nevýhodám plynoucím z polohy a povahy pozemku. Soudem určené pachtovné platí za základní pachtovné, ujednané mezí stranami.

§ 8.

Při smlouvách pachtovních, je-li pachtýřem obec nebo jiný svazek územní samosprávy ustanovení § 2) neplatí.

Při propachtování pozemků obcemi, nebo jinými svazky územní samosprávy jsou jako pachtýři vyloučeni všichni, kdo mají vlastních nebo od jinud spachtovaných pozemků dohromady více než 10 ha a nejvyšší pachtovné nesmí přesahovati částky uvedené v § 7).

§ 9.

Jde-li o drobné pachty, splatnost pachtovného nastupuje teprve po provedené s péčí dobrého hospodáře sklizni nejdříve 1. září toho kterého roku.

Nebylo-li pachtovné zaplaceno do tří měsíců po splatnosti, resp. po soudcovském určení, je to důvod pro okamžité rozvázání pachtovního poměru.

§ 10.

Drobný pachtýř má nárok na snížení pachtovného, když užitky propachtovaného pozemku klesly mimořádnými náhodami pod 50 obyčejného výnosu bez ohledu na dobu trvání pachtovní smlouvy (§ 1105 obč. z.)

Nedohodnou-li se strany, rozhoduje soud uvedený v § 6 podle tam stanovených zásad. Do sníženého takto pachtovného se započítává všechno, co propachtovatel dostane z titulu živelních pohrom na podpoře z veřejných prostředků přímo či nepřímo, pokud podpory nepoužije k restaurování poškozeného pozemku.

§ 11.

Zákon tento se vztahuje na všechny smlouvy pachtovní do jeho účinnosti sjednané a ještě trvající, pokud odpovídají předpisům tohoto zákona.

§ 12.

Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí ustanovení ob. obč. zákona.

§ 13.

Zákon tento nabývá účinnosti ihned, Provedou jej ministr spravedlnosti a zemědělství s ostatními ministry.

Jednou z velmi naléhavých potřeb zemědělců drobných jest úprava pachtů zemědělských, kterou je nutno provésti zvláštním zákonem. V poválečných létech ventilována byla tato otázka zákonem ze dne 30. října 1919 čís. 593 Sb. z. a n., dále pak prodloužením téhož zákonem 313/1921 a konečně prolongací čís. 204/1924 s platností do konce roku 1926. Od té doby, přes to, že byla podána v tom směru řada návrhů v poslanecké sněmovně, nedošlo vůbec k řešení této otázky. Důsledky tohoto stavu odnášejí ti nejdrobnější a nejchudší lidé na vesnicích, domkáři, drobní živnostníci a chalupníci. Podle platných norem zákona o veřejné dražbě vyřazeni jsou tito chudí lidé téměř z možnosti pozemky, které dávají různí majitelé do pronájmu, v dražbě si propachtovati. Tato možnost dána jest především těm, kdož mají tolik prostředků finančních, že se nemusejí ohlížeti na výši pachtovného. Drobní zemědělci jsou postaveni prostě před skutečnost: buď nepachtovati vůbec, nebo pachtovati za takové nájemné, že předem je jisto, že z takto pronajaté půdy nebudou míti žádoucí výsledek. V mnohých případech znamená takový smělý pronájem půdy na několik let hospodářské ohrožení existence celé rodiny. Zejména dnes, v době všeobecné zemědělské krise projevují se v tom směru až příliš markantně důsledky dnešního stavu. Jsou známé případy, kdy ve veřejné dražbě vydraženo bylo pachtovné z 1 míry pozemku v obilnářské oblasti 500, 700 až 1000 Kč. Možnost docílení takovéto výše pachtovného způsobuje, že celá řada rolníků pronajímá dnes v drobném pachtu celé své usedlosti malým zemědělcům, domkářům a venkovským živnostníkům. Tak na př. platí tito drobní pachtýři z 1 korce 200 kg, 250 až 300 kg pšenice plus všechny daně a přirážky. Jest samozřejmé, že tyto poměry projevují se dále v celém životě těchto drobných pachtýřů, kteří se takto stávají otroky pronajaté půdy. Zato ti, kdož pronajímají za lichvářsky vysoké obnosy, mají bez práce pohodlný život. Tak stávají se z majitelů půdy rentisté. Zodpovědnost ovšem neodnášejí ti, kdož půdu za těchto těžkých podmínek pronajímají nejpotřebnějším lidem venkova, nýbrž republika. Je proto nutno, aby v době co nejkratší k vyřešení tohoto problému se přikročilo.

Vydání a provádění navrhovaného zákona nevyžádá si se strany státu finančních nákladů a není proto třeba připojovati návrh o úhradě.

Po stránce formální navrhují podepsaní, aby návrh přikázán byl k projednání výborům: zemědělskému a ústavně právnímu.

V Praze, dne 4. prosince 1930.